Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

výzkum diabetu

Datum vložení dotazu: 18.05.2018

Ptá se: Renáta

Dotaz

Mohl by mi někdo od Vás přiblížit aktuální situaci s výzkumem v oblasti diabetu. Slyšela jsem například o použití T-lymfocytů k ,převýchově‘ imunitního systému? Nebo jsou nějaké další pokroky v léčbě?
věk: 27 let

Odpověď

Milá Renáto, asi nikdo nedokáže odpovědět na takto široce postavenou otázku. Diabetes má více typů, které vznikají z různých důvodů. Proto také se výzkum ubírá mnoha směry. Problematika je celospolečensky závažná, ve společnostech podobných té naší postihuje diabetes skoro 10% obyvatel.

Stejně jako u jiných nemocí je snahou vědců hledat metody, které

  • Zabrání vzniku diabetu
  • Zpomalí jeho průběh
  • Vyléčí již rozvinutou chorobu
  • Zpomalí nebo zastaví rozvoj komplikací, které diabetes přináší
  • Zmírňují již rozvinuté komplikace
  • Zlepšují kvalitu života nemocných s diabetem
  • Prodlužují život pacientů s diabetem

Výzkum je prováděn buď ve státem řízených institucích, jako jsou university nebo státem řízené výzkumné ústavy, nebo v soukromých společností. Státem řízené instituce mají řešit zejména obecné biologické a zdravotnické otázky, které vyplývají ze státem schválených priorit a mají vést ke zlepšení zdravotního stavu populace. Soukromé instituce hledají zejména taková řešení, která se mohou uplatnit ve farmaceutickém průmyslu či na trhu zdravotní péče. Je pochopitelné, že soukromé společnosti jsou schopny investovat mnohem větší množství finančních prostředků pro výzkum, ale na druhé straně často očekávají rychlá řešení, která se brzy uplatní v praxi a vynaložené prostředky se vrátí. Jejich hlavním cílem je zlepšení léčby prostřednictvím nového bezpečného perorálního antidiabetika, nebo pomocí nového přípravku inzulínu, který má výhodnější vlastnosti, než dosavadní přípravky.

Vy jste asi měla na mysli možnost vyléčit vznikající nebo již rozvinutý diabetes 1. typu. Ale ani u takto zúženého dotazu není možné odpovědět pomocí jednoho příspěvku. Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění způsobené tím, že u predisponovaných osob dochází zatím z neznámého důvodu k postupnému zániku beta buněk pankreatu, které vyrábějí inzulín. Protože se ještě ani neví, co vlastně zánik beta buněk způsobuje, nemohou být zatím výzkumné postupy zaměřeny cíleně na jednu určitou příčinu. Je celkem jasné, že řešení nemůže být krátkodobé a že případné zkoušení nového léčebného zásahu s nejistým úspěchem přináší výsledky až po několika letech výzkumu, což výrobci velmi pečlivě zvažují.

Postupů, jak předejít vzniku diabetu, zpomalit jeho rozvoj a případně vyléčit již rozvinutý diabetes mellitus 1. typu, se v experimentech, a ojediněle v klinických studiích u lidí, zkouší mnoho. Časová období, na které se různé studie zaměřují, ukazuje obrázek.

Dokud pacient nemá diabetes a ještě neprobíhá „ničení a zánik“ jeho buněk, je zde příležitost k preventivním opatřením. Protože ale dosud nevíme, co vlastně diabetes vyvolává a zda je určitá osoba skutečně ohrožena jeho vznikem, je možné se zatím zaměřovat jen na zcela bezpečné postupy, jako třeba vynechávání určitých složek potravy apod. Výzkum se odehrává zejména na úrovni molekulárně-genetické a hledají se určité odlišnosti u osob, u kterých diabetes nakonec vznikne.

V období označeném na obr. jako stádium I je již možné laboratorně prokázat, že autoimunitní proces skutečně probíhá, ale příslušná osoba má ještě normální hladiny krevního cukru. Počet beta buněk již klesá, a to je příležitost pokusit se imunitní proces nějakým způsobem zvrátit. Zbytek beta buněk by mohl zůstat uchován a dokonce by se mohly zregenerovat některé nové beta buňky.

