jsem DM 2 a mám ráno vyšší glykémie

Dobrý den,

pokusím se trochu pomoci, ale nevím jestli Vás moje odpověď plně uspokojí. Snad v ní naleznete alespoň nějakou užitečnou informaci.

Jako první bod: 

Pokud jste již jasně diagnostikovaný pacient s DM 2. typu (splňujete kritéria DM 2. typu -  např. dle lačných glykémií nebo oGTT…), tak byste měla být pouze na dietě jen v případě, že zcela netoleruje metformin a máte nízký glykovaný hemoglobin. Pokud tolerujete alespoň základní dávku metforminu, tak by Vám měla být nasazena. Dle posledních doporučení stran léčby diabetu, je vhodné nasadit metformin alespoň v malé dávce již v okamžiku stanovení diagnózy diabetu 2. typu -  a to hlavně u mladých pacientů. Kontraindikací může být samozřejmě kojení a některá onemocnění.

Dále je důležité, jak se chovají glykémie během noci. Ideální je kontrola glykémie před spaním, kolem 3 hodiny ráno a pak při vstávání (probuzení ráno).

Pokud narůstají glykémie v časných ranních hodinách může se jednat o vliv hormonů (např. kortizol, růstový hormon…), které jsou uvolňovány nad ránem (přibližně mezi 3-7 hodinou ranní). Tento proces je součástí běžného denního rytmu těla. Účinkem zmiňovaných hormonů může docházet k vzestupu glykémie právě ve zmiňované druhé polovině noci. Tento vzestup je také nazýván “ fenomén úsvitu”.

Ranní hyperglykémie může vznikat i jako reakce na noční hypoglykémii (nízkou glykémii). To je častější u pacientů s léky které mohou způsobovat hypoglykémii přímo (např. inzulin, deriváty sulfonylurey…). S ohledem na to, že jste pouze na dietě, bych u Vás výrazné noční hypoglykémie neočekávala. 

Kontrola glykémie kolem 3 hodiny může pomoci určit, zda v tento čas není glykémie např. hraničně nižší (mohla by přece jen vést k reaktivnímu zvýšení hladin cukru k ránu), nebo zda už je v tuto dobu hladina cukru vyšší než večer (to by spíše vylučovalo “fenomén úsvitu”).

Vliv na ranní glykémie může mít samozřejmě stravování předchozí večer:

Např. při večeři kolem 18-19 hodiny a pak vstávání kolem 6-7 hodiny ráno je až 12 hodin bez jídla. Tělo, které postupně zpracovává cukry pro svoji běžnou funkci, pak může mít “nedostatek” energie a  začít uvolňovat “zásobní cukr”, aby mělo z čeho pracovat. Ranní glykémie paradoxně může být poté vyšší. Hlavně u těhotných s gestačním diabetem je někdy hezky vidět při delším lačnění vyšší ranní glykémie.  Zde u některých pacientek pomáhá na ranní glykémii malá druhá večeře kolem např. 21 hodiny -  myšleno např. kousek sýra, šunky, hrnek mléka… - jen něco malého spíše bílkovino-tukového než s cukry. Tato potravina se postupně “přepracuje” v noci na energetický zdroj. Neříkám, že toto zrovna u Vás pomůže, ale pokud jste typ večeřící časně (bez druhé večeře), vyzkoušet to můžete. 

Naopak. Pokud večeříte později, může mít vliv, jak velké  porce jídla jíte a jakého jsou složení. Protože pokud je obsah vlákniny, bílkovin a tuků výrazný a večeře je později, můžou glykémie stoupat po jídle až s delších odstupem -  zde může být  2 hodiny po večeři glykémie relativně  normální a stoupá až později.  Na senzorech určených k měření hladin glukózy je někdy vidět po takovýchto jídlech dokonce druhý kopeček po několika hodinách od konce jídla.

Stoupání po probuzení (bez jídla) může být  způsobeno např. dobíhajícím efektem hormonů uvolňovaných nad ránem (jak jsem zmiňovala u “fenoménu úsvitu”). Tyto hormony mohou působit i po probuzení, v závislosti na čase, kdy vstáváte. Vliv může mít i stres, který vstávání způsobuje pro lidské tělo. Stresové hormony také vedou k nárůstu glykémie.

Následný pokles po jídle je pravděpodobně způsoben uvolněným inzulinem při jídle. Pokud je zde běžný pohyb (aerobní aktivita), jistě také působí na snižování hladin cukru.

Samozřejmě vliv mohou mít i další procesy, které v té naší tělesné chemické továrně probíhají.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)