Poradna
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!
Fiasp - neoglukogeneze
Datum vložení dotazu: 19.09.2018
Ptá se: Michal
Dotaz
Třeba dnes se mi daří.
Zatím se mi nepodařilo náhodou spustit uvolňování cukru z jater.
Včera byla bilance 2,4 j. Fiasp na 1VJ
Dnes je 1,9 j. na 1VJ.
Prostě jde mi o to, když se spustí mechanizmus, že glykemie po podání inzulínu neklesá dokonce ještě více stoupá, tak jak to co nejrychleji zastavit.
S pozdravem
Michal
Odpověď
Milý Michale, dříve, než se pokusím odpovědět, dovolte, abych upřesnil některé fyziologické jevy a pojmy.
Hlavním zdrojem glukózy v krvi je potrava. Hlavní složky potravy se štěpí ve střevě a vstřebávají se do krve. Sacharidy, které obsahuje třeba dalamánek, představuje škrob, který se ve střevě různou rychlostí tráví a v krvi se pak objevuje jako glukóza, která ze škrobu vznikla. Část glukózy se přímo využije jako zdroj energie, část se jí, zejména účinkem inzulínu, uloží do zásoby v játrech a svalech jako glykogen do zásoby. Část glukózy se rovněž účinkem inzulínu přemění na tuk, rovněž zejména v játrech.
Na lačno, kdy se již žádná glukóza se střeva nevstřebává, je hlavním zdrojem krevní glukózy glykogen, který se uvolňuje zejména z jater, trochu i ze svalů. Tomuto procesu se říká glykogenolýza. Pomalé uvolňování řídí inzulín. Pokud je ho málo, glykogen se štěpí rychleji a glykémie stoupá. Pokud je ho příliš, glykogenolýza může být zablokovaná a hrozí hypoglykémie.
Dalším zdrojem glukózy v krvi na lačno je novotvorba z jiných metabolitů, které jsou v krvi nebo se do krve uvolňují. Těmito zdroji jsou některé aminokyseliny (součásti bílkovin) ale i některé součásti štěpících se tuků (glycerol). Tomuto procesu se říká glukoneogeneza. Tento proces je rovněž stimulován nízkou hladinou inzulínu a naopak je brzděn jeho vyšší hladinou.
V současné době se v léčbě diabetu 1. typu inzulínem používá nejčastěji tento princip:
Glukoneogeneza i glykogenolýza jsou na lačno brzděny bazálním inzulínem, který by měl mít během celého dne pokud možno vyrovnanou hladinu a měl by bránit zbytečnému vzestupu glykémie na lačno.
Bazální inzulín se podává většinou v jedné denní dávce, u některých osob je k dosažení vyrovnané hladiny lepší použít dvou menších denních dávek. Je také možné využít inzulínovou pumpu.
Proti nadměrnému vzestupu glykémie po jídle a ke správnému využití snědené potravy se používají tzv. rychle působící inzulíny. Jejich účinkem se vstřebávaná glukóza ukládá do zásob, jen malá část se přímo spotřebuje a glykémie zbytečně nestoupá. Dávku k jídlu je však nutné dobré odhadovat.
V úvahu je také nutno vzít tělesnou námahu. Při námaze se glukóza rychleji spotřebovává a to částečně i bez přispění inzulínu. Při námaze se také podaný inzulín lépe vstřebává z podkoží a může se zdát, jako by působil více.
Vaše složité úvahy o glukoneogeneze a glykogenolýze mohou být užitečné pro „znalostně pokročilé“ pacienty, ale nejsou nezbytné pro denní praxi. Musíte vědět, že tělo potřebuje inzulín neustále, tedy i na lačno, aby se zmíněné procesy zbytečně neaktivovaly. Před jídly je nutné volit vhodné dávky rychle působícího inzulínu v závislosti množství sacharidů v potravě. Větší množství sacharidů se vstřebává déle a tak při podání nedostatečné dávky rychlého inzulínu může glykémie poměrně dlouho stoupat. Třeba takový dalamánek (podle druhu) může vážit až 100 g a obsahuje skoro 50 g sacharidů. 2 dalamánky 100 g. Guláš se zahušťuje moukou, což může být v jedné porci nejméně dalších 10 g sacharidů. Na takové jídlo většina pacientů potřebuje aspoň 8 j. inzulínu nebo i více, ale je to už taková dávka, že se nedá přesně odhadnout potřebné množství inzulínu a rozhodně by bylo lepší to rozdělit na 2 menší porce.
