Poradna
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!
Porce dotazů týkajících se cukrovky
Datum vložení dotazu: 07.10.2023
Ptá se: Tom
Dotaz
Dobrý den, rád bych využil tuto poradnu pro zodpovězení několika otázek týkajících se cukrovky. Onemocnění se u mě projevilo zhruba ve 40 letech různými srdečními i zažívacími problémy. Do té doby jsem byl zdravý, štíhlý, sportující abstinent, nekuřák, co celý život dbal na správnou životosprávu. Cukrovku jsem si tedy nepřivodil konzumací sladkých, ani tučných jídel, či nadměrným kalorickým příjmem. Opakovaně jsem k lékaři chodil s arytmiemi (několikaminutové záchvaty fibrilace, extrasystoly opakující se několikrát za minutu třeba celý den, někdy i zcela chaotická srdeční frekvence). Zažívací obtíže se projevovaly stolicí mnohokrát denně (nejednalo se ale o průjem) a do toho nespecifickými špatnými pocity po jídle.
Prohlídky u lékaře vypadaly vždy stejně - EKG v pořádku, sono v pořádku, krevní testy v pořádku.
V době, kdy problémy začaly, jsem měl cukr též v normě - 5,2. Nejprve jsem na srdeční problémy reagoval zcela intuitivně, jak by to asi udělal každý člověk - vynechat sport a k jídlu něco výživného, aby se tělo zregenerovalo. Přesně to ale situaci ještě zhoršovalo, jen mi tehdy nebylo jasné proč. Později jsem vypozoroval, že po probuzení jsem byl zcela bez potíží (proto také ranní prohlídky u lékaře, navíc nalačno kvůli krevním testům, nikdy nic neodhalily) a také po sportu problémy se srdcem naopak záhadně mizely, což vůbec nesedělo se zkušenostmi lidí z okolí - známí s fibrilací naopak měli problémy s obyčejnou chůzí, natož aby uběhli 10 kilometrů. Zpět se symptomy vrátily, až když jsem se po tréninku najedl.
Potíže se postupně zhoršovaly. Přidaly se "adrenalinové záchvaty" (nevím, jak to nazvat správně), kdy běžné zvuky (např. praskání v podlaze nebo radiátoru) způsobovaly naprosto neadekvátní lekání s pocitem, že padám. V noci jsem se budil s velmi vysokým tlakem (skoro 200 systolický, tedy téměř dvojnásobným, než je můj normální tlak ráno po probuzení). Začalo mi též zůstávat jídlo v žaludku, takže ještě před následujícím jídlem jsem byl stále nafouknutý a nemohl jsem do sebe dostat další porci. Ztratil jsem cit v prstech na nohou a celá chodidla mi začala pálit, jako bych stál v horké vodě. Kromě toho jsem během jednoho měsíce zhubl 10 kg, ze štíhlých 70 kg na 60 kg - při výšce 180 cm. Jelikož mi díky sportování a aktivnímu životu stále zůstala svalová hmota, vypadalo to velmi nechutně - na vlastní oči jsem se v zrcadle mohl přesvědčit, proč se kosterním svalům říká příčně pruhované a též bych nikdy neřekl, že žíly mohou vyskákat i na stehnech a na břiše.
U lékaře se mnou nevěděli co, šel jsem na další kompletní krevní test, jehož závěrem bylo "vše v pořádku, jenom máte trochu vyšší cukr, tak si přijďte za měsíc na kontrolu". Hodnota 6,7 mi přišla dost divná, když jsem žil zdravě, ani jsem neměl představu, co ve stravování zlepšit, když jsem sladké nejedl a stravoval se dle obvyklých doporučení. Nicméně "trochu vyšší cukr" bylo to jediné, co jsem měl v tu chvíli ohledně problémů se srdcem a se zažíváním k dispozici, tak jsem zkusil vyměnit ovoce za zeleninu, v médiích doporučovaný počet 5 jídel denně zredukoval na 3 a důsledně jsem vynechal jídla, kde byl přidávaný cukr, co to udělá. Ačkoliv jsem si od toho nic nesliboval, výsledek se dostavil téměř okamžitě - následující noc jsem se nevzbudil s vysokým tlakem, přes den se nedostavila žádná fibrilace, na stolici jsem šel jen jednou denně. Po měsíci byl u lékaře cukr 4,5. Příčinou mých obtíží byla cukrovka, konkrétně její důsledky v podobě neuropatie.
