Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Volba inzulínové pumpy s hybridním okruhem

Datum vložení dotazu: 06.08.2023

Ptá se: Martin

Dotaz

Dobrý den, rád bych požádal o radu při výběru inzulínové pumpy. Dosud jsem používal pumpu MiniMed G640 (s cukrovkou se na inzulínu léčím od roku 2004). Nyní chci zvolit ale inovativnější s hybridním systémem. Nemohu se však rozhodnout zda zvolit náplasťovou TouchCare Nano A8 nebo standardní a pokud standardní, tak zda T:slim x2 Tandem, nebo YpsoPump. Lze snadno určit bez ohledu na mé potřeby diabetu, která z těchto uvedených pump je technicky nejúčinnější pro léčbu cukrovky? Vím, že mají různé parametry. Osobně bych nejraději používal bezhadičkovou kvůli komfortu, ale nevím do jaké míry je technicky srovnatelná se dvěma zmíněnými hadičkovými. U Ypsopump mi vadí malý zásobník ale připadá mi technicky nejlepší. Četl jsem srovnání pump od paní doktorky Krollové, ale i tak nedokáži rozhodnout, která z pump je ideální. Vím, že to není jednoduchý dotaz. Mohu prosím i tak poprosit o radu, která by mne utvrdila v mém rozhodování? Velmi moc děkuji za Váš drahocený čas. S úctou Martin.
věk: 46 let výška: 187 cm váha: 98 kg

Odpověď

Dobrý den,

výběr pumpy není opravdu úplně jednoduchý a každému může vyhovovat něco jiného. Ale zkusím se k tomu alespoň trochu vyjádřit. 

Náplasťová pumpa TouchCare Nano funguje sama o sobě docela dobře, trochu horší je u tohoto systému přesnost senzorů (oproti např. senzorům Dexcom). Senzory je nutné alespoň 1x denně kalibrovat (někdy je lepší i 2x), aby byla jejich lepší přesnost. Asi bych tento systém nedoporučila ani silnějším jedincům, protože kanyla na pumpě je o něco kratší a u silnějšího podkoží s tím mohou být trochu problémy. Jinak samotný algoritmus systému je učící se (měl by získávat data z předchozích dní a podle toho upravovat podávání inzulinu v dalších dnech). Cílová glykémie je nastavitelná mezi třemi možnostmi - 5,6 mmol/l, 6,1 mmol/l, 6,7 mmol/l. Systém umožňuje režim cvičení, kdy se cílová glykémie změní na 8,3 mmol/l. Pumpa je ovládána z telefonu, protože na ní nejsou “žádná” tlačítka, ale samotný ovládací algoritmus není v telefonu, ale v základně pumpy. Proto při vzdálení od telefonu nezměníte nic na pumpě (nepodáte bolus…), ale okruh by měl pracovat v klidu dál.

U zmiňovaných pump t:slimX2 a Ypsopump (a s nimi spojených hybridních systémů) je několik rozdílů, některé z nich  se pokusím ještě  zmínit. Jinak společný mají naopak senzor -  oba systémy nyní využívají senzory Dexcom. První a zásadní rozdíl je ovládání:

t:slimX2 (hybridní systém Control IQ) je ovládán a nastavován na inzulinové pumpě. Nelze ovládat z telefonu +  samotný algoritmus řídící hybridní systém je v pumpě. Ypsopump (hybridní systém CamAPS) má ovládací algoritmus v aplikaci telefonu, je ovládán z mobilního telefonu a u tohoto systému by měl být pacient ideálně neustále v dosahu bluetooth mobilního telefonu, z kterého je celá pumpa při zapnutí automatického režimu (funkci hybridního systému) řízena.

