Poradna
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!
kožní problémy po aplikaci senzoru entlite
Datum vložení dotazu: 08.03.2020
Ptá se: Lukáš
Dotaz
Dobrý den, měl bych dotaz. Jsem diabetik 1.typu a již rok využívám kontinuální monitoring glikemie pomoci senzoru Entlite od Medtronicu. Bohužel se již delší dobu potýkám s dost velkými kožními problémy po aplikaci a hlavně sejmutí senzoru po 6.denním cyklu. V příloze foto. kde je fotka po sejmutí senzoru a druhá den po aplikaci. Zkoušel jsem konzultaci s firmou Medtronic, ale nic mi nedoporučili. Můj ošetřující lékař mi taktéž nepomohl a odkázal mne na Medtronic. Nějaké diskuze jsem si přečetl a doporučení by snad i nějaké bylo, ale chtěl bych se raději zeptat i zde. Moc děkuji za odpověď. Ciesarik Odpověď
vybráno z názorů diabetologů:
Vypadá to jako kožní reakce na látky v používaných náplastech (které jsou součástí senzorů nebo například kanyl pump). Tyto reakce jsou bohužel poslední dobou stále častější a nedá se s nimi moc dělat. Místa nelze před aplikací ničím namazat, protože by náplasti pak mohly špatně držet a odlepovat se.V nemocnici by se daly použít speciální náplasti určené pro novorozence k fixaci žilních a jiných vstupů, které jsou vysoce hypoalergenní a dají se využít k opatrnému podlepení míst zavedení senzoru, ale běžně tento materiál není volně dostupný. Jinak moc rad není. Rozhodně nepoužívat k sekundární fixaci (pevnějšímu přidělání různými materiály, které nepatří původně k senzoru) další náplasti - i na ty může být alergie. Někdo zkouší zavedení senzorů na ruce a poté tejpování.
vybráno z názorů dermatologů:
podle fotografií se jedná o ekzémdermatitidu. Podle stránek výrobce se používá k aplikaci na kůži jakési lepidlo, resp je tam vrstva, která umožní uchycení na kůži. Je zde podezžení, že se opakovanou aplikací senzoru vyvinula tzv kontaktní dermatitida, resp možná se jedná i o iritační dermatitidu z kapitoly ekzémů. Současný stav by potřeboval zaléčit u kožního lékaře, kde je potřeba se dále doptat, zda-li nejsou používané při aplikaci jiné pomůcky na kůži. Doporučují dále po zklidnění vyšetření k vyloučení kontaktních alergenů tzv. epikutánní testy. Ale do budoucna, při těchto potížích, by to chtělo zkusit změnit to aplikační medium, co umožňuje uchycení na kůži nebo bohužel celý senzor, při pokračování obtíží.
vaše radakce
(odpovídá redakce, )
Další dotazy z kategorie "Cukrovka a technologie"
123 dotazů
-
Nárok na senzor po operaci.
(16.02.2026)
Dotaz
Dobrý den. Chci se zeptat zda mám nárok na senzor. Jsem po operaci při které mne byla odebrána ledvina, slezina a část slinivky. Cukrovka u mne byla zjištěna asi po půl roce po operaci. Po dvou letech léčení jsem přešel z inzulinu na prášky. DěkujiDetail dotazuOdpověď
Milý Petře, hrazení glukózových senzorů je mimo okruh diabetiků 1. typu značně omezené, ale je to možné. Jedná se především o osoby, které si stejně jako při diabetu 1. typu podávají inzulín ve 3-4 denních dávkách (anebo pumpou) a regulují si dávky inzulínu podle naměřených hodnot. Navíc mohou mít opakované hypoglykémie, které bez senzoru těžko zvládají. Neznám detaily vaší léčby, ale spíše si myslím, že to není ten případ. Ale můžete se poradit se svým lékařem. Často je také podmínkou doklad vašich záznamů, že si pravidelně alespoň 4x denně měříte glykémie pomocí glukometru a upravujete si podle toho dávky.
Vy navíc nyní ani inzulín neužíváte, takže jeho dávky nepotřebujete během dne upravovat. Senzor by sice i pro vás mohl být dobrá věc, ale bezprostředně jen nepotřebujete. Glykémie vám od hodiny k hodině pravděpodobně výrazně nekolísají a dostatečnou informaci vám dá měření pomocí glukometru. V takovém případě může mít senzor pro pacienta hodnotu zejména „edukační“, aby držel správně dietu, ale za této situace pojišťovna senzory nehradí.
-
glukometr
(07.02.2026)
Dotaz
Jsem už čtyři roky s cukrovkou, tudíž i s glikemestrem.Merim podle glikemie jak se pohybují.Nevedel jsem že se musí testovat,za jak dlouho mohu mít novíDetail dotazuOdpověď
Dobrý den,
glukometry jsou dnes většinou bez nutnosti kalibrace, jsou nastavené již z výroby, aby měřily správně.
