DM 1 a léčba těžké deprese a jiné psychické potíže

Odpověď

„Záleží na tom, jaký lék/ inzulín jste si píchla. Obecně ale platí: sledujte glykémii častěji (hlavně v noci), mějte po ruce rychlé cukry a při poklesu ihned reagujte. Pokud by se objevily příznaky hypoglykémie nebo si nejste jistá, raději kontaktujte lékaře.“

Odpověď

Dobrý den

z vašeho dotazu není zřejmé na co se ptáte. Máte či nemáte cukrovku, užíváte nebo neužíváte léky...

Domnívám se, že Váš dotaz směřuje k tomu, zda je u zdravého člověka normální hladina cukru nalačno 6,0 mmol/l. Odpověď zní. Není, pokud je výsledek změřen v laboratoři a ne osobním glukometrem. Glukometry nemusí být zcela přesné a na diagnostiku cukrovky je v hraničních případech nepoužíváme.

Tedy Vám doporučuji nechat si udělat kontrolní odběr cukru nalačno v laboratoři, pokud bude opět hodnota lehce zvýšená, jedná se o poruchu glukozové tolerance nalačno a obvykle pak již zahajujeme dietní a režimová opatření.

Odpověď

Zvýšená ranní glykémie při jinak dobrých hodnotách během dne je poměrně častý jev. Nejčastěji se jedná o tzv. „fenomén úsvitu“ (dawn phenomenon).

V časných ranních hodinách (cca 4–8 hod.) dochází vlivem hormonů (kortizol, růstový hormon) ke zvýšení tvorby glukózy v játrech. U diabetiků se tento efekt projeví vyšší ranní glykémií, i když večer byly hodnoty v normě.

Možné příčiny:

• fenomén úsvitu (nejčastější)
• pozdní nebo nevhodná večeře (zejména sacharidy večer)
• nedostatečné dávkování večerní léčby (např. inzulinu)
• méně často tzv. Somogyi efekt (noční hypoglykémie s následným „přestřelením“ cukru ráno)

Co doporučujeme:

• Zkusit si změřit glykémii i v noci (např. kolem 2.–3. hodiny) – pomůže rozlišit příčinu
• Omezit sacharidy ve večerních hodinách, případně večeři posunout dříve
• Zařadit lehký pohyb po večeři (např. krátká procházka)
• Konzultovat s diabetologem úpravu léčby (zejména večerní dávky léků či inzulinu)

Shrnutí:
Ranní glykémie 8–9 mmol/l není ideální a je vhodné ji řešit, ale zároveň je důležité, že během dne máte hodnoty v normě. Úpravou režimu nebo léčby se obvykle daří ranní hodnoty zlepšit.

Odpověď

Co znamenají vaše výsledky:

Glykémie 6,3 mmol/l (pravděpodobně nalačno)

Norma: do 5,6 mmol/l
Prediabetes: 5,6–6,9 mmol/l
Diabetes: ≥ 7,0 mmol/l

👉 Vaše hodnota 6,3 = prediabetes (porucha glykémie nalačno)

„Dlouhý cukr“, tzv. glykovaný hemoglobin (HbA1c) 42 mmol/mol

Norma: do 39 mmol/mol
Prediabetes: 39–47 mmol/mol
Diabetes: ≥ 48 mmol/mol

👉 Vaše hodnota 42 = také prediabetes

Naměřené hodnoty glykémie nalačno a HbA1c odpovídají tzv. prediabetu, tedy stavu zvýšeného rizika vzniku cukrovky, nikoli již jednoznačně diagnostikovanému diabetu.

Vaše BMI je 27,8, což znamená že spadáte do kategorie nadváhy (Body Mass Index 25–29,9 ), která spolu s již léčeným vysokým krevním tlakem (Tezeo) a zvýšeným cholesterolem (Simvastatin) zvyšuje celkové kardiometabolické riziko.

Z tohoto pohledu jste ve skupině, kde je vyšší pravděpodobnost přechodu prediabetu do diabetu 2. typu.

Standardní postup v této fázi je:

• úprava životního stylu (redukce hmotnosti, úprava stravy, pravidelný pohyb)
• kontrolní odběry s odstupem přibližně 3 měsíců

Již relativně malé snížení hmotnosti (např. o 5–7 %) může významně zlepšit glykémii.

Nasazení léků (nejčastěji metformin) není u prediabetu automatické, ale v některých případech – zejména při přítomnosti dalších rizikových faktorů, jako je tomu zde – může být lékařem zvažováno již v této fázi.

Shrnutí:
Hodnoty zatím odpovídají prediabetu, nikoli cukrovce. Vzhledem k přítomným rizikovým faktorům je však situace na hraně a vyžaduje aktivní přístup. Rozumným postupem jsou nejprve důsledná režimová opatření a následná kontrola, přičemž případné nasazení léků je vhodné individuálně zvážit podle dalšího vývoje.

Doporučení:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo jídlo krásně vidět, motivovalo Vás, naladilo Vaše chuťové pohárky :-) a váha půjde dolů...

Odpověď

Milá Kataríno, pod pojmem „monitoring diabetu“ se zpravidla myslí časté měření hodnot glykémií, např. pomocí glukometru nebo kontinuálních senzorů. Podle naměřených hodnot nejen usuzujeme, jak na tom pacient „momentálně je“, ale bezprostředně na naměřené hodnoty edukovaný pacient reaguje, např. dávkováním inzulínu, množstvím sacharidů v dietě či volbou fyzické zátěže. Něco podobného pochopitelně při sledování hladin krevních tuků neprovádíme.

Pokud tím ale myslíte prosté vyšetření hladin krevních lipidů, tak obecné doporučení je následovné:

Spektrum lipidů se vyšetří při vstupní návštěvě pacienta v ambulanci a opakuje se zpravidla 1x ročně. Pokud jsou hodnoty opakovaně normální, je možné interval vyšetření prodloužit na 2 roky. Častěji než 1x ročně se vyšetření provádí při změně léčby, přičemž není specifikováno, za jak dlouho, ale já navrhuji za 2 až 3 měsíce po změně. Není-li efekt dostatečný, léčba se může dále zintenzivnit a opět je vhodná časnější kontrola. Dříve než po 1 roce se může vyšetření také provést při výraznějším zhoršení vyrovnání diabetu.