Diabetes a onemocnění ledvin

Odpověď

Milá Marie, mohlo by se jednat o následek poranění či malé třísky, kterou nevidíte, či o důsledek záděry. Také by mohlo jít o náhlou cévní reakci (spasmus) či dokonce uzavření tepénky, nebo vmetnutí malé sraženiny do oblasti prstu. Pro hodnocení je velmi důležité, zda se nález šíří - zvětšuje, či zůstává stejný, zda je prst spíše chladný nebo teplý, zda je oteklý a zda bolí. Podle samotného obrázku toho mnoho nepoznám. Pokud se to tedy nebude upravovat, vyhledejte lékaře, aby maminku vyšetřil. S diabetem či aplikací inzulínu to ale bezprostředně souviset nebude.

 

Odpověď

Milý Rastislave, na prvním místě je ověřit, za se skutečně jedná o hypoglykémie. Orientačně by k tomu mohl posloužit osobní glukometr, i když to není zařízení dostatečně přesné pro tyto účely, zvláště v oblasti nízkých hodnot. V době, kdy budete mít pocit, že na vás zmíněný stav přichází, byste si měl změřit glykémii, klidně 2x po sobě. Hodnoty nad 5 mmol/l zcela vyloučí, že by se jednalo o hypoglykémii. Hodnoty mezi 3,8 a 5 rovněž budou svědčit proti možnosti hypoglykémie, zvláště když se změříte opakovaně. Pokud byste měl hodnoty pod 3,5 mmol/l či dokonce pod 2,8 , skutečná hypoglykémie by i s ohledem na možnou nepřesnost byla velmi pravděpodobná.

S těmito údaji, zaznamenanými v paměti glukometru (natavte správně datum a čas) se můžete dostavit k vašemu lékaři a ten by vás jistě poslal k dalšímu vyšetření i internistovi či endokrinologovi/diabetologovi. Mohlo by se jednat je zvýšenou reaktivitu na příjem potravy, kdy u někoho může sekrece inzulínu přestřelit, ale příčina by mohla být i v nadprodukci inzulínu. Potom byste nejspíš musel být chvíli sledován v nemocnici bez jídla a při vzniku vašeho stavu by se odebraly hladiny krevního cukru a inzulínu a poslaly k vyšetření do laboratoře. Podle toho by se pak postupovalo dále.

Odpověď

Milý Danieli, vašemu synovi je 20 let. Má, nevím jak dlouho, diabetes 1. typu a je jistě pravidelně sledován u diabetologa.

Nevolnost může mít řadu příčin, ale diabetes 1. typu, který je alespoň „dobře“ léčený, k nim u mladého člověka nepatří. Nevolnost může být při velmi rozkolísaném diabetu, při počínající ketoacidóze, při velmi vysoké glykémii, v důsledku opakovaných vážnějších hypoglykémií. U dlouho trvajícího diabetu, zpravidla více jak 20 let, ale zpravidla déle, může být příčinou neuropatie autonomního nervového systému, která postihuje zažívací ústrojí. To rozhodně u vašeho syna nepředpokládám.

Při diabetu 1. typu je potřeba dlouhodobě překonávat řadu obtíží, kterou ale většina osob dobře zvládá a nepřijde jim to příliš náročné. Někteří ovšem to nesou hůře a výjimečně někteří velmi špatně. Nejsou ochotni a schopni o sebe náležitě pečovat, což se projevuje na jejich zdravotním stavu, ale také si zvykají na diabetes svalovat nejrůznější problémy, které ani s diabetem nemusejí souviset a mají určitou spíše psychickou příčinu. To je také jedna možnost.

V úvahu ale přicházejí také nejrůznější přidružené další choroby, zejména zažívacího traktu. To ovšem potom vyžaduje interní vyšetření. Je potřeba se např. ujistit, zda není přítomna ještě nějaká jiná endokrinní porucha, např. porucha funkce štítné žlázy, zda nemá váš syn nesnášenlivost určité složky potravy. S diabetem 1. typu se často pojí nesnášenlivost glutenu – složky všech obilovin.

