množství ketonů v krvi

Milý Pavle,

ketolátky se v organismu hromadí za situace, kdy člověk nemá přísun sacharidů a tělo si získává energii převážně pomocí tuků. Takový stav nastává při delším hladovění, např. po 24 hod. u zdravých lidí. Ketolátky slouží jako zdroj energie, a tak se jejich hladina zvyšuje nejprve jen málo. Teprve když je tělo nestačí dostatečně rychle využívat, začnou se hromadit v těle více. To už bývá provázeno určitým stupněm nevolnosti a může to vyústit až v závažnou ketózu. U zdravých lidí k tomu ale zpravidla nedochází.

Zcela jiná situace je ale u pacientů s diabetem, především diabetem 1. typu, ale také u diabetu typu 2. Těm chybí inzulín, který je potřebný ke správnému metabolismu sacharidů, ale podílí se také na metabolismu tuků. V tomto případě se při nedostatku inzulínu, zvláště při závažném nedostatku, hromadí v těle ketolátky natolik, že vzniká až životu nebezpečná ketoacidóza. Zpravidla bývá při tom výrazně zvýšená také glykémie, ale není to zcela podmínkou. Pokud člověku chybí inzulín a zároveň člověk nepřijímá sacharidy, nebo je eliminuje z těla jiným způsobem (např. močí, zvláště za použití některých nových léků, které mohou vylučování cukru močí zvyšovat), může být i u diabetiků v ketoacidóze glykémie jen mírně zvýšená.

Mezi ketolátky se řadí především kyselina betahydroxymáselná (beta hydroxy butyrát), kyselina aceto-octová a aceton. Nejvýznamnější je první z nich, beta-hydroxybutyrát. Ten se také zpravidla stanovuje v laboratořích a jsou také dostupné domácí měřiče podobné glukometrům, které tuto látku stanovují.

Pacienti s diabetem by neměli mít hladiny betahydroxymáselné kyseliny vyšší než 0,6 mmol/l. Pokud je hladina vyšší, znamená to, že je naléhavě nutné zlepšit léčbu inzulínem.

Výsledek se hodnotí jako již nebezpečný pří vzestupu nad 1 mmol/l. Hodnota nad 1,5 mmol/l je již výrazně zvýšená.

Hodnota nad 3 mmol/l již svědčí u diabetiků pro ketoacidóza a je naléhavě nutná léčba.

Druhou významnou ketolátkou, která se ale stanovuje méně často, je acetoacetát. Jeho normální hladina na lačno je asi 0,13 – 0,43 mmol/l. Jeho hladina se rovněž zvyšuje při hladovění, a to až na 7–8 mmol/l. Udává se, že při diabetické ketoacidóze hladina acetoacetátu dosahuje až 25–30 mmol/l. Další ketolátka, aceton, se v krvi běžně nestanovuje. Aceton se dále již nemetabolizuje a z těla se dostává dechem nebo močí. Proto bývá při ketóze cítit z dechu.

Na rozdíl od pacientů s diabetem, kterým chybí inzulín, může být hladina kyseliny betahydroxymáselné u zdravých osob zvýšená také při dlouhodobém hladovění, glykémie ale při tom nestoupá. Při tzv. ketogenní dietě, kterou někteří doporučují k intenzivnímu hubnutí, může hladina stoupat nad 1 mmol/l. Z mého pohledu by ale rozhodně neměla stoupat nad 3 mmol/l. Přesná doporučení jsem ale nenalezl, asi proto, že tzv. ketogenních diet je hodně a zpravidla jejich zdravotní bezpečnost není ověřená.

Chcete-li tedy hubnout především prostřednictvím velmi omezeného množství sacharidů a pokud nejste diabetik, považoval bych za dostatečné dosažení hladiny mezi 0,6 a 1 mmol/l.

Z dlouhodobého hlediska ale přece jen doporučuji běžnou nízkokalorickou dietu s vyváženým omezením jak sacharidů, tak i tuků v dietě. Pravděpodobně pro hubnutí je každá dieta lepší než nic, pokud ji člověk skutečně dodržuje. Rozumná nízkokalorická dieta je ale určitě nejlepší, jen není opředena žádnými kouzelnými představami, a tak člověku nezbývá než vytrvalost a vytrvalost.

Ještě doplňuji další informaci, kterou jsem získal z Wikipedie a která (na to upozorňuji) není ověřená. Zde uváděné doporučení v průběhu ketogenní diety najdete v níže uvedené tabulce. Jenom znovu připomínám, že já osobně přísnou ketogenní dietu ani nediabetikům nedoporučuji.

Tabulka hodnot kyseliny betahydroxy máselné v průběhu ketogenní diety. Data jsou s laskavou pomocí prof. Jabora převzata z odkazu:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Ketogenn%C3%AD_dieta a nejsou ověřená.