Poradna

mám cukrovku?

Ptá se: Kateřina

Dotaz

Dobrý den, považuje se hodnota glykemie 7,6 a "dlouhý cukr" 43 jako cukrovka? Děkuji za upřesnění. Katka

Odpověď

Milá Katko, aby se lékaři a obzvlášť výzkumníci mezi sebou domluvili, stanovili si určitá kritéria pro to, čemu se říká diabetes. Kromě toho také určili některé hraniční stavy, označované jako:

●  porušená glukózová tolerance

●  porušená glykémie na lačno

●  a nyní dokonce i porušená glykémie po jídle.

Vycházejí z toho, že i mírnější poruchy se mohou nepříznivě odrazit na zdraví a vést např. k rychlejšímu vzniku aterosklerózy. Pro lepší představu vám posílám jeden obrázek, na kterém jsou všechny tyto stavy znázorněny a to podle hodnot glykémie na lačno, glykémie po jídle, glykémie za 120 minut po podání glukózy při glukózovém tolerančním testu a podle hodnoty glykovaného hemoglobinu. Jedná se o klasifikaci, kterou uznává Česká diabetologická společnost, ale také Americká diabetologická společnost.
Z obrázku plyne, že opakovaně zjištěná hodnota glykémie na lačno vyšší než 7,0 mmol/l se označuje jako diabetes. Na lačno ale znamená, že od večera pacient nic nejí a změří se ráno. Jako diabetes se také označuje stav, kdy je opakovaně zjištěna náhodná glykémie vyšší než 11,1 mmol/l, nebo je tato hodnota zjištěna za 120 min. při glukózovém tolerančním testu. Nově je také možné označit za diabetes stav, kdy je zjištěna hodnota glykovaného hemoglobinu vyšší než 47 mmol/mol.

Byla-li tedy vaše glykémie 7,6 zjištěna na lačno a stalo-li se tak opakovaně, máte diabetes. Bylo-li to za jiných okolností, nemusí to ještě znamenat diabetes. Hodnota glykovaného hemoglobinu 43 (mmol/mol) ještě diabetes neprokazuje, ale je lehce zvýšená.

V běžném životě ale člověk nepotřebuje přesnou klasifikaci. Podle všeho je vaše glykémie lehce zvýšená a (pokud se jedná o vás), máte přinejmenším poruchu glukózové tolerance. Nyní záleží na tom, kolik je vám let, jste-li štíhlá či obézní a zda trpíte ještě jinými poruchami. V každém případě by se hodila dieta a pohyb a opakované změření či domácí monitorování osobním glukometrem. Pokud se s takovou poruchou nic nedělá, většinou se to postupně zhoršuje a diabetes nakonec skutečně vznikne.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Poznámka redakce:

Hodnoty glykémie najdete v rubrice DIAGNOSTIKA.
Dále je možné se podívat také na článek o cílových hodnotách glykovaného hemoglobinu.

Vysvětlivka:
OGTT v grafu znamená orální glukózový toleranční test, podrobněji viz naše ENCYKLOPEDIE.

Další dotazy z kategorie "Obecné"

  • Dotaz

    Dobrý den, prosím Vás o radu, vymočila som za 12 hodin už 2,5 litra moču a vypila len 2 litre.

    Odpověď

    Milá Michaelo, množství moči nemusí přesně odpovídat tomu, kolik toho člověk vypil v posledních hodinách. K přesnějšímu posouzení lékaři používají sledování tzv. bilance tekutin. Pacient sbírá všechnu moč (opravdu všechnu, jinak to nemá cenu) a zapisuje, co přesně vypil, včetně potravin, které obsahuje velké množství vody, jako např. meloun, jogurt apod. Vyšetření je přesnější, pokud je pacient zacévkován, protože pak se žádná moč neztratí. Takové měření se ale používá jen u závažnějších stavů a musí trvat minimálně 24 hod., spíše déle.

    Voda se z těla ale nemusí dostávat pouze močí. Např. pocením a dýcháním se denně ztratí asi 700 ml vody. Je-li vedro, nebo pokud se člověk hodně namáhá, může vypotit i 1 – 2 l tekutin za den. Voda se ztrácí také při průjmu.

