cukrovka - 2. pád do hypoglikémie

Milý Adame, vaše dcera má diabetes zjištěný poměrně krátkou dobu. Je docela normální, že za ten poměrně krátký čas jste se jej ještě nenaučili plně zvládat. U tohoto typu diabetu, kdy pacient postupně úplně ztrácí schopnost produkovat inzulín, musíte všechny ty úkoly, které přirozené beta buňky pankreatu vykonávají automaticky, řešit "hlavou". Vycházíte při tom z aktuální glykémie, zjištění, zda glykémie zrovna stoupá, je stabilní či klesá, a také z toho, co se právě chystá jíst a co se chystá dělat. A podle toho musíte zvolit správnou dávku inzulínu. K tomu všemu u takto krátce trvajícího diabetu může ještě vlastní sekrece trochu přetrvávat a někdy fungovat více, jindy méně.

Pokud tedy glykémie kolísá mezi 5 a 13 mmol/l, tak bych vás zatím spíš pochválil. Někdy to opravdu není jednoduché. Naštěstí se to postupem času vaše dcera naučí řídit sama a získá pro to cit. Důležité je, aby měla dostatečnou snahu a vy ani ona se to od začátku nenaučili flákat, protože potom se disciplína už učí mnohem hůř. Další dobrou zprávou je, že se rychle vyvíjejí technické pomůcky, takže vaše dcera bude používat kontinuální senzor hladiny glukózy, tedy pokud jej již nemá. Je to věc moc užitečná a umožní vám sledovat vývoj koncentrace glukózy v podkoží, takže budete moci pokles či vzestup včas předvídat.

Doktorka má pravdu, že sám inzulín za to kolísání glykémie "nemůže". On dělá svou práci, ale když ho dáte málo nebo příliš mnoho, tak prostě glykémii snižuje více nebo méně. A k tomu se musíte trefit do správného množství jídla, tedy zejména sacharidů.

Pokud tedy glykémie po jídle příliš stoupá, je potřeba dávku inzulínu před jídlem trochu zvýšit, nebo snížit množství sacharidů. Ale i tak trefit se do správné glykémie se vždy nepodaří a zatím se nic neděje. Mírná hypoglykémie tak moc sice nevadí, ale je nepříjemná. Když potom dítě kvůli hypoglykémii něco sní navíc, tak zase za chvíli je z toho hyperglykémie, a to se může opakovat. Proto je dobré hypoglykémiím předcházet, a to nejlépe pečlivým sledováním, dnes většinou s pomocí senzorů. Preventivně to pak můžete řešit snížením dávky inzulínu nebo zvýšením jídla, ale trefit se vždy do správného rozmezí se vám stejně vždycky nepodaří. Neměli byste z toho být zbytečně příliš nervózní, ale měli byste se to postupně učit, zlepšení se dostaví. A k dispozici jsou dnes také inzulínové pumpy, které spolupracují se senzory, takže dovedou samy částečně inzulín přidávat či ubírat, i když regulovat glykémii samostatně zatím nedokáží. Lékař by vás také měl naučit správně odhadovat množství potřebného inzulínu. Měli byste vědět, o kolik přibližně snižuje jedna jednotka inzulínu glykémii bez jídla a také kolik inzulínu dítě potřebuje na každých 10 g sacharidů v dietě. Potřebujete postupně nastudovat složení různých potravin a naučit se s tím pracovat. Časem to zvládne vaše dcera a nezabere jí to mnoho času. Vy i ona nyní potřebujete správnou edukaci od lékaře či od sestry. A také si o tom můžete něco přečíst.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)