zvýšené glykémie po jídle

Odpověď

Milá Radmilo, předpokládám, že diagnózu prediabetu vám stanovil lékař a že jste podstoupila měření glykémie na lačno také ve standardní laboratoři.

Hodnoty, které uvádíte, odpovídají poruše glukózové tolerance, které se říká zvýšená, či “porušená glykémie na lačno” a lze ji označit jako ukazatel hrozícího vzniku diabetu.

Vy ovšem nemáte nadváhu, dostatečně se pohybujete a žijete zdravě. Děláte tedy v tomto směru pro sebe dost. Ne všechno, co se týká zdraví, je plně v našich rukách. Diabetes se rozvíjí i u osob, které žijí zcela zdravě a není pravda, že za rozvoj diabetu si člověk může vždycky sám. Ostatně úplně nepravdivé to je u diabetu 1. Typu a také u některých případů geneticky podmíněného diabetu.

Vaše porucha je ale celkem lehká, takže se myslím, že by se měla zatím jen sledovat. Měla byste se seznámit s obsahem sacharidů v potravinách a za den byste měla mít v dietě si 150 g sacharidů.  Možná by se pro vás hodil lék metformin, který právě zabraňuje té zvýšené glykémii na lačno. Není to ale zatím nutné.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Michaelo, hypoglykémie mohou mít různé příčiny. Zdaleka nejčastěji se vyskytují u pacientů s diabetem, kteří jsou léčeni inzulínem. Tam je hlavním problémem jejich včasné zjištění, aby jim mohl pacient předcházet.

U nediabetiků je ale situace úplně jiná. Prvním problémem je především ověřit, že se jedná o hypoglykémie. K průkazu hypoglykémie samozřejmě nepostačují obtíže pacienta, ale především je nutné přesným měřením prokázat nízké hladiny krevního cukru. Teprve potom má smysl se pouštět do vyšetřování. U vás ale jakýkoliv údaj o nízké hodnotě glykémie chybí a že se jedná o hypoglykémie je dost nepravděpodobné. Přinejmenším byste měla být vybavena osobním glukometrem a při obtížích se změřit. Nízké hodnoty by měly být zachyceny opakovaně.

Pokud se necítíte dobře, měla byste skutečně podstoupit lékařské vyšetření, což se ale možná už stalo. Vaše pocity jsou případně slučitelné se zvýšenou funkcí štítné žlázy. K příznakům ale patře také zrychlená srdeční akce (nad 90/min) v klidu, špatná tolerance tepla, hubnutí. Orientační vyšetření funkce štítné žlázy je celkem jednoduché, tak byste jej mohla podstoupit.

Vaše pocity může klidně vysvětlovat neklid a bolesti zad. Možná jste kvůli těm bolestem užívala i více léků na bolest, které vám také mohly působit žaludeční problémy. Neklid a užívání léků na bolest mohou dost často působit to, čemu se laicky říká “žaludeční nervozita” nebo podrážděný žaludek. Kromě toho, že byste měla najít způsob, jak se zklidnit, je vhodné pravidelné lehčí jídlo a léky proti “kyselosti” žaludku. 

Více vám takto na dálku nemohu poradit. Uvažovat o hypoglykémiích bez jejich laboratorního ověření nemá ale smysl. Také nic ve smyslu diabetu vaše obtíže nenaznačují.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Stefane, za svou letitou praxi jsem si zvykl na to, že v medicíně je možné všechno. Ale také na to, že obvykle se dějí věci obvyklé a že věci velmi nepravděpodobné jsou skutečně vzácné.

Díval jsem se i do literatury a snížení tlaku po podání inzulínu Fiasp jsem nikde nenalezl. Nedává to ani logiku. Fiasp může ale rychle snižovat glykémii a to může vyvolávat pocit nízkého krevního tlaku.

Kromě toho má v sobě každý inzulínový přípravek nějaké pomocné látky, které např. udržují jeho stabilitu v ampuli, či brání růstu bakterií v ampulce. Všechny tyto látky mohou v principu u senzibilizovaných osob vyvolat neobvyklou reakci, a to i v malé dávce. Většinou to ale vypadá jinak a zhoršuje se to s opakovaným podáváním. Navíc Fiasp obsahuje v ampuli látku, která roztahuje krevní cévy, aby se inzulín v místě vpichu rychle vstřebával. Tato látka by skutečně mohla snižovat krevní tlak, ale použitá dávka je tak malá, že to prakticky není možné, aby působila v celém těle.

