Logo Cukrovka
Menu
  1. Úvod
  2. Poradna
  3. ranní hyperglykémie u nediagnostikovaného diabetika

Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

ranní hyperglykémie u nediagnostikovaného diabetika

Datum vložení dotazu: 21.07.2020

Ptá se: Markéta

Dotaz

Vážený pane profesore, snad se nebudete zlobit, že v těchto koronavirových časech se na Vás obracím s žádostí o konzultaci pravidelné ranní hyperglykemie. Rovnou hlásím, že prozatím NEJSEM diagnostikovaný diabetik. Tedy alespoň dle výsledků základního oGTT. Na test jsem byla odeslána ( v posledních letech opakovaně ) obvodní lékařkou, poté, co mi náhodně naměřila hodnotu cukru v krvi na lačno 6,4 mmol/l. Ujistila jsem ji, že už jsem to zažila, i předchozí praktický lékař a stejně tak test v rámci těhotenství ( před sedmi lety ) měly stejný výsledek – tedy chronicky vysoký ( podhraniční ) ranní cukr ( osobně se domnívám, že je to u mne stresová reakce na ranní vstávání a příliv povinností, zejména v zimě…). Vždy po podání glukózy však zcela normální reakce = inzulín se vyplavil, hladina klesla do normy…. cukrovku nemáte, na shledanou. Výsledek mě však neuklidnil. Vzhledem k četnosti opakování stejné situace během let jsem se rozhodla poněkud samostatně pro hlubší průzkum. K tomu mě vedou i další vážné důvody, jednak jsem 11 let po operaci adenohypofízy ( ÚVN, prof. David Netuka, kontroly na MRI pravidelné ), substituce naštěstí pouze Letrox, ostatní vyrábím…např. Kortizol, ale stejně je v těle od té doby vše jinak. Jednak nadváha, se kterou se mi nedaří zcela zamávat ani na nízkosacharidové stravě ( předtím jsem byla celý život štíhlá ), dále dlouhý menstruační cyklus ( cca 33-35 dnů ). Ale z hlediska lékařů jsem naživu, podařilo se mi otěhotnět a porodit zdravé dítě…..více od nich asi nemohu chtít. Již několik let také držím pravidelné jednodenní půsty a běžně se snažím stravovat do 150 g S denně, teď, když je již tepleji, v zimě pak i méně. O to paradoxnější mi přijde fakt, že mám vysoký krevní cukr – jak se během mého samotestování ukázalo – nejen ráno. Takže co jsem to vlastně provedla - na vlastní náklady jsem pořídila senzor FreeStyle Libre a započala s monitoringem ( zlatý vynález pro ty chudáky, co si denně museli píchat do prstů!). Rozvrhla jsem si i jakousi „metodiku“ , tedy zařazení různých typů a dávek sacharidů v různých časech, vliv sportu na glykemii, nízkosacharidový den, nebo půst….Tedy 36 hodin pouze o vodě, případně neslazené kávě, zeleném čaji… A výsledky, včetně podrobných jídelníčků, jsem si zapisovala a tiskla. Trochu mi to rozhodila karanténa, uplynuly tři měsíce bez monitorování, máme tepleji….a já se opět chystám, neb mám v záloze ještě jedno „kolečko“. A právě se správnou interpretací výsledků se obracím na Vás, neb sama si s tím evidentně neporadím. Dosavadní přehled ve mně vyvolal zatím jen spousty otázek – ty nejpodstatnější si dovolím Vám položit…. Konkrétní dotazy a příklady: 1 - půst: Ranní glykemie 7,4, v poledne glykemie stále 5,7 a drží se kolem této hodnoty v podstatě až do noci, nejnižší naměřená hladina 4,4 kolem desáté večer…. Takže vlastně celý den dost vysoký cukr, na to, že nic nejím…žádná hypoglykemie se nekoná. 2 – běžný den = snídaně, oběd, večeře…. Při běžné skladbě ranního jídla ( žitný chléb 80 g, vejce, máslo, zelenina ) vystřelí cukr do výšin ( a ten opět klesne ), s pokročilou denní dobou tato „citlivost“ značně klesá a k večeři si klidně dám rýži, víno a cukr zaznamená menší nárůst a menší sestup… 3 – náhodně zařazené sacharidové jídlo v podobě koláče na návštěvě v odpoledních hodinách…nevím, co v něm bylo, ale cukr vyletěl lehce přes 11…k hodnotě 5,2 postupně dospěl až kolem 18téhodiny ( tedy po třech hodinách ). Základní otázka tedy zní: jsou takovéto hodnoty fyziologicky normální, nebo bych měla podstoupit další dovyšetření? A s tím samozřejmě souvisí i další otázky, co a jak ve stravě regulovat, aby člověk docílil optimálního stavu a co je vůbec optimální stav? Dlouhodobě nízký cukr, s tím, že občasný výstřelek nevadí, nebo naopak třeba průměrný cukr, ale striktně zabránit razantnějším výkyvům? Kolikrát denně jíst….s hypoglykemií problém nemám, tedy se mě asi nutně netýká všude doporučovaný režim 5-6ti jídel denně…. Co soudíte o půstu? Kolik sacharidů v potravě je vlastně správně? A je zásadní je rozdělovat přesně mezi hlavní jídla, nebo je zásadní celkové skóre na konci dne? Kdy zařadit sacharidové jídlo? Obecné teze praví, že sacharidy máme přijímat ke snídani…ale upřímně, já mám svého cukru dost i bez snídaně a její vynechání mě nijak neomezuje, ba naopak, spíše mám pocit, že bez snídaně jsem více v pohodě a výkonnější…… Mám v záloze ještě jedno „kolečko“, které bych nyní, na základě Vašich doporučení, ráda aplikovala a pro svůj další život vyvodila nějaký prostý a pokojný návod, jak se stravovat, aby můj cukr a mé zdraví zůstaly v pohodě. Proto touto formou prosím o základní recept…co bych ještě měla vytestovat – mám-li k tomu nyní nástroj… Ještě jednou se omlouvám za to množství informací, S úctou a poděkováním, Markéta
věk: 42 let