Silně vám doporučuji, abyste znovu otevřel svoji tabulku s obsahem sacharidů v potravinách a pokud možno si vytvořil vzorový jídelníček, obsahující podle vašeho gusta 3 nebo 4 denní jídla. K nim si vytipujte vhodné dávky rychlého inzulínu a podle zkušenosti si postupně upravte jejich dávky tak, aby k hyperglykémiím po jídle zbytečně nedocházelo. Velmi přínosné by pro vás bylo přinejmenším vyzkoušení kontinuálního senzoru hladiny glukózy v podkoží. Dalším krokem jsou pak případné modifikace modle plánované fyzické zátěže. Samozřejmě to nefunguje úplně, protože stejná dávka inzulínu nemusí vždycky fungovat úplně stejně, např. proto, že se bude jinak vstřebávat. Ale je to základní východisko.
Myslím také, že by vám prospěl nějaký edukační kurz pořádaný v některém z diabetologických center v ČR. O své zkušenosti byste se poradil nejen s lékaři a sestrami, ale také s jinými pacienty. A protože jste evidentně zvídavý, určitě byste užitečně přispěl také svými zkušenostmi.
Poznámka redakce:
Podívejte se na rubriku EDUKACE, možná Vás zaujme.
(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)
Další dotazy z kategorie "Obecné"
1073 dotazů
-
Lipidový profil
(18.03.2026)
Dotaz
Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat, zda se lipidový profil řadí mezi standardní způsoby monitoringr DM? Děkuji.Detail dotazuOdpověď
Milá Kataríno, pod pojmem „monitoring diabetu“ se zpravidla myslí časté měření hodnot glykémií, např. pomocí glukometru nebo kontinuálních senzorů. Podle naměřených hodnot nejen usuzujeme, jak na tom pacient „momentálně je“, ale bezprostředně na naměřené hodnoty edukovaný pacient reaguje, např. dávkováním inzulínu, množstvím sacharidů v dietě či volbou fyzické zátěže. Něco podobného pochopitelně při sledování hladin krevních tuků neprovádíme.
Pokud tím ale myslíte prosté vyšetření hladin krevních lipidů, tak obecné doporučení je následovné:
Spektrum lipidů se vyšetří při vstupní návštěvě pacienta v ambulanci a opakuje se zpravidla 1x ročně. Pokud jsou hodnoty opakovaně normální, je možné interval vyšetření prodloužit na 2 roky. Častěji než 1x ročně se vyšetření provádí při změně léčby, přičemž není specifikováno, za jak dlouho, ale já navrhuji za 2 až 3 měsíce po změně. Není-li efekt dostatečný, léčba se může dále zintenzivnit a opět je vhodná časnější kontrola. Dříve než po 1 roce se může vyšetření také provést při výraznějším zhoršení vyrovnání diabetu.
-
zvýšená ranní cukr
(23.02.2026)
Dotaz
Nejsem diabetik, váha 80 kg, sportuji, 4-5 x týdně jezdím na kole, pracuji na zahradě , věk 79 let, výška 170 cm. Preventivně si měřím glukozu, večer před spamím 4.4 - 5,6 ráno 6.1 - 6.6 .Detail dotazuOdpověď
Milý Jane, svými hodnotami glykémie se netrapte, máte je v pořádku. Podle přísných pravidel by bylo možné usuzovat, že na lačno je glykémie malinko vyšší, ale ve vašem případě je to rámci tolerance. Ať vám dál slouží zdraví.