Původně jsem chtěl jako první z dotazů v poradně položit otázku, proč dostane zdravě žijící štíhlý člověk cukrovku, to mi ale asi stejně nikdo neřekne - asi ze stejného důvodu, jako nekuřák rakovinu plic. Spíše by mě zajímalo, proč u mě vznikla tak rozsáhlá neuropatie již v začátcích, kdy byl cukr jen "mírně zvýšený" a u prvního vyšetření dokonce ještě v normě. V literatuře se uvádí, že tyto komplikace vzniknou až po mnoha letech nekompenzovaného diabetu.
Ačkoliv ty nejhorší příznaky neuropatie zmizely, zcela v pořádku jsem stále nebyl. Po nějaké době jsem si tedy pořídil glukometr a začal sledovat cukr v hodinových intervalech.
Ukázalo se, že ačkoliv je ranní glykémie v normě, přes den je to výrazně horší. Doporučení cukrovkářům, že mají jíst komplexní sacharidy namísto jednoduchých, se ukázalo zcela mylné a škodlivé - komplexní sacharidy měly horší průběh glykémie než jednoduché cukry. Po několika lžících suché rýže s komplexními sacharidy glykémie prolomí magickou hranici pro diabetes 11 během půl hodiny, zatímco po snězení jablka obsahujícího jednoduché cukry, se glykémie zastaví jen na 9. Stejně jako rýže se chová většina příloh - brambory, těstoviny, quinoa, pohanka, jáhly. Pro udržení rozumné glykémie (do 7 po jídle) bylo třeba už tak zdravý jídelníček změnit od základů. Pomocí glukometru jsem sledoval, jak se na hladině cukru projevují různá jídla v různých kombinacích. Též jsem pomocí glukometru a zkoumáním učebnic diabetologie a vědeckých studií zjišťoval, proč zdánlivě stejné jídlo, co sním mimo domov, zvedne cukr daleko víc, než jídlo, které si uvařím sám doma. Příčinu jsem v literatuře i pokusy s glukometrem nalezl v proteinech. Zatímco jídla mimo domov jsou obvykle ekonomicky pojatá (= méně masa, více příloh), sám jsem si o něco víc dopřával maso, vejce, či sojové výrobky. Právě u zmíněné soji do sebe vše zapadlo, když jsem četl studii o sojových bílkovinách a inzulinovém indexu potravin. Další pokus vědecký článek potvrdil - 50 g ovesných vloček zvedlo glykemii k 7, ale 50 g ovesných vloček s čajovou lžičkou syrovátkového proteinu snížilo glykemii na 3,7 (po hodině se zvýšila, ale stále zůstala pod 5,5). Začal jsem toho využívat a jedl jsem více tvarohu, sojových výrobků a do jídel si začal míchat proteinové prášky. Veškeré přílohy jsem z jídelníčku eliminoval.
Právě ohledně proteinů a inzulínového indexu chci položit dotaz. Kromě vědeckých studií a odborných rad doporučujících udržování glykemie co nejbližší normě jsem četl jiné vědecké studie a jiné odborné rady, které tvrdí, že inzulín snižující glykémii je naopak příčinou vzniku i zhoršování cukrovky, protože jeho vyšší koncentrace způsobuje prohlubování rezistence na něj, na což tělo reaguje jeho vyšší produkcí. Nadprodukce inzulínu způsobuje ještě vyšší rezistenci, přičemž tento zacyklený kruh k tomu navíc ničí slinivku, jež nakonec inzulín tvořit přestane. Takže jedny studie tvrdí - snižujte glukózu v krvi, glukóza škodí (přičemž jako jedno z řešení jsou zmiňovány léky, co stimulují slinivku, podobně jak činím já proteiny), jiné studie tvrdí opak - raději lehce vyšší cukr v krvi, pokud se to nepřežene, a výslovně uvádějí léky stimulující slinivku jako škodlivé z důvodu prohlubování inzulínové rezistence a urychlování cukrovky. Kde je tedy pravda? Já jdu momentálně cestou důsledného snižování glykémie proteiny (plus samozřejmě nízkosacharidová strava), neboť neuropatie mi vznikla už při ranní glykémii 5,2. Dělám ale dobře? Pokud si tím ničím slinivku, o to dřív skončím na inzulínu, což je "konečná". Kterýkoliv cukrovkář z okolí, co po létech prášků nafasoval inzulín, byl do roka a do dne na marách. Pravdou je, že se skutečně účinek bílkovin na glykémii u mě snižuje. Před rokem mi stačila čajová lžička do vloček, dnes stejný účinek nemá ani několik vrchovatých lžic syrovátkového proteinu. Cukrovka tedy postupuje i přes veškeré úsilí, byť glykémie nalačno je nad 5,5 a po jídle nad 7 výjimečně.