Teoreticky je možnost předpisu glukometru 1x za 6 let, ale pozor každý diabetik NEmusí mít nárok na předpis glukometru na úhradu pojišťovnou. Toto je potřeba probrat s Vaším diabetologemm nebo praktickým lékařem - podle toho, u koho jste sledován. Jinak glukometr je možno i zakoupit na vlastní úhradu v lékárně nebo zdravotnických potřebách. Ceny se pohybují někde kolem 400 až 600Kč. -
sensor Dexcom a nalepovaci pumpa
(04.02.2026)
Dotaz
Dobry den, lze pouzit sensor Dexcom s nekterou nalepovaci pumpou? Pokud ne, lze to s timto sensorem pres nejakou smycku? Dekuji za nazor a infoDetail dotazuOdpověď
Dobrý den,
se senzory Dexcom G6 a G7 je běžně propojena do hybridního systému pumpa t:slimX2 (Tandem).
Se senzory Dexcom G6 lze zatím propojit i hybridní systém CamAPS (ten využívá pumpu YpsoPump). Ovládání tohoto systému vyžaduje kompatibilní telefon, protože ovládací program pro smyčku je v telefonu.
V ČR je nyní dostupná jen nalepovací pumpa TouchCare Nano, ta má oficiálně propojení jen se specifickými senzory od stejné firmy (Nano TouchCare CGM).
Je možné, že lze propojit pumpu TouchCare Nano s Dexcomy přes neoficiální systém AndroidAPS. Nedokáži říct jistě. Ale jedná se o neschválený neoficiální systém a cokoliv s ním pacient provádí, tak dělá na své riziko a někdy ztrácí při poškození i běžně platné záruky (např. 4 roky na inzulinovou pumpu). Někteří pacienti tento systém velmi dobře využívají, ale rozhodně doporučuji opatrnost. -
Glukometr, senzor nebo laborka
(31.01.2026)
Dotaz
Dobrý den, v dnešní době se pomalu ale jistě všude doporučuje měření glykémie pomocí CGM - senzorů oproti glukometrům. Nicméně stále vnímám, že mezi dabetiky glukometr přeci jen převládá. Ráda bych se zeptala, co je tedy přesnější a jistější a vhodnější pro monitorování? Chápu, že senzory umožnují přehled o tom, co se v těle děje neustále, což glukometrem neuděláme, ale zase přeci jenom, není přesnější ta krev? Když člověk přistupuje k měření glukometrem svědomitě a měří si třeba 5x/den a dělá si svůj trend (zápis) každý den v ty kritické okamžiky - např. ráno, před jídlem, po aktivitě, po jídlech, před spaním tak si myslím, že ten závěr z toho lze patrně odvádět větší , nebo ne? Nicméně pak tu máme ještě úplně nejpřesnější - odběry z žilní krve v laboratořích a monitorování tedy hladiny glyk,hemoglobinu, c-peptidu, inzulínu a glukozy , případně HOMA-IR indexu. Pokud by člověk takto na kontrolní odběr chodil každý měsíc, tak to také dá velké trendy vývoje, nebo je toto k ničemu? Upřímně jsem k těm senzorům kritická, protože prostě technologiím moc nedůvěřuji a hlavně je třeba mít třeba chytré mobily, aplikace a když člověk toto nevlastní a nechce být neustále připojen k mobilu, tak to také je vlastně problém - třeba u starších osob (seniorů) apod. Prakticky vždy jsme tu měli jen glukometry, celá leta se na tom diabetes monitoroval, tak nějak nevím, proč by člověk měl přecházet na něco moderního. Moc děkuji za vaši reakci.Detail dotazuOdpověď
Dobrý den,
ve vašem textu jste správně vystihla, že situace není jednoduchá a diskuze na téma, co je nejlepší pro monitoraci glykémie a určení kompenzace curkovky, by zabrala hodiny a hodiny.
Všechny způsoby měření mají své výhody a nevýhody.
Jak senzory, tak i glukometry mohou mít určitou odchylku měření. Stejně tak laboratorní stanovení může být ovlivněno mnoha faktory.
Glykovaný hemoglobin je ukazatel spíše dlouhodobé kompenzace cukrovky. Zachycuje, jak vypadaly glykémie v posledních 2-3 měsících. Pokud je velké kolísání glykémií (hodně kolísají nahoru a dolu) nebo je hodně hypoglykémií, glykovaný hemoglobin může být relativně nízký a kompenzace cukrovky přesto velmi špatná. Jeho hodnota může být ovlivněna i změnou životnosti červených krvinek.
Stanovení C-peptidu, inzulinu nebo HOMA-IR bohužel s určením kompenzace cukrovky nepomůže.