-
Protilátky a diabetes
(16.02.2026)
Dotaz
Dobrý den, léta držím dietu, kdy vůbec nejím sladké a potraviny, které obsahují hodně jednoduchého cukru. Už pravděpodobně v dětství jsem měla problém s vyšší hladinou cukru. Moc si to nepamatuji, ale vím, že když jsem chodila na základní školu, byla jsem na testu na diabetes, protože u praktické doktorky vyšly z náběru nějaké vyšší hodnoty. Tam to prý však dopadlo dobře. Vím pouze, co mi řekla mamka. Nevím přesně kolik mi bylo let. Nepamatuji si, jestli jsem měla pak nějaké další náběry. Mnoho let jsem jedla sladké dále, až do roku 2008, kdy jsem šla k již dospělé praktické lékařce. Mezi tím nebyly provedeny žádné odběry na glukozu. Zdála jsem se jí hodně bledá a tak mi nechala udělat testy na vše možné. Neměla jsem sebemenší diabetické příznaky jako močení, časté pití, šla jsem tam s něčím úplně jiným. Glukoza vyšla nalačno 7,25 mmol/l. Bylo mi 22 let. Okamžitě jsem přestala jíst sladké, jak mi bylo doporučeno. Byl jsem objednána na OGTT test, jenže ten byl až za měsíc. Na něm jsem měla hodnotu glykémie na lačno 8,8 mmol/l, hodinu po jídle přes 15 mmol/l a dvě hodiny po jídle dokonce 16,8 mmol/l. V moči byly i nějaké ketolátky. Na základě výsledků jsem byla objednána k internistce, jenže objednání zase až za měsíc něco. Poslala mě do nemocnice, kde nastalo pro mě velké překvapení. Držela jsem svou dietu, nedodržovala jsem množství všech sacharidů, ale pouze jsem vyřadila vše, co obsahuje jednoduché cukry-- sladké vůbec, ani jogurty.. a najednou jsem měla hodnoty v v pořádku. V propouštěcí zprávě byl Peptid 3,5. Pouze jedna hodnota za dva týdny hospitalizace vylétla přes po jídle přes 9. Tam proveden nový OGTT test - vyšel však v pořádku. Po propuštění jsem byla předána do diabetologické ordinace u nás, kde byla již paní doktorka v pokročilém věku a chodila jsem pouze každé tři měsíce na kontrolu - glykémie na lačno. Většinou byla v pořádku - pouze asi třikrát za celou dobu přesáhla hranici 5,6 mmol/l. Glykovaný hemoglobin býval v pořádku. Jinak žádné další náběry. Po zhruba sedmnácti letech této diety jsem byla předána k jiné paní doktorce. Moje paní doktorka již omezila ordinační hodiny a pacienty předávala jinam. Nová paní doktorka mi nechala vyšetřit znovu C- peptid a protilátky, které souvisí s diabetes mellitus 1. typu. C-peptid vyšel 2,46 uq/l. Byla jsem nalačno, glykovaný hemoglobin 34 mmol/mol. Protilátky anti-inzullin: 30 kU/l (0-18), Anti - GAD 65 <5 klU/l (0-10), anti - ostrůvkové bb - negativní, anti-tyrozinfosfatáza 0,1 kU/l (0-7,5), anti-ZnT8 (0-15) < 10. Dle uvedeného rozmezí normálních hodnot mám pozitivní protilátky proti inzulínu, kde je rozmezí (0-18) Hledala jsem informace i na zahraničních webech a všude bylo uvedeno, že v dospělosti bývají mnohem častěji pozitivní anti-GAD65, které jsou spojeny s pomalou progresí diabetu. (typ LADA - který je vlastně pomalu se rozvíjející typ 1) Protilátky proti inzulínu jsou typické pro ty nejmenší děti. Pak se často vytrácí. Jenže mě je 40 let a letos mi byly zjištění právě tyto protilátky. Nikdy před tím jsem nebyla na ně testována. Chci se zeptat, jestli je možné, že tyto protilátky v těle mám právě již od útlého dětství a přetrvávají dodnes? Hodnoty na lačno mívám většinou v pořádku, nevím však, jaké bývají hodnoty po jídle. Znovu ale upozorňuji, že jsem na sebe hodně přísná a dodržuji dietu, i když svou, po celých 17 let. Když jsem jedla sladké měla jsem vysokou glykémii. Mám autoimunitní tyeroiditidu a podotýkám, že oba moji prarodiče z otcovy strany byli silní diabetici závislí na inzulínu.