Ve stádiu II už počet beta buněk kriticky poklesl a hladina krevního cukru stoupá. Nyní již víme, že pacient má diabetes 1. typu a můžeme si dovolit náročnější testování. Na úplné vyléčení ale už může být pozdě. Mohlo by se podařit uchovat alespoň část beta buněk a tím výrazně zlepšit průběh diabetu.

Ve stádiu III už téměř všechny beta buňky zanikly. Pokud není pacient správně léčen dostupnými inzulinovými metodami, jeho diabetes je nestabilní a mohou se vyvíjet dlouhodobé komplikace. Zde se mohou z nových léčebných postupů uplatnit transplantace pankreatu, transplantace Langerhansových ostrůvků a případně transpslantace beta buněk vytvořených v laboratoři, a to buď tzv. přeprogramováním jiných typů buněk, vypěstováním beta buněk z kmenových buněk anebo případně i použití buněk zvířecích.

Postupný rozvoj diabetu 1. typu od genetické vnímavosti až po úplnou autoimunitní destrukci a možnosti léčebného zásahu

Stádium

Metoda (příklady)

Rizika

Klinické studie

Efekt

Prevence

Vynechání kravského mléka u kojenců

Žádná

Ano

Malý či žádný

Perorálně či nosem podávaný inzulín

Žádná

Ano

Žádný

I

Vakcinace proti různým  autoantigenům

Infekce

Ano

Zatím neprokázáno

II

Teplizumab

Infekce, reakce po podání léků

Ano

Zlepšená zbytková sekrece inzulínu

Tocilizumab

Ano

Pravděpodobně zlepšená zbytková sekrece inzulínu

Abatacept

Ano

Zatím neprokázaný

Různé imunosupresívní léky

Oslabení imunity, orgánová toxicita

Ano

Střední až výrazný, ale jen dočasný a provázený nežádoucími efekty

Regulační T lymfocyty

Bezprostředně malá, dlouhodobě neznámá

Ano

Zlepšená zbývající sekrece inzulínu v předběžném hodnocení

III

Beta buňky odvozené z kmenových buněk

Neznámá, potenciální závažná

Ano

Průkaz určité sekrece inzulínu

Přeprogramované B buňky

Neznámá, potenciální závažná

Ne

Částečný efekt u zvířat

Prasečí enkapsulované ostrůvky

Většinou malé

Ano

Zatím malý či žádný efekt u lidí

V laboratoři namnožené beta buňky

Neznámo

Ne

Možné v laboratoři

Léková stimulace regenerace beta buněk

Neznámo

Ne

Testy u zvířat

Jak vidíte, výzkum léčby diabetu intenzivně probíhá. V klinických studiích se však zcela nové postupy testují opatrně a prvním cílem je posoudit, zda nejsou škodlivé a zda mají určitý alespoň laboratorní efekt. Pokud se určitý efekt prokáže a postup se jeví jako přijatelně bezpečný, naplánují se déle trvající studie u většího počtu pacientů. Ze všech intervenčních postupů, které jsou uvedeny v tabulce, se zatím žádný v dlouhodobém měřítku neosvědčil a nepoužívá se zatím jako skutečná léčba diabetu.

Pro dnešek je možné dodat již jen pár slov k „regulačním T lymfocytům“, na které jste se asi ptala:

Všechny správné imunitní reakce jsou v těle dobře koordinovány. Tak např. když onemocníte chřipkou a virus chřipky napadne vaše buňky, některé specializované T buňky to rozpoznají a dostanou signál, aby se rychle množily a připravily se na boj s chřipkovým virem. Trvá jim to několik dní a virus se zatím množí. Asi po 5 dnech je jich již tolik, že množství viru v těle začne klesat a bohužel některé napadené buňky v těle jsou v obranném boji zničeny i s virem. Kdyby to pokračovalo dále, tělo by se nakonec samo poškodilo. Proto se současně množí i tzv. regulační T-lymfocyty, které naopak mají za úkol imunitní proces v určitém okamžiku začít tlumit a téměř zastavit. Mezi tím se také vytvoří v těle protilátky a ty zbytkový virus drží na uzdě a vy se uzdravíte.

