Poradna

výzkum diabetu

Ptá se: Renáta

Dotaz

Mohl by mi někdo od Vás přiblížit aktuální situaci s výzkumem v oblasti diabetu. Slyšela jsem například o použití T-lymfocytů k ,převýchově‘ imunitního systému? Nebo jsou nějaké další pokroky v léčbě?

Odpověď

Milá Renáto, asi nikdo nedokáže odpovědět na takto široce postavenou otázku. Diabetes má více typů, které vznikají z různých důvodů. Proto také se výzkum ubírá mnoha směry. Problematika je celospolečensky závažná, ve společnostech podobných té naší postihuje diabetes skoro 10% obyvatel.

Stejně jako u jiných nemocí je snahou vědců hledat metody, které

  • Zabrání vzniku diabetu
  • Zpomalí jeho průběh
  • Vyléčí již rozvinutou chorobu
  • Zpomalí nebo zastaví rozvoj komplikací, které diabetes přináší
  • Zmírňují již rozvinuté komplikace
  • Zlepšují kvalitu života nemocných s diabetem
  • Prodlužují život pacientů s diabetem

Výzkum je prováděn buď ve státem řízených institucích, jako jsou university nebo státem řízené výzkumné ústavy, nebo v soukromých společností. Státem řízené instituce mají řešit zejména obecné biologické a zdravotnické otázky, které vyplývají ze státem schválených priorit a mají vést ke zlepšení zdravotního stavu populace. Soukromé instituce hledají zejména taková řešení, která se mohou uplatnit ve farmaceutickém průmyslu či na trhu zdravotní péče. Je pochopitelné, že soukromé společnosti jsou schopny investovat mnohem větší množství finančních prostředků pro výzkum, ale na druhé straně často očekávají rychlá řešení, která se brzy uplatní v praxi a vynaložené prostředky se vrátí. Jejich hlavním cílem je zlepšení léčby prostřednictvím nového bezpečného perorálního antidiabetika, nebo pomocí nového přípravku inzulínu, který má výhodnější vlastnosti, než dosavadní přípravky.

Vy jste asi měla na mysli možnost vyléčit vznikající nebo již rozvinutý diabetes 1. typu. Ale ani u takto zúženého dotazu není možné odpovědět pomocí jednoho příspěvku. Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění způsobené tím, že u predisponovaných osob dochází zatím z neznámého důvodu k postupnému zániku beta buněk pankreatu, které vyrábějí inzulín. Protože se ještě ani neví, co vlastně zánik beta buněk způsobuje, nemohou být zatím výzkumné postupy zaměřeny cíleně na jednu určitou příčinu. Je celkem jasné, že řešení nemůže být krátkodobé a že případné zkoušení nového léčebného zásahu s nejistým úspěchem přináší výsledky až po několika letech výzkumu, což výrobci velmi pečlivě zvažují.

Postupů, jak předejít vzniku diabetu, zpomalit jeho rozvoj a případně vyléčit již rozvinutý diabetes mellitus 1. typu, se v experimentech, a ojediněle v klinických studiích u lidí, zkouší mnoho. Časová období, na které se různé studie zaměřují, ukazuje obrázek.

Dokud pacient nemá diabetes a ještě neprobíhá „ničení a zánik“ jeho buněk, je zde příležitost k preventivním opatřením. Protože ale dosud nevíme, co vlastně diabetes vyvolává a zda je určitá osoba skutečně ohrožena jeho vznikem, je možné se zatím zaměřovat jen na zcela bezpečné postupy, jako třeba vynechávání určitých složek potravy apod. Výzkum se odehrává zejména na úrovni molekulárně-genetické a hledají se určité odlišnosti u osob, u kterých diabetes nakonec vznikne.

V období označeném na obr. jako stádium I je již možné laboratorně prokázat, že autoimunitní proces skutečně probíhá, ale příslušná osoba má ještě normální hladiny krevního cukru. Počet beta buněk již klesá, a to je příležitost pokusit se imunitní proces nějakým způsobem zvrátit. Zbytek beta buněk by mohl zůstat uchován a dokonce by se mohly zregenerovat některé nové beta buňky.

Ve stádiu II už počet beta buněk kriticky poklesl a hladina krevního cukru stoupá. Nyní již víme, že pacient má diabetes 1. typu a můžeme si dovolit náročnější testování. Na úplné vyléčení ale už může být pozdě. Mohlo by se podařit uchovat alespoň část beta buněk a tím výrazně zlepšit průběh diabetu.