    Dojde-li krátkodobě k nerovnováze mezi vypitým množstvím tekutin a množstvím moči, nic závažného se neděje. Např. je-li vedro, a člověk si množství nápojů nehlídá, může vymočit mnohem méně, než vypije, protože moč se zahušťuje.

    Člověk s diabetem močí více než vypije nejčastěji tehdy, když má vysokou glykémii. Cukr se dostává do moči a do ní s sebou strhává vodu. Je tomu tak, když je glykémie vyšší než 10 mmol/l a při glykémii kolem 20 to může být již velmi výrazné. Pokud by člověk pořádně nepil, dostavila by se za chvíli tzv. dehydratace (nedostatek vody) a kolaps. Samozřejmě tomu lze ale předejít dostatečným pitím.

    V léčbě diabetu 2. typu se dnes používají také léky, které zvyšují vylučování cukru do moči. Ten se do moči dostává i při hodnotách nižších než 10 mmol/l. Zejména z počátku léčby se to může projevit větším močením. Pacient by na to měl být upozorněn.

    A pochopitelně je tu ještě další možnost, a sice užívání diuretik, léků, které zvyšují vylučování sodíku (a tedy i vody) do moči. Diuretika se užívají např. při léčbě zvýšeného krevního tlaku nebo při otocích.

    Někteří lidé mají latentní srdeční nedostatečnost. Ta se může projevovat tím, že se během dne tekutiny v době, kdy člověk převážně stojí, mírně hromadí, a když pak člověk leží, močí více, i když nic nepije.

    Závěrem tedy: rozdíl 500 ml za 12 hodin nemusí být vůbec důležitý. Kdyby to tak ale trvale dlouhodobě, za 3 dny by celkový rozdíl byl již 3 l. Člověk by si pak mohl potvrdit i přírůstkem hmotnosti o 3 kg. A to již může být významné.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, prosím o informaci, jak je možné získat inzulínovou pumpu. Syn 28 let má diabetes 1. typu od 19 let, je citlivý na inzulin, má časté hypoglykémie nebo hyperglykémie. Nikdy mu tato varianta léčby nebyla nabídnuta. Jaké jsou podmínky, aby ji mohl mít? Jak o léčbu zažádat? Moc děkuji za informaci a přeji hezký den. Adriana

    Odpověď

    Milá Adriano, základem léčby diabetu 1. typu je tzv. intenzivní inzulínová léčba. Ta sestává z 3 součástí:

    1. Proškolení a motivace pacienta, aby věděl, proč a jak má sám usilovat o to, aby měl glykémie vyrovnané.  Tato edukace se musí pravidelně opakovat. Snaha pacienta je velmi důležitá, bez ní žádný inzulínový režim dobře nefunguje.
    2. Trvalé sledování hodnot glykémie pomocí samostatného monitorování. Pacient by si měl měřit glykémie minimálně 3x denně, ale mnohem lepší je, když to provádí častěji, tedy 4x, 5x nebo i více. Před každou dávkou inzulínu a před každým jídlem by měl pacient uvažovat, jaké množství jídla je vhodné a kolik inzulínu k tomu bude potřebovat.
    3. Inzulín se podává zpravidla ve 4 denních dávkách. 3x před hlavními jídly a 1x či 2x dlouhodobě působící inzulín. Dávky je nutné správně volit vzhledem k naměřené glykémií, k množství jídla a k činnosti, kterou pacient bude vykonávat.

    Co se týče bodu 3, inzulín se může podávat inzulínovými pery nebo inzulínovou pumpou. Základní rozdíl mezi pumpou a pery je v tom, že pumpa vydává inzulín neustále po malých kapičkách. Tím nahrazuje dlouze působící inzulín. Místo extra injekce si pak pacient před jídly navolí odpovídající nárazovou dávku inzulínu. Rychlost základní  infúze si může pacient naprogramovat, třeba tak, aby přes den šla rychleji a v noci pomaleji.

    Pumpa má svoje výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří, že ji pacient musí stále nosit s sebou připojenou na těle. Musí o ni pečovat a chránit ji, musí ošetřovat zavedenou inzulínovou kanylu, kterou je třeba měnit každé 2 – 3 dny. Pumpa je také drahá.

