prediabetes, smäd, častejšie močenie, tŕpnutie končekov prstov

Odpověď

Milá Blanko,

takto dlouho trvající hypoglykemie je samozřejmě nepříjemná a potenciálně nebezpečná situace, zvlášť když žijete sama. Pokud ale byly nízké hodnoty potvrzené i glukometrem, pak skutečně nešlo jen o chybu senzoru. Jednorázově se podobná epizoda může stát i velmi zkušenému diabetikovi a sama o sobě ještě nemusí znamenat zásadní problém. Pokud by se ale opakovala, určitě by stálo za to upravit dávky inzulínu a situaci podrobněji probrat s diabetologem.

Vy ovšem neuvádíte, jak vysoké dávky inzulínu si dáváte a také, zda jde o dávkování dlouhodobé, nebo zda třeba nebyly dávky nedávno zvýšené či případně nebyl inzulín nasazen teprve nově. Také nepopisujete, zda jste měla jasné projevy hypoglykémie, např. zda jste byla zmatená, bylo vám nevolno, potila jste se, bušilo vám hodně srdce apod. To vše je důležité, pro moje posuzování.

Protrahovaná hypoglykémie se může vyskytovat po předchozí delší fyzické zátěži, např. dlouhém výletě trvajícím několik hodin. Příčinou může být také jídlo, které obsahovala méně sacharidů než obvykle, případně téměř žádné sacharidy, dále požití alkoholu nebo větší zažívací obtíže, např. zvracení.

Při znalosti, jak to v životě chodí, bych ale hledal zejména tyto příčiny:

Navzdory používání „chytrého inzulínového pera“ jste přece jenom z nějakého důvodu mohla inzulín podat opakovaně. Mně se např. občas stane, že nemohu najít klíče. Dušuji se, že je vždy dávám na stejné místo, a ony tam nejsou. Potom přijde moje žena, najde je na tom místě, o kterém mluvím, a prostě je tam najde. Vysvětlit to neumím, ale prostě jsem je přehlédnul, a to opakovaně.

Mohlo také dojít k záměně per. Dlouze působící inzulín se většinou používá ve větší dávce. Mohlo se stát, že jste si podala nadměrnou dávku rychle působícího inzulínu.

Je také možné, že jste z nějakého důvodu si zapomněla dát večeři. I to se může stát, aniž si to člověk uvědomí.

Pokud by se stav ještě opakoval, určitě se poraďte se svým lékařem – byla by pravděpodobně vhodná změna dávkování.

Kromě toho, pokud používáte senzor Free Style Libre, bylo by vhodné jej propojit s vaším telefonem. Tam by se pak daly nastavit hlasité alarmy při klesající hodnotě glykémie a při hodnotách vysloveně odpovídajícím již hypoglykémii. To by vás mělo včas varovat během noci. Alarmy umí vydávat také novější typ čtečky pro vaše senzory.

Odpověď

Milá Petro,

základem léčby syndromu diabetické nohy jsou:

Chirurgické ošetření – odstranění nekrotických a infikovaných částí, pravidelná toaleta rány

Imobilizace – znehybnění, aby rána mohla srůstat, aby zůstaly stehy pevné a zejména aby se pohybem a zatížením nešířila infekce

Antibiotická léčba, nejlépe podle zjištěné citlivosti bakteriálních kmenů podle vzorku odebraného při operaci.

Berle jsou naprosto nutné, ale i tak se na operovanou nohu nesmí došlapovat. To je velmi častá a závažná chyba, která pak může vést k dalšímu šíření infekce a k tomu, že je nutno amputovat znovu o etáž výše.

Kontrolní rentgen se dělá podle uvážení lékaře. Dělat to příliš brzy je zbytečné. Může na něm být patrné, zda se zánět nešíří do kosti, což by bylo závažné.

Odpověď

Odpověď

Milá Jano,

u diabetu 1. typu po zahájení léčby inzulinem může dojít k určitému nárůstu hmotnosti, ale přírůstek 12 kg spolu s pocitem otoků, dušností a zvětšováním břicha určitě nelze automaticky považovat jen za „následek inzulinu“. Bylo by vhodné co nejdříve probrat s praktickým lékařem či internistou možnost zadržování tekutin – tedy vyšetření srdce, ledvin, jater, případně žilního systému. Důležité jsou krevní testy, moč, funkce ledvin, albumin, NT-proBNP a často i echokardiografie. Samotná normální hodnota TSH ještě nevysvětluje vaše obtíže. Z diabetologického hlediska by stálo za úvahu zkontrolovat také celkovou denní dávku inzulinu, jídelníček a případně zvážit léčbu podporující hubnutí, pokud by byla vhodná a bezpečná. Do té doby bych doporučil omezit nadbytečný příjem soli, pravidelně sledovat hmotnost a otoky a při zhoršování dušnosti nebo rychlém přibývání vyhledat lékaře neodkladně.

