po pivu hodnoty nižší, než v dietním režimu (DM2)

Odpověď

Milý Dušane, diabetik i po infarktu myokardu může jíst zavináče. Je to celkem zdravá strava a téměř to neobsahuje sacharidy. Dobrou chuť.
 

Odpověď

Milá Andreo,

diabetes 2. typu je z velké části vyvolán sníženou citlivostí tkání na inzulín. Tuto sníženou citlivost velmi podněcuje obezita a konzumace kalorické stravy a dále ztučnění orgánů, zejména jater a pankreatu. Dochází ale také k poruše sekrece inzulínu, která může nejprve odolávat a teprve když na to nestačí, tak se objeví diabetes.

Inzulín má v těle hodně účinků a výrazně se uplatňuje v metabolismu tuků.

Samotná konzumace tuku sice nezvyšuje bezprostředně glykémii, ale ve svém důsledku ano. Při diabetu je nutné na prvním místě kontrolovat příjem sacharidů, protože ty zvyšují glykémii bezprostředně (a záhy se z části mění na tuk), ale nejúčinnější léčbou diabetu 2. typu je nízkokalorická dieta, pokud trvá dostatečně dlouho. Tuky jsou mnohem kaloričtější než sacharidy. Je také pravda, že pokus se sacharidy promíchají s „tukem“, tak se snad o něco pomaleji vstřebávají.

Je trochu paradoxem, že při velkém omezení sacharidů se používá „vysokotuková dieta“, což do určité míry zvrátí metabolismus nefyziologickým směrem a může to vést k hubnutí. Dlouhodobě je určitě nevhodná a já ji příliš nedoporučuji ani krátkodobě. Velký příjem tuků má různé nepříznivé účinky, zejména na rozvoj aterosklerózy.

Nejlepší je celkové přiměřené omezení kalorického příjmu s dostatkem vlákniny, sníženým obsahem sacharidů (150 – 200 g/den, u obézních i méně), přiměřeným příjmem bílkovin a s velkým omezením živočišných tuků.

Odpověď

Milá Noemi, spolehlivě vám nemohu odpovědět z více důvodů, ale zejména proto, že jste svá pozorování neprováděla za dostatečně kontrolovaných podmínek, abych si mohl být jistý, že to tak opravdu bylo.

Píšete sice o „extrémních“ hodnotách glykémie, ale extrémní hodnoty jsou opravdu zcela jiné. Vaše nálezy se ještě klidně vejdou do „normálu“.

Pro monitorování léčby se může glykémie stanovovat kdykoliv a uživatel samozřejmě musí přihlížet k okolnostem. U osoby s diabetem léčené inzulínem např. doporučujeme, aby glykémie neklesala pod normální hodnoty (pod cca 3,8 mmol/l) a po jídle pokud možno nestoupala nad 10 mmol/l. Zajímá nás také průměrná glykémie, protože pokud někdo bude sice trvale v níže uvedeném rozmezí, ale glykémie se bude držet okolo 9 mmol/l, tak to také není dobré.

Glukometr ale není určen pro monitorování glykémií u zdravých osob, protože ty mají hodnoty v normě či blízko normy a osobní glukometr není dostatečně přesný, aby spolehlivě zachytil menší odchylky.

Při posuzování toho, zda někdo má či nemá diabetes (když jsou hodnoty jen hraniční či blízko horního limitu), je nutné glykémii měřit za standardních podmínek. Na lačno znamená ráno po celonočním půstu. Spolehlivé „normy“ po zátěži jsou také známy pouze u orálního glukózového tolerančního testu při měření laboratorním přístrojem.

Vy byste tedy mohla podstoupit měření v laboratoři na lačno a případně po orálním glukózovém testu, ale podle mého názoru je to pro vás zbytečné. Máte normální hodnoty a momentálně se nemusíte měřit a můžete dodržovat jakoukoliv zdravou dietu s přiměřeným množstvím sacharidů.

Pokud jde o váš dotaz ohledně rostlinné stravy a nižších hodnot glykémií, tak mi moje znalosti dovolují odpovědět takto:

Rostlinná strava obsahuje hodně vlákniny. Ta zpomaluje štěpení sacharidů ve střevě a zpomaluje také jejich vstřebávání do krevního oběhu. To se obecně považuje za zdravé a může to být důvodem, proč glykémie pak stoupají méně.

