A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Langerhansovy ostrůvky

Langerhansovy ostrůvky (latinsky insulae pancreaticae) jsou drobné skupiny buněk rozptýlené ve slinivce břišní (pankreatu). Produkují hormony, především inzulin a glukagon, které společně regulují hladinu glukózy v krvi (glykemii).

Ostrůvky tvoří endokrinní část slinivky, protože uvolňují hormony přímo do krve. Naproti tomu její převážná, exokrinní část, vytváří trávicí enzymy, které jsou vývody odváděny do tenkého střeva.

V lidské slinivce se nachází řádově miliony Langerhansových ostrůvků, které představují přibližně 1–2 % její hmotnosti. Přesto mají zásadní význam pro řízení metabolismu. Jednotlivé ostrůvky obvykle měří jen několik desetin milimetru a jsou bohatě zásobeny krví.

Jaké buňky tvoří Langerhansovy ostrůvky?

Ostrůvky obsahují několik typů buněk, které vytvářejí různé hormony:

Beta-buňky (β-buňky) – tvoří přibližně 50–70 % buněk ostrůvků. Produkují inzulin, který pomáhá snižovat glykemii tím, že podporuje využití a ukládání glukózy v organismu. Současně s inzulinem uvolňují také C-peptid.

Alfa-buňky (α-buňky) – produkují glukagon, hormon, který zvyšuje glykemii, zejména podporou uvolňování glukózy z jater.

Delta-buňky (δ-buňky) – produkují somatostatin, který místně ovlivňuje a tlumí uvolňování dalších hormonů ostrůvků.

PP-buňky (γ-buňky) – vytvářejí pankreatický polypeptid, který se podílí na regulaci činnosti trávicího systému.

V malém množství se zde nacházejí také epsilon-buňky (ε-buňky), produkující hormon ghrelin.

U člověka nejsou jednotlivé typy buněk uspořádány do přesně oddělených vrstev. Jsou vzájemně promíseny, což umožňuje jejich těsnou spolupráci.

Jak Langerhansovy ostrůvky regulují glykemii?

Po jídle, když glykemie stoupá, beta-buňky zvyšují uvolňování inzulinu. Ten podporuje vstup glukózy do svalových a tukových buněk a její ukládání do zásob.

Naopak při poklesu glykemie se zpravidla snižuje sekrece inzulinu a zvyšuje se uvolňování glukagonu z alfa-buněk. Glukagon působí především na játra, která uvolňují glukózu do krve.

Inzulin a glukagon tak působí jako dva vzájemně se doplňující regulační hormony, které pomáhají udržovat glykemii ve fyziologickém rozmezí.

Langerhansovy ostrůvky a diabetes

U diabetu 1. typu imunitní systém postupně ničí beta-buňky Langerhansových ostrůvků. Organismus tak ztrácí schopnost vytvářet dostatečné množství vlastního inzulinu a pacient jej musí pravidelně doplňovat.

U diabetu 2. typu tkáně nedostatečně reagují na inzulin (inzulinová rezistence). Beta-buňky zpočátku často zvyšují jeho produkci, ale postupně nemusí zvýšeným nárokům stačit. Rozvíjí se porucha jejich funkce a může se snižovat i jejich počet.

Věděli jste?

Langerhansovy ostrůvky tvoří pouze přibližně 1–2 % hmotnosti slinivky, ale může jimi protékat až kolem 20 % jejího krevního průtoku.

Jeden ostrůvek má typicky průměr kolem 0,1–0,2 mm. Je tedy tak malý, že jej pouhým okem zpravidla nerozeznáme.

Související hesla a články

Lanceta Larvální terapie