Příliš vysoká glykémie při inzulínu semglee

Vážený Miloši,

radit na dálku, jak léčit diabetes 1. typu u osoby s Downovým syndromem je pro mě obtížné. Nemám s tím zatím osobní zkušenosti. Určitě velmi záleží na tom, do jaké míry je váš syn schopen a ochoten dodržovat správný dietní a pohybový režim a do jaké míry potřebuje pomoc další osoby, asi od vás. Také je dobré vědět, zda připadají v úvahu nějaké neočekávané reakce nebo nápady, nebo zda syn spíše inklinuje k pravidelnému režimu bez neočekávaných nápadů nebo případně zbrklých řešení. Syn má, jak už to bývá, mírnou nadváhu a asi má dobrou chuť k jídlu. Je potřeba vědět, jak jí odolává, když má zvýšenou glykémii, ale také jak reaguje na případnou hypoglykémii.

Inzulín Semglee působí asi 18 hod. a často je nutné jej podávat ve dvou denních dávkách. Podává-li se před spaním, jeho hlavním úkolem je zabránit vysokým hodnotám ráno, ale přitom nepůsobit noční hypoglykémii. Humulin R je běžný rychle působící inzulín.

Oba přípravky inzulínu jsou kvalitní a je nepravděpodobné, že by speciálně na vašeho syna působily nedostatečně. Záleží zejména na správném dávkování a dodržování dietního a pohybového režimu. Na druhou stranu, možností je dnes hodně, ale od výměny bych příliš neočekával. Existují přípravky inzulínu, které působí podstatně déle než Semglee (např. Tresiba působí 36 hod. a více), nebo naopak o něco rychleji než Humulin R, např. Novorapid či Fiasp.

Jsou-li glykémie vysoké ráno, je potřeba zvýšit dávku Semglee večer a omezit večerní příjem sacharidů. Jsou-li glykémie vysoké po jídle, je nutné dávat větší dávky Humulinu R nebo omezovat množství sacharidů v jídlech.

Měl byste mít k dispozici vzorovou dietu, která by mohla obsahovat např. 200 g sacharidů v 3 až 5 denních porcích. Pokud by syn měl hlad, mohl by jíst trochu více bílkovin (např. masa, tvarohu, neslazených jogurtů) a zejména nesladké zeleniny. Je ale nutné počítat i se sacharidy v zelenině, ovoci, polívkách, v jogurtu apod.

Kromě určité pravidelnosti by se pro vašeho syna určitě hodil kontinuální senzor hladiny krevního cukru v podkoží. Možná, že jej má. Na něm je možné vidět v každém okamžiku, zda glykémie stoupá či klesá a reagovat podle toho. Určitou možnost by mohlo představovat použití inzulínové pumpy spolu se senzorem. Moderní pumpy jsou schopné částečně samy reagovat na vzestup glykémie, kdy inzulín přidávají, nebo naopak zpomalují či zastavují, když glykémie nebezpečně klesá.

Obecně jsou taková zařízení vhodná pro osoby silně motivované a disciplinované. Na druhé straně existují také studie, které ukazují, že i u osob, které svoji léčbu diabetu zvládají špatně, představují přínos. Většinou navodí jasné zlepšení.

Nevýhodami takového řešení jsou ale:

1. zbrklé osoby mohou reagovat nepřiměřeně, takže ukvapeně reagují na naměřené hodnoty a mohou si tím způsobit hypoglykémii
2. zařízení je nutné dobře nastavit a sledovat. Do pumpy je nutné zavádět náplně s inzulínem, je nutné zapojit tenkou jehlu s kanylou, kterou se inzulín podává, je nutné upevnit senzor a dávat pozor, aby se omylem nevytrhnul, protože je nákladný.

Pokud by váš syn byl spíše klidný a disciplinovaný, mohl by tento systém s vaší pomocí fungovat. Výsledky by nemusely být perfektní, ale pravděpodobně by došlo ke zlepšení. Pumpa by se nastavila na určitou rychlost, před jídly by si váš syn dával pumpou bolusové dávky podobně, jako to řeší s rychle působícím inzulínem a o určité „doladění“ by se už pumpa částečně starala sama: přidávala, když by glykémie byly vysoko, ubírala, když by směřovaly příliš nízko. Zodpovědná osoba by ale musela kontrolovat, že pumpa, kanyla i senzor jsou v pořádku. Případ pacienta s inzulínovou pumpou a Downovým syndromem neznám, ale v literatuře jsem takový případ našel.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)