manželka trpí cukrovkou, léky ani nově nasazený inzulín nezabírají

Milý Arny, situace vaší paní není zase tak neobvyklá, setkáváme se s tím. Samozřejmě je vždy dobré vyloučit nějakou málo obvyklou příčinu nebo spoluúčast některých léků, zejména kortikosteroidů. Zpravidla se ale jedná o velkou inzulínovou rezistenci, tedy necitlivost organismu k působení inzulínu. Inzulínová rezistence je hlavní příčinou diabetu 2. typu, ale jako diabetes se projeví teprve tehdy, když tělo už nedokáže čelit sníženému účinku inzulínu tím, že ho tvoří stále více.

V současné době existuje již více léků, které citlivost vůči inzulínu zlepšují, ale jejich zvyšující se dávky vaše žena asi už vyčerpala a nyní nezbývá, než přistoupit k léčbě inzulínem. Je-li rezistence velká, mohou být potřebné i velmi velké dávky.

Uvedu situaci, která bývá typická, ale možná je to u vaší paní trochu jinak. Pacienti většinou mívají zadváhu, někdy jsou obézní a někdy dokonce výrazně obézní. Za známku obezity považujeme hodnotu BMI nad 30 kg/m2, vy asi víte, že tato hodnota se počítá podle tělesné hmotnosti a výšky postavy. Osoby s nadváhou mívají sníženou citlivost vůči inzulínu, vyloveně obézní osoby často mají opravdu inzulínovou rezistenci. Kromě toho citlivost vůči inzulínu snižuje malá tělesná aktivita.

Já bych tedy doporučoval tento postup:

1. Prostudovat dietu se sníženým kalorickým obsahem a s výrazně sníženým obsahem sacharidů, např. 120 g sacharidů denně nebo i 100. Téměř všichni pacienti udávají, že jedí málo, ale zdání čato klame. Pokud tedy vaše paní vysloveně rychle nehubne (případ diabetu 1. typu), je výrazné snížení kalorického příjmu tím nejlepším přístupem, i když asi i nejtěžším.

2. Inzulín podávat spíše v malých dávkách, přednost bych dal rychle působícím inzulínům, nyní 3x denně před malými porcemi jídla, na noc déle působící inzulín, rovněž nikoliv v nadměrné dávce. Jako počáteční příklad uvádím rychle působící inzulín 3x 10 j., na noc dlouze působící inzulín 16 j. (Je to skutečně jen příklad, situaci vaší paní nemohu znát). Dávky se mohou případně lehce zvyšovat, ale já nejsem zastáncem velkých dávek v takovém případě. Jen to potence rezistenci a obezitu.

3. Pokračoval bych v lécích, které mohou zlepšovat účinnosti inzulínu. Jedná se zejména o metformin, a to v dávce 2x 1000 mg (pokud není zdravotní důvod, proč by se metformin nehodil). Existují i další léky, které je možné kombinovat.

4. Pokud nebudou glykémie extrémní (nad 20), raději bych spíše než stupňoval postupně dávky inzulínu, tak důsledně dbal na snížený kalorický příjem. Efekt se nemusí dostavit hned, může to trvat třeba i 3 týdny, jen je nutné vydržet s dietou, i když je to těžké. Náhradou je možné konzumovat nesladkou zeleninu v podobě chutných salátů.

5. Velmi důležitý je tělesný pohyb. Samozřejmě nevím, jaké má vaše paní fyzické možnosti, ale moc bych doporučoval např. 2x denně hodinové procházky.

6. Dokud se glykémie neupraví, je dobré dostatečně pít.

S tou dietou se to má tak, že když inzulín nefunguje, stejně se větší porce v těle dostatečně nevyužijí, jen v těle stoupá glykémie a hladina krevních tuků, případně se ty tuky ukládají tam, kam by neměly.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)