Matka, dítě a cukrovka

„I navzdory dramatickému poklesu porodnosti v ČR, jehož jsme svědky v posledních třech až čtyřech letech, zůstává relativní počet těhotných s diabetem – jak přítomným již před otěhotněním, tak vzniklým v průběhu těhotenství – zhruba stále na stejné procentuální úrovni,“ uvedl úvodem tiskové konference ČLS JEP koncem června 2025 v Lékařském domě prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze „U Apolináře“ a člen výboru České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Zmíněný dramatický pokles porodnosti dokládají nejnovější data z Národního registru reprodukčního zdraví. V roce 2022 počet porodů poprvé klesl pod 100 000 ročně na 99 611, v roce 2023 se v ČR uskutečnilo 89 462 porodů, v loňském roce jich bylo již jen 82 479 a narodilo se 84 311 dětí.

Diabetes mellitus, lidově cukrovka, patří v současnosti k nejrozšířenějším onemocněním. Týká se již zhruba každého desátého obyvatele Česka – a dalšího možná až čtvrt milionu lidí u nás o svém onemocnění dosud ani neví. V naprosté většině případů se jedná o diabetes mellitus 2. typu, při kterém tělo nedokáže vyrábět dostatečné množství inzulinu nebo na inzulin dostatečně nereaguje (tzv. inzulinová rezistence). Existuje ještě diabetes mellitus 1. typu, při němž imunitní systém pacienta útočí na buňky vyrábějící inzulin a ničí je.

„S narůstající mírou výskytu diabetu 1. i 2. typu v reprodukčně aktivní populaci roste počet žen, které vstupují do těhotenství s již diagnostikovanou cukrovkou. Hovoříme o tzv. pregestačním diabetu, který významně zvyšuje rizika nejen pro těhotnou ženu, ale i pro její nenarozené dítě,“ uvedla lékařka interní a diabetologické ambulance pro těhotné. Jedná se především o riziko preeklampsie (závažné těhotenské komplikace spojené se špatným vývojem placenty), makrosomie plodu (porodní hmotnost vyšší než 4000 gramů), císařského řezu nebo novorozenecké hypoglykemie, kdy má novorozenec sníženou hladinu glukózy (cukru) v krvi pod normální hodnoty. Tento stav může být nebezpečný, protože glukóza je hlavním zdrojem energie pro mozek a další orgány.

Ženám s cukrovkou se proto doporučuje plánovat těhotenství v období kompenzace jejich onemocnění, jejíž dosažení může usnadnit využití moderních technologií, jako je kontinuální monitoring glykemie s pomocí senzorů zavedených do podkoží a nových typů inzulinové léčby, které zlepšují výhled na zdravý průběh těhotenství.(MUDr, Hana Krejčí, Ph.D.)

Gestační diabetes mellitus neboli těhotenská cukrovka je vlastně typem diabetu 2. typu, který vzniká až v těhotenství v důsledku hormonálních a metabolických změn v těle matky, a který po porodu zpravidla zase mizí.
K nejvýznamnějším rizikovým faktorům vzniku gestačního diabetu patří obezita (body mass index BMI > 30 kg/m2) a věk nad 35 let. Podle dat Národního registru reprodukčního zdraví se od roku 2000 zvýšil průměrný věk rodiček v ČR o 4 roky (na 31,1 roku) a prvorodiček téměř o 5 let (na 29,7 roku). Ve věku nad 35 let v ČR rodilo 20 203 žen, nad 40 let 4 103 žen a nad 45 let 347 žen.

Průměrný věk rodiček s diabetem byl loni 32 let. Alarmující je, že v Praze a Středočeském kraji vstupuje 32 % žen do těhotenství s nadváhou, resp. obezitou. V Olomouckém kraji je to dokonce 43 %.

Těhotenská cukrovka dnes představuje jednu z nejčastějších metabolických komplikací v těhotenství. V České republice postihuje přibližně každou sedmou těhotnou ženu a její výskyt má stoupající tendenci, zejména v souvislosti s vyšším věkem rodiček, nárůstem obezity a změnami životního stylu. Těhotenská cukrovka často probíhá bez výrazných příznaků, ale může mít vážné důsledky pro matku i její dítě. Proto se v těhotenství dělá cílené vyšetření, tzv. screening těhotenské cukrovky, aby se onemocnění včas rozpoznalo. Pokud není těhotenská cukrovka dostatečně léčena, může vést ke komplikacím nejen během těhotenství a porodu, které již byly vyjmenovány výše, ale i v pozdějším věku dítěte. Až u poloviny žen s těhotenskou cukrovkou se může navíc diabetes později v životě znovu objevit, proto je důležité, aby byly i nadále po porodu pravidelně sledovány u svých praktických lékařů. Základem léčby těhotenské cukrovky je diabetická dieta a přiměřená pohybová aktivita, které u většiny žen zpravidla stačí k dosažení dobré kompenzace. Pokud ne, pak jsou těhotným k dispozici možnosti moderní farmakoterapie. Důležitý je opět kontinuální monitoring glykemie.(MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.)

O  významu důsledné kontroly a vlivu nedostatečně kontrolovaného diabetu matky na plod během těhotenství svědčí výsledky originální české ultrazvukové studie prezentované v roce 2022 v programu kongresu Mezinárodní společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii (ISUOG) a publikované v odborném časopisu BMC Pregnancy and Childbirth v roce 2024. (Informaci pro tiskovou konferenci připravil hlavní autor studie MUDr. Patrik Šimják, Ph.D., z oddělení fetální medicíny Gennet, s.r.o: „Diabetes mellitus).

1. typ diabetu u těhotné zásadně ovlivňuje vývoj plodu. Mimo jiné bylo prokázáno, že zvyšuje riziko vzniku vývojových vad srdce, ovlivňuje strukturu a funkci myokardu. Za příčinu se obecné považuje chronická hyperglykemie matky, tedy zvýšená hladina cukru v krvi. Prospektivní ultrazvuková studie u těhotných s kontinuálním monitoringem glykemie pomocí senzorů ale vůbec poprvé popsala, že systolickou funkci srdce plodu negativně ovlivňují i epizody hypoglykemie matky.

Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, resp. se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. K hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálních antidiabetik, negativní roli může ale sehrát např. i nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.

Úroveň glykemické kontroly ve studii výrazně korelovala s kvalitou srdeční činnosti plodu. Nejvýznamnější byly negativní změny mezi výkyvy glykemie matky s ohledem na funkci pravé srdeční komory plodu a srdeční výdej. Studie zdůrazňuje důležitost precizní kompenzace diabetu před těhotenstvím i během něj a otevírá cestu k časnějšímu a cílenějšímu sledování srdeční funkce plodu u rizikových matek. Výsledky podporují potřebu mezioborové spolupráce diabetologů, gynekologů a fetálních kardiologů.

Dle TZ připravila MUDr. Olga Wildová

www.cls.cz