Limitní množství ketolátek v moči

Odpověď

Dobrý den, paní Jarko,

pokud si již aplikujete inzulín a užíváte tablety, je důležité říci hned na začátku, že úprava léčby patří vždy do rukou lékaře. Přesto existují obecné kroky, které mohou pomoci ke zlepšení glykémie:

1) Pravidelnost v jídle
Zkuste jíst pravidelně a v menších porcích, ideálně 3 hlavní jídla denně, případně malé svačiny podle doporučení lékaře.
Důležité je omezit rychlé cukry (sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo) a dát přednost složeným sacharidům (celozrnné pečivo, luštěniny).

2) Složení stravy
Pomáhá kombinovat sacharidy s bílkovinami a vlákninou, což zpomalí vstřebávání cukru.
Například místo samotného pečiva přidat sýr, tvaroh, vejce nebo zeleninu.

3) Pohyb
Pravidelný pohyb (např. rychlá chůze 20–30 minut denně) pomáhá snížit glykémii a zlepšuje účinek inzulínu.
Pozor ale na riziko hypoglykémie – zejména pokud si pícháte inzulín.

4) Kontrola glykémie
Měřte si pravidelně glykémii a sledujte, kdy je nejvyšší (ráno, po jídle, večer).
To pomůže lékaři lépe upravit léčbu.

5) Inzulín a léky
Pokud jsou hodnoty dlouhodobě vyšší, je často potřeba upravit dávku inzulínu nebo léků.
To ale nikdy nedělejte sama – obraťte se na svého diabetologa.

6) Pitný režim a další faktory
Dbejte na dostatek tekutin (nejlépe voda).
Vyšší glykémii může zhoršovat také stres, infekce nebo nedostatek spánku.

Kdy zbystřit
Pokud máte opakovaně glykémii např. nad 10 mmol/l, nebo naopak pociťujete příznaky nízkého cukru (slabost, třes, pocení), je vhodné situaci řešit s lékařem co nejdříve.

Shrnutí
Základem je pravidelná strava, omezení cukrů, pohyb a správně nastavená léčba. Pokud i přes tato opatření zůstává cukr vyšší, je velmi pravděpodobné, že bude potřeba úprava inzulínu či léků ve spolupráci s lékařem.

Odpověď

Dobrý den,

váš popis glykémií je poměrně detailní a ve skutečnosti spíše působí fyziologicky (normálně) než jako známka prediabetu. Pokusím se jednotlivé situace vysvětlit:

1) Ranní glykémie lehce zvýšená (např. 5,6 mmol/l), poté klesne
Toto je velmi častý jev, říká se mu „fenomén úsvitu“ (dawn phenomenon).
Nad ránem se zvyšují hormony (kortizol, růstový hormon), které mírně zvyšují glykémii.
U zdravého člověka si tělo během krátké doby poradí, proto hodnota během cca hodiny klesne do normálu.
Hodnota 5,6 mmol/l nalačno je stále v normě. Prediabetes se zvažuje až při opakovaných hodnotách přibližně 5,6–6,9 mmol/l nalačno, ale musí být stabilně zvýšené, ne jednorázově a ne s následným rychlým poklesem.

2) Mírný vzestup po sportu (např. 5,2 mmol/l)
Také zcela normální. Při fyzické aktivitě tělo uvolňuje glukózu ze zásob (játra), aby měly svaly energii.
Proto může glykémie krátkodobě mírně stoupnout, zejména při intenzivnější zátěži.

3) Nižší hodnoty po jídle (např. 4,2 → 3,5 mmol/l)
To je zajímavější, ale stále to může být normální varianta.
Možná vysvětlení jsou velmi dobrá citlivost na inzulin, případně tzv. reaktivní (postprandiální) pokles glykémie. Roli hraje i složení jídla.
Důležité je, zda se objevují příznaky hypoglykémie (třes, pocení, slabost, bušení srdce, hlad).
Pokud žádné potíže nemáte, hodnota kolem 3,5 mmol/l může být ještě tolerovatelná. Pokud by se příznaky objevovaly, stálo by za to další dovyšetření, například zátěžovým testem.

4) Co je vlastně nejdůležitější ukazatel
Nejde o jednu hodnotu, ale o celkový obraz. Sleduje se glykémie nalačno, hodnoty po jídle a případně dlouhodobý ukazatel HbA1c.
U vás jsou hodnoty nalačno v normě, po jídle nízké a výkyvy malé, což odpovídá dobré regulaci.

5) Je to prediabetes?
Podle popisu spíše ne.
Chybí typické znaky jako opakovaně zvýšená ranní glykémie, vyšší hodnoty po jídle nebo zhoršující se trend.
Naopak máte nízké postprandiální hodnoty, rychlou regulaci a malé výkyvy.

Doplnění podle vašich údajů:
Při výšce 161 cm a hmotnosti 50 kg máte nižší BMI, což obvykle znamená velmi dobrou citlivost na inzulin. To dobře vysvětluje nižší hodnoty po jídle i rychlé návraty glykémie k normálu.

Shrnutí
Lehce vyšší ranní glykémie je pravděpodobně normální hormonální vliv.
Pokles během krátké doby ukazuje na dobrou regulaci.
Nižší hodnoty po jídle často souvisejí s dobrou citlivostí na inzulin.
Celkově nález nepůsobí jako prediabetes.

Doporučení
Pro jistotu lze občas zkontrolovat glykémii nalačno v laboratoři a doplnit HbA1c.
Pokud by byly pochybnosti nebo potíže, je možné zvážit oGTT (zátěžový test).

Odpověď

Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

Odpověď

Dobrý den, Leo,

podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

Odpověď