Poradna

prediabetes/diabetes 2. typu...?, obezita, neuropatie dolních končetin

Datum vložení dotazu: 08.01.2020

Ptá se: Marek

Dotaz

Dobrý den, nevím, jestli velmi podobný dotaz již skutečně někdo přede mnou nepoložil. Zaujala mě předcházející odpověď kolegovi, který má prediabetes. Jelikož jsem již dostatečně starý (43 let), velmi obézní (tzv. morbidní) a potýkám se poslední 3-4 roky s (mírnou, zhoršující se) neuropatií dolních končetin a defektem, tak první, co téměř každého napadne, je, že je to důsledkem cukrovky. V roce 2017 jsem byl prvně na diabetologii na poliklinice, měřili mi glykovaný hemoglobin, glukózu v krvi s výsledkem vyloučení diabetu, ale s diagnózou prediabetu, neboť zjistili (jednou) glykemii nalačno v kapilární krvi je 5,8 mmol/l. Později jsem měl též 5,8 mmol/l (před OGTT), poté 5,3 mmol/l. Poslali mě na OGTT, přesné hodnoty po 2 hodinách bohužel neznám, ale vyloučili cukrovku. V roce 2019 (tedy asi před půl rokem) nastala situace znovu, že má praktická lékařka na základě jednoho měření na lačno s hodnotou 6 mmol/l, mě poslala na OGTT do nemocnice. Výsledky: na lačno 5,7 mmol/l (na glukometru 5,5 mmol/l), po dvou hodinách 6,1 mmol/l. Nyní jsme se přehoupli do roku 2020 a z neurologie, kam jsem se objednal, a po 10 měsících konečně dostal na vyšetření, na základě měření 6,1 mmol/l, ovšem ne nalačno, mě opět odesílají na OGTT. Chtěl jsem se jednak zeptat, zda to má cenu, dále když píšete: "Prediabetes máme když: - glykemie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi je 5,6 – 6,9 mmol/l nebo v žilní plazmě 5,6 – 7,7 mmol/l (nuto pak udělat oGTT) - glykemie 2 hod po oGTT je 7,8 mmol/l – 11 mmol/l - glykovaný hemoglobin je v rozmezí 39 - 47 mmol/mol", tak jestli se ta kritéria mají chápat jako spojena spojkami a nebo spojkami nebo či jak se vůbec mají chápat. Mimochodem, oficiální hodnoty glykovaného hemoglobinu jsem měl v 39 mmol/mol (2017), 37 mmol/mol (březen 2019) a 39 mmol/mol (říjen 2019). Protože jsem udělal velice špatné zkušenosti s arogantním chováním zdravotních sester na dermatologii i oftalmologii, které mě hned klasifikovali jako diabetika, a to na základě prvního měření 5,8 mmol/l, tak jsem přivítal, že jsem dostal od praktické lékařky glukometr. Prováděl jsem loni měření, dokud mi stačily pásky a mám tedy podrobnější informace, které bohužel nikoho ze zdravotníků nezajímaly, i když jsem jim je chtěl ukázat (též vidím v odpovědích některých lékařů na Internetu, že jediné správné měření je ze žíly, a glukometr je k ničemu). Ale dobrá: průměr ze 38 měření je necelých 5,3 mmol/l nalačno a necelých 5,6 mmol/l 2 h po obědě, což je zřejmě v tolerovaném rozmezí. Nadto jen 5 hodnot nalačno je mimo správné rozmezí, i když je otázkou, jaké vlastně je, když z různých zdrojů (příbalový leták, WHO, laboratoře) vidím různé limity. Líbila se mi Vaše odpověď na kolegu z 18. 12. 2019 "Prediabetes na dietě". Je to správně, když si myslím, že jsem na tom podobně, tedy hlavně, že ve stresu, nemoci, po velkém jídle mohu mít hyperglykémii? Co mám dělat, abych neměl diabetes 2. typu? Ohledně diety mi připadá velice obtížné kombinovat dietu redukční, na (pre)diabetes a na hyperurikémii. Ohledně pohybu je mi s defektem spíš ordinován klid. Stres asi úplně nevyloučím. Děkuji za odpověď, jsem rád, že mohu klást dotaz někomu, kdo problematice rozumí.