Dalším zásadním rozdílem je: 

pumpa Tandem vychází z nastaveného bazálního režimu -  ten běží po celou dobu. Cílová glykémie je pro pumpu mezi 6,25 - 8,9 mmol/l. Pumpa předpokládá vývoj hladiny glukózy v dalších 30 minutách.  Podle této předpokládané hodnoty pumpa upraví (zvýší, sníží, vypne) dávku bazálního inzulinu nebo podá automatický korekční bolus. Pokud se vývoj glykémie upraví, pumpa pracuje dále opět podle nastaveného bazálního režimu. Pumpa se neučí. Pumpa pracuje po celou dobu s nastaveným bazálem i nastavenou citlivostí inzulinu. To má své výhody i nevýhody. Pumpa se neučí z předchozích dní, někdy je proto vhodné/nutné upravit nastavení bazálních dávek inzulinu a citlivosti na inzulin. Pokud máte různorodý životní režim (směny, nárazové víkendy aktivity…) je možné vytvořit několik bazálních režimů v pumpě (např. noční, nemoc, aktivita…) a mezi nimi přepínat. To může být ideální pro jedince, kteří díky své práci/aktivitě mají hodně různé potřeby inzulinů v rámci krátkých časových úseků (např. 3 dny velká potřeba během sezení doma, poté 2 dny velice nízká spotřeba inzulinu při celodenním ježdění na kole…)  Tato možnost je výhodná i např. při již uvedené nemoci, kdy je náhle zvýšena potřeba inzulinu - zde je možné přepnout na nastavený režim s vyššími dávkami bazálu a nižší citlivostí, nebo svůj základní režim upravit a pumpa bude podávat rovnou více inzulinu podle nového nastavení. Pokud jste zvyklý do bazálních režimů občas sáhnout, nebo více nastavovat pumpu, tak zde můžete. Systém má samozřejmě i další možnosti  - pro aktivitu je zde možné využít režim cvičení, který má odlišnou základní cílovou glykémii a to 7,8 - 8,9 mmol/l + odlišné hodnoty glykémie pro zastavení pumpy… Dále je  možné využívat např. funkce spánek.

Systém CamAPS funguje na principu podávání bolusů (místo klasického bazálního režimu). Pumpa vyhodnocuje glykémii, její směřování a v 8 až 12 minutových intervalech podává různě velké bolusové dávky. Cílová glykémie zde není pevně dána -  je nastavitelná od  4,4 do 11 mmol/l, což umožňuje pacientům cílícím na těsnou kompenzaci (nížší glykémie) nastavit hodně nízký cíl.   Je možné nastavit i odlišné hodnoty cílové glykémie pro různé časové úseky dne.  Systém se učí z předchozích dní. Postupně dle potřeby sám nastaví zvýšené nebo snížené dávky inzulinu. Do základního běhu automatického režimu není nutné moc zasahovat. Přesto je vhodné občas upravit nastavení bazálního inzulinu přímo v pumpě (i když podle něj automatický režim v hybridním systému neběží) -  a to pro okamžik, kdyby pumpa musela někdy přejít do ručního režimu a běžet např. bez senzoru, aby poté nepodávala úplně nesmyslné dávky inzulinu. Učení z předchozích dní má velké výhody, ale může být někdy problém. Zde uvedu již zmiňovanou nemoc, kdy vyskočí potřeba inzulinu prakticky ze dne na den např. o 50% nahoru. V této situaci může pumpě chvíli trvat, než dostatečně navýší dávkování inzulinu.  Jinak automatický režim ze zkušeností funguje velice dobře. Učení zde je např. rychlejší než u systému Smart Guard 780G. I u systému CamAPS jsou různé možnosti funkcí -  např. Easy-off, který je určen pro aktivitu a dobu s vysokým rizikem hypoglykémie -  zde se zvýší citlivosti na inzulin o 50% a cílová glykémie o 2,5 mmol/l oproti základnímu nastavení. Další možností je např. funkce Boost, který zvýší  množství podávaného inzulinu přibližně o 35% -  po dobu zadanou uživatelem.

U všech hybridních systémů je stále nutné zadávat včas bolusy před jídly a to ideálně ve formě sacharidů do nastaveného bolusového kalkulátoru, který pak podle zadaných parametrů, glykémie a aktivního inzulinu vypočítá vhodný bolus k jídlu.