    Výhodou pumpy je zejména flexibilita. Pacient si může volit přes den více bolusů, např. po jídle usoudí, že toho chce sníst ještě více, než původně plánoval, a tak si ještě něco přidá, aniž by se musel znovu píchat perem. U někoho je také výhoda, že trvalá infúze inzulínu je spolehlivější a pravidelnější, než působení tzv. dlouhodobých inzulínů. Rychlost infúze je také možné přechodně snížit apod. Jsou lidé, kteří pumpu nechtějí, protože jim inzulínová pera fungují dobře. Jiní naopak pumpu mají rádi a zdá se jim pohodlnější.

    Podmínkou pro nasazení pumpy je, že pacient se o vyrovnání svého diabetu dostatečně stará, to znamená, že si pravidelně měří glykémie, odvažuje či přesně odhaduje stravu apod. U lidí, které toto nedělají, není tato nákladná pomůcka přínosná, je jenom drahá. A může být i nebezpečná.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Poznámka redakce: Léčba inzulinovou pumpou má svá indikační kritéria. Jsou s ní léčeni především pacienti s diabetem 1. typu. Lze ji použít ale i u pacientů s diabetem 2.typu, kteří vyžadují intenzifikovaný inzulínový režim. Existují Inzulínové pumpy včetně tzv. CGM (systému kontinuální monitorace koncentrace glukózy), kdy kromě pumpy využívá pacient na těle připevněný senzor, který měří okamžitou hladinu krevního cukru a je připojen k lehkému vysílači, který bezdrátově zasílá naměřená data do inzulínové pumpy. Inzulínovou pumpu je možné naprogramovat tak, aby zvukovým signálem nebo vibrací upozornila na informace, zobrazené současně na displeji, a varovala tak na případy, kdy je vysoká pravděpodobnost, že se hladina glukózy blíží nebo již dosáhla stanovených hraničních nebo cílových hodnot. Pomocí těchto informací je možné se vyhnout hypoglykémiím nebo hyperglykémiím, snížit hodnotu HbA1c a dosáhnout lepší kontroly glykémie.
    Podrobnější informace o kontinualním měření hladiny krevního cukru pomocí CGM inzulinových pump  naleznete také zde.

    Inzulinové pumpy jsou členěny do tří kategorií:

    1. inzulínové pumpy bazální

    2. inzulínové pumpy s vestavěným kontinuálním monitorem na měření glukózy či napojením na glukometr

    3. inzulínové pumpy s vestavěným kontinuálním monitorem a odezvou na měření glukózy

    Indikace k předpisu inzulínové pumpy: Inzulínová pumpa je indikována a preskribována pouze v DIA centrech u diabetiků splňujících některé z následujících kritérií, podléhá schválení revizním lékařem:

    • opakované a nepoznávané hypoglykémie, které nelze ovlivnit jinými terapeutickými metodami (včetně podávání analoga-Lantus)
    • výrazný "dawn fenomén" (výrazné ranní hyperglykémie neovlivnitelné jinými intenzifikovanými inzulínovými režimy)
    • prekoncepční stadium a gravidita, pokud není dosaženo úspěšné kompenzace diabetu jiným intenzifikovaným režimem
    • prevence vzniku a jako možnost příznivého ovlivnění mikrovaskulárních komplikací diabetu při dlouhodobě špatné kompenzaci DM neovlivnitelné jinými inzulínovými režimy a průkazností zlepšení kompenzace při léčbě pumpou
    • ochrana transplantované ledviny u pacientů, u nichž došlo k odhojení štěpu nebo u nichž nebyla provedena transplantace slinivky

    Doplňující kritéria pro indikaci léčby inzulínovou pumpou:

    • schopnost správnévolby režimu pumpy
    • motivace, výchovaa spolupráce pacienta
    • potřebné personální a technické vybavení pracoviště
    • pravidelné monitorování parametrů kompenzace diabetu
    • dostupný kontakt pacienta s ošetřovatelským týmem

    Podrobněji najdete vše v Úhradové vyhlášce VZP od strany 48 "inzulinové pumpy".

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Nejím sladké, pouze opravdu vyjimečně jednou týdně čokoládový bonbon, pečivo nejím vůbec. Je možné, že by za zvýšenou glykémii mohly léky, léčím se totiž s arytmií po operaci kolene v dubnu letošního roku. Chodím na pravidelné kontroly k diabetické lékařce. Jsem pouze na dietě, bez prášků. Glykémie se mi zhoršila až po operaci. Marie

    Odpověď

    Milá Marie, zodpovědně se vyjádřit k vašemu dotazu není možné, protože mi chybí řada důležitých informací. Především:

    Čemu říkáte „vysoká glykémie ráno“?