Též jsem si všiml, že zhoršování cukrovky probíhá nikoliv plynule, ale po skocích. Protože si glykémii měřím již rok každou hodinu, jsem schopen najít v záznamech přesné okamžiky, kdy zcela bez důvodu (např. nachlazení, neobvyklá fyzická či duševní činnost) po běžném nízkosacharidovém jídle glykémie vyskočila výrazně více než obvykle a několik dní se držela výš. Pak sice klesla, ale od té doby byla o něco horší už natrvalo i po každém jídle (stejném jako dřív), i ráno. Takovýchto skoků k horšímu jsem za dobu sledování prodělal již několik. Zatímco před časem byla výjimečná ranní glykémie nad 5, dnes je výjimečná pod 5 (stále ji ale většinou držím pod 5,5). Máte prosím nějaké vysvětlení, proč se cukrovka jednou za čas náhle zhorší doslova z minuty na minutu a nikoliv plynule, jak bych čekal?
Další dotaz je ohledně tuků. Abych udržel bez léků nízkou glykémii, musel jsem jako hlavní zdroj energie vyměnit sacharidy za tuky. Úplnou ketodietu sice nedržím (není to ani možné: vzhledem k vysoké fyzické aktivitě - vytrvalostní i silové sporty dvakrát či třikrát denně - potřebuji přijmout 12 000 - 16 000 kJ, takže i bez jakýchkoliv příloh se pod 150 g sacharidů denně nedostanu - nějaké sacharidy jsou ve většině jídel), ale tuky ve stravě převládají. Zajímalo by mě, co může způsobit strava s vysokým podílem tuků (okolo 50 % energie) dlouhodobě. Riziko zvýšení cholesterolu jsem vyloučil (k tomu se ještě dostaneme v dalším dotazu), ale neškodí např. žlučníku? Jaká mohou být další rizika? Veškeré studie keto- nebo jiných diet s vyšším obsahem tuků, na něž jsem narazil, byly vedeny pouze po dobu několika měsíců, nebo třeba rok či dva.
Při sledování glykémie jsem zaznamenal její růst po každém jídle. To je pochopitelné, i bílkoviny s tuky se nějakým způsobem na glukózu alespoň částečně přemění. Nicméně celkem dost (např. z 5,0 na 6,2) vyskočí pravidelně cukr i po vypití čisté vody (skutečně čisté z kohoutku). Máte pro to nějaké logické vysvětlení? Chybu měření vylučuji, růst glykémie po konzumaci čisté vody je 100% reprodukovatelný. Tento růst vede k tomu, že se snažím omezovat pití, což není dobře.
Ohledně občasné vyšší ranní glykémie - odhalil jsem, že nesouvisí s večerním jídlem. CGM ukazuje, že po večeři (18-19h) spadne cukr na určité minimum, načež plíživě přes celou noc roste, obvykle z rozsahu 5-6 do rozmezí 6-7. Někdy okolo čtvrté hodiny ranní (během spánku) dojde k náhlému propadu do pásma 4-5 a opět postupně roste (do probuzení a snídaně však vyšplhá už jen minimálně, ve všední dny je tedy ranní glykémie v normě téměř vždy, o víkendu, kdy spím déle, se většinou vejde pod 6). Někdy ale ke zmíněnému propadu nedojde (aniž by byl předchozí den a strava v něm něčím zvláštní) a to ráno se pak probudím s vyšší glykémií mimo normu. Tušíte, proč tělo někdy ranní čistku glukózy vynechá? Mohu něco udělat pro to, aby byl noční propad pravidelný a nebudil jsem se někdy s glykemií okolo 6, ale pod 5? Na ranní glykémii nemá vliv dokonce ani vynechání večeře - jediné, co ji ovlivňuje, je ranní propad, který buď přijde, nebo nepřijde.