Doufám, že Vám moje odpověď aspoň trochu pomohla. Systém Smart Guard pumpy Minimed 780G nezmiňuji, protože jste se na něj neptal, ale jistě také patří k v ČR dostupným hybridním systémům.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Další dotazy z kategorie "Cukrovka a technologie"

123 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den. Chci se zeptat zda mám nárok na senzor. Jsem po operaci při které mne byla odebrána ledvina, slezina a část slinivky. Cukrovka u mne byla zjištěna asi po půl roce po operaci. Po dvou letech léčení jsem přešel z inzulinu na prášky. Děkuji

    Odpověď

    Milý Petře, hrazení glukózových senzorů je mimo okruh diabetiků 1. typu značně omezené, ale je to možné. Jedná se především o osoby, které si stejně jako při diabetu 1. typu podávají inzulín ve 3-4 denních dávkách (anebo pumpou) a regulují si dávky inzulínu podle naměřených hodnot. Navíc mohou mít opakované hypoglykémie, které bez senzoru těžko zvládají. Neznám detaily vaší léčby, ale spíše si myslím, že to není ten případ. Ale můžete se poradit se svým lékařem. Často je také podmínkou doklad vašich záznamů, že si pravidelně alespoň 4x denně měříte glykémie pomocí glukometru a upravujete si podle toho dávky.

    Vy navíc nyní ani inzulín neužíváte, takže jeho dávky nepotřebujete během dne upravovat. Senzor by sice i pro vás mohl být dobrá věc, ale bezprostředně jen nepotřebujete. Glykémie vám od hodiny k hodině pravděpodobně výrazně nekolísají a dostatečnou informaci vám dá měření pomocí glukometru. V takovém případě může mít senzor pro pacienta hodnotu zejména „edukační“, aby držel správně dietu, ale za této situace pojišťovna senzory nehradí.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Jsem už čtyři roky s cukrovkou, tudíž i s glikemestrem.Merim podle glikemie jak se pohybují.Nevedel jsem že se musí testovat,za jak dlouho mohu mít noví

    Odpověď

    Dobrý den,

    glukometry jsou dnes většinou bez nutnosti kalibrace, jsou nastavené již z výroby, aby měřily správně.

    Teoreticky je možnost předpisu glukometru 1x za 6 let, ale pozor každý diabetik NEmusí mít nárok na předpis glukometru na úhradu pojišťovnou. Toto je potřeba probrat s Vaším diabetologemm nebo praktickým lékařem - podle toho, u koho jste sledován. Jinak glukometr je možno i zakoupit na vlastní úhradu v lékárně nebo zdravotnických potřebách. Ceny se pohybují někde kolem 400 až 600Kč.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den, lze pouzit sensor Dexcom s nekterou nalepovaci pumpou? Pokud ne, lze to s timto sensorem pres nejakou smycku? Dekuji za nazor a info

    Odpověď

    Dobrý den,

    se senzory Dexcom G6 a G7 je běžně propojena do hybridního systému pumpa t:slimX2 (Tandem).

    Se senzory Dexcom G6 lze zatím propojit i hybridní systém CamAPS (ten využívá pumpu YpsoPump). Ovládání tohoto systému vyžaduje kompatibilní telefon, protože ovládací program pro smyčku je v telefonu.

    V ČR je nyní dostupná jen nalepovací pumpa TouchCare Nano, ta má oficiálně propojení jen se specifickými senzory od stejné firmy (Nano TouchCare CGM).