Kromě toho existují práce, že větší příjem živočišných bílkovin a tuků snižuje citlivost tkání vůči inzulínu. Platí to zejména u osob s tzv. inzulínovou rezistencí, která ještě nemusí vyvolávat diabetes, ale je pravidelně přítomna u osob s diabetem 2. typu. Omezení zejména živočišných tuků a nezvýšený (nad normální doporučení ) příjem bílkovin se proto doporučují. Správná dieta pak může vést k zlepšení citlivosti vůči inzulínu a ke zlepšení glukózové tolerance. Existují také studie, že tzv. vegani mají spíše lepší citlivost vůči inzulínu a také pokud osoby s diabetem 2. typu přejdou na převážně vegetariánskou stravu, často zhubnou a také se jím zlepší efekt inzulínu. Je ale potřeba zdůraznit, že takovéto studie byly provedeny u osob, které předtím žádnou pořádnou dietu nedržely. Podle mého názoru by podobný efekt mohla mít také standardní strava s omezením kalorického příjmu, ve které by bylo málo živočišných tuků, přiměřeně nezvýšený příjem bílkovin (asi 1 g/kg) a omezené množství sacharidů mezi 150 a 250 g denně.

A moje závěry:

1. Příliš se sledujete
2. Pokud vám veganská strava vyhovuje, pokračujte v ní. Jen je nutné se radit s odborníky, abyste měla skutečně zajištěný dostatečný příjem bílkovin, minerálních látek a vitamínů, a také dostatek času a peněz, abyste si takovouto stravu v našich zeměpisných podmínkách dokázala za přiměřenu cenu obstarat. Takováto dieta ale není nezbytná, v prevenci diabetu by vám posloužila i dieta podobná, která by obsahovala také přiměřené množství živočišných bílkovin, případně malé množství živočišných tuků ze zdravých zdrojů.

Odpověď

Dobrý den,

děkuji za velmi podnětný dotaz – je z něj vidět, že se snažíte situaci důkladně pochopit a že vás téma skutečně zajímá. A zároveň je znát, že se v tom množství informací začínáte ztrácet, což je naprosto pochopitelné – i pro odborníka jde o komplexní problematiku.

Vaše situace vyžaduje individuální přístup, protože se jedná o kombinaci porušené glukózové tolerance, vysokého energetického výdeje, štíhlé postavy a nově i dyslipidémie. Takový stav se skutečně nedá řešit univerzálním jídelníčkem z webu – i když třeba fotojídelníček, který zmiňujete, není určen výhradně pro obézní osoby, ale je postaven na běžných nutričních doporučeních, nikoliv na nízkosacharidovém modelu. Pokud tedy nemáte žádnou farmakologickou podporu, je pochopitelné, že by vám při takovém režimu glykémie stoupaly.

Váš popis postprandiálních glykémií 12–14 mmol/l a jejich pomalý pokles je natolik výrazný, že bych doporučila provést další dovyšetření u diabetologa – například OGTT, autoprotilátky, C-peptid, a především nasazení senzoru (CGM), alespoň na pár týdnů. Ten může velmi přesně odhalit nejen reakce na konkrétní jídla, ale i skryté noční hyperglykémie či nesprávné kompenzace, které z běžného glukometru nevyčtete.

Zvláště u štíhlých, aktivních osob s takto vysokými glykémiemi je nutné vyloučit časnou formu diabetu 1. typu, LADA, případně jiné atypické formy diabetu, které by zcela změnily doporučení ohledně stravy i pohybu.

Abych vám mohla dát přesnější odpověď, potřebovala bych znát vaši zdravotní dokumentaci, anamnézu, výsledky laboratorních testů v čase, jídelní záznamy i glykémie v kontextu – jinak hrozí, že se dostaneme k chybným závěrům. Proto bych vám doporučila obrátit se na kombinaci zkušeného diabetologa a nutričního terapeuta, kteří vám pomohou nastavit takový režim, který bude udržitelný, funkční – a hlavně bezpečný. U nás jste vítaný.

Přeji vám, ať se vám daří situaci stabilizovat – a pokud se rozhodnete pro odbornou spolupráci, věřím, že najdete cestu, která vám bude dávat smysl.

Odpověď

Dobrý den, Heleno,