Cukrovka a životospráva

Odpověď

Milý Dušane, diabetik i po infarktu myokardu může jíst zavináče. Je to celkem zdravá strava a téměř to neobsahuje sacharidy. Dobrou chuť.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Andreo,

diabetes 2. typu je z velké části vyvolán sníženou citlivostí tkání na inzulín. Tuto sníženou citlivost velmi podněcuje obezita a konzumace kalorické stravy a dále ztučnění orgánů, zejména jater a pankreatu. Dochází ale také k poruše sekrece inzulínu, která může nejprve odolávat a teprve když na to nestačí, tak se objeví diabetes.

Inzulín má v těle hodně účinků a výrazně se uplatňuje v metabolismu tuků.

Samotná konzumace tuku sice nezvyšuje bezprostředně glykémii, ale ve svém důsledku ano. Při diabetu je nutné na prvním místě kontrolovat příjem sacharidů, protože ty zvyšují glykémii bezprostředně (a záhy se z části mění na tuk), ale nejúčinnější léčbou diabetu 2. typu je nízkokalorická dieta, pokud trvá dostatečně dlouho. Tuky jsou mnohem kaloričtější než sacharidy. Je také pravda, že pokus se sacharidy promíchají s „tukem“, tak se snad o něco pomaleji vstřebávají.

Je trochu paradoxem, že při velkém omezení sacharidů se používá „vysokotuková dieta“, což do určité míry zvrátí metabolismus nefyziologickým směrem a může to vést k hubnutí. Dlouhodobě je určitě nevhodná a já ji příliš nedoporučuji ani krátkodobě. Velký příjem tuků má různé nepříznivé účinky, zejména na rozvoj aterosklerózy.

Nejlepší je celkové přiměřené omezení kalorického příjmu s dostatkem vlákniny, sníženým obsahem sacharidů (150 – 200 g/den, u obézních i méně), přiměřeným příjmem bílkovin a s velkým omezením živočišných tuků.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Noemi, spolehlivě vám nemohu odpovědět z více důvodů, ale zejména proto, že jste svá pozorování neprováděla za dostatečně kontrolovaných podmínek, abych si mohl být jistý, že to tak opravdu bylo.

Píšete sice o „extrémních“ hodnotách glykémie, ale extrémní hodnoty jsou opravdu zcela jiné. Vaše nálezy se ještě klidně vejdou do „normálu“.

Pro monitorování léčby se může glykémie stanovovat kdykoliv a uživatel samozřejmě musí přihlížet k okolnostem. U osoby s diabetem léčené inzulínem např. doporučujeme, aby glykémie neklesala pod normální hodnoty (pod cca 3,8 mmol/l) a po jídle pokud možno nestoupala nad 10 mmol/l. Zajímá nás také průměrná glykémie, protože pokud někdo bude sice trvale v níže uvedeném rozmezí, ale glykémie se bude držet okolo 9 mmol/l, tak to také není dobré.

Glukometr ale není určen pro monitorování glykémií u zdravých osob, protože ty mají hodnoty v normě či blízko normy a osobní glukometr není dostatečně přesný, aby spolehlivě zachytil menší odchylky.

Při posuzování toho, zda někdo má či nemá diabetes (když jsou hodnoty jen hraniční či blízko horního limitu), je nutné glykémii měřit za standardních podmínek. Na lačno znamená ráno po celonočním půstu. Spolehlivé „normy“ po zátěži jsou také známy pouze u orálního glukózového tolerančního testu při měření laboratorním přístrojem.

Vy byste tedy mohla podstoupit měření v laboratoři na lačno a případně po orálním glukózovém testu, ale podle mého názoru je to pro vás zbytečné. Máte normální hodnoty a momentálně se nemusíte měřit a můžete dodržovat jakoukoliv zdravou dietu s přiměřeným množstvím sacharidů.

Pokud jde o váš dotaz ohledně rostlinné stravy a nižších hodnot glykémií, tak mi moje znalosti dovolují odpovědět takto:

Rostlinná strava obsahuje hodně vlákniny. Ta zpomaluje štěpení sacharidů ve střevě a zpomaluje také jejich vstřebávání do krevního oběhu. To se obecně považuje za zdravé a může to být důvodem, proč glykémie pak stoupají méně.