Nejdůležitějším dotazem, který chci v poradně položit, je, jak vyléčit svoji neuropatii. Ty nejhorší projevy, jako zcela chaotická srdeční frekvence, chození na toaletu mnohokrát denně, neadekvátní lekání při běžných zvucích, či extrémní systolický tlak okolo 200, vymizely prakticky hned po zjištění cukrovky a vyřazení většiny sacharidů ze stravy. I nadále však zůstala řada neuropatických problémů: necitlivé prsty na nohou, při prochladnutí i na rukou, mravenčení a pálení chodidel, záškuby a svědění na povrchu celých nohou, kompletní impotence (nefunkční erekce i ejakulace), závratě při postavení se z leže, hromadění stravy v žaludku téměř do následujícího jídla, vysoký tlak po jídle (byť ne už 200/100) a velmi nepříjemné pocity v hrudníku, zejména po jídle - nikde a všude zároveň. Nejedná se o bolest, ale těžko vysvětlitelnou směs brnění, dušení a svědění prostupující trupem od žaludku až ke krku. Vyzkoušel jsem již všechno možné, ale nic na neuropatii nepomáhá - ani důsledné dlouhodobé hlídání glykémie, ani různé vitamínové směsi, ALA, kapseicin. Na impotenci jsou zcela neúčinné "modré pilulky", resp. jejich generika - možná fungují na stařeckou impotenci, ale neřeší, když je penis stejně necitlivý jako prsty na nohou.
Jak se dá neuropatie vyléčit? Sama zjevně s kompenzací cukrovky nezmizí, jak se občas píše, bude skutečně nezbytný nějaký lékařský zákrok. Necitlivé prsty na nohou mně nevadí, ani pálení chodidel není tak nesnesitelné, ale potřebuji vyléčit zejména ohnisko u žaludku, jehož mechanickým podrážděním (buď seděním na bobku nebo bohužel i naplněním žaludku po jídle, takže se tomu nedá vyhnout) se spustí zmíněné nepříjemné pocity procházející celým trupem, zasekne se jídlo v žaludku a vyskočí mi tlak. Když z nějakého důvodu trvá stimulace déle, může se spustit fibrilace (zmizí po změně polohy) a začnou se objevovat časté extrasystoly (několikrát do minuty). Všechny tyto projevy se po podráždění vyskytují současně, takže vznikají někde v jednom místě. Je možné oblast zničených nervů nějak odříznout, aby přestaly způsobovat zmíněné problémy, zejména ty spojené se srdcem? Jak se dá vyléčit neuropatií způsobená impotence? Ta se týká nejen mě, ale i partnerky, takže je její vyléčení skutečně důležité.
Další dotaz je na cholesterol. Jelikož glukometr umí měřit i jednotlivé složky cholesterolu, mohl jsem změřit, že z předcukrovkových 4,7 vzrostl kvůli cukrovce na 6,5. Informace z médií ohledně cholesterolu je taková, že je způsoben špatnou životosprávou a nadměrnou konzumací tuků. Byť jsem nikdy moc tuků nejedl, zejména ne živočišných, zareagoval jsem tedy jejich výraznou restrikcí a začal cholesterol měřit v několikadenních intervalech. Jaké bylo překvapení, když po vysazení tuků z potravy cholesterol naopak vyskočil nad 8. Po opětovném zařazení tuků do stravy se jeho hodnota vrátila do rozmezí 6-6,5. Tyto hodnoty zůstaly i po následném přechodu na nízkosacharidovou stravu, kdy přijímám 50-60 % energie z tuků (převážně rostlinných s vyřazením palmového a kokosového). Jednoznačně jsem tedy prokázal, že cholesterol s nízkotučnou dietou neklesá, ale naopak roste, a to výrazně. Vysoký příjem tuků cholesterol nadále nesnižuje, nepřímá úměrnost platí jen u nízkotučné stravy, pak je jeho úroveň víceméně konstantní. Zajímavé je, že o cukrovce se píše, že kromě cholesterolu zvedá ještě triglyceridy, v mém případě jsou však nízké - okolo 0,5-0,7, někdy i měřák TG ani nezjistí a skončí s hláškou LO. Vysoký je celkový a LDL cholesterol, HDL přibližně odpovídá hodnotám z doby před cukrovkou, kdy jsem měl cholesterol v normě. Byl jsem tedy postaven před volbu brát či nebrat léky. Jelikož nechvalně známé vedlejší účinky statinů se týkají právě těch osob, které žijí aktivně a provozují silové sporty, upřednostnil jsem vyšší kvalitu života před jeho délkou a rozhodl jsem se léky nebrat, abych