Odpověď

Milý Marku, na vaši úpornou, ale z mého pohledu nedůležitou otázku, zda máte prediabetes či diabetes a zda si zasloužíte označení „diabetik“, vám odpovím k vašemu potěšení. Podle všeho diabetes zatím nemáte a nejste tedy diabetik. Aby se stanovila diagnóza prediabetu, by bylo asi třeba podrobnější vyšetření. Ale podle vašich údajů nejspíš nejste ani prediabetik, tedy alespoň pokud to posuzujeme podle dohodnuté lékařské klasifikace.

Obezita je ale velkým rizikovým faktorem pro vznik diabetu. Nahromadění velkého množství tuku ale výrazně snižuje citlivost tkání vůči působení inzulínu. Tuk se hromadí nejprve v podkoží, ale potom prakticky všude, např. v játrech, mezi svalovými vlákny, bohužel i ve stěnách krevních cév a také ve tkáni pankreatu. Inzulín se snaží, aby se v krvi cirkulující tukové součásti někam uložily a tam zůstávaly, a to mu dává stále více práce, jak tuku přibývá. Buňky, které vytvářejí inzulín, se snaží, seč mohou. Někdo má od přírody těchto buněk hodně a dobře mu fungují, takže ani velká obezita u nich ke vzniku diabetu nevede. Ale všeho do času. I slinivka břišní je postupně zalita tukem, který poškozuje Langerhansovy ostrůvky, kde se inzulín tvoří. Neustálý boj je vyčerpává a mnohé v boji podlehnou. Obézní pacienti mají zpravidla o hodně vyšší krevní hladiny inzulínu oproti ostatním osobám, dokud na to slinivka stačí. Postupem čas se většinou stane, že se diabetes vyvine, i když existují výjimky. Nechci říct „čestné“, protože v tomto případě na tom příslušná osoba nemá žádnou zásluhu.

Když vás tedy lékaři a sestry vidí, okamžitě je napadne slovo „diabetik“, zvláště když máte polyneuropatii a neuropatické defekty na končetinách. Samozřejmě to od nich není hezké, měli by mít radost, že alespoň toto je v pořádku. Mně, ač mám také určitý stupeň nadváhy, by spíše uráželo označení „tlusťoch“ (možná i nevyslovené), zejména při vědomí, že o tom člověk dobře ví, snaží se s tím něco dělat, a ono je to obtížné a někdy se to zdá skoro nemožné.

Obezita úzce souvisí s velkým příjmem potravy a malou fyzickou aktivitou, ale to zdaleka není všechno! Vědci stále pátrají, proč velká obezita vzniká jenom u někoho a co vede k tomu, že sytý člověk dále jí, i když by mu celé tělo mělo signalizovat, že už má dost. Je to prostě porucha a někdy velmi závažná porucha. Může to souviset s vrozeným nastavením už někde v mozku, v porušeném metabolismu tukové tkáně, která nedostatečně signalizuje, že už jí je dost, dnes se dokonce mluví i o střevních bakteriích, které u někoho mají odlišené složení a také vysílají do těla jiné signály, než u šťastnějších lidí bez obezity. Všichni lidé a zdravotníci zejména by na vás měli hledět s pochopením, i když většinou jejich jedinou možností je stále opakovat: jezte méně, pohybujte se více. Tady prostě známé přísloví platí opačně: Hladový sytému nevěří. A přeneseno do vaší zkušenosti: štíhlá sestřička „tlusťochovi“ nevěří, tedy pokud není dostatečně vzdělaná a empatická.

Teď pár slov k vaší polyneuropatii. Zdaleka nejčastější forma polyneuropatie je diabetická. Její vznik je podmíněn zejména vysokými hodnotami glykémie, ale je to mnohem složitější. U obézních osob, velice často s diabetem a vysokými hladinami inzulínu, vzniká v nahromaděné tukové tkáni určitá, zdánlivě velmi lehká, forma zánětu. Zánětlivé buňky ale opět vysílají do těla různé signály a molekuly, a ty poškozují nervové buňky. Polyneuropatie proto může vznikat i u obézních osob, které přímo diabetes nemají, ale mají už výrazně sníženou citlivost vůči inzulínu. A to bude nejspíš váš případ, když vyloučím možnost poškození alkoholem, nějakými toxickými látkami, autoimunitou či nějakou formou vrozené neurologické poruchy. A co s tím? Však víte.