Při vzniku diabetu 1. typu se však má za to, že imunitní proces je z neznámých důvodů patologický a neměl by pokračovat, aby nebyly zničeny beta buňky. Proces by mohly ukončit regulační T lymfocyty, ale těch je zpravidla málo a na utlumení nestačí. Vědci proto zkoušejí odebrat od pacienta krevní vzorek a izolovat z něj regulační T lymfocyty. Ty se potom pokoušejí v laboratoři namnožit a aktivovat. Po navrácení takto namnožených regulačních T-lymfocytů by mohlo dojít k utlumení probíhajících imunitních reakcí. U některých nemocí se dokonce ukazuje, že to do určité míry funguje. Je to zejména v případech, kdy tělo reaguje proti více vlastním antigenům. U diabetu to zatím není vyzkoušené, ale mohlo by to také alespoň částečně fungovat. Podle mého názoru je hlavním problémem to, že některé regulační T-lymfocyty jsou celkově tlumivé a uklidňují více probíhajících imunologických procesů najednou – tedy i ty žádoucí. My bychom ale potřebovali specifické regulační T-lymfocyty, tedy jen ty, které budou tlumit další ničení beta buněk, ale nebudou se účastnit dalších imunitních procesů v těle. A to se zatím ještě nepodařilo.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1016 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, diabetes 2.typu cca 3 roky. Nechodím na diabetologii, ale k paní Dr. na internu. Beru Zexitor 1000. Poslední gly 5,3 a ta dlouhá 40. Paní doktorka mně řekla, že si glykémii měřit nemusím, že mám hezké hodnoty, takže je to zbytečné. Nikdy tedy nevím jakou mám glykémii. Ptám se na to, jestli to takto opravdu může fungovat, když nevím jak a kdy mne skáče glykémie nahoru a dolů a jestli to může mít nějaký významný dopad na to, jak se vyvíjí můj diabetes. Ani vlastně nevím jak a kdy bych se měla měřit, protože jsem to nikdy nedělala. Mám obavy, abych do budoucna něco zásadního na mě nemoci nezanedbala. Děkuji za odpověď.

    Odpověď

    Milá Dito, pokud vás paní doktorka pravidelně kontroluje a stanovuje vám glykémii na lačno a k tomu hodnotu glykovaného hemoglobinu – a vy máte hodnoty v normě, nebo blízko normy – pak opravdu monitorování glykémií není nezbytné.

    Uvádíte ale, že máte diabetes. Takže dříve ty hodnoty musely být zvýšené. Diabetes málokdy zcela ustoupí a pokud ano, „rád se vrací“. Už z výchovných důvodů je samostatné měření glykémií velmi vhodné. Měla byste se měřit občas na lačno ráno. Normální hodnota je do 5,6 mmol/l a vy byste ji rozhodně neměla mít nad 7. Občas je také vhodné si měřit glykémii za 2 hod. po jídle. Rozhodně by hodnota neměla být nad 11 mmol/l, ale lepší by bylo, aby byla do 7,8 mmol/l. Podle výkyvů glykémie poznáte nejen, zda je nutné léčbu zintenzivnit, ale také jak můžete upravovat dietu, aby glykémie nestoupala. A pamatujte, máte nadváhu – velký rizikový faktor pro další rozvoj diabetu.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    po jídle 1 hodina hladina cukru v krvi se vyšplhá 9,2

    Odpověď

    Milý Jiří, chcete asi vědět, zda je to ještě normální?

    Hladina glukózy po jídle za 60 min. nepatří mezi standardní kritéria posuzování diabetu či porušené glukózové tolerance. Diagnostika se opírá o glykémii ráno na lačno či glykémii za 120 min. při orálním glukózovém tolerančním testu, případně se používá k posouzení hodnota glykovaného hemoglobinu.

    Obecně je diagnóza diabetu zjevná, když po jídle stoupne glykémie na více než 11 mmol/l. Sem lze zařadit tedy i vaše měření: hodnota 9,2 ještě neznamená diabetes, ale s jistotou jej také nevylučuje. Po velkém množství sacharidů v dietě stoupne glykémie skoro všem osobám, zvláště starším, a přesné kritérium pro hodnocení zde není. Na lačno je v normě glykémie do 5,6 mmol/l, nad 7 hovoříme už při opakovaném zjištění o diabetu.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Beru 22jednotek inzulínu,ráno 1xJardiance,večer 2x Glucofage,nalačno měření 6,nebo 7 až 8,odpoledne mi to stoupne někdy i na 20,1 a naposledy 14 tak kolem 17hod,někdy slabost,ospalost,sucho v ústech,protože píšu dost vody až 2 a 2,5l.Inzulin mám dlouhodobý a aplikuju ho ve 20hod.dekuji za zpravu

    Odpověď

    Milá Marie, váš diabetes je zjevně léčen nedostatečně.