Odpověď

Dobrý den,

dlouhodobá únava u diabetu 1. typu rozhodně není něco, co by bylo „normální a musí se vydržet“. To, co popisujete – výrazná únava, snížená výkonnost v práci a vyčerpání i po běžných činnostech – si zaslouží podrobnější vyšetření.

Po tolika letech trvání diabetu může mít únava více příčin, například:
– kolísání glykémií (vyšší nebo naopak časté hypoglykémie)
– chudokrevnost (anémie)
– porucha funkce štítné žlázy (u diabetu 1. typu poměrně častá)
– nedostatek některých vitamínů (např. B12)
– chronické komplikace diabetu (např. postižení ledvin)
– celkové přetížení organismu a pracovní zátěž

Doporučil bych proto obrátit se na svého diabetologa nebo praktického lékaře a požádat o cílené dovyšetření (krevní obraz, štítná žláza – TSH, ledvinné parametry, případně další dle stavu).

Invalidní důchod

Samotná diagnóza diabetu 1. typu obvykle k přiznání invalidního důchodu nestačí. Posuzuje se vždy:
– celkový zdravotní stav
– přítomnost komplikací diabetu (např. neuropatie, retinopatie, nefropatie apod.)
– dopad na pracovní schopnost

Nárok na invalidní důchod vzniká tehdy, pokud dojde k poklesu pracovní schopnosti alespoň o 35 % (1. stupeň invalidity). U diabetu to bývá přiznáváno spíše v případech, kdy jsou přítomny výraznější komplikace nebo opakované závažné výkyvy glykémií.

Co můžete udělat nyní

– řešit únavu primárně zdravotně (vyšetření)
– probrat s lékařem i možnost úpravy léčby nebo režimu
– případně požádat o posudek zdravotního stavu (praktický lékař vás může nasměrovat)
– zvážit i úpravu pracovního zatížení

Shrnutí:
Vaše obtíže nejsou zanedbatelné a je určitě správné je řešit. Invalidní důchod nelze vyloučit, ale rozhodující bude celkový zdravotní stav a případné komplikace diabetu. Prvním krokem by mělo být důkladné lékařské vyšetření příčiny únavy.

DOPLŇUJÍÉCÍ ODPOVĚĎ na doplňující dotaz:

děkuji za doplnění informací. Z toho, co popisujete, je vidět, že Vaše obtíže nejsou jen „běžná únava“, ale že Vás dlouhodobě výrazně omezují v běžném fungování i pracovním životě.

Dlouholetý diabetes 1. typu v kombinaci s hypertenzí, chronickým stresem, psychickým vyčerpáním a celkovou fyzickou zátěží může organismus velmi zatěžovat. Hodnoty tlaku, které uvádíte při návštěvě lékaře (kolem 193/87), jsou velmi vysoké a samy o sobě mohou přispívat k únavě, napětí, bolestem hlavy, horší koncentraci i psychickému vyčerpání.

To, že:
– nezvládáte stresové situace
– dochází u Vás k plačtivosti v zaměstnání
– máte problémy se soustředěním a běžnými úkoly
– po práci nemáte sílu ani na základní domácí činnosti

už skutečně ukazuje na stav, který by měl být řešen komplexně, nejen samotným Neurolem nebo vitaminy.

Velmi důležité nyní je probrat situaci nejen s diabetologem a praktickým lékařem, ale pravděpodobně i s psychiatrem nebo psychologem. Dlouhodobé psychické přetížení, úzkostný stav nebo syndrom vyhoření mohou výrazně zhoršovat jak kvalitu života, tak i kompenzaci diabetu a krevního tlaku.

Také informace o dlouhodobém zánětlivém onemocnění dutiny ústní a ztrátě chrupu ukazuje, že organismus byl řadu let zatěžován chronickým zánětem, který může s diabetem úzce souviset.

V této situaci bych Vám určitě doporučil:
– podrobné interní a laboratorní vyšetření
– zhodnocení psychického stavu specialistou
– posouzení pracovní zátěže a případně pracovní neschopnosti či úpravy pracovních podmínek
– konzultaci možnosti podání žádosti o invalidní důchod

Na rozdíl od původního dotazu zde již nejde pouze o samotnou diagnózu diabetu, ale o souběh více zdravotních problémů, které mohou významně snižovat pracovní schopnost a kvalitu života. Posouzení invalidity samozřejmě vždy provádí posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení, ale Vaše obtíže bych určitě nepodceňoval a bylo by vhodné je začít systematicky dokumentovat ve zdravotní dokumentaci.

Přeji Vám, abyste situaci začala řešit včas a nezůstávala na vše sama. Obtíže, které popisujete, si zaslouží odbornou pomoc a podporu.