    Je možné, že lze propojit pumpu TouchCare Nano s Dexcomy přes neoficiální systém AndroidAPS. Nedokáži říct jistě. Ale jedná se o neschválený neoficiální systém a cokoliv s ním pacient provádí, tak dělá na své riziko a někdy ztrácí při poškození i běžně platné záruky (např. 4 roky na inzulinovou pumpu). Někteří pacienti tento systém velmi dobře využívají, ale rozhodně doporučuji opatrnost.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, v dnešní době se pomalu ale jistě všude doporučuje měření glykémie pomocí CGM - senzorů oproti glukometrům. Nicméně stále vnímám, že mezi dabetiky glukometr přeci jen převládá. Ráda bych se zeptala, co je tedy přesnější a jistější a vhodnější pro monitorování? Chápu, že senzory umožnují přehled o tom, co se v těle děje neustále, což glukometrem neuděláme, ale zase přeci jenom, není přesnější ta krev? Když člověk přistupuje k měření glukometrem svědomitě a měří si třeba 5x/den a dělá si svůj trend (zápis) každý den v ty kritické okamžiky - např. ráno, před jídlem, po aktivitě, po jídlech, před spaním tak si myslím, že ten závěr z toho lze patrně odvádět větší , nebo ne? Nicméně pak tu máme ještě úplně nejpřesnější - odběry z žilní krve v laboratořích a monitorování tedy hladiny glyk,hemoglobinu, c-peptidu, inzulínu a glukozy , případně HOMA-IR indexu. Pokud by člověk takto na kontrolní odběr chodil každý měsíc, tak to také dá velké trendy vývoje, nebo je toto k ničemu? Upřímně jsem k těm senzorům kritická, protože prostě technologiím moc nedůvěřuji a hlavně je třeba mít třeba chytré mobily, aplikace a když člověk toto nevlastní a nechce být neustále připojen k mobilu, tak to také je vlastně problém - třeba u starších osob (seniorů) apod. Prakticky vždy jsme tu měli jen glukometry, celá leta se na tom diabetes monitoroval, tak nějak nevím, proč by člověk měl přecházet na něco moderního. Moc děkuji za vaši reakci.

    Odpověď

    Dobrý den,

    ve vašem textu jste správně vystihla, že situace není jednoduchá a diskuze na téma, co je nejlepší pro monitoraci glykémie a určení kompenzace curkovky, by zabrala hodiny a hodiny.

    Všechny způsoby měření mají své výhody a nevýhody. 

    Jak senzory, tak i glukometry mohou mít určitou odchylku měření. Stejně tak laboratorní stanovení může být ovlivněno mnoha faktory.

    Glykovaný hemoglobin je ukazatel spíše dlouhodobé kompenzace cukrovky. Zachycuje, jak vypadaly glykémie v posledních 2-3 měsících. Pokud je velké kolísání glykémií (hodně kolísají nahoru a dolu) nebo je hodně hypoglykémií, glykovaný hemoglobin může být relativně nízký a kompenzace cukrovky přesto velmi špatná. Jeho hodnota může být  ovlivněna i změnou životnosti červených krvinek. 

    Stanovení C-peptidu, inzulinu nebo HOMA-IR bohužel s určením kompenzace cukrovky nepomůže.

    Glykémie z glukometru nám ukazují okamžitou hodnotu hladiny cukru v krvi v danou dobu.  U motivovaného pacienta může pečlivé měření glukometrem poskytnout dobrý přehled o glykémiích. Přestože mají povolenou odchylku, tak měří z krve a bývají relativně přesné. Pokud ale potřebujeme vědět jak vypadají glykémie před jídlem, po něm, během aktivity, během noci…, tak mohou být opakované vpichy pro pacienty náročné. Pro pacienty např. s DM 2. typu na prášcích je měření glukometrem stále preferovanou metodou.

    U pacientů na inzulinu, především u pacientů s DM 1.typu (ale i s DM 2. typu s nutností podání inzulinu několikrát denně), kteří musí dávky inzulinu upravovat před každým jídlem dle aktuální glykémie (resp hladiny glukózy), sledovat vývoje po jídle, měřit se opakovaně v rámci pohybu, stresu… senzory přináší ulehčení života. Umožňují zobrazení hladin glukózy po celý den (jak jste již zmiňovala) a tak zachytí výkyvy a vývoje těchto hladin. 

