cukrovka a léčba kmenovými buňkami

Vážená paní Věro, tzv. sekundární diabetes (druhotný v průběhu jiného onemocnění, ve vašem případě po pankreatitidě) může mít velmi obtížný průběh. Kromě inzulínu vám totiž chybí také hormon glukagon, který se rovněž tvoří v pankreatu. Kromě toho máte postiženou také trávicí část slinivky, takže obtížně a nepravidelně trávíte základní potraviny a je obtížné předvídat, jak rychle se bude např. zvedat glykémie po požití chleba, brambor, rýže apod. Další obtíž je v bezlepkové dietě, která často obsahuje více volného cukru a sacharidů obecně.

Kromě toho záleží také na příčině, proč jste dostala pankreatitidu. Bývá to v důsledku onemocnění žlučových cest, bohužel dost často po alkoholu, a také u některých dědičných chorob. Varianta po alkoholu bývá obtížná, protože s pacienty se často obtížně spolupracuje. To asi není váš případ.

V principu máte základní léčebný režim navržený dobře a mohl by fungovat. Jen je velmi dobré jej vyladit, znát složení potravy, kterou přijímáte, abyste věděla zejména, kolik obsahují jednotlivá jídla sacharidů, a konečně si musíte velmi pečlivě měřit glykémie, pravděpodobně 5x i vícekrát denně.

Já bych vám ze všeho nejvíc doporučoval používat kontinuální senzor hladiny krevního cukru v podkoží. Je jich dnes několik typů a často se spojují s inzulínovou pumpou, která by pro vás rovněž byla vhodná. Pokud byste byla dobře zacvičena, podávání inzulínu by se mohlo při správném nastavení samo zastavit v případě, kdy by vám glykémie nebezpečně klesala. Dostávala byste také výstrahy v případě, že by naopak byla glykémie vysoká.

Určitě by vám ale také pomohl jednodušší senzor, který není spojen s pumpou a glykémii vám ukáže jen v případě, že jej o to aktivně „požádáte“. To můžete dělat třeba 20x nebo až 50x denně, takže jasně vidíte, jak se u vás glykémie pohybují a kam směřují. Nevýhodou tohoto typu je, že přímo nespolupracuje s pumpou, takže např. nedostáváte výstrahy, pokud se sama senzoru „nezeptáte“, ale musíte se ně něj sama aktivně dívat. Moc bych vám to doporučoval. Je to nyní dostupné, pacienti při správné indikaci hradí 25% nákladů. U tohoto senzoru činí měsíční doplatek asi 800 Kč. To určitě stojí zato.

Nevím, zda nyní potřebujete přípravek Metformin. Asi vám neškodí, ale u pacientů se sekundárním diabetem po pankreatitidě nemůže příliš pomoci. Určitě byste měla užívat náhradu pankreatických enzymů v podobě tablet, např. Pancreolan, Panzynorm či podobně. Tyto léky vám pomohou s trávením a glykémie bude snazší po jídle předvídat.

Léčba tzv. kmenovými buňkami v současné době není nikde na světě k dispozici. Jen se o tom občas hodně mluví, protože v budoucnu, jak věřím, přinese pokrok v léčbě diabetu. Pro vás by teoreticky připadala v úvahu léčba transplantací Langerhansových ostrůvků. Ta je ovšem vyhrazena pro pacienty, kteří trpí velmi vážnými problémy s vyrovnáním diabetu, zejména těžkými hypoglykémiemi, a to navzdory správné edukaci a použití dostupných technických prostředků. U tohoto způsobu léčbu je nutné trvale užívat imunosupresivní léčbu a je nutné posoudit, zda přínos léčby převáží nad možnými vedlejšími účinky. Pro většinu pacientů s diabetem 1. typu, i když mají velmi nestabilní vyrovnání, určena není.