22. Cukrovka a srdce

Co je důležité vědět

Video názorně vysvětluje, proč je u pacientů s diabetem důležité nepodceňovat srdeční potíže. Některé informace o diagnostice a léčbě je vhodné doplnit a upřesnit podle současných odborných doporučení.

1. Proč diabetes ohrožuje srdce?

Diabetes zvyšuje riziko aterosklerózy, při které se ve stěnách tepen postupně vytvářejí aterosklerotické pláty. Ty mohou tepny zužovat a omezovat průtok krve. Pokud jsou postiženy věnčité (koronární) tepny, může srdeční sval trpět nedostatkem kyslíku – vzniká ischemie myokardu.

Při náhlém uzávěru koronární tepny, často v důsledku vzniku krevní sraženiny na porušeném aterosklerotickém plátu, může dojít k infarktu myokardu. Riziko zvyšují také vysoký krevní tlak, zvýšený LDL cholesterol, kouření, onemocnění ledvin a další rizikové faktory.

2. Srdeční infarkt nemusí vždy bolet

K typickým projevům nedostatečného prokrvení srdečního svalu patří tlak, svírání nebo bolest na hrudi, někdy s vyzařováním do paže, zad, krku či dolní čelisti.

U některých pacientů s diabetem však mohou být příznaky méně výrazné nebo netypické. Objevit se může například:

• námahová dušnost nebo náhlé zadýchávání,
• neobvyklá únava a slabost,
• studený pot, nevolnost či zvracení,
• závrať, pocit na omdlení nebo bušení srdce,
• nepříjemné pocity v nadbřišku bez výrazné bolesti na hrudi.

Jednou z možných příčin méně výrazného vnímání bolesti je autonomní diabetická neuropatie, která může ovlivňovat nervové řízení vnitřních orgánů. To však neznamená, že každý pacient s diabetem má sníženou schopnost vnímat bolest.

Nové nebo zhoršující se zadýchávání při námaze, případně nutnost spát s více polštáři kvůli dušnosti, mohou také upozorňovat na srdeční selhání. Tyto obtíže vyžadují lékařské posouzení.

3. Jak se dnes vyšetřuje podezření na srdeční onemocnění?

Ve videu je zdůrazněna koronarografie. Je však důležité upřesnit, že ne každý pacient se srdečními potížemi musí toto invazivní vyšetření podstoupit.

Podle charakteru obtíží a jejich závažnosti může lékař využít například:

• EKG – záznam elektrické aktivity srdce.
• Echokardiografii (ECHO) – ultrazvukové vyšetření stavby a funkce srdce.
• Ergometrii – sledování EKG, tepové frekvence a krevního tlaku při fyzické zátěži.
• Zátěžová zobrazovací vyšetření – metody umožňující hodnotit prokrvení a funkci srdce při zátěži.
• CT koronarografii – neinvazivní zobrazení koronárních tepen pomocí výpočetní tomografie.
• Invazivní koronarografii – katetrizační zobrazení věnčitých tepen, zejména při závažném podezření nebo vysokém riziku.

Při podezření na akutní infarkt myokardu se postupuje neodkladně. Zásadní význam mají EKG, laboratorní stanovení srdečních troponinů a podle nálezu další vyšetření či okamžitá katetrizační léčba.

U stabilních obtíží se výběr vyšetření řídí pravděpodobností koronárního onemocnění, zdravotním stavem pacienta a výsledky předchozích vyšetření. Samotná ergometrie není ve všech situacích nejvhodnějším testem k potvrzení nebo vyloučení ischemické choroby srdeční.

4. Co je angioplastika, stent a bypass?

Pokud je zjištěno významné zúžení nebo uzávěr věnčité tepny, může být u vybraných pacientů vhodné obnovení dostatečného průtoku krve srdečním svalem, označované jako revaskularizace.

Koronární angioplastika (PCI) je katetrizační výkon, při kterém lékař zprůchodňuje zúžené nebo uzavřené místo. Často při něm zavádí stent, drobnou kovovou výztuž, která pomáhá udržet tepnu průchodnou.

Koronární bypass (CABG) je chirurgický výkon, při kterém se vytvoří nová cesta pro přívod krve do oblasti srdečního svalu za postiženým úsekem tepny.

Bypass není pouze řešením situace, kdy se nepodaří zavést stent. U některých nemocných, zejména při rozsáhlejším postižení více koronárních tepen, může být vhodnější léčebnou metodou již od počátku. Rozhodnutí závisí na anatomii postižení, přidružených onemocněních a celkovém stavu pacienta.

Ne každý nález zúžené tepny vyžaduje stent nebo operaci. Důležitou součástí léčby jsou vždy také vhodně zvolené léky a ovlivnění rizikových faktorů.

5. Co může pacient s diabetem udělat pro své srdce?

Zásadní význam má dlouhodobá prevence kardiovaskulárních komplikací. Patří sem především:

• individuálně nastavená kompenzace diabetu,
• důsledná kontrola krevního tlaku a LDL cholesterolu,
• úplné zanechání kouření,
• pravidelná přiměřená fyzická aktivita a vhodné stravování,
• udržování přiměřené tělesné hmotnosti,
• pravidelné kontroly a užívání doporučené léčby.

U pacientů s diabetem 2. typu a prokázaným aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním mají význam také některé moderní léky, zejména vybraní agonisté receptoru GLP-1 a inhibitory SGLT2, u nichž byly prokázány kardiovaskulární přínosy. Výběr konkrétní léčby závisí na celkovém zdravotním stavu a indikaci.

6. Kdy nečekat a volat záchrannou službu?

Pokud se objeví nový, výrazný nebo přetrvávající tlak či bolest na hrudi, náhlá závažná dušnost, kolaps nebo jiné příznaky vyvolávající podezření na infarkt, volejte ihned 155.

Nečekejte, zda obtíže samy odezní, a nejezděte do nemocnice vlastním autem. U diabetiků může akutní srdeční příhoda probíhat i bez výrazné bolesti na hrudi.

Včasné rozpoznání srdečních potíží a správná léčba mohou zabránit nevratnému poškození srdečního svalu a zachránit život.

1. Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Chronická ischemická choroba srdeční: diagnostika a léčba. Odborný doporučený postup.

2. European Society of Cardiology (ESC). 2024 ESC Guidelines for the management of chronic coronary syndromes. Doporučený postup ESC.

3. Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Odborná doporučení a další informace.