Logo Cukrovka
Menu
  1. Úvod
  2. Poradna
  3. Je to cukrovka? Není to cukrovka?

Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Je to cukrovka? Není to cukrovka?

Datum vložení dotazu: 12.12.2023

Ptá se: T. Krob

Dotaz

Dobrý den, chtěl bych požádat o konzultaci výsledků glukózového testu. Po dvou hodinách od vypití roztoku byla hodnota 4,5 mmol/l. Tato hodnota je sama o sobě v pořádku. Nicméně průběh testu jsem sledoval monitorem i glukometrem a vrchol přesáhl 11. Glukózový test diagnostikuje cukrovku, pokud se hodnoty 11 dosáhne po dvou hodinách, ale všude se lze dočíst, že cukrovku člověk má, pokud se 11 mmol/l naměří kdykoliv. Mám tedy cukrovku, nebo nemám? Platí hranice pro cukrovku až po dvou hodinách, nebo skutečně pro 11 naměřených kdykoliv? V příloze zasílám záznam celého dne, kdy proběhl test - doufám, že příloha v pořádku dojde. Pokud ne, tak stručně shrnu základní informace: - nalačno 5,2 (podle glukometru, CGM úplně přesně nesedí, ale obě měření si zhruba odpovídají - nesoulad je spíše časový) - před testem 5,0 - vrchol 11,4 po cca 45 minutách (podle glukometru, během testu je časový nesoulad oproti CGM výrazný) - po 1h 6,8 - po 80 min. norma 5,5 - po 90 min. hypoglykémie 3,2 - po 120 min 4,5 Hodnota 11 přitom není náhodná - přes 11 vyskočí glykémie kdykoliv po kaloricky přiměřeném jídle se sacharidovou přílohou - po rýži, bramborech, těstovinách, čiroku, jáhlách, (slaném) pečivu. O něco lepší je pohanka a ovesné vločky, tam hodnota vystoupá tak na 9. Musím se tedy stravovat převážně tuky a bílkovinami. Na grafu je vidět následující oběd - glykémie nevyšplhala nad 7 díky tomu, že jsem měl k rybě a zelenině hromádku ořechů. Kdybych místo ořechů snědl rýži, glykémie by byla nad 11 znovu, ale narozdíl od glukózového roztoku by byla vysoká ještě několik hodin (ne celých 11, ale večeři bych začínal třeba se sedmi). Stejný dotaz, zda je to už cukrovka, mám k ranním glykémiím. Většinou se pohybuje okolo 6 mmol/l při nízkosacharidovém stravování. Některé dny ale vystoupá nalačno i nad 7. To je již nad hranicí pro cukrovku - problém ale je, že když se probudím s vyšší glykémií (třeba nad 6,5), tak během několika minut po probuzení výrazně spadne. Aniž bych cokoliv dělal, nebo jedl. Jen tím, že vyskočím z postele a věnuji se ranní hygieně, je z např. 7,5 během dvaceti minut třeba 5. Nejde přitom o chybu měření - pokud naměřím neobvyklou hodnotu, tak měření opakuji z jiného prstu a vždy se výsledky víceméně shodují. Při pravidelném nízkosacharidovém stravování se střídají skupiny dnů, kdy mám ranní glykémii okolo 6,5, a pak jsou jiné dny po sobě, kdy je glykémie i pod 5 mmol/l. Jedná se o dlouhodový trend při pravidelném životním stylu i stravování, vylučuji vliv nachlazení nebo neobvyklé námahy, přičemž v řádu měsíců se glykémie dle dlouhodobých záznamů postupně zhoršuje (před rokem byla hodnota nad 6 naprosto výjimečná). Na CGM pozoruji, že glykémie od usnutí postupně stoupá. Rozdíl je v tom, že v "dobré" dny někdy po půlnoci skokem klesne do normálních hodnot, ale "špatné" dny roste až do probuzení. To pak mám třeba i těch cukrovkových 7, které ale během několika minut spadnou do normy. Je to částečně vidět i na přiloženém grafu, byť to není tak markantní jako v jiných dnech - většinu noci se glykémie pohybovala okolo 6 mmol/l (tedy už mimo normu) a ve tři hodiny začala náhle klesat. Do normy (5,5) se dostala v půl čtvrté, devět hodin po nízkosacharidové večeři. Jiné dny ale takto neklesne a ráno mám hodnoty mezi 6 a 7 (nad 7 jen výjimečně, ale i takové dny jsou). Je tedy 7 během několika minut od probuzení spadlých do normy cukrovka, nebo není? U lékaře jsem díky těmto pokleskům s výjimkou náhodného prvního záchytu neměl žádnou hodnotu mimo normu, takže oficiálně nejsem veden jako nemocný. Měření by muselo proběhnout hned pro probuzení - jakmile ale musím vstát a jít do ordinace, hodnoty již tak vysoké nejsou. Hodnota HbA1c je 39, nicméně se jedná o vyšetření až po nasazení striktní nízkosacharidové diety, takže číslo nevypovídá nic o závažnosti nebo pokročilosti onemocnění, nýbrž o disciplíně ve stravování. Nadváhu nemám, ani jsem neměl celý život, stejně tak jsem vždy žil aktivně a stravoval se zdravě (byť s převahou sacharidů - což je ale každé jídlo s běžnými přílohami). Předem děkuji za vyjádření.
věk: 46 let výška: 180 cm váha: 67 kg