k současným problémům s neuropatií ještě nepřidával bolesti, slabosti a křeče svalů. Stejně všechny studie i zkušenosti známých s příbuznými s cukrovkou shodně udávají okolo 20 let života od diagnózy, tak těch pár dalších let méně kvůli cholesterolu mě skutečně už nevytrhne - do osmdesáti tu nebudu tak jako tak. Přesto se chci zeptat, jaké jsou ještě další možnosti, jak cholesterol snížit. Strava neúčinkuje (masa jím minimum, uzeniny vůbec, červené maso tak dvakrát do roka, mléčné výrobky přiměřeně - a to skutečně přiměřeně, nikoliv "přiměřeně" jako v pohádce Byl jednou jeden král), pohybu mám dostatek. Co dál může cholesterol snížit? Nedávno jsem narazil na injekce Inklisiranu podávané dvakrát ročně. Bohužel korupce v oblasti farmaceutického průmyslu funguje spolehlivě, takže se dávají pouze ke statinům a nikoliv místo statinů. A dávka za 60 000 kč je mimo mé ekonomické možnosti, pokud bych se snažil k léku dostat mimo systém. Jaké jsou další možnosti?
Poslední dotaz je na nějaké tipy, jak se stravovat v případech, kdy MUSÍM jíst vysokosacharidové jídlo. Tím nemám na mysli hostitele nutícího na návštěvě vánoční cukroví. Sladké jsem nejedl ani před cukrovkou a nemám problém lahůdky odmítnout. Jsou ale situace, kdy jiné jídlo prostě není - např. při cestování po Asii, kde zejména v horských oblastech je jediné stravování rýže s trochou zeleniny. Do řady zemí se vlastní jídlo dovážet ani nesmí, na třítýdenní trek zásoby táhnout stejně nejde a supermarkety s výběrem dietních jídel nebo proteinových izolátů v horských vesnicích zemí třetího světa nejsou. Jak nejlépe vyžít s rýží, která během pár minut zvedá glykémii nad 11? Je vhodnější se např. najíst jen jednou denně, aby k hyperglykémii došlo jen jednou? Nebo by bylo lepší uďobávat po půl hodině, aby nebyl tak velký peak, ale zase by byla glykémie celý den třeba 8?
Dotazů jsem položil hodně, ale budu rád za jejich odborné zodpovězení, nenašel jsem na ně odpovědi ani dlouhodobým pročítáním materiálů týkajících se nemoci. Děkuji Tom.
Odpověď
Milý Tome, to jste nám tedy naložil dotazů!
Já se nemohu pustit do podrobného vysvětlování, ostatně byste se mnou ani nemusel souhlasit. Lékař se přece jenom musí opírat o určitá fakta, která si dává dohromady s potížemi pacienta. Ve vašem popisu je ale skutečných faktů poměrně málo.
Začnu samotnou glykémií: hodnoty, které udáváte, jsou většinou normální, nebo téměř normální. Není vůbec evidentní, že máte diabetes a potažmo je i málo pravděpodobné, že vaše potíže pramení z diabetu. Zejména komplikace diabetu se rozvíjejí poměrně dlouho (deset a více let) a bývají tím závažnější, čím vyšší bývají glykémie. Je sice pravda, že onemocnění může někdy, probíhat nerozpoznané, což se týká zejména diabetu 2. typu spojeného s inzulínovou rezistencí. Ale vy určitě inzulínovou rezistenci nemáte, jste štíhlý a o diabetu mluvíte asi 5 let. Neudáváte mnoho objektivních ukazatelů, pro mě by byl nejdůležitější glykovaný hemoglobin.
Dalším bodem je polyneuropatie: potíže, které líčíte, jsou slučitelné s diagnózou polyneuropatie. Nicméně, polyneuropatie má svoje diagnostická kritéria a dá se nějakým způsobem diagnostikovat. Např. pro diabetickou polyneuropatii jsou diagnostickými faktory: jasná anamnéza diabetu trvající delší dobu (to je důležité, protože pokud tomu tak není, je nutno pátrat po jiných příčinách polyneuropatie), objektivně prokazované poruchy dotykového, teplotního a vibračního čití, a elektromyografické vyšetření nervů a to jejich senzorických vláken (která vedou čití směrem k míše) i motorických vláken (která vedou vzruchy z míchy ke svalům). Žádné takové vyšetření jste nepodstoupil. Pokud by se polyneuropatie jasně prokázala, bylo by pak nutné také vyloučit jiné příčiny, např. různá metabolická onemocnění, ale případně i onemocnění centrálního nervového systému a případně psychické příčiny.