A nyní ještě rada na konec: Vy uvádíte, že jste již „dostatečně“ starý. Z mého pohledu jste ale spíše ještě „dostatečně“ mladý. Mladý na to, aby stálo za to s vaší těžkou obezitou něco zásadního udělat. Zlepšit a prodloužit vám život. Kdybyste pořádně zhubnul, netvořil by se vám defekt na noze, zlepšila by se neuropatie, snížilo by si riziko vzniku diabetu, ulevilo by se vašim kloubům, srdci a možná i duši. Měl byste navštívit specializované centrum, kde se obezitou zabývají a provádějí tzv. bariatrickou léčbu. Ta spočívá v chirurgickém zákroku na vašem zažívacím ústrojí, který vám pomůže zásadním způsobem zhubnout, např. o 30 kg za rok. Jste na to ještě dostatečně mladý a doufejme i dostatečně silný, silný svým odhodláním.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

255 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, manželovi diagnostikovali v nemocnici cukrovku a musel zahájit léčbu jak léky, tak dietou a pohybem. V rámci prevence si tak zkouším hladinu cukru na glukomertu i já. Na lačno ráno, se mi to pohybuje mezi 4,8 až 5,1 mmol/l. Mám se začít znepokojovat a už preventivně něco podnikat? S hubnutím to není u mně jednoduché, protože mám hormonální léčbu od gynekologa a taky horminální léčbu štítné žlázy. Děkuji za odpověď... Jarka

    Odpověď

    Milá Jarko, glykémie máte zcela v normě, tak se alespoň z tohoto důvodu nemusíte znepokojovat. Nadváhu trochu máte, tak se přece jen pokoušejte to řešit. Ani hormonální léčba ani porušená funkce štítné žlázy nejsou povolenkami k bezstarostnému tloustnutí. Pokud se léčba provádí dobře, není důvod, proč by měla vést k obezitě.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    poznámka redakce:

    Vaše BMI (body mass index) je 32,87 což znamená pro Vaši věkovou kategorii střední nadváhu (obezita 1. stupně). Vaše ideální váha by měla být 53 kg

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den. Přítel má diabetes, píchá si inzulin, má operovanou slinivku. Chronická pankreatitida. Vždy po obědě cca 1hod. mu klesne glykěmie na cca 2,1-3,4 mmol/l. Rychle si veme hroznový cukr nebo colu. Přitom dodržujeme příjem sacharidů a ostatní věci. Píchá si 8-8-6 jednotek pérem Novorapid a večer 8 jednotek Levemir. Nevím co to může způsobovat. Předem děkuji za odpověď. Šárka

    Odpověď

    Milá Šárko, vašemu příteli po operaci slinivky břišní klesla schopnost prokukovat vlastní inzulín, a tak si ho musí píchat. Podle zvolených dávek má ale pravděpodobně zachovanou určitou vlastní sekreci ve zbytku slinivky, který mu po operaci zůstal.

    Na prvním místě si váš přítel musí pravidelně v průběhu dne měřit glykémie, nebo si případně opatřit kontinuální senzor glykémií, který je nyní k dispozici. Musí se naučit, kolik inzulínu je pro něho vhodné s ohledem především na množství sacharidů v jídle, které se chystá sníst.

    Hypoglykémie má buď proto, že jí příliš málo sacharidů, nebo si naopak dává příliš velké dávky inzulínu. Bude záležet na tom, zda je štíhlý a naopak eventuálně je pro něho vhodné trochu přibrat, nebo štíhlý není.