Ve stádiu III už téměř všechny beta buňky zanikly. Pokud není pacient správně léčen dostupnými inzulinovými metodami, jeho diabetes je nestabilní a mohou se vyvíjet dlouhodobé komplikace. Zde se mohou z nových léčebných postupů uplatnit transplantace pankreatu, transplantace Langerhansových ostrůvků a případně transpslantace beta buněk vytvořených v laboratoři, a to buď tzv. přeprogramováním jiných typů buněk, vypěstováním beta buněk z kmenových buněk anebo případně i použití buněk zvířecích.

Postupný rozvoj diabetu 1. typu od genetické vnímavosti až po úplnou autoimunitní destrukci a možnosti léčebného zásahu

Stádium

Metoda (příklady)

Rizika

Klinické studie

Efekt

Prevence

Vynechání kravského mléka u kojenců

Žádná

Ano

Malý či žádný

Perorálně či nosem podávaný inzulín

Žádná

Ano

Žádný

I

Vakcinace proti různým  autoantigenům

Infekce

Ano

Zatím neprokázáno

II

Teplizumab

Infekce, reakce po podání léků

Ano

Zlepšená zbytková sekrece inzulínu

Tocilizumab

Ano

Pravděpodobně zlepšená zbytková sekrece inzulínu

Abatacept

Ano

Zatím neprokázaný

Různé imunosupresívní léky

Oslabení imunity, orgánová toxicita

Ano

Střední až výrazný, ale jen dočasný a provázený nežádoucími efekty

Regulační T lymfocyty

Bezprostředně malá, dlouhodobě neznámá

Ano

Zlepšená zbývající sekrece inzulínu v předběžném hodnocení

III

Beta buňky odvozené z kmenových buněk

Neznámá, potenciální závažná

Ano

Průkaz určité sekrece inzulínu

Přeprogramované B buňky

Neznámá, potenciální závažná

Ne

Částečný efekt u zvířat

Prasečí enkapsulované ostrůvky

Většinou malé

Ano

Zatím malý či žádný efekt u lidí

V laboratoři namnožené beta buňky

Neznámo

Ne

Možné v laboratoři

Léková stimulace regenerace beta buněk

Neznámo

Ne

Testy u zvířat

Jak vidíte, výzkum léčby diabetu intenzivně probíhá. V klinických studiích se však zcela nové postupy testují opatrně a prvním cílem je posoudit, zda nejsou škodlivé a zda mají určitý alespoň laboratorní efekt. Pokud se určitý efekt prokáže a postup se jeví jako přijatelně bezpečný, naplánují se déle trvající studie u většího počtu pacientů. Ze všech intervenčních postupů, které jsou uvedeny v tabulce, se zatím žádný v dlouhodobém měřítku neosvědčil a nepoužívá se zatím jako skutečná léčba diabetu.

Pro dnešek je možné dodat již jen pár slov k „regulačním T lymfocytům“, na které jste se asi ptala:

Všechny správné imunitní reakce jsou v těle dobře koordinovány. Tak např. když onemocníte chřipkou a virus chřipky napadne vaše buňky, některé specializované T buňky to rozpoznají a dostanou signál, aby se rychle množily a připravily se na boj s chřipkovým virem. Trvá jim to několik dní a virus se zatím množí. Asi po 5 dnech je jich již tolik, že množství viru v těle začne klesat a bohužel některé napadené buňky v těle jsou v obranném boji zničeny i s virem. Kdyby to pokračovalo dále, tělo by se nakonec samo poškodilo. Proto se současně množí i tzv. regulační T-lymfocyty, které naopak mají za úkol imunitní proces v určitém okamžiku začít tlumit a téměř zastavit. Mezi tím se také vytvoří v těle protilátky a ty zbytkový virus drží na uzdě a vy se uzdravíte.

Při vzniku diabetu 1. typu se však má za to, že imunitní proces je z neznámých důvodů patologický a neměl by pokračovat, aby nebyly zničeny beta buňky. Proces by mohly ukončit regulační T lymfocyty, ale těch je zpravidla málo a na utlumení nestačí. Vědci proto zkoušejí odebrat od pacienta krevní vzorek a izolovat z něj regulační T lymfocyty. Ty se potom pokoušejí v laboratoři namnožit a aktivovat. Po navrácení takto namnožených regulačních T-lymfocytů by mohlo dojít k utlumení probíhajících imunitních reakcí. U některých nemocí se dokonce ukazuje, že to do určité míry funguje. Je to zejména v případech, kdy tělo reaguje proti více vlastním antigenům. U diabetu to zatím není vyzkoušené, ale mohlo by to také alespoň částečně fungovat. Podle mého názoru je hlavním problémem to, že některé regulační T-lymfocyty jsou celkově tlumivé a uklidňují více probíhajících imunologických procesů najednou – tedy i ty žádoucí. My bychom ale potřebovali specifické regulační T-lymfocyty, tedy jen ty, které budou tlumit další ničení beta buněk, ale nebudou se účastnit dalších imunitních procesů v těle. A to se zatím ještě nepodařilo.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