Odpověď

Vážený pane, zasíláte značně podrobný a dlouhý dotaz, který obsahuje hodně podrobností, ale neuvádíte podrobněji, jak se stravujete. Pojmy jako "nízko sacharidové" či "vysoko sacharidové" jídlo by pro mě byly srozumitelnější, kdybyste uvedl, jaké množství sacharidů jste snědl. Znalost složení potravy a dodržování dietního režimu stejně důležité, jako monitorování glykémií. Máte dosti štíhlou postavu a tak se může snadno stát, že při požití většího množství sacharidů a tyto sacharidy rychle vstřebávají, a tak brzy po jídle vám glykémie stoupá víc, než jsme zvyklí pozorovat, když nepoužíváme senzory.

Nejprve odpověď na první otázku: Máte diabetes? Moje odpověď je, že nikoliv. Pro stanovení diagnózy diabetu jsou stanovena přesná kritéria. Diagnózu je možno posuzovat podle použití několika testů, z nichž nejpřesvědčivější je standardní glukózový toleranční test. Představuje poměrně vysokou zátěž, a tak odhalí i mírnější poruchy. Glykémie se mají měřit akreditovaným laboratorním přístrojem (nikoliv jen glukometrem či senzorem).  Vy jste před testem měl hodnotu na lačno 5,0 mmol/l a po 120 minutách 4,5 mmol/l. Tyto hodnoty nesvědčí ani pro poruchu glukózové tolerance, ani pro diabetes.

Nyní namítáte, že jste v průběhu testu měl podle senzoru hodnotu až 11,4 mmol a chytáte autory stanovených norem za slovo. Je totiž pravda, že hodnota nad 11 mmol/l zjištěná kdykoliv během dne (podmínkou je ještě slovo "opakovaně", tedy alespoň 2x) svědčí rovněž pro diabetes. Jenže to by asi měl diabetes každý, protože podle mého názoru u každého lze vyvolat hyperglykémii, když si to zamaneme. Jen na to někomu stačí vypít na ex 200 ml sladkého čaje a jiný 2 litry. Napadá mě příměr z běžeckým závodem: Pan Novák doběhnul první a dostal první cenu. Jenže jeho soupeř Dvořák namítá: "Jak můžete říkat, že vyhrál? Když jsme vystoupali kopec, on vůbec už nemohl a musel si na chvíli lehnout. Já poctivě běžel dál, ale on si podvodně odpočinul a potom mě předhonil." Jako rozhodčí tedy říkám: "Novák doběhnul první a proto vyhrál, taková jsou pravidla".