    V prvním případě mu doporučuji tedy trochu více jíst, zejména v poledne, kdy potom mívá ty hypoglykémie. V druhém případě bude ale vhodné spíše snížit dávky inzulínu, např. z 8 na 6 a vyzkoušet to. Především ale se o to musí sám aktivně starat, seznámit se, jak dlouho který inzulín působí a kolik sacharidů obsahuje které jídlo. Měl by si umět samostatně upravovat dávky. K tomu samozřejmě potřebuje pořádnou edukaci od svého lékaře a od edukačních a dietních sester.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Aplikuji si inzulin 4x denně. Vždy po nočnim inzulinu dostávám nezřízený hlad. Je to tak v posledních šesti měsících. Hana

    Odpověď

    Milá Hano, asi tušíte, že vám nemohu jen tak snadno poradit. Pokud se jedná skutečně jen o „hlad“, tak bych měl jen jednu odpověď, kterou ani nebudu psát, protože si ji sama domyslíte.

    Pokud tím ale myslíte něco jiného, musela byste se ve svém dotazu trochu více rozepsat. Nejčastěji pacienti zaměňují pojmy „hlad“ a „hypoglykémie“. Přiznám se, že s jedním z nich se mi tak dlouho nepodařilo se domluvit, až si raději zvolil jiného lékaře, tedy v tomto případě mladou lékařku. A ta ho pochopila lépe.

    Vždycky jsem mu radil, aby si trochu snížil dávku inzulínu, a on na to, že potom má příliš vysokou glykémii. Tak jsem mu tedy radil, ať jí trochu méně, a on zas, že potom má „hlad“. „Když tedy máte takový hlad a jste celkem štíhlý, tak si trochu přidejte inzulín a pořádně se najezte“, řekl jsem mu. Na to on ale, že potom má zase glykémii vysokou. „A když máte hlad“, ptal jsem se, „jakou máte glykémii?“. Na to on, že většinou nízkou. Tak jsem se zaradoval: „Tak se trochu najezte, ale opravdu jen trochu“. Ale nezabralo to: „To mám ale glykémii moc vysokou“. „A máte tedy hlad, nebo skutečně hypoglykémii?“. On na to: „No prostě hlad, to já nepoznám“.

    Když mi tedy napíšete, že máte hlad po dlouho účinkujícím inzulínu, tak mě jako první možnost napadne, že máte potom příliš nízkou glykémii (pod přibližně 3,5 mmol/l), a to u vás vyvolá velký pocit hladu, takže se musíte potom hodně najíst (a glykémie je potom asi vysoká). Jinak ale vězte, že jiným způsobem inzulín pocit hladu nevyvolává. Takže pokud máte jen velikou chuť k jídlu, ale glykémie normální či dokonce mírně zvýšené, tak to není po žádném inzulínu.

    Proto vám radím, abyste si především měřila glykémie. Pokud budou v doporučeném rozmezí, tak vám nezbývá, než ten hlad vůlí překonat.

    Pokud ale zjistíte, že glykémie klesají pod doporučené hodnoty, např. opakovaně kolem 4,0 mmol/l), tak by bylo vhodné noční inzulín snížit či možná dokonce vynechat. Místo toho byste možná mohla dostat tzv. analog glukagon-like peptidu 1 (GLP 1 analog), který bude rovněž (ale jen mírně) snižovat glykémii, ale zároveň tlumí pocit hladu. To ale musí posoudit váš lékař. GLP-1 analoga nejsou až na výjimky vhodná pro pacienty s diabetem 1. typu, což vy ale pravděpodobně nejste.

    No a další možnost je, že dávka vašeho krátce účinného inzulínu před večeří je příliš vysoká a vyvolává vám potom v kombinaci s tím dlouhým inzulínem hypoglykémie. Na to by bylo vhodné jeho dávku přiměřeně snížit.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    1 hodinu po odběru mě postihne nevolnost a začnu se potit. Jak zvolit stravu, aby tomu nedocházelo? Jíst nabízené občerstvení - rohlík, šunka, sýr, ledové kaštany (samozřejmě bez nich) nebo nejíst? Zkusila jsem banán, ale stejný efekt. Děkuji za odpověď Edita

    Odpověď

    Milá Edito, na tento dotaz vám nedokážu odpovědět, protože o vás skoro nic nevím. V záhlaví dotazu máte uvedeno „dárcovství krve a prediabetes“, ale jak to s vámi souvisí, nevím, protože v dotazu se o tom již nezmiňujete. Takže si pokusím poskládat dotaz sám:

    Asi vám někdo zjistil prediabetes, ale diabetes nemáte, protože v tomto případě bysta nebyla vhodnou osobou pro dárcovství krve. Ze stejného důvodu netrpíte žádnou vážnější chorobou. No, a po větším odběru krve je vám za hodinu nevolno po jídle. Vy se asi ptáte, jak se zachovat příště, až zas budete darovat krev. Mimochodem, velmi si vaší dobré vůle vážím a oceňuji to.