Odpověď

Milá Markéto,

z vaší série otázek si vybírám dvě, na které se pokusím odpovědět: co vlastně máte za poruchu a jak byste k ní měla přistupovat.

Možná to bude vypadat kuriózně, ale snadnější je odpovědět na otázku druhou. Co s tím? Píšete, že máte nadváhu a máte občas zvýšené glykémie. Do opravdu vysokých hodnot to nikdy nevyšplhá a je vám celkem dobře. Proto vám doporučuji pokračovat v mírně redukční dietě se sníženým obsahem sacharidů, přibližně 120–150 g denně. K tomu byste se měla, pokud možno, dostatečně a pravidelně pohybovat. Protože neberete žádné léky na diabetes, zejména inzulín, nemusíte mít příliš mnoho denních jídel, stačí 2 nebo 3. Jste-li jinak celkem zdravá, nemusí být na škodu ani ty vaše „pročišťovací“ dny, kdy jíte velmi málo. Podle nedávných studií je to prý docela zdravé. Jenom asi není vhodné, abyste si to strádání potom vynahrazovala nějakými hody, to by pak nemělo velký smysl.

A nyní, co vám vlastně je. To úplně s jistotou nevím, protože jste asi prodělala nějaké onemocnění hypofýzy, podstoupila operaci, ale o co se jednalo, to nevím. Také neuvádíte vaše hodnoty z průběhu glykemické křivky, kdy glykémie byly stanovovány v laboratoři. Nevím také, jakou máte hodnotu glykovaného hemoglobinu a ani profil z vašeho senzoru jste nepřiložila.

Protože jste se ale glukometrem už měřila opakovaně a opakovaně jste měla hodnoty glykémie na lačno nad 7 mmol/ a po jídle i nad 11 mmol/l, mohu s klidným svědomím konstatovat, že máte diabetes. Zcela nejspíš se jedná o lehčí formu diabetu 2. typu, kdy hlavní poruchou u vás je nedostatečně utlumené novotvoření glukózy v játrech na lačno, zejména během noci. To se projevuje zejména zvýšenou glykémií na lačno. Pokud by se podobná porucha vyskytovala také u jiných členů rodiny v jiné generaci, mohlo by se také jednat o vzácný dědičný typ diabetu zvaný MODY, typ 2 (píšeme o tom také na našem webu). Tato silně dědičná porucha se vyznačuje tím, že beta buňky pankreatu reagují až na vyšší hodnoty glykémie, ale zároveň pak reagují dostatečně, takže většinou ani není nutná žádná léčba. A konečně, mohla byste také mít nějakou přidruženou hormonální poruchu s nadprodukcí některého hormonu, který glykémii zvyšuje. Protože jste ale po operaci hypofýzy sledovaná, tak byste o tom asi věděla (např. kortizol či růstový hormon). Mohl by k tomu případně přispívat i nějaký hormonální antikoncepční přípravek.

Co vám tedy doporučuji? Žijte zdravě. Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost, jezte málo, ale v podstatě to, co vám chutná. Občas si zkontrolujte glykémii, někdy na lačno, někdy 1 hod. po jídle. Nemusíte to ale přehánět, stačí třeba 2x týdně. Je to jen proto, abyste včas odhalila, pokud by vám glykémie stoupaly a byla by třeba nějaká léčba. Pro jistotu byste také měla podstoupit oční vyšetření (oční pozadí), aby se vyloučily případné počáteční změny postižení sítnice, to jen pro jistotu.

Prvním lékem (kromě diety) při zvýšených glykémiích na lačno je lék metformin. Ten byste nyní klidně již mohla užívat, ale není nutné. Tento lék se nebere ani tak pro kosmetiku glykémií, ale protože zpomaluje přechod do zjevného diabetu 2. typu. Upozorňuji ale, že málo kalorická dieta a pohyb mají efekt ještě lepší.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1094 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den. Píchám si inzulín 4krát dávka7-8. Příklad: před jídlem mám 6.8, píchnu 7 a 1-2 hod po jídle mi spadne cukr pod 4. Několikrát za měsíc.Kupuju si senzor,sám to neuhlídám. Mohou vynechat píchnutí před jídlem a podle křivky na senzoru si připíchnout. Děkuji.

