C-peptid a jednotky inzulínu?

Milá Ivo,

Inzulín je skladován v beta buňkách Langerhansových ostrůvků v pankreatu ve formě granul (zrn,  patrných pouze při zvětšení s použitím elektronového mikroskopu). Tato granula obsahují tzv. proinzulín. Jakmile je beta buňka stimulována k uvolnění inzulínu, část granul se uvolňuje do malých krevních kapilár, kterými jsou Langerhansovy ostrůvky protkány. V té chvíli se proinzulín štěpí na 2 součásti, a to na inzulín a C-peptid. Z jedné molekuly proinzulínu tak vznikne vždy jedna molekula inzulínu a jedna molekula C-peptidu, a to v poměru 1 : 1.  Podnětem k uvolnění granul proinzulínu je nejčastěji zvýšená hladina krevního cukru, ale stimulace je možná i jiným způsobem (složkami potravy, stimulací různých receptorů aj.).

Granula proinzulínu představují v buňce zásobárnu tohoto zdroje inzulínu až na 3 dny. Granula se ale průběžně obnovují a inzulín se do zásoby v buňce vyrábí průběžně.

Tím ale společná cesta inzulínu a C-peptidu končí.

Inzulín se dostává nejprve do jaterního řečiště, kde má své významné působiště a velká část ho zde rovněž zaniká, takže se pak už nedostane skrz játra do ostatní cirkulace v lidském těle.

Naproti tomu C-peptid není tolik v játrech vychytáván a dostává se ho do cirkulace v těle mnohem více.

Inzulín, který projde játry, je navíc rychle vychytáván v cílových tkáních a zároveň je štěpen v krvi. Jeho koncentrace se sníží na polovinu během každých 4 minut.

Naproti tomu, C-peptid je v krvi štěpen mnohem pomaleji a významně se na jeho odstraňování z těla podílejí ledviny. Jeho koncentrace v krvi klesá na polovinu přibližně každých 30 minut.

Z uvedeného vysvětlení plyne, že hladina inzulínu stoupá v žilní krvi po stimulaci méně než hladina C-peptidu. Navíc, hladina inzulínu v žilní krvi rychle klesá, zatímco C-peptid klesá mnohem pomaleji. Kromě toho, pří závažnějším postižení ledvin se C-peptid odstraňuje z těla ještě pomaleji a jeho hladiny mohou být relativně vysoké, i když je inzulínu do těla uvolňováno velmi málo.

U zcela zdravých vytrénovaných osob se hladina inzulínu po jídle velmi rychle zvedá, ale potom zase rychle klesá. Pokud takový člověk déle hladoví, může mít hladinu inzulínu na lačno velmi nízkou nebo dokonce neměřitelnou, a to i když je zcela zdráv. C-peptid by ale měl jasně pozitivní.

Z uvedeného také plyne, že hladinu C-peptidu nelze přepočítávat na hladinu inzulínu. Existují sice matematické modely, které ze složitě naměřených dat vypočítávají, kolik inzulínu se do těla např. během glukózového tolerančního testu uvolňuje, ale ty slouží čistě jen k výzkumným účelům.

Hladina C-peptidu tedy může určit např.:

Je-li C-peptid v krvi měřitelný, znamená to, že se v těle tvoří také inzulín

Je-li hladina C-peptidu spíše v horní oblasti normy: inzulín se v těle tvoří významnou měrou, ale nemusí dostatečně fungovat. Tak je tomu např. u hodně osob s diabetem 2. typu nebo u osob s obezitou.

Hladina C-peptidu není měřitelná (je nulová): v těle se netvoří žádný inzulín. Pokud by někdo měl při tom hypoglykémii, znamená to, že si nejspíše  píchá injekční inzulín.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)