    Další výhodou je možnost nastavení alarmů pro nízké a vysoké hladiny glukózy. Nevýhodou je, že senzory neměří v krvi, ale v mezibuněčné tekutině (proto i mluvím o hladině glukózy) a mají proto určité zpoždění (10-20 minut) oproti hodnotám glykémie přímo z krve. Zde pomáhají trendové šipky, které ukazují na směr vývoje hladin. V akutních situacích se ale při používání senzorů doporučuje kontrola glykémie glukometrem. Další informace o výhodách a nevýhodách CGM můžete nalézt zde: https://www.cukrovka.cz/kontinualni-monitorace-koncentrace-glukozy-cgms. Při používání senzorů je možnost stažení dat. Je zde pak možné podrobněji zhodnotit vývoje hladin glukózy, najít problematické situace, zkusit najít jejich řešení…   Většina senzorů dnes spolupracuje s “chytrými” telefony, ale některé z nich umožňují i využití za pomoci speciální čtečky nebo přijímače. Chápu ale, že i tyto technologie mohou být pro starší pacienty náročné a proto je stále možné využít pravidelné měření glukometrem.

    Každá metoda má své výhody a nevýhody. Je preferována u jiné skupiny pacientů. Cílem není mít tu nejmodernější‘ metodu, ale tu, která konkrétnímu pacientovi nejlépe funguje a vyhovuje.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Je mi 66let, od 40 let se léčím s cukrovkou 2typu. Jsem po třech operacích srdce..Píchám si 5x denně různé inzuliny v nejvyššch dávkách. Při použití senzorů se mi daří snižovat glykémii na hodnotu cca 10moll. Co více mohu udělat pro nárok na diasenzor zdarma.Z důchodu si nemohu dovolit utratit měsíčně 3000kc. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Miroslav

    Odpověď

    Dobrý den,

    od roku 2026 je možnost předpisu senzorů i u pacientů s DM 2.typu nebo jiných typů (nejen DM 1.typu), kteří jsou na léčbě inzulinem podávaným minimálně 3x denně.

    Pacient musí splňovat i další doplňující podmínky.

    Senzory se dělí podle nové vyhlášky na limitovanou CGM a rtCGM -  do každé skupiny spadají jiné typy senzorů. Pro běžnou monitoraci (bez inzulinových pump) jsou určeny především senzory ve skupině limitované CGM, proto zmíním podmínky pro předpis monitorace u těchto senzorů.

    Pacient musí splňovat jednu z následujících podmínek:

    • Glykovaný hemoglobin nad 53 mmol/mol (ukazatel dlouhodobé kompenzace cukrovky) 
    • Porucha rozpoznávání hypoglykémie
    • Více jak 4% hypoglykémií při předchozím využití senzorů
    • 2 závažné hypoglykémie za posledních 12 měsíců (závažná hypoglykémie vyžaduje pomoc druhé osoby)
    • Prokázané noční hypoglykémie
    • Nestabilní kolísavé glykémie (vyjádřené variabilitou > 36% -  tento parametr je vždy na datech ze senzoru)
    • Nízká sekrece inzulinu (nízký C-peptid). C-peptid je ukazatel kolik se ještě tvoří inzulinu.

    Pacient musí také prokázat pravidelné měření: 

    • Buď glykémie měřené na glukometru (za posledních 30 dní  - průměrně dvě a více měření denně) 
    • Nebo záznam ze senzoru za poslední měsíc (Senzor, který si například sám kupoval)

    Pozor, aby mohl Váš lékař senzory psát, musí mít také speciální certifikát od České diabetologické společnosti. Pokud ho nemá, tak nemůže poukazy na senzory vystavit i kdyby chtěl a pacient na ně měl nárok. Většina diabetologů si postupně kurzy doplňuje, ale docela dlouho trvá i poslání certifikátu a nasmlouvání pojišťovnou. Na lékaři, který certifikát nemá, nemůžete předpis vyžadovat -  nanejvýš se můžete rozhodnout změnit diabetologa.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Cukrovka a technologie"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!