    Normálně bych myslel, že určitý stupeň nevolnosti po odběru by mohl postihnout i zcela zdravou osobu. Odběr může mírně snížit krevní tlak, a kdy se potom v důsledku jídla více prokrví vaše zažívací orgány, může to pokles krevního tlaku u někoho ještě dále podpořit.

    Navrhuji vám tedy, abyste zejména po odběru dostatečně pila, byla déle v klidu a jedla pomalu. Jezte to, na co máte chuť, třeba i ty ledové kaštany, když to je pro jednou. Do souvislosti s pre-diabetem si vaše potíže neumím dát a především by bylo potřeba zjistit, zda vás podobné stavy nepostihují i za jiných situací.

    Ale ještě jednou, máte můj obdiv a jako lékař vám děkuji.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den. Vážený pane doktore. Je mi 44 let.188 cm a 95 kg. Mám po testu OGGT diagnostikovaný prediabetes. Před testem na lačno 6,9 a po dvou hodinách 5,00. Pořídil jsem si tedy glukometr a měřím hlavně ty ranní glykémie. Pořád se pohybují okolo 6-7 mmol. Spíše ale k těm 7 mmol.Mám užívat Siofor 500 jednou ráno, ale ten zatím neužívám. Je to asi velká hloupost z mé strany, ale jak potom poznám, že mi zabere dieta a pohyb když výsledky bude zkreslovat ten Siofor? To ho pak budu muset užívat do konce života, nebo i ten se dá časem vysadit? Vím že je u mně větší pravděpodobnost přechodu v budoucnu do diabetu 2.typu, ale třeba budu mít štěstí a vrátím se na zdravé hodnoty. Jenže po Sioforu už nepoznám, zda funguje pohyb a dieta, nebo právě ty léky. Děkuji za odpověď. Marek

    Odpověď

    Milý Marku, Sioforu (metformin) se nebojte. Je to dobrý a bezpečný lék a rozhodně nic nezhoršuje a ani neohrožuje to, že by si na něj tělo zvyklo a po případném vysazení by byl stav horší než dříve. Můžete si o něm přečíst můj trochu zábavný článek "Proč mě lidi nemaj rádi" na našem webu. Ostatně, pan doktor vám zatím doporučil jen poměrně hodně nízkou dávku. Metformin mimo jiné tlumí novotvorbu glukózy ve stavu na lačno, která je asi u vás zvýšená.

    Jinak ale máte poruchu lehkou a mohl byste klidně začít se Sioforem i s dietním a pohybovým režimem. Když se stav upraví, můžete Siofor zkusit vysadit. Věřte, že Sioforem nic nepokazíte.

    Možná máte nějaké období, kdy více jíte než dříve a méně se pohybujete. Je možné, že po změně režimu se vše upraví. Jinak ale, vzhledem k tomu, že jste mladý a nejste obézní, vám také může časem pomalu ubývat sekrece inzulínu a pak budete potřebovat ještě nějakou jinou léčbu. Já bych byl zatím rád, že je to tak, jak to je. Užívejte Siofor, cvičte a jezte zdravě a méně. Když bude pak vše v pořádku, klidně to zkuste bez Sioforu, nic vám nyní nehrozí. Jen se občas změřte.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Pravidla poradny

Dříve, než položíte svůj dotaz, vyhledejte si, prosím, zda ten samý nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Návod "Jak na to" naleznete v sekci Vyhledávání v dotazech. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejňovány, stejně jako odpověď na ně. Neuvádějte, prosím, celé své jméno. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky působí pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!