Logo Cukrovka
Menu
  1. Úvod
  2. Poradna
  3. Inzulín, nebo cukr... co je správné v krvi měřit a kdy?

Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Inzulín, nebo cukr... co je správné v krvi měřit a kdy?

Datum vložení dotazu: 23.08.2023

Ptá se: Jiří

Dotaz

Dobrý den, prosím o vysvětlení proč se v populaci stále klade důraz na měření krevního cukru. Místo hormonu Inzulínu. To je první otázka. Druhá je zda víte o tom, že měřením inzulínu můžete vědět mnoho let dopředu o blížících se zdravotních komplikacích vzniklých dysregulací glukózové homeostázy. Třetí dotaz směřuje na inzulínovou rezistenci. A dotaz samotný je proč není zaveden narativ měření inzulínové rezistence pomocí korelujících hodnot a to konkrétně poměru Triglyceridů a HDL cholesterolu. Děkuji za odpovědi, s pozdravem Jiří

Odpověď

Milý Jirko, kladete dost provokativní otázky a zřejmě máte dojem, že v některých oblastech jste informován lépe, než jak to vídáte u lékařů ve vaší běžné praxi. Takže je dost pravděpodobné, že vás krátkými odpověďmi moc nepřesvědčím.

  1. Diabetes je onemocnění, které je charakterizované zvýšenou glykémií. Dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru má řadu nepříznivých důsledků, které vedou k postupnému poškozování prakticky všech tělních orgánů. Nejvíce to poškozuje cévy a to se projeví nejdříve na očích a ledvinách. Poškozuje to ale také nervy a ty jsou prakticky všude v těle a řídí činnost všech orgánů a také tkání. Zvýšená glykémie působí negativně přímo, ale také je ukazatelem, že metabolismus není v pořádku. Další odchylky v metabolismu pak mohou být zdrojem či spoluzdrojem diabetických komplikací. To se týká např. zmiňované inzulínové rezistence, která má více součástí. Proto zacílení na glykémii, kterou lze snadno sledovat, má příznivý efekt nejen na bezprostřední stav, ale také na rozvoj komplikací diabetu.

Hladina inzulínu není za běžných okolností příliš informativní. Zdravý člověk může mít např. při nižší glykémii hodnoty téměř nulové, po jídle zase hodně vysoké. Jsou zde veliké interindividuální rozdíly. U diabetiků 2. typu může být hladina inzulínu velmi nízká či případně i zvýšená a prakticky nic z toho nelze pro léčbu vyvozovat. Měření hladiny inzulínu je poměrně drahé. Většina metod je založena na použití různým způsobem značených protilátek proti inzulínu. Ty ale mohou kolovat v krvi řady lidí, u osob léčených inzulínem pravidelně. To stanovení velmi komplikuje. Zkrátka: měření hladiny inzulínu se používá jen ve výjimečných případech ke speciálním účelům, anebo k výzkumu.

  1. Nevím o tom, že vyšetření hladiny inzulínu může podat informaci o budoucí poruše glukózové tolerance řadu let dopředu. Respektive, jsem si pochopitelně vědom, že za jistých okolností to může být informativní, nicméně o těchto okolnostech bych se musel široce rozepisovat, a to zde nebudu.
  2. Inzulínová resistence je široký pojem. Označuje se tak komplexní porucha metabolismu, při které inzulín méně působí v určitých oblastech metabolismu. Inzulín obecně snižuje hladiny glykémie komplexními mechanismy, které zahrnují vstup glukózy do buněk a její další zpracování v řadě metabolických procesů. Některé osoby  potřebují hladiny inzulínu nižší, jiné vyšší. Navíc tato citlivost se může měnit vlivem dlouhodobé fyzické aktivity a vlivem stavu výživy. Obecně osoby s obezitou potřebují inzulínu více (což neznamená, že musejí dostat diabetes) a pokud zhubnou, potřeba inzulínu se sníží. Zvýšenou potřebu inzulínu může ale působit i probíhající jiné onemocnění, např. bakteriální či virová infekce nebo třeba úraz.