Po vyloučení příčiny z dekompenzovaného diabetu a po řádném interním vyšetření bych se proto soustředil na tu druhou možnost, jejíž řešení bude vyžadovat psychologickou podporu a řešení osobních problémů, které také mohou být příčinou. Otec by měl syna nasměrovat, ale není správné to za něho v tomto věku řešit, měl by se k tomu postavit sám čelem.

Odpověď

Milá Andreo, už jsme vám odpovídali na předchozí dotaz, který byl dosti podobný.

Existují určitá doporučení, jejichž uskutečnění ovšem velmi záleží na schopnostech pacienta je uskutečňovat, a také na celkové zdravotní a částečně i sociální situaci (na níž se ovšem můžete podílet i vy). Babička má těžkou nadváhu a asi jen obtížně je pro ni možné aplikovat intenzivnější redukční dietu. Pravděpodobně není schopna si měřit glykémii sama a vyvozovat z toho nějaká dietní rozhodnutí. Trvalý dohled nad tím, jakou má glykémii a kolik by toho měla sníst, asi není v domově pro seniory možný a i doma by byl asi obtížný. Proto se v takových případech volí režim, při kterém glykémie většinou nepřekračují 12 mmol/l, ale zároveň nehrozí hypoglykémie. Vhodné by asi bylo dávky inzulínu trochu navýšit a vyhýbat se jídlům s velkým obsahem sacharidů, jako jsou třeba těstoviny, knedlíky apod. Bylo by asi nejlepší domluvit se s pracovníky domova, aby množství příloh tohoto typu omezovali na doporučené množství (návrh můžete třeba učinit podle diet na našich stránkách - navrhnout počet brambor či knedlíků či velikost kopečku rýže, atd.). Možná pro uspokojení babičky by to bylo možné vynahradit částečně zeleninou.

Podle vašich dosavadních dotazů je evidentní, že problematice diabetu rozumíte. Proto si myslím, že vypracovat pro vaši babičku podle našich návodů vzorový jídelníček s obsahem sacharidů asi 150 g sacharidů, by pro vás neměl být problém. Dávky zejména sacharidových příkrmů by pak ošetřovatelé v domově mohli být schopni dodržovat: např. 3 průměrné brambory, 2 knedlíky, 1 menší naběračka rýže apod.). Jinak věřím, že komunikace s personálem může být komplikovaná, ale s Vaším nasazením se to musí podařit.
 

Odpověď

Vážená paní Blanko, přeji dobrý den,

děkuji Vám za velmi otevřený popis obtíží. Je mi líto, jak dlouho a intenzivně Vás trápí – z toho, co popisujete, je zřejmé, že situace je pro Vás velmi vyčerpávající a frustrující.

Je důležité uvést, že stavy odpovídající hypoglykémii se mohou vyskytovat i u osob bez cukrovky. Mohou být vyvolány či zhoršeny například některými léky, nevhodnými stravovacími návyky nebo poruchou regulace krevního cukru. Tyto obtíže mohou souviset např. s tzv. reaktivní hypoglykémií, hormonálními vlivy, onemocněním štítné žlázy, ale také s úzkostnými stavy a panickými atakami. Jejich projevy se často překrývají – patří mezi ně třes, slabost, pocení, vnitřní neklid, bušení srdce či nutkání rychle dodat cukr. Tato poradna nemůže nahradit osobní vyšetření u lékaře, které je nezbytné k přesnému stanovení diagnózy a nastavení odpovídající léčby. Vzhledem k popisovaným potížím by bylo vhodné komplexní vyšetření u endokrinologa, včetně vyšetření glykémie (případně křivky glykémie a insulinu), eventuálně dalších hormonálních parametrů, a rovněž zhodnocení aktuálního nastavení léčby štítné žlázy (Letrox).

Ozempic lék určený především k léčbě diabetu 2. typu, případně k léčbě obezity. Není to lék určený k léčbě hypoglykémií ani úzkostných stavů. Naopak – u osob bez diabetu může v některých případech kolísání glykémie spíše zhoršit, zejména pokud jsou již přítomny hypoglykemické epizody. Proto by jeho použití ve Vašem případě nebylo možné doporučit bez velmi pečlivého endokrinologického vyšetření.

S přátelským pozdravem