  • Dotaz

    Dobrý večer, mám k Vám dotaz. Už 8 měsíců mám problémy. Nejdříve mě v červnu vezla RZ čtyři krát do nemocnice s vysokým tlakem. Zjistili mi nízkou hladinu sodíku a draslíku. Jsem diabetik na tabletách. Asi tři měsíce mám ketony v moči, sladko v puse, bolesti břicha, ramenou, na hrudi. Je mi často na zvracení, bolí mě žaludek. Mám obavy, aby to nebyla diabetická ketoacidóza. Bylo mi však lékařem řečeno, že ketony v moči se stávají. Necítím se už půl roku dobře, i když tlak mám tři měsíce upravený. Ještě mě čeká zátěžové EKG. Co si o mých stavech myslíte? Děkuji za odpověď. Dagmara

    Odpověď

    Milá Dagmaro, abych mohl přesněji odpovědět, musel bych opravdu znát více informací. Důvodů k celkové slabosti, vysokému krevnímu tlaku, bolestem břicha a podobně existuje mnoho. Omezím se tedy jen na to, co mě napadá v souvislosti s diabetem a ketolátkami v moči.

    Ketolátky se objevují v moči zejména tehdy, je-li v organizmu nedostatek inzulínu, který je potřebný k normálnímu chodu látkové přeměny. Tělo si hledá náhradní zdroje energie, a těmi se krátkodobě stávají ketolátky, které vznikají zejména z tukových složek potravy a tělesných zásob. Inzulín jejich tvorbu tlumí, přičemž většinou stačí jeho poměrně malé množství. Ketoacidóza proto zpravidla nevzniká při diabetu 2. typu a naopak vznikne velmi snadno při špatně léčeném diabetu 1. typu. Ketolátky ale vznikají v těle také při hladovění, i když nikoliv v takové míře.

    Mírná přítomnost ketolátek v moči je proto téměř normálním jevem při důsledné redukční dietě a nepředstavuje zvláštní riziko. Ve vašem případě je ale možné, že máte dlouhodobě špatně vyrovnaný diabetes a kromě snížené citlivosti na inzulín by u vás mohla postupně klesat schopnost vytvářet inzulín pod určité kritické hodnoty. V takovém případě, zejména u štíhlejších pacientů s diabetem 2. typu, se mohou v moči také objevit ketolátky. Může se dokonce stát, že i u pacienta s déle známým diabetem 2. typu postupně klesá sekrece inzulínu a diabetes pak připomíná formu typu 1.  Může se také jednat o špatně diagnostikovanou formu diabetu, která již od počátku měla charakter diabetu 1. typu, ale vznikala velmi pomalu.

    V takovém případě by ale kromě ketolátek a cukru v moči byly vysoké i glykémie. Hodnoty glykémie neuvádíte a nevím, zda si je doma samostatně měříte. Pokud ale hodnoty nejsou výrazně nad 12 mmol/l, spíše nad 15 mmol/l, je ve vašem případě přítomnost ketoacidózy i v mírnější formě nepravděpodobná.

    Špatně vyrovnaný diabetes 2. typu ale dlouhodobě vede k některým příznakům, které uvádíte, poměrně často. Jedná se o únavu, mírnou či větší nevolnost a různé bolesti. Větší obsah cukru v moči může být také provázen nedostatkem tekutin v organizmu a také nižšími hladinami sodíku a draslíku. Předpokládám, že při lékařských kontrolách se u vás glykémie opakovaně měřila, a tak možnost, že by se jednalo o špatně rozpoznaný pomalu vznikající diabetes 1. typu, považuji za velmi nepravděpodobnou.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Existují inzulinová pera s pamětí? Dají se zakoupit?

    Odpověď

    Dobrý den, bohužel jsem v této době nenašla na českém trhu inzulinové pero s pamětí, které by bylo běžné sehnatelné.

    Společnost Eli Lilly (např. inzulin Humalog, Abasaglar) uvedla na trh na několik let inzulinové pero HumaPen Memoir, které umožňovalo zaznamenat i několik posledních dávek. Dle dostupných informací se ale již od r. 2015 běžně neprodává. Často je však na internetu zmiňováno.