Osobně doporučuji hledat jinou příčinu poklesu tlaku, případně se znovu přesvědčit, zda se skutečně jedná o pokles krevního tlaku.

Teprve když to ověříte a nenajdete jinou příčinu, zkuste lék Fiasp nahradit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Zbyňku, nejprve shrnu váš dotaz. Máte nadváhu a chtěl byste asi zhubnout. Diabetes máte celkem vyrovnaný a v moči máte pozitivní test na mikroalbuminurii. Přesné hodnoty však neuvádíte, jen že jsou zvýšené. Při vyšetření běžným testovacím proužkem máte rovněž pozitivní reakci na bílkovinu, udáváte hodnotu 1+, což budí podezření na již přítomné diabetické onemocnění ledvin. Držíte dietu s výrazným omezením sacharidů a poměrně velkým příjmem bílkovin. Podařilo se vám zhubnout o 10 kg. V moči si testujete papírky ketony. Pokud je váš údaj správný, jsou silně pozitivní. Uvádíte 10-15 mmol/l, což je velmi mnoho. Já se ale domnívám, že uvádíte nesprávné jednotky, takže to asi odpovídá jen mírné přítomnosti ketonů v moči. Pokud uvádíte jednotky správně, je to však nebezpečně vysoká hodnota.

Nyní k vašim dotazům:

1. Ketolátky by za normálních okolností neměly být v moči přítomny. U zdravých lidí se objevují při hladovění, a to jen v mírném stupni. Zpravidla papírky ukazují 1+, případně 2+. U pacientů s diabetem prvního typu se 1+ běžně zjišťují při špatně vyrovnaném diabetu, a to zejména, když si pacient podává příliš nízké dávky inzulínu (tedy nikoliv, když má vysokou glykémii proto, že snědl naráz příliš mnoho sacharidů). Ketogenní dietu z dlouhodobého pohledu nepovažuji za příliš zdravou. Může být přechodně vhodná u některých obézních pacientů s diabetem 2. typu. Je podle mého názoru zcela nevhodná pro diabetiky 1. typu. Místo toho je možné dodržovat dietu s nízkým obsahem sacharidů, což by ve vašem případě mohlo odpovídat asi 120 g denně, ale ty byste měl opravdu měl v dietě mít, a to rozložené do několika denních dávek. K tomu pochopitelně ale budete potřebovat pravidelnou léčbu inzulínem. Není vhodné výrazně snížit sacharidy a domnívat se, že potom můžete být téměř bez inzulínu. Nemůžete. Hrozila by vám skutečně brzy ketoacidóza. Prostě musíte mít vůli. Když chcete zhubnout, snižte celkový kalorický příjem a nenahrazujte to toxickou dietou. Ketolátky byste měl mít většinou v moči negativní a případně byste mohl mít občas hodnoty 1+.
2. Nejlepší use-friendly (nezpůsobující obtíže při dodržování ani ve svých důsledcích) metoda jak při diabetu 1. typu předcházet vzniku ketoacidózy je správná nepřerušovaná léčba inzulínem. K tomu je ale potřeba určitý pravidelný příjem sacharidů, abyste neměl hypoglykémii. Dávku inzulínu je možné při nízkokalorické dietě snížit, ale jen do určité míry. To je důvod, proč je tzv. ketogenní dieta pro pacienty s diabetem 1. typu nevhodná. Za běžných okolností stačí tedy dodržovat standardní předepsanou dietu s přiměřeným obsahem sacharidů a s přiměřeným podáváním inzulínu ve více denních dávkách nebo inzulínovou pumpou. Většinou k prevenci postačuje monitorování glykémií, protože ketoacidóza je pak zpravidla provázena také hyperglykémií, a to např. když si zapomenete aplikovat inzulín. Pokud držíte přísnější redukční dietu, můžete ještě doplnit sledování ketolátek v moči pomocí testovacích proužků. Jak jsem již napsal, tolerovat lze ještě hodnoty 1+.
3. Forxiga je lék ze skupiny tzv. gliflozinů, které blokují zpětné vstřebávání glukózy z prvotní moče zpět do krve. V důsledku toho způsobují glykosurii (vylučování glukózy močí). Glukóza se pak objevuje v moči i u osob s normální glykémií. U pacientů s diabetem se v moči objevuje tím více, čím je glykémie vyšší. Takto může z těla odejít až 70 g denně. Glifloziny jsou velmi osvědčené léky při léčbě diabetu 2. typu. Kromě toho, že snižují glykémii, nevedou k tloustnutí. Spolu s glukózou podněcují také vylučování soli a vody a mohou tím předcházet vzniku otoků u predisponovaných osob, mohou snižovat krevní tlak a mohou snižovat zatížení srdce u rizikových osob. Ukázalo se dokonce, že mohou snižovat zhoršování funkce ledvin u pacientů s diabetickým onemocněním ledvin při diabetu 2. typu.