Dále se ptáte na léčbu zvýšené hladiny cholesterolu, ale neudáváte svoje hodnoty. Dnes jsou zcela zásadními léky statiny, které vy ale předem zatracujete. Jsou velmi dobře účinné u převážné většiny pacientů a jejich nežádoucí účinky jsou asi 10x méně časté, než se obecně udává. Jsou to jedny z mála léků, u kterých bylo prokázáno že jejich používání prodlužuje život. Je totiž rozšířený názor, že statiny vyvolávají bolesti a slabost svalů. Bolesti svalů a zad jsou ale prakticky nejčastější obtíže, se kterými lidé chodí k lékaři. Jejich příčin je mnoho. Ve většině případů to nejsou statiny, i když je jim to připisováno. Já vůbec neříkám, že tyto obtíže nemohou po statinech vzniknout, ale jsou ve skutečnosti poměrně vzácné a lze je většinou i laboratorně prokázat. Kdyby všechny osoby, které udávají slabost končetin, měly mít zvýšenou hladinu cholesterolu léčenou inklisiranem nebo jiným podobnými léky (ještě existují podobně drahé specifické protilátky), tak by naše zdravotnictví asi do roka zkrachovalo.
Dieta: já vám doporučuji normální zdravou dietu s dostatkem bílkovin, dávkou sacharidů asi 200 g (pokud opravdu hodně cvičíte na vytrvalost), s dostatkem zeleniny a omezením živočišných tuků. Pokud byste při takovéto dietě měl zvýšené glykémie, byla by asi vhodná nějaká léčba. Vy jste velmi štíhlý, a tak se domnívám, že byste mohl mít sníženou sekreci inzulínu po zátěži. Takové případy je nejlepší léčit malou dávkou inzulínu. Pokud je inzulínu nedostatek a dodává se správně, není nijak škodlivý, ale naopak pomáhá zásadním způsobem. U pacientů s nadváhou a inzulínovou rezistencí není příčinou diabetu nadbytek inzulínu, ale je to projev jeho nedostatečného působení a tělo se to snaží vynahradit. Zvýšená hladina inzulínu je potom důsledkem poruchy a nikoliv její příčinou.
Také se ptáte na někdy špatně vysvětlitelné kolísání glykémie, i když u vás je toto kolísání ve skutečnosti dost malé a koná se blízko normálních hodnot. Člověk prostě není stroj. Cukr se do těla dostává nejen v potravě, ale také se v těle tvoří. Např. ze zásobního glykogenu, ale také z bílkovin. Vše je propojené. Když jí člověk mnoho bílkovin, tak ty se používají nejen k růstu, ale také jako zdroj kalorií. Tím se ušetří na glukóze a ta pak může stoupat, i když jí člověk (s diabetem) sacharidů poměrně málo. Pokud diabetes nemá, inzulínu se tvoří dost a ten způsobí, že nadbytečné kalorie se pak mění v tuk. A pokud se ptáte na vhodnou formu sacharidů: při diabetu by se neměly pokud možno jíst tzv. volné sacharidy, např. ve sladkých nápojích, medu, sladkostech - a to proto, že zbytečně zvedají glykémii příliš rychle. Lepší jsou tzv. složené sacharidy, např. v pečivu a mnoha jiných jídlech. U nich je ale také velmi důležité, kolik jich je. Pokud byste jedl skutečně těch 200 g sacharidů denně, rozdělených např. do 3 denních dávek, bylo by skoro jedno, v jaké podobě byste je jedl, vyjma těch volných cukrů. Některé potraviny se ale tráví rychleji a mezi ně patří i rýže. Pokud si jí ale dáte normální dávku, tak je to celkem jedno. A k těm bílkovinám a tukům v jídle - ano, pokud jíte sacharidy současně s nimi, tak se sacharidy budou ve střevě štěpit pomaleji a bude se zpomalovat vzestup glykémie.