Glykémie z glukometru nám ukazují okamžitou hodnotu hladiny cukru v krvi v danou dobu. U motivovaného pacienta může pečlivé měření glukometrem poskytnout dobrý přehled o glykémiích. Přestože mají povolenou odchylku, tak měří z krve a bývají relativně přesné. Pokud ale potřebujeme vědět jak vypadají glykémie před jídlem, po něm, během aktivity, během noci…, tak mohou být opakované vpichy pro pacienty náročné. Pro pacienty např. s DM 2. typu na prášcích je měření glukometrem stále preferovanou metodou.
U pacientů na inzulinu, především u pacientů s DM 1.typu (ale i s DM 2. typu s nutností podání inzulinu několikrát denně), kteří musí dávky inzulinu upravovat před každým jídlem dle aktuální glykémie (resp hladiny glukózy), sledovat vývoje po jídle, měřit se opakovaně v rámci pohybu, stresu… senzory přináší ulehčení života. Umožňují zobrazení hladin glukózy po celý den (jak jste již zmiňovala) a tak zachytí výkyvy a vývoje těchto hladin.
Další výhodou je možnost nastavení alarmů pro nízké a vysoké hladiny glukózy. Nevýhodou je, že senzory neměří v krvi, ale v mezibuněčné tekutině (proto i mluvím o hladině glukózy) a mají proto určité zpoždění (10-20 minut) oproti hodnotám glykémie přímo z krve. Zde pomáhají trendové šipky, které ukazují na směr vývoje hladin. V akutních situacích se ale při používání senzorů doporučuje kontrola glykémie glukometrem. Další informace o výhodách a nevýhodách CGM můžete nalézt zde: https://www.cukrovka.cz/kontinualni-monitorace-koncentrace-glukozy-cgms. Při používání senzorů je možnost stažení dat. Je zde pak možné podrobněji zhodnotit vývoje hladin glukózy, najít problematické situace, zkusit najít jejich řešení… Většina senzorů dnes spolupracuje s “chytrými” telefony, ale některé z nich umožňují i využití za pomoci speciální čtečky nebo přijímače. Chápu ale, že i tyto technologie mohou být pro starší pacienty náročné a proto je stále možné využít pravidelné měření glukometrem.
Každá metoda má své výhody a nevýhody. Je preferována u jiné skupiny pacientů. Cílem není mít tu nejmodernější‘ metodu, ale tu, která konkrétnímu pacientovi nejlépe funguje a vyhovuje.
-
Nárok na senzor.
(28.01.2026)
Dotaz
Je mi 66let, od 40 let se léčím s cukrovkou 2typu. Jsem po třech operacích srdce..Píchám si 5x denně různé inzuliny v nejvyššch dávkách. Při použití senzorů se mi daří snižovat glykémii na hodnotu cca 10moll. Co více mohu udělat pro nárok na diasenzor zdarma.Z důchodu si nemohu dovolit utratit měsíčně 3000kc. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem MiroslavDetail dotazuOdpověď
Dobrý den,
od roku 2026 je možnost předpisu senzorů i u pacientů s DM 2.typu nebo jiných typů (nejen DM 1.typu), kteří jsou na léčbě inzulinem podávaným minimálně 3x denně.
Pacient musí splňovat i další doplňující podmínky.
Senzory se dělí podle nové vyhlášky na limitovanou CGM a rtCGM - do každé skupiny spadají jiné typy senzorů. Pro běžnou monitoraci (bez inzulinových pump) jsou určeny především senzory ve skupině limitované CGM, proto zmíním podmínky pro předpis monitorace u těchto senzorů.
Pacient musí splňovat jednu z následujících podmínek:
- Glykovaný hemoglobin nad 53 mmol/mol (ukazatel dlouhodobé kompenzace cukrovky)
- Porucha rozpoznávání hypoglykémie
- Více jak 4% hypoglykémií při předchozím využití senzorů
- 2 závažné hypoglykémie za posledních 12 měsíců (závažná hypoglykémie vyžaduje pomoc druhé osoby)
- Prokázané noční hypoglykémie
- Nestabilní kolísavé glykémie (vyjádřené variabilitou > 36% - tento parametr je vždy na datech ze senzoru)
- Nízká sekrece inzulinu (nízký C-peptid). C-peptid je ukazatel kolik se ještě tvoří inzulinu.
Pacient musí také prokázat pravidelné měření:
- Buď glykémie měřené na glukometru (za posledních 30 dní - průměrně dvě a více měření denně)
- Nebo záznam ze senzoru za poslední měsíc (Senzor, který si například sám kupoval)
Pozor, aby mohl Váš lékař senzory psát, musí mít také speciální certifikát od České diabetologické společnosti. Pokud ho nemá, tak nemůže poukazy na senzory vystavit i kdyby chtěl a pacient na ně měl nárok. Většina diabetologů si postupně kurzy doplňuje, ale docela dlouho trvá i poslání certifikátu a nasmlouvání pojišťovnou. Na lékaři, který certifikát nemá, nemůžete předpis vyžadovat - nanejvýš se můžete rozhodnout změnit diabetologa.
Napsat dotaz
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!