    Jaké léky užíváte? Zejména, nedostala jste nějakou injekci do kloubu, tedy speciálně injekci s obsahem kortikosteroidů?

    Pokusím se tedy zodpovědět obecně.

    1. Normální glykémie ráno před jídlem by neměla přesahovat 5,6 mmol/l. U lidí, kteří nejsou zatím léčeni žádnými léky na diabetes, bývá tato hodnota zvýšená zejména tehdy, pokud tělem produkovaný inzulín není schopen potlačovat nadměrné uvolňování glukózy z jater během noci. V lehčích případech (glykémie zhruba do 8 mmol/l) lze přísnější dietou (zejména méně kalorií ať již v podobě sacharidů či tuků). Pokud to samo nestačí, nasazuje se nejčastěji lék metformin. Máte-li tedy hodnoty opakovaně nad 8, budete pravděpodobně potřebovat nějakou léčbu, i když byste mohla zpočátku zkusit omezit množství jídla. Více se pohybovat po operaci kolene asi nebudete, ale bylo by to také vhodné.
    2. Jakákoliv operace představuje pro tělo zátěž a často se v souvislosti s ní zhorší vyrovnání glukózového metabolismu. Také se lidé přechodně méně pohybují. Většina léků ale glykémie nezvyšuje. K přechodnému zhoršení dochází zejména při podávání protizánětlivých injekcí s dlouhodobě působícími kortikoidy do kloubů. To vyvolává pravidelně zhoršení metabolismu u diabetiků (trvat to může i 6 týdnů) a u nediabetiků s predispozicí k diabetu to často vyvolává zvýšení glykémií. Používání těchto injekcí by mělo být uvážlivé a lepší by bylo se bez nich obejít. Zhoršení vyvolávají také některé léky používané proti depresi.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Poznámka redakce: hodnoty glykémie ve vztahu k cukrovce naleznete na konci článku v rubrice Diagnostika.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, stále sleduji novinky ohledně nových trendů v léčbě DM1. Stále se píše o převratných objevech v její léčbě a přesto nemocní, kteří trpí DM1 si musí neustále aplikovat injekce nebo zvažují použití pumpy. Žádný diabetolog nám doposud nenabídl jinou léčbu, než výše uvedenou, nebo účast na testech nových přípravků, které by mohly napomoci vyléčení cukrovky nebo alespoň "úlevu" od každodenního používání injekcí a pod. Pochopitelně chápu široký "záběr" výzkumů od prevence až po "vyléčení", přesto by mne však zajímalo jakou skutečnou šanci, a případně v jakém časovém horizontu, mají diabetici s již rozvinutou cukrovkou typu 1, na vyléčení ? A je vůbec nějaká šance? Velmi děkuji za odpověď.

    Odpověď

    Milá Jano, na takovou otázku jsem odpovídal již mnohokrát, ale nikdy jsem si neodvážil dát nějaký časový termín, tedy aspoň pokud si ho žadatel přímo nevynutil. Napadá mě jedna z anekdot, jimiž bývaly odpovědi na dotazy Rádia Jerevan za minulého režimu: Kdy bude konečně líp? A odpověď zněla: Už bylo.

    Nemoc je prostě nemoc, odchylka od normálního stavu. Něco se pokazilo a nejlíp by bylo, kdyby se to vůbec nestalo. To se ale špatně píše do novin nebo poslouchá v televizi a redaktoři hledají pořád něco převratného o tom, jak beznohý nyní skáče lépe než čtvernohý, i když se pak při dalším hledání ukáže, že ho nejdřív museli přes překážku přehodit a potom za ním jeho 2 umělé nohy.

    Můj milý lékařský učitel, pan profesor Vladimír Bartoš, obdivoval Henryho Kissingera, dlouholetého poradce amerických prezidentů, který razil tzv. politiku drobných krůčků. Když se něco malého ale dobrého dá udělat, má se to udělat hned. Není to možná tak nápadné, jako hlasité sliby trvalého světového míru, ale zase to mívá delší trvání a směřuje to dobrým směrem.