    Společnost Novo Nordisk (např. inzulin Levemir, Insulatard, Novorapid, Actrapid, Fiasp…) má na svých aktuálních internetových stránkách uvedeno pero NovoPen ECHO, které umí zaznamenávat dávku a čas poslední aplikace. Pero by mělo být údajně v prodeji, ale v nabídkách českých lékáren a zdravotnických potřeb jsem ho našla pouze jako nedostupné.

    Když se zmiňuje podání inzulinu, v ČR je dnes dostupná pomůcka Timesulin. Jedná se o  víčko na inzulinová pera, které Vám sice nezaznamená dávku podaného inzulinu, ale ukazuje alespoň čas od posledního podání.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den. Pri mereni cukru v krvi jsem mel hodnotu 6,9mmol/l. Po tydnu jsem mel hodnotu glukozy v plazme 6,1mmol/l a v glykovanym hemoglobinu hodnotu 36mmol/mol. Co to je za vypovidajici hodnoty? Nemam zadne priznaky cukrovky ale kamaradka sestricka me rekla ze mam cukrovku. Dekuji za Odpoved Martin

    Odpověď

    Milý Martine, pro diagnózu diabetu jsou dohodou stanovena jasná kritéria. Měření ale musí být provedeno za standardních podmínek a většinou nestačí jedno měření. Všechna tato kritéria jsou uvedena na našich stránkách v rubrice Diagnostika

    Glykémie na lačno se má měřit po alespoň osmihodinovém lačnění. Stanovení by mělo být provedeno na profesionálním přístroji. Osobní glukometry jsou velmi dobré, ale hodí se zejména pro monitorování léčby. Nejsou vhodné pro posuzování mezních hodnot u zdravých osob, protože jejich povolená odchylka je asi 1 mmol/l nahoru i dolů, a to už může vést k nesprávnému stanovení diagnózy.

    Nicméně, žádná z vašich hodnot neodpovídá diagnóze diabetu. Pokud by se jednalo o hodnoty skutečně na lačno, tak můžeme hovořit maximálně o porušené glukózové toleranci. Hodnota glykovaného hemoglobinu, což je dlouhodobý ukazatel, je zcela v normě. Podle všeho tedy diabetes nemáte. Pravděpodobně nemáte ani porušenou glukózovou toleranci.

    Co není, ale může být. Pokud máte nadváhu a málo se pohybujete, může porušená glukózová tolerance postupně přejít do stádia diabetu.

    Pokud byste byl opravdu zvědavý, mohl byste si nechat udělat tzv. glukózový toleranční test. Ten se zahajuje na lačno a poté vypijete 75 g cukru v čaji. Glykémie se měří na lačno a za 120 min. Pokud by byla hodnota vyšší než 11,1 mmol/l, byl by to jasný diabetes. Pokud by hodnota byla nižší než 7,8 mmol/l, byla by vyloučena i porušená glukózová tolerance. Myslím si ale, že to není nutné. Zkuste si spíše stanovit, třeba glukometrem, glykémie 1 hod. po vašem typickém jídle. Pokud bude hodnota na 11 mmol/l, rozhodně to nebude v pořádku.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, měl bych na Vás otázku, až do nedávna jsem byl úplně zdravý muž, chodil jsem darovat krev, výsledky kontrol apod. byli v pořádku, až jsem si našel novou práci, kde pracuji s mnoha chemikáliemi například peroxid vodiku, kyselina chlorovodikova, sirova, louh, chlornan, DMSO a podobné. No a na poslední kontrole u obvodního lékaře mi zjistili vyšší cukr a už je to tak, že mi našli diabetes typu 1 a mam si pichat insulin. Tak bych se chtěl zeptat jestli je možné, že to mam kvůli práci nebo je to náhoda, popřípadě jestli bych měl šanci na odškodné za trvalé následky i když vych radši byl zdráv. Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne. Milda

    Odpověď

    Milý Mildo, příčina vzniku diabetu 1. typu není známa. Předpokládá se, že pro vznik onemocnění existují u některých osob vrozené vlohy, které se týkají zejména nastavení imunitního systému. Ten za určitých okolností začíná rozeznávat některé součásti vašich vlastních buněk jako cizorodé látky, aktivuje se proti nim a nakonec vyvolá jejich řízenou destrukci. O tom, jak tento proces probíhá, se ví už poměrně mnoho. Neví se ale, co samo o sobě tento proces vyvolá, zda je to nějaká virová infekce, některé faktory z potravy, bakterií či životního prostředí. Většinou ale se poškození buněk produkujících inzulín odehrává velmi pomalu, často léta před tím, než se onemocnění zjistí. Beta buňky, které inzulín tvoří, mají velkou rezervu, a tak se onemocnění projeví teprve tehdy, když jejich počet klesne tak na 20 až 15% z původního množství, a to často v okamžiku, kdy člověk prodělává zrovna nějaké jiné onemocnění nebo celkové zatížení. Za těchto situací totiž stoupají nároky na produkci inzulínu. Proto někdy vzniká dojem, že diabetes vznikl po chřipce, po úrazu, v důsledku stresu a podobně.