Inzulín ale také působí na metabolismus tuků a bílkovin. Citlivost na jeho působení zde nekoreluje s působením na hladiny glykémie, alespoň nikoliv přímo. Syndrom inzulínové rezistence je obecně charakterizován nadváhou, zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevních tuků a porušenou účinností působení inzulínu na pokles krevního cukru (což může být ovšem velmi dobře vyrovnáváno jeho zvýšenou produkcí, takže se to nemusí projevit zvýšenou glykémií). Jinak se přidává řada dalších tělesných a metabolických ukazatelů. Samotná zvýšená hladina cholesterolu a triacylglycerolů bývají součástí tohoto syndromu, často se sníženou hladinou tzv. HDL-cholesterolu (kterému se lidově říká „hodný cholesterol“). Příčin zvýšených hladin cholesterolu či nižší hladiny HDL-cholesterolu je ale mnoho a zdaleka nejde jenom o syndrom inzulínové rezistence.

Měření inzulínové rezistence je v praxi velmi obtížné. Jednak je možné měřit různé oblasti inzulínové rezistence (metabolismus glukózy, metabolizmus tuků, metabolismus bílkovin), ale především existuje velká variabilita i u zcela zdravých osob. Standardem pro posuzování citlivosti vůči inzulínu v oblasti metabolismu glukózy je tzv. glykemický clamp (čti klemp), tedy tzv. zámek. Myslí se tím to, že se snažíme udržovat (zamknout) glykémii na určité hodnotě, např. 10 mmol/l, při infúzi velmi vysokých dávek inzulínu. Předpokládáme, že tyto velké dávky již vyvolávají maximální efekt. Potom člověku dodáváme v infúzi glukózu tak, aby glykémie byla právě 10 mmol/l. Čím více je třeba glukózy, tím lepší má člověk citlivost vůči působení inzulínu. Vyšetření ale je velmi náročné, trvá několik hodin, musí jej provádět vycvičený tým a má to svoje rizika. Proto se to používá prakticky jen k výzkumným účelům.

Na inzulínovou rezistenci usuzujeme u osob, které mají poruchu glukózové tolerance a zároveň mají vysoké hladiny inzulínu. Je to ale jen velmi hrubý odhad a v praxi nám stačí vědět, že se jedná o poruchu glukózové tolerance a zároveň vylučujeme jiný typ diabetu než typ 2. Prostě u řady lidí si můžeme hned od stolu pomyslet, že mají inzulínovou rezistenci. Ale posoudit to kvantitativně je velmi náročné a hladiny krevních tuků nám k tomu nemohou stačit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1094 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den. Píchám si inzulín 4krát dávka7-8. Příklad: před jídlem mám 6.8, píchnu 7 a 1-2 hod po jídle mi spadne cukr pod 4. Několikrát za měsíc.Kupuju si senzor,sám to neuhlídám. Mohou vynechat píchnutí před jídlem a podle křivky na senzoru si připíchnout. Děkuji.

    Odpověď

    Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

    Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

    Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

    Hodnota 4 nemusí být příliš nízká, je to v podstatě ještě v normě, ale u staršího člověka jsme opatrnější, zejména by to nešlo ještě více dolů, např. pod 3 mmol/l. Pokud byste svůj inzulínový ani stravovací režim neměnil, doporučuji dávky inzulínu před jídly trochu snížit, např. na 5 j. Pokud byste nezvýšil dávku bazálního inzulínu, zatím bych inzulín před jídly nevynechával docela.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, už několik let mívám stavy, že když se delší dobu nenajím, začne mi být špatně, mžitky před očima, závratě. Někdy vydržím 4 hodiny, někdy je to už po 2 hodinách. Je jedno co sním. Zvláštní ale je, že když mi přijde špatně, nestačí se napít nebo sníst bonbón/hroznový cukr, musí to být něco co mě i zasytí. U diabetoložky jsem byla, řekla že cukrovku nemám, a nemá smysl dělat test na zjištění inzulinové resistence, že se to léčit nedá, pouze držet dietu-200 g sacharidů za den. Hodnoty krevi byli: Glukóza-5,34 mmol/l a Glykovaný hemoglobin 36 mmol/mol. Můj tatínek si od mládí píchá inzulin, mamin má zvýšený cukr. Myslíte, že se u mně jedná o insulinovou resistenci, a mám jen zkusit tu dietu? Nebo je to reaktivní hypoglykémie či něco jiného? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Lea