Pan Dvořák se ale stejně cítí ukřivděný a myslí si: "Stejně běhám rychleji. Kdyby ten kopec byl ještě trochu delší, Novák by ho vůbec nevyběhnul a odpad by v půli cesty". Ale pravidla jsou holt pravidla a tak je to i s kritérii diabetu.

A teď vám odpovím jako starý lékař: Pro mě je skoro každá osoba potenciální diabetik. I když to sám zdaleka na sto procent nedodržuju, doporučuju všem lidem, aby se stravovali rozumně, udržovali si štíhlou linii, věnovali se tělesnému pohybu a nejedli zbytečně velké množství sacharidů, zejména nárazově. Aby rozhodně nepili sladké nápoje, zejména ne ve větším množství a aby v přílohách k jídlu volili rozumné množství sacharidů, tedy mezi asi 40 - 70 g v jedné porci, osoby s diabetem spíše méně. Na vašich hodnotách vidím, že občas se již pohybují v pásmu prediabetu, někdy dokonce diabetu. Na dietu asi moc nehledíte.

A tak vám radím: Prostudujte se obsah sacharidů v jídle. Stanovte si podle vašeho věku a hmotnosti vhodné množství sacharidů za den v rozsahu mezi 150 a 250 g/den. Rozdělte si toto množství nejlépe do 3 jídel denně. Občas si zkontrolujte glykémii, ale stačí zatím třeba 2x měsíčně, jednou na lačno, jednou za 2 hodiny po jídle.

Kontinuální monitorování hladiny krevního cukru v podkoží je krásná a užitečná věc. Dovede to ale také lidem pěkně poplést hlavu. Jednak to neukazuje a nemůže vždy ukazovat totéž, co glukometr, ale také se ukazuje, že i osoby metabolicky zdravé mají po jídle někdy zvýšené hodnoty třeba až na 12 mmol/l. A pokud máte starost, čím se budete "dojídat", tak vám místo těch nadbytečných tuků rozhodně doporučuju spíš zeleninu.

Doporučení redakce:

podívejte se na naše Fotojídelníčky, kde si můžete vybrat ze 4 kategorií diet, co se týká množství cukru na den. Klikněte se na tento odkaz: https://www.cukrovka.cz/fotojidelnicky, vyberte Typ diety, vyberte zda chcete svačiny, či nikoliv, určete počet dnů jídelníčku a pak již stačí kliknout na Generovat náhodně a hrát si s úpravami jednotlivých jídel...

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1094 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den. Píchám si inzulín 4krát dávka7-8. Příklad: před jídlem mám 6.8, píchnu 7 a 1-2 hod po jídle mi spadne cukr pod 4. Několikrát za měsíc.Kupuju si senzor,sám to neuhlídám. Mohou vynechat píchnutí před jídlem a podle křivky na senzoru si připíchnout. Děkuji.

    Odpověď

    Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

    Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

    Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

    Hodnota 4 nemusí být příliš nízká, je to v podstatě ještě v normě, ale u staršího člověka jsme opatrnější, zejména by to nešlo ještě více dolů, např. pod 3 mmol/l. Pokud byste svůj inzulínový ani stravovací režim neměnil, doporučuji dávky inzulínu před jídly trochu snížit, např. na 5 j. Pokud byste nezvýšil dávku bazálního inzulínu, zatím bych inzulín před jídly nevynechával docela.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, už několik let mívám stavy, že když se delší dobu nenajím, začne mi být špatně, mžitky před očima, závratě. Někdy vydržím 4 hodiny, někdy je to už po 2 hodinách. Je jedno co sním. Zvláštní ale je, že když mi přijde špatně, nestačí se napít nebo sníst bonbón/hroznový cukr, musí to být něco co mě i zasytí. U diabetoložky jsem byla, řekla že cukrovku nemám, a nemá smysl dělat test na zjištění inzulinové resistence, že se to léčit nedá, pouze držet dietu-200 g sacharidů za den. Hodnoty krevi byli: Glukóza-5,34 mmol/l a Glykovaný hemoglobin 36 mmol/mol. Můj tatínek si od mládí píchá inzulin, mamin má zvýšený cukr. Myslíte, že se u mně jedná o insulinovou resistenci, a mám jen zkusit tu dietu? Nebo je to reaktivní hypoglykémie či něco jiného? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Lea