(Babička měla stoprocentně 1. typ, děda nevím, nepoznala jsem ho, zemřel na selhání ledvin dříve, než jsem se narodila, ale píchal si prý inzulín) Můj otec zemřel mladý, diabetes u něj nebyl zjištěn, i když nevím, zda byl někdy testován. Vůbec nevím co si myslet, mám diabetes nebo nemám, protože výsledky na lačno jsou ovlivněny dietou co držím. Mám auto - protilátky, které jsou typické pro maličké děti. Mně letos bylo 40 let. V rodině jsem měla silnou genetickou predispozici. Prý protilátky mohou v těle zůstat po celý život a slinivku nezničit. Pokud tedy nepřibydou další. Moc děkuji za odpovědi.Detail dotazuOdpověď
Milá Moniko,
z vašeho popisu je patrné, že jste měla ve 22 letech při prvním OGTT hodnoty odpovídající diabetu, ale od té doby po mnoho let zůstávají glykemie nalačno i glykovaný hemoglobin normální a C-peptid je v normě. To znamená, že slinivka inzulín dlouhodobě vytváří dostatečně. Proto je velmi nepravděpodobné, že by šlo o diabetes 1. typu nebo LADA. Tyto formy vedou postupně k úbytku tvorby inzulínu bez ohledu na dietu a během téměř dvaceti let by se nutně projevily zhoršováním hodnot — to se u vás nestalo.
Samotná pozitivita protilátek proti inzulínu diagnózu autoimunitního diabetu neurčuje. U dospělých se mohou objevit náhodně, častěji u lidí s jinou autoimunitou (například se zánětem štítné žlázy), nebo jde o laboratorní nespecifičnost. Pro autoimunitní diabetes je typická přítomnost více druhů protilátek současně, zejména GAD, IA-2 nebo ZnT8, a hlavně postupný pokles C-peptidu. Také není reálné, aby autoimunitní diabetes existoval od dětství a desítky let slinivku prakticky nepoškodil.
Celý průběh mnohem více připomíná vrozenou nižší toleranci sacharidů – někde na pomezí geneticky podmíněné poruchy (některé dědičné formy MODY) a inzulinové rezistence citlivé na dietu. Dieta proto vaše hodnoty normalizuje.
Rozdíl mezi prvním a pozdějším OGTT se vysvětluje poměrně jednoduše. Při výraznějším příjmu sacharidů se porucha projeví a test vyjde diabetický, zatímco po delší dietě a metabolickém „zklidnění“ může být OGTT zcela normální. Nejde tedy o vymizení diabetu, ale o kolísavou toleranci glukózy.
Prakticky to znamená, že nyní nemáte probíhající autoimunitní diabetes a není důvod očekávat jeho nevyhnutelný rozvoj. Stačí běžné sledování, například jednou ročně glykovaný hemoglobin a občas kontrola glykemie.
Shrnuto a podtrženo: izolované protilátky proti inzulínu bez poklesu tvorby inzulínu a bez zhoršování glykemie diabetes 1. typu neznamenají a váš dlouhodobě stabilní průběh svědčí spíše pro vrozenou poruchu tolerance sacharidů než pro autoimunitní ničení slinivky.
-
Cukrovka 1.typu
(03.02.2026)
Dotaz
Dobrý den, je mi 21 let, mám cukrovku 1.typu již 7 let. Léčbu provádím aplikací inzulínu pomocí per a měření glikémie pomocí senzoru. Měl bych dotaz, zda-li s cukrovkou 1.typu mohu řídit vozidla veřejné dopravy, jako je tramvaj, trolejbus či autobus? Popřípadě čeho je potřeba dosáhnout, aby diabetik tohoto typu mohl takovou práci vykonávat?Detail dotazuOdpověď
Milý Kubo,
U osob s diabetem 1. typu je nutné rozlišovat běžné řízení osobního vozidla a řízení vozidel v rámci povolání, zejména vozidel veřejné dopravy (autobus, trolejbus, tramvaj). Z hlediska české i evropské legislativy se jedná o přísněji posuzovanou kategorii.