    Máte mírnou nadváhu, a tak by stálo zato zkusit nejprve úpravu diety. Protože vám ale glykémie stoupají dosti značně a máte z toho i nežádoucí příznaky, tak to možná samo stačit nebude.

    Měla byste se, např. s pomocí nutričního terapeuta (dietní sestry) nebo studiem kalorických tabulek pokusit spočítat, jaké množství sacharidů za celý den jíte. Je ovšem nutné započítat prakticky všechny sacharidy v jídle, pití, polévkách, omáčkách atd. Já bych vám za současné situace doporučoval 150 g denně, což bude pravděpodobně méně, než dosud jíte. Jen pro první (ale dosti užitečnou) představu vám posílám velmi jednoduchý návod:

    10 g sacharidů=1 sacharidová jednotka

    1.            20 g pečiva

    2.            1 knedlík, brambora (velikosti vejce)

    3.            2 lžíce (rýže, bramborové kaše, těstovin)

    4.            2 lžíce čočky

    5.            3 lžíce fazolí, sóji

    6.            1 lžíce mouky

    7.            1 malé ovoce (pomeranč, jablko, banán)

    8.            1 dcl sladké limonády

    9.            ¼ l mléka

    10.          jogurt bílý 100 g (nutno číst etikety)

    11.          1 lžička marmelády, medu

    12.          kopeček zmrzliny (velikost Míša)

    Je dost pravděpodobné, že vaše slinivka dokáže ještě zvládnout vaši glykémii, když nic nejíte, jako např. v noci, ale po jídle vám glykémie příliš stoupají. Zkuste tedy pár dní nepřekročit těch 150 g (klidně i méně) a měřte si glykémie.

    Pokud se stav neupraví, jsou další 2 možnosti: zkuste zvýšit dávku dlouze působícího inzulíne zprvu např. 28 j. večer. Nemělo by to ovšem vést k hypoglykémii během noci. Pokud by efekt nebyl dostatečný, doporučuji zavedení malých dávek rychle působícího inzulínu před snídaní, obědem a večeří, např. zpočátku podle efektu jenom vždy 4 j., později případně zvýšit. Tu druhou možnost považuji za rozumnější. Pokud by byla spolu s úpravou diety efektivní, časem by se třeba podařilo inzulín před jídly zase zrušit.

    Doporučení redakce:
    Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, v těhotenství před 4 lety jsem byla sledována na diabetologii, jelikož jsem 2x neprošla přes lačnou a nemohl mi být proveden test OGTT. Na diabetologii stále 1x ročně chodím, údajně proto, že je nutné test OGTT udělat, ale úplně dokojím. Dlouhodobý cukr mám vždy ok. Před nedávnem mi kamarádka projela krev a zjistila, že jsem pozitivní na GAD65. Jelikož občas měřím lačnou, která bohužel vždy bývá spíše kolem 6 a více a já si nebyla jistá, zda to je glukometrem. Koupila jsem si na zkoušku senzor. Zjišťuji, že moje Lačná bývá opravdu většinou k 6, někdy i více a přes den se cukr kolikrát vyhoupne i na hodnoty kolem 9. V noci naopak 2x spadl na 2 (možná chyba senzoru?). Jde mi o to, zda je možné mít hodnoty dlouhodobého cukru v normě, když dle měření jsem v hodnotách prediabetes. Mám se obávat? Děkuji

    Odpověď

    Dobrý den,

    dostaly se nyní ke mně najednou dva Vaše dotazy, tak se je pokusím oba dva zodpovědět nebo alespoň projít.

    Nejsem si z informací zcela jistá, zda už jste měla nebo neměla provedeno oGTT?