Kromě toho existují práce, že větší příjem živočišných bílkovin a tuků snižuje citlivost tkání vůči inzulínu. Platí to zejména u osob s tzv. inzulínovou rezistencí, která ještě nemusí vyvolávat diabetes, ale je pravidelně přítomna u osob s diabetem 2. typu. Omezení zejména živočišných tuků a nezvýšený (nad normální doporučení ) příjem bílkovin se proto doporučují. Správná dieta pak může vést k zlepšení citlivosti vůči inzulínu a ke zlepšení glukózové tolerance. Existují také studie, že tzv. vegani mají spíše lepší citlivost vůči inzulínu a také pokud osoby s diabetem 2. typu přejdou na převážně vegetariánskou stravu, často zhubnou a také se jím zlepší efekt inzulínu. Je ale potřeba zdůraznit, že takovéto studie byly provedeny u osob, které předtím žádnou pořádnou dietu nedržely. Podle mého názoru by podobný efekt mohla mít také standardní strava s omezením kalorického příjmu, ve které by bylo málo živočišných tuků, přiměřeně nezvýšený příjem bílkovin (asi 1 g/kg) a omezené množství sacharidů mezi 150 a 250 g denně.

A moje závěry:

1. Příliš se sledujete
2. Pokud vám veganská strava vyhovuje, pokračujte v ní. Jen je nutné se radit s odborníky, abyste měla skutečně zajištěný dostatečný příjem bílkovin, minerálních látek a vitamínů, a také dostatek času a peněz, abyste si takovouto stravu v našich zeměpisných podmínkách dokázala za přiměřenu cenu obstarat. Takováto dieta ale není nezbytná, v prevenci diabetu by vám posloužila i dieta podobná, která by obsahovala také přiměřené množství živočišných bílkovin, případně malé množství živočišných tuků ze zdravých zdrojů.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

děkuji za velmi podnětný dotaz – je z něj vidět, že se snažíte situaci důkladně pochopit a že vás téma skutečně zajímá. A zároveň je znát, že se v tom množství informací začínáte ztrácet, což je naprosto pochopitelné – i pro odborníka jde o komplexní problematiku.

Vaše situace vyžaduje individuální přístup, protože se jedná o kombinaci porušené glukózové tolerance, vysokého energetického výdeje, štíhlé postavy a nově i dyslipidémie. Takový stav se skutečně nedá řešit univerzálním jídelníčkem z webu – i když třeba fotojídelníček, který zmiňujete, není určen výhradně pro obézní osoby, ale je postaven na běžných nutričních doporučeních, nikoliv na nízkosacharidovém modelu. Pokud tedy nemáte žádnou farmakologickou podporu, je pochopitelné, že by vám při takovém režimu glykémie stoupaly.

Váš popis postprandiálních glykémií 12–14 mmol/l a jejich pomalý pokles je natolik výrazný, že bych doporučila provést další dovyšetření u diabetologa – například OGTT, autoprotilátky, C-peptid, a především nasazení senzoru (CGM), alespoň na pár týdnů. Ten může velmi přesně odhalit nejen reakce na konkrétní jídla, ale i skryté noční hyperglykémie či nesprávné kompenzace, které z běžného glukometru nevyčtete.

Zvláště u štíhlých, aktivních osob s takto vysokými glykémiemi je nutné vyloučit časnou formu diabetu 1. typu, LADA, případně jiné atypické formy diabetu, které by zcela změnily doporučení ohledně stravy i pohybu.

Abych vám mohla dát přesnější odpověď, potřebovala bych znát vaši zdravotní dokumentaci, anamnézu, výsledky laboratorních testů v čase, jídelní záznamy i glykémie v kontextu – jinak hrozí, že se dostaneme k chybným závěrům. Proto bych vám doporučila obrátit se na kombinaci zkušeného diabetologa a nutričního terapeuta, kteří vám pomohou nastavit takový režim, který bude udržitelný, funkční – a hlavně bezpečný. U nás jste vítaný.

Přeji vám, ať se vám daří situaci stabilizovat – a pokud se rozhodnete pro odbornou spolupráci, věřím, že najdete cestu, která vám bude dávat smysl.

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Dobrý den, Heleno,

(odpovídá Mgr. Nikola Homzová, Nemocnice Mělník, nutriční terapie)

Odpověď

Dobrý den, Heleno,

jakýkoli sladký pokrm se vždy snažte obohatit o zdroj bílkovin - tvaroh, sypký protein do těsta apod. Pokud jej budete podávat ještě navíc s bílkovinou potravinou při servírování - řecký jogurt, skyr, tvaroh aj., je pokrm ještě výživnější a nezvyšuje prudce hladinu glykémie.  

(odpovídá Mgr. Nikola Homzová, Nemocnice Mělník, nutriční terapie)

Odpověď

Doporučení redakce:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

(odpovídá redakce, )

Odpověď

Milý Pavle, posílám vám hned dvě odpovědi. Ta první bude shrnovat, o je o čekankovém sirupu známo, druhá pak bude přímá odpověď na vaši otázku, jaký je na to můj názor, bez ohledu na fakta nebo informace, které se o tomto sirupu uvádějí.