    Odpověď

    Dobrý den, Leo,

    podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

    Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

    Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

    Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

    Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

    Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

    Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Ako obnoviť vlastný inzulín pri diabete 2 .Prečo inzulín len udržuje človeka pri živote a nevylieči ? Ďakujem .

    Odpověď

    Milá paní Mário,

    vaše otázka je dost častá a chápu, co tím myslíte. Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji.

    U diabetu 2. typu není hlavní problém jen v tom, že by tělo „nemělo inzulín“. Naopak – v počátku ho bývá často i dost. Problém je v tom, že na něj tělo špatně reaguje (tzv. inzulínová rezistence) a postupně se navíc schopnost slinivky inzulín tvořit snižuje.

    Proto inzulín neléčí příčinu nemoci, ale nahrazuje to, co už tělo nezvládá. Podobně jako brýle neuzdraví oči, ale umožní dobře vidět.

    Obnova vlastního inzulínu je bohužel omezená. Co ale lze ovlivnit:

    • snížení hmotnosti (i malé zhubnutí může výrazně pomoci),

    pravidelný pohyb,

    • vhodná strava (méně jednoduchých cukrů, rozumné množství sacharidů),
    • moderní léky, které zlepšují účinek vlastního inzulínu nebo podporují jeho tvorbu.

    U některých lidí se díky tomu podaří potřebu inzulínu oddálit nebo snížit. Ve vyšším věku a při delším trvání diabetu už ale slinivka často není schopna produkci inzulínu dostatečně obnovit.

    Je důležité říci, že inzulín pro vás není „poslední špatná možnost“, ale velmi účinná a bezpečná léčba, která chrání organismus před komplikacemi (oči, ledviny, nervy, cévy).

    Ve vašem případě, kdy váha je celkem v pořádku, už pravděpodobně nejde tolik o dietu, ale spíše o to, jak dobře vaše slinivka ještě pracuje. O tom rozhodne váš lékař podle hodnot cukru a případně dalších vyšetření.

    Inzulín člověka „udržuje při životě“ proto, že nahrazuje chybějící hormon. Samotnou příčinu diabetu 2. typu ale zatím medicína úplně odstranit neumí.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Som na umelom inzulíne, má veľa nežiadúcich účinkov s ktorými nemôžem pri tomto lieku súhlasiť, stav sa mi stále zhoršuje vysoký tlak, zlé trávenie, svrbenie tela, slabosť a únava. Aký revolučný liek bol vyvinutý, aby ľudia na cukrovku mohli žiť ?

    Odpověď

    Milá Maria,

    je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

    Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

    Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Jaký inzulín je vhodný při inzulinové rezistenci

    Odpověď

    Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.

    Co je důležité pochopit

    Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
    Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.

    U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.

    Jaký inzulin se obvykle používá

    1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby

    Používá se nejčastěji jako první krok.

    • Lantus
    • Toujeo
    • Tresiba

    Výhody:

    • stabilní účinek
    • nižší riziko hypoglykémie
    • dávkování 1× denně

    U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.

    2) Rychle působící inzulin (k jídlu)

    Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.

    • Novorapid
    • Humalog

    Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.

    3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)

    U výraznější inzulinové rezistence:

    • Toujeo
    • Humulin R U-500

    Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.

    Co je v tomto případě klíčové

    Ve Vašem případě je zásadní, že:

    • inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
    • základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin

    Důležité kroky:

    • redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
    • pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
    • úprava stravy
    • často lék jako metformin

    Shrnutí

    • Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
    • nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
    • při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
    • hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny

    V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!