diabetik a nárok na obuv

Odpověď

Milá Kataríno, pod pojmem „monitoring diabetu“ se zpravidla myslí časté měření hodnot glykémií, např. pomocí glukometru nebo kontinuálních senzorů. Podle naměřených hodnot nejen usuzujeme, jak na tom pacient „momentálně je“, ale bezprostředně na naměřené hodnoty edukovaný pacient reaguje, např. dávkováním inzulínu, množstvím sacharidů v dietě či volbou fyzické zátěže. Něco podobného pochopitelně při sledování hladin krevních tuků neprovádíme.

Pokud tím ale myslíte prosté vyšetření hladin krevních lipidů, tak obecné doporučení je následovné:

Spektrum lipidů se vyšetří při vstupní návštěvě pacienta v ambulanci a opakuje se zpravidla 1x ročně. Pokud jsou hodnoty opakovaně normální, je možné interval vyšetření prodloužit na 2 roky. Častěji než 1x ročně se vyšetření provádí při změně léčby, přičemž není specifikováno, za jak dlouho, ale já navrhuji za 2 až 3 měsíce po změně. Není-li efekt dostatečný, léčba se může dále zintenzivnit a opět je vhodná časnější kontrola. Dříve než po 1 roce se může vyšetření také provést při výraznějším zhoršení vyrovnání diabetu.

Odpověď

OGTT (orální glukózový toleranční test) – jak se hodnotí

Test probíhá tak, že pacient vypije 75 g glukózy a měří se:

• glykemie nalačno

• glykemie za 2 hodiny

Co je ještě v pořádku (norma)

• nalačno: < 5,6 mmol/l

• za 2 hodiny: < 7,8 mmol/l

Pokud je vše v těchto mezích → bez poruchy metabolismu glukózy

Hraniční stavy (prediabetes)

Tady už se nic „neléčí léky“, ale řeší se režim:

1) Porušená glykemie nalačno (IFG)

• nalačno: 5,6 – 6,9 mmol/l

• 2h: < 7,8 mmol/l

2) Porušená glukózová tolerance (IGT)

• nalačno: < 7,0 mmol/l

• 2h: 7,8 – 11,0 mmol/l

Tohle je „prediabetes“

Kdy už jde o cukrovku (diabetes)

Diagnóza padá, pokud je splněno alespoň jedno:

• nalačno: ≥ 7,0 mmol/l

• 2 hodiny po OGTT: ≥ 11,1 mmol/l

• nebo náhodná glykemie ≥ 11,1 + příznaky

V takovém případě už se řeší léčba (nejčastěji metformin + režim)

Co se týká Vašich hodnot:

• náhodná glykemie: 5,7 mmol/l
  to je prakticky normální hodnota

Shrnutí jednoduše

Odpověď

Dobrý den, Omlouváme se, bylo hodně dotazů, a Vy už máte zřejmě po vyšetření a věříme, že vše dobře dopadlo, přesto posíláme odpověď:

Hodnota 4,9 mmol/l nalačno je u diabetika obecně zcela v normě a sama o sobě není nebezpečně nízká.

Za hypoglykémii považujeme obvykle hodnoty pod 3,9 mmol/l.

V souvislosti s kolonoskopií je ale situace specifická:

• budete pravděpodobně lačnit

• může dojít k poklesu glykemie během přípravy i výkonu

Co doporučit:

• pokud se cítíte dobře → 4,9 mmol/l je v pořádku

• glykemii si častěji kontrolujte

• pokud by klesla pod 4 mmol/l nebo byste měla příznaky (slabost, třes, pocení):
  dejte si malé množství rychlého cukru (např. hroznový cukr)

ale:

• v den kolonoskopie se řiďte hlavně pokyny pracoviště

• u diabetiků se běžně upravuje léčba (inzulin/tablety)

Důležité:
Informujte personál před výkonem, že jste diabetik
pokud užíváte inzulin nebo léky na cukrovku, je vhodná individuální úprava dávkování

Shrnutí:

• hodnota 4,9 mmol/l je normální

• není to „málo“, ale při lačnění je potřeba větší opatrnost

S pozdravem

Odpověď

Milý Jane, svými hodnotami glykémie se netrapte, máte je v pořádku. Podle přísných pravidel by bylo možné usuzovat, že na lačno je glykémie malinko vyšší, ale ve vašem případě je to rámci tolerance. Ať vám dál slouží zdraví.

Odpověď

Milá Moniko,

z vašeho popisu je patrné, že jste měla ve 22 letech při prvním OGTT hodnoty odpovídající diabetu, ale od té doby po mnoho let zůstávají glykemie nalačno i glykovaný hemoglobin normální a C-peptid je v normě. To znamená, že slinivka inzulín dlouhodobě vytváří dostatečně. Proto je velmi nepravděpodobné, že by šlo o diabetes 1. typu nebo LADA. Tyto formy vedou postupně k úbytku tvorby inzulínu bez ohledu na dietu a během téměř dvaceti let by se nutně projevily zhoršováním hodnot — to se u vás nestalo.

Samotná pozitivita protilátek proti inzulínu diagnózu autoimunitního diabetu neurčuje. U dospělých se mohou objevit náhodně, častěji u lidí s jinou autoimunitou (například se zánětem štítné žlázy), nebo jde o laboratorní nespecifičnost. Pro autoimunitní diabetes je typická přítomnost více druhů protilátek současně, zejména GAD, IA-2 nebo ZnT8, a hlavně postupný pokles C-peptidu. Také není reálné, aby autoimunitní diabetes existoval od dětství a desítky let slinivku prakticky nepoškodil.

Celý průběh mnohem více připomíná vrozenou nižší toleranci sacharidů – někde na pomezí geneticky podmíněné poruchy (některé dědičné formy MODY) a inzulinové rezistence citlivé na dietu. Dieta proto vaše hodnoty normalizuje.

Rozdíl mezi prvním a pozdějším OGTT se vysvětluje poměrně jednoduše. Při výraznějším příjmu sacharidů se porucha projeví a test vyjde diabetický, zatímco po delší dietě a metabolickém „zklidnění“ může být OGTT zcela normální. Nejde tedy o vymizení diabetu, ale o kolísavou toleranci glukózy.

Prakticky to znamená, že nyní nemáte probíhající autoimunitní diabetes a není důvod očekávat jeho nevyhnutelný rozvoj. Stačí běžné sledování, například jednou ročně glykovaný hemoglobin a občas kontrola glykemie.

Shrnuto a podtrženo: izolované protilátky proti inzulínu bez poklesu tvorby inzulínu a bez zhoršování glykemie diabetes 1. typu neznamenají a váš dlouhodobě stabilní průběh svědčí spíše pro vrozenou poruchu tolerance sacharidů než pro autoimunitní ničení slinivky.