Čekankové sirupy mají za základ různým způsobem enzymaticky pozměněný polysacharid (sacharid, složený s velkého množství pospojovaných molekul jednoduchých sacharidů). Ten sacharid se jmenuje inulín a vyskytuje se např. v čekance. Chemicky se skládá z mnoha pospojovaných molekul ovocného cukru fruktózy. Zatímco fruktóza se dobře vstřebává ze zažívacího ústrojí, má sladkou chuť a v těle se z velké části mění na krevní cukr a zvyšuje glykémii, tak inulin se v zažívacím ústrojí nevstřebává (v tenkém střevě), má jen lehce nasládlou chuť a nemá pro člověka žádnou kalorickou hodnotu.

Když se inulin uměle enzymaticky upraví (naštěpí), vznikají různě dlouhé řetězce fruktózy, které jsou sladké (ne tolik, jako cukr), mohou se v malé míře vstřebávat a lehce zvyšovat glykémii, ale většina projde do tlustého střeva, kde je dále štěpí střevní bakterie, aniž by se výsledné produkty dostávaly do krve, nebo jen málo. Inulin patří také mezi látky, které se označují jako rostlinná vláknina. Zvětšuje to objem stolice, drží to vodu a zpomaluje to trávení včetně trávení a vstřebávání tuků a částečně i cukrů. Teoreticky je to tedy látka "zdravá", i když existují i jiné typy rostlinné vlákniny.

Protože samotné produkty štěpení inulínu jsou jen málo sladké, tak často obsahují také určité množství fruktózy (která je sladká dost). Někdy se tam přidávají ještě další sladké složky jako sacharin, stéviové glykosidy aj.), které tomu dodávají velmi sladkou chuť, zatímco ten sirup je jako plnidlo a dává tomu lepší chuť. Nejedná se o žádné standardní produkty, každý výrobek může být jiný. Takže: čekankový sirup většinou obsahuje jen málo sacharidů, které se vstřebávají a mohou zvyšovat glykémii. Obsahuje také vlákninu, která by teoreticky mohla být i zdravá.

A nyní můj názor: Diabetik (ani nikdo jiný) by neměl konzumovat příliš alkoholu, ale přiměřené malé množství občas asi nijak neškodí. Je ale mnohem lepší volit produkty, které neobsahují cukry (sacharózu, fruktózu, glukózu). Taková jsou suchá vína, většina destilátů a také diapivo. Polosuchá vína v přiměřeném množství mohou být ale také vhodná, když s těmi sacharidy v dietě počítáte, stejně tak např. 1 pivo.

Likéry jsou nacucané cukrem a nejsou vhodné. Pije se jich ale většinou malé množství, a tak by to také mohlo být jedno, jen je vhodné s tím také počítat. Pokud by si toho dal diabetik víc, tak bude mít vysokou glykémii. Kromě toho existují likéry, které jsou málo sladké. Příkladem třeba Becherovka bez cukru, označovaná KV 14 nebo 13, to si teď nepamatuju. Mně chutná mnohem lépe, než přeslazená klasická Becherovka, je zcela bez cukru.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Alexi, jistěže můžete, pokud potom neřídíte motorové vozidlo, kolo nebo koloběžku a nevykonáváte povolání, kde se alkohol zakazuje.

Vy jste to ale asi myslel v kontextu s diabetem, že? Obecně alkohol nezakazujeme, i když jej nedoporučujeme. Ale je třeba vědět, že alkohol má řadu nežádoucích účinků, např. na játra, na mozek, na nervy. Je navíc kalorický. Často také odbourává zábrany a diabetici po něm pak přestávají myslet na doporučenou dietu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Terezo, podle věku a způsobu vaší léčby usuzuji, že máte diabetes 1. typu, ale jistý si nejsem. Novomix, který jste dříve užívala, se u diabetiků 1. typu téměř nepoužívá.

Já osobně diabetikům 1. typu skutečnou ketodietu nedoporučuji. Mnohem víc doporučuji normální zdravou dietu s omezením celkových kalorií, pokud chtějí hubnout, případně jen s důsledným omezením tuků, pokud chtějí hubnout.

Pravá ketodieta podle mého názoru je při diabetu 1.typu nezdravá a částečně i nebezpečná. Mírná ketodieta je možná dobrá, ale já si myslím, že u osob, které dietu pořádně nedrží, je každá dieta, tedy i ketodieta lepší, než než neuspořádaný nadměrný příjem jídla.

U diabetiků 2. typu je asi ketodieta vhodnější, ale i tady si myslím: zaplať Pámbů za jakoukoliv dietu, ale rozumná pestrá strava s omezením kalorií by byla nejlepší.

Při omezení celkového množství sacharidů se zpravidla snižuje potřeba inzulínu, tedy jak bazálního tak dlouze působícího. Myslím ale, že vysazení jak bazálu tak bolusů je u diabetiků 1. typu nevhodné. U diabetiků 2. typu na tom většinou tolik nezáleží.

Doporučení redakce:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)