    Takže Vás možná potěší, že léčba diabetu 1. typu se za posledních 10 let hodně změnila. Konečně po letech neúspěchů byly vyvinuty kvalitní senzory glukózy v podkoží a konečně se stávají i pro nás dostupné. Fungují docela dobře a mohou spolupracovat s inzulinovou pumpou, takže na obzoru jsou již takové, které budou samy upravovat rychlost infúze inzulinu a budou radit, kolik a čeho máme sníst. Ideální to ale nebude a bude to sloužit jen tomu, kdo s takovým chytrým zařízením bude chtít a umět spolupracovat. Takže přeci jen pokrok a na dohled. A chcete-li, tedy do několika málo let.

    Ale vy chcete slyšet něco jiného. Pořád to bude ten nekonečný boj o přežití, pořád budu muset sledovat co sníst a co nejíst, zkoumat, proč mi glykémie stoupá, i když jsem nic nesnědla, a pokud bych se na to na chvíli vykašlala a nechala to jen tak být, ať se pumpa stará, jejda, to by byl mazec? K tomu mě napadá jeden citát Goethova Fausta z úst sboru andělů, který si dovolím neuměle přeložit: „Jen toho, kdo se nepřestává snažit, můžeme zachránit“. Z hodin němčiny si to pamatuju jako: „Wer immer strebend sich bemüht, den können wir erlösen“. (No, buďte klidná, víc toho neumím). A pro diabetes to platí bohužel dost přesně. Už se dá mnoha věcem předejít a život usnadnit, ale nesmíte se přestat snažit. A člověk by si toho měl vážit, protože to přece jen není samo s sebou. Jsou za tím léta úsilí mnoha lidí.

    Já když v novinách vidím titulek: „Injekce inzulinu mají odzvoněno. Vědci v americkém (čínském, ruském atd.) vynalezli …..atd.“, tak už si o tom myslím svoje a jen ze zvědavosti se podívám, o čem je řeč, protože to pak musím mnoha lidem vysvětlovat. Sám se sice těším, až to jednou bude pravda, ale protože jsem v tomto oboru přeci jen celkem informován, tak vím, že to nebude jen tak z ničeho nic a že tomu bude předcházet řada pokusů a zkoušek, a ty většinu trvají řadu let. Novináři rádi přehánějí a neradi si shánějí podrobnosti a výzkumníci zase potřebují podporu pro své často velkorysé plány a kdyby se sami nechválili, žádnou by nedostali. Řada nadějí by zhasla dřív, než by je někdo vyzkoušel. Výsledky svojí práce musejí hlásit  agenturám či sponzorům a informovat o nich v odborném tisku. Odborné zprávy jsou podrobovány velmi přísné kritice a do kvalitního časopisu se jen tak nedostanou, a když ano, trvá to často i 2 roky, než vše doloží a prezentují tak, aby to přísní anonymní recenzenti uznali za vhodné. Aby se o nich mezi tím vším přece jen vědělo, dostává se informace v tomto mezidobí do neodborného tisku, tedy např. do novin či jejich příloh, kde se z toho tolik nestřílí. A zde již ti méně sebekritičtí více popouštějí uzdu své fantazii a vysvětlují, že pokud se jejich nález (zatím ze zkumavek) osvědčí v pokusech u zvířat, mohlo by to znamenat průlom v léčbě. Ti skromnější jen vysvětlí, co se ještě všechno musí udělat, než bude možné pacientům něco skutečně slíbit, jenže senzacechtiví redaktoři to rádi upravují, aby se to víc líbilo.

    Po takovémto skromném úvodu se konečně dostávám k odpovědi na váš původní dotaz.

    U rozvinutého diabetu 1. typu pacientům chybějí beta-buňky pankreatu, které dokáží podle aktuální hladiny krevního cukru uvolňovat inzulín. Pokud zaniknou, samy od sebe se neobnoví. Co lze tedy pro „vyléčení“ udělat?