No omlouvám se. Uvedl jste toho příliš mnoho. Já vám doporučuji se trochu zklidnit, jíst normální zdravou stravu, pokud máte opravdu glykémie spíše blízko normy, tak ji tolik nepozorujte, nadále cvičte a snažte se méně vnímat ty neuropatické obtíže. Pokud vás to ale trápí hodně, potřebujete podrobnější neurologické vyšetření. Ostatně, to vaše dlouhodobé hubnutí, časté stolice a lehký diabetes by mohly být také projevy chronické pankreatitidy, onemocnění, které může být provázeno sníženou sekrecí inzulínu a později potřebou jeho podávání.
(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)
Další dotazy z kategorie "Obecné"
995 dotazů
-
Mohu se objednat sama do diabetologické poradny bez žádanky?
(31.07.2025)
Dotaz
Mohu se objednat sama do diabetologické poradny bez žádanky? Musela jsem na předoperační vyšetření, při odběrech (na lačno) mi byl zjištěn cukr 5,8 na který mě upozornila až anestezioložka. Delší domu cca druhým rokem se mi občas stane, že se mi začnou třást ruce, buší srdce na jazyku mám jakoby pachuť, polije mě pot, je mi zle....(slova mé matky - vezmi si cukr) opravdu pomáhá. Obvodní lékař mě na to neupozornil. Mám dva bratry oba na inzulínu první bratr má inzulínové injekce od 30 let, druhý od 35 let též injekce. Maminka byla silný cukrovkář ( již po smrti) Praktický lékař nic neřeší, raději při jakých koliv potíží odpověď zní -" Vám se nechce do práce" díky jeho (ne) ochotě jsem skončila na operaci s kolenem, přičemž při otoku a nemožnosti chodit mi též řekl, že se mi nechce do práce. Nikdy jsem nestonala a vždy jsem ho kontaktovala, když už mi bylo opravdu ouvej. Proto se chci zeptat jak toto řešit, zda mohu sama kontaktovat poradnu, či jet na pohotovost, až mi zase bude zle. Mnohokrát děkuji za odpověď s pozdravem KindermannováOdpověď
Milá Veronika,
podobné situace opravdu řeší praktický lékař a není skutečný důvod, proč byste měla navštívit diabetologa. Praktický lékař může případně provést i orální glukózový toleranční test, pokud byste chtěla přesnější hodnoty.
Objednat se k diabetologovi rozhodně ale není zakázané. Jen je potřeba řádně domluvit schůzku, a to s vědomím, že ne hned první diabetolog vám musí vyhovět.
Vaše příznaky ale diabetu neodpovídají, i když podle výskytu diabetu v rodině máte jistě riziko pro jeho vznik a jsou nutné minimálně roční kontroly u praktického lékaře, včetně glykémie na lačno, byste měla absolvovat. 5,8 mmol/l je lehce nad normou, ale může také jít o náhodu.
-
Glykemie měřená doma z kapilární krve
(27.07.2025)
Dotaz
Rozmezí normální glykemie na lačno měřená doma glukoměrem je do 6,6 nebo jsou přípustné hodnoty stejná jako u venózní krve, tedy do 5,6? Samozřejmě na lačno. BoženaOdpověď
Milá Boženo,
hodnota glykémie na lačno ≤ 5,6 mmol/l je standardně uváděna pro žilní plazmu (laboratorní měření). Pro domácí měření glukometrem z kapilární krve platí tato hranice v zásadě také, ale je třeba vzít v úvahu několik faktorů:
Moderní glukometry jsou kalibrovány na plazmu, aby to odpovídalo laboratorním hodnotám, kdy se odebírá krev ze žíly. Výsledek je srovnatelný s laboratorní hodnotou.
Starší glukometry mohou měřit přímo z celé kapilární krve, takže jejich výsledky jsou zhruba o 10–15 % nižší než plazmatická hodnota v laboratoři. Tam by tedy byla hodnota o trochu vyšší.
Domácí glukometry mají povolenou odchylku ±15 % při hodnotách ≥ 5,6 mmol/l a ±0,8 mmol/l při nižších hodnotách.
Hranice 5,6 mmol/l lze používat i pro glukometry, ale je dobré mít na paměti výše uvedené tolerance ve vztahu k měření profesionálním laboratorním přístrojem. Pokud jsou vaše domácí hodnoty opakovaně nad 5,6–6,0 mmol/l na lačno, je vhodné ověřit je laboratorním vyšetřením (požádáte praktického lékaře, který může doporučit i orální glukózový toleranční test.