    Zmínil jsem, že celý proces by mohly spustit také některé faktory zevního prostředí a mezi ně by mohlo patřit také znečištění ovzduší, cizí látky v potravě a čistě teoreticky také agresivní chemické látky. Problém je ale v tom, že nic takového nebylo zatím prokázáno. Nejsou známy látky v potravě či v průmyslu, po kterých by diabetes vznikal častěji. Proto si nemyslím, že by vám posudkoví lékaři mohli uznat diabetes 1. typu jako nemoc z povolání. Samozřejmě za předpokladu, že zaměstnavatel dodržoval potřebné hygienické předpisy a koncentrace uvedených látek nepřesahovaly přípustnou míru a měl jste k dispozici předepsané ochranné prostředky.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, velmi nás zaujal a povzbudil víkendový rozhovor s vaším kolegou biochemikem Tomášem Koblasem, který promluvil o výzkumu a programování buněk na beta buňky produkující inzulín. Nedávno jsem se zde dotazovala ohledně počáteční fáze diabetu I. typu u třináctileté dcery, zda nelze v tak časné fázi onemocnění zastavit.. Je to již měsíc po záchytu onemocnění a zatím je jí stále aplikována jen jedna dávka denně dlouhodobého inzulínu. Hodnoty glykemií má dle paní doktorky jako zdravý člověk. Stále je jako by ve fázi tzv. prediabetu. Za což jsme hrozně rádi. Zajímalo by mne, pokud by skutečně v příštích letech nastal takový průlom vedoucí k uzdravení lidí s diabetem, zda by nebylo možné nyní odebrat malé množství zatím fungujících beta buněk a uchovat je pro jejich případné pozdější namnožení. Mnohokrát Vám děkuji za odpověď a především děkuji za to, co pro naše dětičky a ostatní nemocné děláte. Velké díky. Lucie

    Odpověď

    Milá Lucie, pro lékaře je naprosto nemožné jakkoliv experimentovat s pacienty, pokud se nejedná s vědecky a eticky schválené projekty. Není to možné, ani pokud by to bylo jejich vyslovené přání. Odběr tkáně pankreatu je invazivní a do určité míry riskantní zákrok, který by případně mohl mít i závažné komplikace. A to vše pro zcela nezaručený postup, který by se mohl zkoušet ve vzdálené budoucnosti. Tolik tedy obecně.

    To, že jednou případně bude možné odebrat pacientovy vlastní inzulín produkující buňky a následně je v laboratoři namnožit, je zatím jenom teorie. Teorií je také, že je bude možné namnožit v dostatečném množství, že skutečně budou náležitě fungovat a že nebudou v těle příjemce znovu odhojeny. Je to ovšem možné, experimentální studie, které jsou v začátcích, se zdají slibné. Pro ověření bude však nutné vynaložit velké úsilí. Stejně tak je ale možné, že se podaří najít jiné způsoby, jak chybějící buňky nahradit. Není proto nijak oprávněné provádět invazivní zákrok u dítěte jen proto, že existuje do budoucna určitá možnost.

    Není také známo, jaké množství tkáně by se mělo odebrat a jak by se z ní měly potřebné buňky izolovat. Pro skladování by bylo nutné je pak zmrazit, před použitím zase rozmrazit. Co s nimi tyto procesy udělají? Není známo.

    První zásadou lékaře je „především neškodit“. Jestliže tedy nevíme, a v tomto případě opravdu nevíme, jen se rýsuje jakási velmi lákavá možnost, nesmíme nic takového provádět. Kdybychom měli jednat podle každé možnosti, která se do budoucna nabízí, nechtěl bych opravdu být v kůži toho dítěte. A toho lékaře, který by to prováděl, také ne. Šel by rovnou do kriminálu.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Pravidla poradny

Dříve, než položíte svůj dotaz, vyhledejte si, prosím, zda ten samý nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Návod "Jak na to" naleznete v sekci Vyhledávání v dotazech. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejňovány, stejně jako odpověď na ně. Neuvádějte, prosím, celé své jméno. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky působí pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!