Obecně platí, že diabetes 1. typu sám o sobě automaticky nevylučuje řízení vozidel, nicméně u profesionálního řízení jsou kladeny výrazně vyšší nároky na bezpečnost a stabilitu onemocnění.
U diabetu 1. typu je pro řízení vozidel veřejné dopravy zpravidla vyžadováno splnění řady podmínek:
dlouhodobě dobře kompenzované onemocnění, žádné těžké hypoglykemie (tj. stavy vyžadující pomoc jiné osoby) minimálně v posledních 12 měsících, zachované varovné příznaky hypoglykemie, dobrá spolupráce s diabetologem a pravidelné kontroly, schopnost pravidelného selfmonitoringu glykémie, ideálně pomocí senzoru, dodržování jasných pravidel: měření glykémie před jízdou, během směny a při jakýchkoli potížích.
I tak je řízení vozidel veřejné dopravy (skupina D) u osob s diabetem 1. typu v praxi často posuzováno velmi individuálně a spíše restriktivně. Konečné rozhodnutí nevydává diabetolog, ale posuzující lékař pracovně-lékařské služby, který vychází z odborných doporučení a aktuální legislativy. Někteří zaměstnavatelé mají přímo uvedeno, že pacienty léčené inzulínem v tomto povolání nezaměstnávají. Setkal jsem se s tím např. u vlakové dopravy.
Doporučuji probrat to s vaším diabetologem. Ten bohužel nese značnou zodpovědnost v případě, kdyby se např. hypoglykémie stala příčinou nehody. Zejména se ale informujte u konkrétního dopravního podniku, který má svého závodního lékaře, jenž má pro určitou práci v konkrétním podniku směrnice.
Spíš bych vám radil zvážit i alternativní pracovní uplatnění v dopravě nebo technických profesích, kde nejsou kladeny tak přísné zdravotní požadavky.
U diabetu 1. typu není řízení vozidel veřejné dopravy zcela vyloučeno, ale je podmíněno velmi dobrou stabilitou onemocnění a individuálním posouzením a pr vás to nemusí být příjemné nebo to může vyžadovat určité kompromisy na kvalitu vaší léčby. Problémy mají zejména starší řidiči, kteří léta vykonávají své povolání a najednou onemocní diabetem, který vyžaduje inzulínovou léčbu. Na svém povolání často velmi lpějí a jeho ztráta bývá pro ně velmi bolestivá.
-
Prediabetes? V lékárně naměřili 6.8.
(29.01.2026)
Dotaz
U lékaře mi v krvi naměřili glykémii 6,8 moll nalačno. Čtyři měsíce nejím sladké, zhubla jsem 7 kg. Po 2 měsících se mi glykémie zvýšila na 7,2 moll. Jak je to možné?Detail dotazuOdpověď
Dobrý den
v medicíně, ale i v životě bohužel věci nejsou vždy 100% podle předpokladů. Ano, předpokládala bych, že pokud máte porušenou toleranci cukru nalačno (což hodnota 6,8mmol/l je), tak po zhubnutí dojde ke zlepšení.
Nicméně jedna konkrétní hladina glykémie ve vašem případě ta zvýšená 7,2, může být ovlivněna i jinými vlivy (stres, nemoc, nevhodné složení potravy před odběrem). Může se ale stát i to, že i přes Vaší snahu, zlepšený jídelníček, váhový úbytek, dochází stejně k rozvoji cukrovky.
Doporučuji Vám provést ještě jeden kontrolní odběr glykémie nalačno, pokud bude opakovaně nad 7,0, bude potřeba kromě stravy a pohybu zvážit zahájení léčby cukrovky.
S pozdravem
Napsat dotaz
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!