-
Vyšetření u praktika
(24.07.2025)
Dotaz
Dobrý den, chodím na kontroly k praktickému lékaři, vždy mi brala krev a odesílala do laboratoře. Včera mi změřila hodnotu glukometrem a glykovaný hemoglobin v přístroji, na kterém dělá testy CRP. Je toto měření přesné? A mohu si vyžádat testy laboratorní? Doma po probuzení jsem měla na glukometru 6,5 u lékaře přes 7. Děkuji za odpověďOdpověď
Milá Jarmilo, většina zařízení, která se používají k měření glykémie na místě (doma nebo přímo v ambulanci) splňují požadavky pro dostatečnou přesnost, ale ne všechny. Vámi zjištěné a lékařem potvrzené hodnoty ukazují, že máte poruchu glukózové tolerance. Glykovaný hemoglobin neuvádíte. Glykémie samozřejmě dosti kolísá a tak je velmi těžké porovnávat přístroje, pokud odběr není ze stejného vzorku.
Výhodou měření „na mistě“ je, že lékař hned vidí výsledek a hned vás může poučit a dát vám doporučení. Pokud by to poslal do laboratoře, dostanete se k tomu až při příští kontrole, a to jsou často věci už jinak. Proto si myslím, že je to vynikající pomoc pro pacienta i pro lékaře.
Pro přesnou diagnostiku to nemusí být dostatečné, ale ve vašem případě to, myslím, není nutné. Máte prostě lehčí poruchu a je potřeba, abyste to věděla a podle toho upravila svůj dietní a pohybový režim, a to jde.
-
C-peptid a inzulin - krevní testy
(23.07.2025)
Dotaz
Dobrý den, mohla bych se zeptat, jak hodně důležité je sledování parametrů C-peptid a inzulinu při krevních testech z oblasti diabetologie pro prevence a rizika rozvoje inzulinove rezistence či diabetu (prediabetu)? Například pokud jsou ukázkové hodnoty klasické glukozy v plazmě 4,01, dlouhý cukr - glyk.hemoglobin 27 ,ale hodnoty inzulinu a c-peptidu mají tendence mírně zvyšovat? Například když jsem absolvovala u lékaře opakovaně tyto 4 parametry, tak právě glukoza a glyk.hemoglobin mi zůstaly takto stejně nízké a prakticky ve vyloučení jakéhokoli podezření na inzulin.rezistenci či rozvoj diabetu, ale znepokojilo mě, že na jedněch testech jsem měla c-peptid hodnotu 596 a inzulin 4,5 a po opakovaných testech (cca 14 dní) jsem měla c-peptid 909 a inzulin 10,9. Moc děkuji za odpověd. AndreaOdpověď
Milá Andreo, vy kladete velký důraz na čísla a chcete jejich prostřednictvím vše vysvětlit.
Pro člověka je důležité, aby měl zdravou dietu, nebyl obézní a dostatečně se pohyboval. Pro běžné monitorování diabetu naprosto stačí hodnoty glykémie a glykovaného hemoglobinu.
C-peptid a inzulín se vyšetřuje jen za určitých okolností pro upřesnění a zejména z výzkumných důvodů.
Jak hladina inzulínu tak i C-peptidu u zdravého člověka velmi kolísají, obzvláště inzulín. Běžným nálezem u zdravého člověka může být i hodnota inzulínu na lačno blízká nule a laik by to mohl zcela špatně interpretovat.
-
Cukrovka u dítěte
(19.07.2025)
Dotaz
Dobrý den prosím dá se nějak otestovat dítě na cukrovku typu 1?Dcera 12,velmi štíhlá zhubla 2 kila a má pořád žízeň a chodí často na WC i v noci. Doktorka má teď dovolenou, děkuji PetraOdpověď
Milá Petro, je to snadné. Navštivte dětského lékaře, a ten to provede. Dnes se kromě toho může zapojit dítě do preventivního sledování autoprotilátek typických pro diabetes 1. typu u dětí (studie Betty), což zprostředkuje dětský lékař. Ve vašem případě bych ale postupoval rychleji. Proto navrhuji hned kontaktovat Dětské diabetologické centrum v Praze Motole (telefon 604 927 454).
Napsat dotaz
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!