    Odpověď

    Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

    Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

    Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

    Hodnota 4 nemusí být příliš nízká, je to v podstatě ještě v normě, ale u staršího člověka jsme opatrnější, zejména by to nešlo ještě více dolů, např. pod 3 mmol/l. Pokud byste svůj inzulínový ani stravovací režim neměnil, doporučuji dávky inzulínu před jídly trochu snížit, např. na 5 j. Pokud byste nezvýšil dávku bazálního inzulínu, zatím bych inzulín před jídly nevynechával docela.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, už několik let mívám stavy, že když se delší dobu nenajím, začne mi být špatně, mžitky před očima, závratě. Někdy vydržím 4 hodiny, někdy je to už po 2 hodinách. Je jedno co sním. Zvláštní ale je, že když mi přijde špatně, nestačí se napít nebo sníst bonbón/hroznový cukr, musí to být něco co mě i zasytí. U diabetoložky jsem byla, řekla že cukrovku nemám, a nemá smysl dělat test na zjištění inzulinové resistence, že se to léčit nedá, pouze držet dietu-200 g sacharidů za den. Hodnoty krevi byli: Glukóza-5,34 mmol/l a Glykovaný hemoglobin 36 mmol/mol. Můj tatínek si od mládí píchá inzulin, mamin má zvýšený cukr. Myslíte, že se u mně jedná o insulinovou resistenci, a mám jen zkusit tu dietu? Nebo je to reaktivní hypoglykémie či něco jiného? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Lea

    Odpověď

    Dobrý den, Leo,

    podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

    Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

    Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

    Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

    Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

    Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

    Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Ako obnoviť vlastný inzulín pri diabete 2 .Prečo inzulín len udržuje človeka pri živote a nevylieči ? Ďakujem .

    Odpověď

    Milá paní Mário,

    vaše otázka je dost častá a chápu, co tím myslíte. Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji.

    U diabetu 2. typu není hlavní problém jen v tom, že by tělo „nemělo inzulín“. Naopak – v počátku ho bývá často i dost. Problém je v tom, že na něj tělo špatně reaguje (tzv. inzulínová rezistence) a postupně se navíc schopnost slinivky inzulín tvořit snižuje.

    Proto inzulín neléčí příčinu nemoci, ale nahrazuje to, co už tělo nezvládá. Podobně jako brýle neuzdraví oči, ale umožní dobře vidět.

    Obnova vlastního inzulínu je bohužel omezená. Co ale lze ovlivnit:

    • snížení hmotnosti (i malé zhubnutí může výrazně pomoci),

    pravidelný pohyb,

    • vhodná strava (méně jednoduchých cukrů, rozumné množství sacharidů),
    • moderní léky, které zlepšují účinek vlastního inzulínu nebo podporují jeho tvorbu.

    U některých lidí se díky tomu podaří potřebu inzulínu oddálit nebo snížit. Ve vyšším věku a při delším trvání diabetu už ale slinivka často není schopna produkci inzulínu dostatečně obnovit.

    Je důležité říci, že inzulín pro vás není „poslední špatná možnost“, ale velmi účinná a bezpečná léčba, která chrání organismus před komplikacemi (oči, ledviny, nervy, cévy).

    Ve vašem případě, kdy váha je celkem v pořádku, už pravděpodobně nejde tolik o dietu, ale spíše o to, jak dobře vaše slinivka ještě pracuje. O tom rozhodne váš lékař podle hodnot cukru a případně dalších vyšetření.

    Inzulín člověka „udržuje při životě“ proto, že nahrazuje chybějící hormon. Samotnou příčinu diabetu 2. typu ale zatím medicína úplně odstranit neumí.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Som na umelom inzulíne, má veľa nežiadúcich účinkov s ktorými nemôžem pri tomto lieku súhlasiť, stav sa mi stále zhoršuje vysoký tlak, zlé trávenie, svrbenie tela, slabosť a únava. Aký revolučný liek bol vyvinutý, aby ľudia na cukrovku mohli žiť ?

    Odpověď

    Milá Maria,

    je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

    Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

    Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Jaký inzulín je vhodný při inzulinové rezistenci

    Odpověď

    Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.

    Co je důležité pochopit

    Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
    Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.

    U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.

    Jaký inzulin se obvykle používá

    1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby

    Používá se nejčastěji jako první krok.

    • Lantus
    • Toujeo
    • Tresiba

    Výhody:

    • stabilní účinek
    • nižší riziko hypoglykémie
    • dávkování 1× denně

    U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.

    2) Rychle působící inzulin (k jídlu)

    Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.

    • Novorapid
    • Humalog

    Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.

    3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)

    U výraznější inzulinové rezistence:

    • Toujeo
    • Humulin R U-500

    Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.

    Co je v tomto případě klíčové

    Ve Vašem případě je zásadní, že:

    • inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
    • základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin

    Důležité kroky:

    • redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
    • pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
    • úprava stravy
    • často lék jako metformin

    Shrnutí

    • Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
    • nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
    • při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
    • hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny

    V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!