    Vzhledem  k tomu, že jste již 4 roky od těhotenství, tak předpokládám, že by Vám už provedeno být mělo. Provádí se po ukončení gravidity většinou po půl roce od porodu, poté po roce a dále po 2-3 letech od předchozího testu. V mezidobí byste měla mít každý rok stanovenu alespoň lačnou glykémii ze žilní krve. V mnoha případech se první oGTT odkládá po ukončení kojení (jak jste zmiňovala), protože kojení může částečně zkreslit výsledky testu. Kojení by nemělo být bezprostředně před testem a samozřejmě během testu. Obecně se doporučuje před testem 8-12 hodin bez jídla, slazených nebo kalorických tekutin, neobvyklého stresu, větší aktivity… Teoreticky lze tedy provést oGTT, pokud je již kojení méně časté. Někdo preferuje přirozené odstavení od kojení, což může trvat i v rámci let. Pokud přitom ženy kojí například jen večer, před spaním dítěte, a poté už ne, lze většinou test bez větších problémů provést.

    Pokud byste měla předchozí výsledky testu v pásmu prediabetu, tak pak je oGTT prováděno každý rok (s ohledem na větší riziko rozvoje diabetu). Samozřejmě test je možné provést i mimo plánovaný rozpis, pokud je jiné podezření na diabetes.

    Stran Vámi uváděných hodnot -  bohužel glukometr ani senzor nejsou zatím diagnostickým testem, ale mohou samozřejmě poukázat na vyšší glykémie. Diagnózu prediabetu/diabetu je nutno ověřit lačnou glykémií a následně zmiňovaným oGTT (při hodnotách lačné glykémie 7 mmol/l a více se opakuje lačná glykémie). Pokud jsou výsledky v pásmu prediabetu, tak je u všech jedinců vhodné zavést základní dietní a režimová opatření. U jedinců s dalšími rizikovými faktory může být zvážena terapie metforminem. 

    Noční nízké glykémie, které jste zmiňovala, se mohou na senzoru objevit například při zalehnutí senzoru. Při této příčině se po změně polohy glykémie samovolně poměrně rychle upraví do normy. I u zdravých jedinců se mohou v noci objevit mírné hypoglykémie (závislé na aktivitě předchozí den, stravě, alkoholu…). Mohou sice být delšího trvání, ale neměli by však být závažné. Ideální je přeměření glukometrem a ověření hodnoty glykémie -  a tím vyloučení chyby senzoru.

    Stran GAD protilátek. Zde situace není jednoduchá. Protilátky GAD sami o sobě neznamenají diagnózu diabetes mellitus (DM). U jedinců protilátkami je ale riziko vzniku DM vyšší (protilátky se většinou vážou k diabetu mellitu 1.typu). Nemusí se však nutně rozvinout. Hodně záleží i jak vysoké hodnoty GAD u Vás byly zjištěny -  zda jen hraniční nebo hodně vysoké a například i jakou máte rodinnou anamnézu pro diabetes. 

    Ideálně je obrátit se na ošetřujícího diabetologa a vzít s sebou všechny výsledky, protože situace se u každého jedince může trochu lišit a lékař, který Vás více zná, může lépe pomoci. Určitě je u Vás ale nutný pravidelný screening (cílené kontroly ke stanovení) diabetu.

    Doufám, že jsem Vám alespoň trochu pomohla.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Mám diabetes 2.typu a beru Siofor 500 mg. sníží se mě diabetes, když mam na lačno 7 mol/l ? Jak dlouho bych ho musel asi uživat ?

    Odpověď

    Milý Vladislave, léčba vašeho diabetu a nadváhy vyžaduje zejména úpravu dietního a pohybového režimu. To je základní opatření. Metformin berete nyní zatím jen ve velmi malé dávce, pravděpodobně bude nutné ji zvýšit, ale i tak se jedná o lék podpůrný a bez vaší vůle sám o sobě mnoho nezmůže. V dalším kroku by případně mohl být přidán i Ozempic, ale opět zejména aby podpořil vaši vůli a schopnost dodržovat omezení kalorií a sacharidů v dietě. Diabetes je bohužel onemocnění postupující a léčbou je potřeba zejména zabránit zhoršování, takže o vysazování léků bych zatím neuvažoval. Jsou ale bezpečné.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!