diabetická neuropatie

Milá Jaroslavo,

Z vašeho líčení jsem přesvědčen, že váš muž má diabetes 1. typu, který dostal asi ve 45 letech. Váží nyní ale 62 kg, a to zhubnul o 40 kg. Při výšce 164 cm musel být tedy původně velmi obézní, což bývá častější u diabetu 2. typu. Nicméně ztráta 40 kg živé váhy během krátké doby svědčí již o pěkném ignorování  zdravotního stavu.

Podle vašeho líčení má váš muž nejspíše pokročilou diabetickou polyneuropatii, která se vyvinula v důsledku nedobře léčeného diabetu v průběhu několika posledních let. Při ní mohou vzniknout i zažívací problémy, protože i žaludek a střeva jsou řízeny nervovým systémem.

Na diabetickou polyneuropatii neexistují žádné konkrétní léky, které by ji léčily. Základem léčby je dobře vyrovnaný diabetes. Neurologické vyšetření bylo pro vašeho muže důležité zejména proto, aby se vyloučily jiné možné příčiny nervových obtíží, které by případně šly léčit jinak.

Při nevyrovnaném diabetu dochází postupně k poškozování nervové soustavy v těle. Podobně ale bývá často poškozována oční sítnice a vyvíjejí se i jiné komplikace diabetu, které se pak obtíže upravují.

Vzhledem k tomu, že diabetes netrvá ještě tak dlouho (alespoň rozpoznaný), je možné, že v případě zásadní změny ve vyrovnání diabetu se nervové obtíže postupně upraví a zmírní. Většinou to trvá alespoň půl roku. A i potom je nutné o diabetes řádně dbát. Pacienti potřebují podrobné poučení a zaškolení, případně pomoc při motivaci. Jinak ale každodenní péči o diabetes neprovádí ani lékař, ani sestra, ani manželka – ale pacient sám. Je jenom nutné ho to naučit, on o to musí stát a musí se snažit. Když to pak dělá dobře, daří se mu dlouhodobě skoro stejně dobře jako zdravým osobám, i když mu to dá více práce.

V současné době je vhodná podrobná edukace, navržení vhodného způsobu léčby diabetu a jeho kontroly a naučení, jak si správně monitorovat glykémie a podle toho podávat inzulín. Existuje mnoho vynikajících technických pomůcek, a proto pokud se pacient snaží, zpravidla vede normální život jako ostatní. Podle současného stav jak to líčíte by asi byla vhodná hospitalizace na nějakém diabetologickém pracovišti, kde by proběhlo nastavení léčby a základní zaučení.

Léky, které se při diabetické polyneuropatii používají, poruchu neléčí, ale zmírňují příznaky. Tak působí např. Grimodin i Amitriptylin, což je látka, která se jinak používá jako antidepresivum. Při vysokých dávkách se po nich může skutečně cítit jako zfetovaný. Pacienti, kteří o sebe nedbají a neuropatie pokračuje, vyžadují často řadu léků proti bolesti, na které postupně vzniká návyk (to nejsou dva uvedené léky) a celá situace, hlavně společensky, se postupně zhoršuje. Proto je nutné situaci pochopit, uvědomit si, že převážná část úkolů je v rukách pacienta samotného, a ne se tomu všemu podvolit. Pro manželku je to pak situace opravdu těžká, ne vždy to vydrží, když se manžel není ochoten postarat o sebe sám.

Co tedy navrhuji: krátkou hospitalizaci na interním oddělení, kde je zajištěná dobrá diabetologická péče a jsou tam dostupní edukační pracovníci. Zde by měla být nastavena vhodná léčba inzulínem, provedeno zaučení, měl by být zhodnocen neurologický nález k vyloučení jiných příčin obtíží a měla by být nastavena přiměřené léčba obtíží s přiměřenými dávkami léků. Doma by pak měla pokračovat odborná ambulantní edukace v diabetologii. Pacient by se měl také věnovat vhodné fyzické aktivitě, cvičit, hodně se hýbat. Někdy je vhodná i podpora psychologa. Nutné je také oční sledování a zkontrolování funkce ledvin, správná kontrola krevního tlaku a hladin krevních lipidů.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)