    Odpověď

    Dobrý den, Leo,

    podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

    Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

    Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

    Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

    Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

    Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

    Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Ako obnoviť vlastný inzulín pri diabete 2 .Prečo inzulín len udržuje človeka pri živote a nevylieči ? Ďakujem .

    Odpověď

    Milá paní Mário,

    vaše otázka je dost častá a chápu, co tím myslíte. Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji.

    U diabetu 2. typu není hlavní problém jen v tom, že by tělo „nemělo inzulín“. Naopak – v počátku ho bývá často i dost. Problém je v tom, že na něj tělo špatně reaguje (tzv. inzulínová rezistence) a postupně se navíc schopnost slinivky inzulín tvořit snižuje.

    Proto inzulín neléčí příčinu nemoci, ale nahrazuje to, co už tělo nezvládá. Podobně jako brýle neuzdraví oči, ale umožní dobře vidět.

    Obnova vlastního inzulínu je bohužel omezená. Co ale lze ovlivnit:

    • snížení hmotnosti (i malé zhubnutí může výrazně pomoci),

    pravidelný pohyb,

    • vhodná strava (méně jednoduchých cukrů, rozumné množství sacharidů),
    • moderní léky, které zlepšují účinek vlastního inzulínu nebo podporují jeho tvorbu.

    U některých lidí se díky tomu podaří potřebu inzulínu oddálit nebo snížit. Ve vyšším věku a při delším trvání diabetu už ale slinivka často není schopna produkci inzulínu dostatečně obnovit.

    Je důležité říci, že inzulín pro vás není „poslední špatná možnost“, ale velmi účinná a bezpečná léčba, která chrání organismus před komplikacemi (oči, ledviny, nervy, cévy).

    Ve vašem případě, kdy váha je celkem v pořádku, už pravděpodobně nejde tolik o dietu, ale spíše o to, jak dobře vaše slinivka ještě pracuje. O tom rozhodne váš lékař podle hodnot cukru a případně dalších vyšetření.

    Inzulín člověka „udržuje při životě“ proto, že nahrazuje chybějící hormon. Samotnou příčinu diabetu 2. typu ale zatím medicína úplně odstranit neumí.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Som na umelom inzulíne, má veľa nežiadúcich účinkov s ktorými nemôžem pri tomto lieku súhlasiť, stav sa mi stále zhoršuje vysoký tlak, zlé trávenie, svrbenie tela, slabosť a únava. Aký revolučný liek bol vyvinutý, aby ľudia na cukrovku mohli žiť ?

    Odpověď

    Milá Maria,

    je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

    Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

    Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Jaký inzulín je vhodný při inzulinové rezistenci

    Odpověď

    Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.

    Co je důležité pochopit

    Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
    Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.

    U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.

    Jaký inzulin se obvykle používá

    1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby

    Používá se nejčastěji jako první krok.

    • Lantus
    • Toujeo
    • Tresiba

    Výhody:

    • stabilní účinek
    • nižší riziko hypoglykémie
    • dávkování 1× denně

    U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.

    2) Rychle působící inzulin (k jídlu)

    Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.

    • Novorapid
    • Humalog

    Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.

    3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)

    U výraznější inzulinové rezistence:

    • Toujeo
    • Humulin R U-500

    Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.

    Co je v tomto případě klíčové

    Ve Vašem případě je zásadní, že:

    • inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
    • základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin

    Důležité kroky:

    • redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
    • pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
    • úprava stravy
    • často lék jako metformin

    Shrnutí

    • Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
    • nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
    • při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
    • hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny

    V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!