Glifloziny tedy odstraňují glukózu z těla jiným způsobem, než je jinak její přirozený metabolismus. To může vést ke snížené potřebě inzulínu, ať již vlastního či injekčního. Tento mechanizmus ale může ve výjimečných případech u diabetiků 1. typu vést až ke vzniku ketoacidózy, což je jev, který se jinak u tohoto typu diabetu téměř nevyskytuje. Ketoacidóza je ale naopak (v mírné formě) častá u pacientů s diabetem 1. typu. Glifloziny tedy mohou být použity u pacientů s diabetem 1. typu jen v tom případě, kdy chceme předcházet nadměrnému vzestupu glykémií u pacientů, kteří nejsou schopni a ochotni dodržovat  správně dietu a aplikují si spíše vyšší dávky inzulínu.  V kombinaci s nízkosacharidovou dietou nebo dokonce ketogenní dietou je to lék nevhodný. Zpomalení vzniku diabetického onemocnění ledvin při podávání gliflozinu bylo prokázáno zejména u pacientů s diabetem 2. typu. Při diabetu 1. typu je údajů málo. Pozitivní efekt je sice na jedné straně pravděpodobný, ale na druhé straně je vyvážen rizikem vzniku ketoacidózy. V současné době jsou známá jiná preventivní či léčebná opatření, mezi něž na prvním místě patří dlouhodobě dobře vyrovnaný diabetes, dále včasná a dobrá léčba hypertenze a případně podávání vhodných léků k její léčbě. Dále se nedoporučuje překračovat normální doporučený příjem bílkovin, tj. asi 1 g/kg hmotnosti. Samozřejmě u osob s nadváhou by tato hodnota měla být nižší.

Co vám tedy doporučuji? Forxiga by pro vás mohla být vhodná (v dávce 5 mg denně), pokud při správně prováděné léčbě diabetu inzulínem nedosahujete cílových glykémií a máte normální nebo zvýšenou hmotnost. Mohl byste při tom dodržovat dietu s nižším obsahem sacharidů, ale nikoliv velmi nízkým. Měl byste mít vyšetřenou funkci ledvin a měl byste vědět, do jaké míry máte pozitivní nález albuminu v moči. Měl byste mít krevní tlak zcela v normě. Pokud byla u vás zjištěna přítomnost bílkoviny v moči poprvé, bylo by vhodné podrobnějším vyšetřením ověřit, zda se případně nemůže jednat ještě o jiné onemocnění ledvin souběžně s diabetem.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Růženo, myslím, že vaše hladina krevního cukru v průběhu laktózového tolerančního testu byla v normě. Alergie na laktózu je poměrně vzácná. Jedná se o imunitně zprostředkovanou poruchu, která je poměrně prudká. Asi by se kvůli tomu raději ani neprováděl test s požitím tak velkého množství laktózy. Mnohem spíše se jedná o podezření na laktózovou intoleranci. Ta je naopak poměrně častá a je způsobena chyběním či nedostatečnou produkcí enzymu laktázy. Laktáza štěpí v zažívacím ústrojí mléčný cukr (laktózu) na dvě jednoduché složky, a to galaktózu a glukózu. Z jedné molekuly laktózy vznikají vždy jedna molekula glukózy a jedna molekula galaktózy. Ty se pak vstřebávají do krve a dále metabolizují.

Laktáza je velmi potřebná pro všechny nově narozené savce, aby štěpila laktózu v mateřském mléce. V dospělosti pak už může chybět, ale v tom případě lidé špatně tolerují mléko. Nerozštěpenou laktózu pak s chutí ve střevě tráví některé baktérie a působí tak nadýmání, průjmy a bolesti břicha. Protože tyto obtíže mohou mít také mnoho jiných příčin, provádí se někdy laktózový test. To, že vám po 30 minutách stoupla glykémie svědčí pro to, že se laktóza úspěšně rozštěpila, částečně přeměnila na glukózu a ta se dostala do krve. Hodnota po 30 minutách není nijak diagnostická. Při běžném glukózovém tolerančním testu je důležitá zejména hodnota za 2 hodiny.

Na orální glukózový toleranční test klidně jděte. Orientačně by ale stačila i hodnota glykémie na lačno a za 1 hod. po snídani.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)