    1. Je možné vyvinout technickou náhradu chybějící inzulinové sekrece. To se v současné době do určité míry daří, ale přirozenou sekreci inzulinu to nenahradí. S přihlédnutím k neustálým pokrokům v technologii, elektrochemii a informatice to je ale řešitelné, i když to nikdy nemůže být dokonalé.
    2. Chybějící beta-buňky bude možné nahradit transplantací, regenerací nebo přeměnou některých existujících buněk na ty správné beta-buňky. Zatím jako nadějný vzor již existují metody jako transplantace celé slinivky břišní (což funguje výborně) nebo izolovaných Langerhansových ostrůvků (což také skoro funguje), a to i  u nás. Napsal jsem o tom v knize Léčba diabetu transplantací, nakladatelství Maxdorf, Praha 2018. Použití je ale z více důvodů zatím velmi omezené, zejména pro nutnost používat trvalou imunosupresívní léčbu a pro nedostatek vhodné tkáně k transplantaci. Intenzivně se hledají náhradní zdroje tkáně k transplantaci a také možnosti, jak se vyhnout nutnosti imunosupresívní léčby. Již nyní existují možnosti, jak takovou tkáň v laboratoři připravit. Jejich stabilita (aby je ta výroba inzulinu nepřestala bavit) a bezpečnost (aby se nepřeměnily v něco nebezpečného) není zatím ale dostatečně doložena a nebudou se v nejbližší době moci používat v léčbě, kromě zcela vyhrazených malých klinických studií.

    Omluvte mi tentokrát mou zabíhavou a trochu nevybíravou odpověď. Jsou ostatně prázdniny, mám dovolenou, jsem jako lékař na diatáboře...
    Nečekejte moc na budoucnost a využijte toho, co je již možné. Oba výše uvedené postupy se budou rychle rozvíjet. Ten první určitě a brzy, i když bude pořád protivný a složitý, ten druhý obtížněji, protože se bude muset bod po bodu léta testovat a zlepšovat. Nakonec se to podaří a nemusí to zas tak dlouho trvat. Jen si na nás život určitě vymyslí zas další zkoušky. Hezké léto.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den. Syn je odmalička obézní a v péči endokrinologa. Je mu 15 let, meri 170cm a váži 124kg. Včera jsme byli u babičky a tam snědl jeden chlebíček. Pak mu babička ze zvědavosti (10 minut po jidle) změřila glukometrem cukr. Naměřila 32,5 mmol/l. Mam to dál řešit s lékaři, nebo je to tak krátce po jídle normální? Každy rok je na sledování v nemocnici a tam mu zatím vše vycházelo, že cukrovku nemá. Děkuji za odpověď Lucie

    Odpověď

    Milá Lucie, člověk je už naučen, že se v životě může přihodit leccos. Proto je nutné v první řadě vyloučit, že měření neproběhlo správně nebo nebyl glukometr správně nastaven, např. na jiné jednotky (to by zas ale bylo nízké). Pokud ale babičce měří dobře, případně někomu dalšímu ukázal normální hodnotu, pak váš syn má nepochybně diabetes a musí se neodkladně dostavit k lékaři. Hodnota 32 mmol/l je velmi vysoká a bývá již provázena příznaky, jako je časté močení, žízeň, slabost a únava. Trvá-li to déle, mohl by být přímo ohrožen.

    U dětí je kromě určitých dědičných vzácných forem (o to by ale u vašeho syna ve spojení s obezitou mohlo jít) mnohem častější diabetes 1. typu. Nicméně u obézních dospívajících se nyní občas zjišťuje i u osob takto mladých diabetes 2. typu. Ten ale jen zřídka vede k tak vysoké glykémii.

    Dopořučuji tedy:

    1. Dostavte se okamžitě ke specializovanému lékaři.

    2. Berte obezitu svého syna velmi vážně. Nebude-li se proti tomu bojovat i případně složitějšími prostředky (včetně operace na zažívacím ústrojí), bude ho to později zdravotně velmi omezovat a bude mít složitý život. Později se mu bude dařit hubnout mnohem hůře. Musí být ale v péči dětských specialistů - endokrinologa - diabetologa. Kontrola 1x za rok je v tomto případě žalostně málo.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Poznámka redakce:
    Hodnoty glykémie ve vztahu k onemocnění cukrovkou naleznete v rubrice DIAGNOSTIKA.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Pravidla poradny

Dříve, než položíte svůj dotaz, vyhledejte si, prosím, zda ten samý nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Návod "Jak na to" naleznete v sekci Vyhledávání v dotazech. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejňovány, stejně jako odpověď na ně. Neuvádějte, prosím, celé své jméno. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky působí pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!