Logo Cukrovka
Menu
  1. Úvod
  2. Poradna
  3. Inzulín, nebo cukr... co je správné v krvi měřit a kdy?

Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Inzulín, nebo cukr... co je správné v krvi měřit a kdy?

Datum vložení dotazu: 23.08.2023

Ptá se: Jiří

Dotaz

Dobrý den, prosím o vysvětlení proč se v populaci stále klade důraz na měření krevního cukru. Místo hormonu Inzulínu. To je první otázka. Druhá je zda víte o tom, že měřením inzulínu můžete vědět mnoho let dopředu o blížících se zdravotních komplikacích vzniklých dysregulací glukózové homeostázy. Třetí dotaz směřuje na inzulínovou rezistenci. A dotaz samotný je proč není zaveden narativ měření inzulínové rezistence pomocí korelujících hodnot a to konkrétně poměru Triglyceridů a HDL cholesterolu. Děkuji za odpovědi, s pozdravem Jiří

Odpověď

Milý Jirko, kladete dost provokativní otázky a zřejmě máte dojem, že v některých oblastech jste informován lépe, než jak to vídáte u lékařů ve vaší běžné praxi. Takže je dost pravděpodobné, že vás krátkými odpověďmi moc nepřesvědčím.

  1. Diabetes je onemocnění, které je charakterizované zvýšenou glykémií. Dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru má řadu nepříznivých důsledků, které vedou k postupnému poškozování prakticky všech tělních orgánů. Nejvíce to poškozuje cévy a to se projeví nejdříve na očích a ledvinách. Poškozuje to ale také nervy a ty jsou prakticky všude v těle a řídí činnost všech orgánů a také tkání. Zvýšená glykémie působí negativně přímo, ale také je ukazatelem, že metabolismus není v pořádku. Další odchylky v metabolismu pak mohou být zdrojem či spoluzdrojem diabetických komplikací. To se týká např. zmiňované inzulínové rezistence, která má více součástí. Proto zacílení na glykémii, kterou lze snadno sledovat, má příznivý efekt nejen na bezprostřední stav, ale také na rozvoj komplikací diabetu.

Hladina inzulínu není za běžných okolností příliš informativní. Zdravý člověk může mít např. při nižší glykémii hodnoty téměř nulové, po jídle zase hodně vysoké. Jsou zde veliké interindividuální rozdíly. U diabetiků 2. typu může být hladina inzulínu velmi nízká či případně i zvýšená a prakticky nic z toho nelze pro léčbu vyvozovat. Měření hladiny inzulínu je poměrně drahé. Většina metod je založena na použití různým způsobem značených protilátek proti inzulínu. Ty ale mohou kolovat v krvi řady lidí, u osob léčených inzulínem pravidelně. To stanovení velmi komplikuje. Zkrátka: měření hladiny inzulínu se používá jen ve výjimečných případech ke speciálním účelům, anebo k výzkumu.

  1. Nevím o tom, že vyšetření hladiny inzulínu může podat informaci o budoucí poruše glukózové tolerance řadu let dopředu. Respektive, jsem si pochopitelně vědom, že za jistých okolností to může být informativní, nicméně o těchto okolnostech bych se musel široce rozepisovat, a to zde nebudu.
  2. Inzulínová resistence je široký pojem. Označuje se tak komplexní porucha metabolismu, při které inzulín méně působí v určitých oblastech metabolismu. Inzulín obecně snižuje hladiny glykémie komplexními mechanismy, které zahrnují vstup glukózy do buněk a její další zpracování v řadě metabolických procesů. Některé osoby  potřebují hladiny inzulínu nižší, jiné vyšší. Navíc tato citlivost se může měnit vlivem dlouhodobé fyzické aktivity a vlivem stavu výživy. Obecně osoby s obezitou potřebují inzulínu více (což neznamená, že musejí dostat diabetes) a pokud zhubnou, potřeba inzulínu se sníží. Zvýšenou potřebu inzulínu může ale působit i probíhající jiné onemocnění, např. bakteriální či virová infekce nebo třeba úraz.

Inzulín ale také působí na metabolismus tuků a bílkovin. Citlivost na jeho působení zde nekoreluje s působením na hladiny glykémie, alespoň nikoliv přímo. Syndrom inzulínové rezistence je obecně charakterizován nadváhou, zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevních tuků a porušenou účinností působení inzulínu na pokles krevního cukru (což může být ovšem velmi dobře vyrovnáváno jeho zvýšenou produkcí, takže se to nemusí projevit zvýšenou glykémií). Jinak se přidává řada dalších tělesných a metabolických ukazatelů. Samotná zvýšená hladina cholesterolu a triacylglycerolů bývají součástí tohoto syndromu, často se sníženou hladinou tzv. HDL-cholesterolu (kterému se lidově říká „hodný cholesterol“). Příčin zvýšených hladin cholesterolu či nižší hladiny HDL-cholesterolu je ale mnoho a zdaleka nejde jenom o syndrom inzulínové rezistence.

Měření inzulínové rezistence je v praxi velmi obtížné. Jednak je možné měřit různé oblasti inzulínové rezistence (metabolismus glukózy, metabolizmus tuků, metabolismus bílkovin), ale především existuje velká variabilita i u zcela zdravých osob. Standardem pro posuzování citlivosti vůči inzulínu v oblasti metabolismu glukózy je tzv. glykemický clamp (čti klemp), tedy tzv. zámek. Myslí se tím to, že se snažíme udržovat (zamknout) glykémii na určité hodnotě, např. 10 mmol/l, při infúzi velmi vysokých dávek inzulínu. Předpokládáme, že tyto velké dávky již vyvolávají maximální efekt. Potom člověku dodáváme v infúzi glukózu tak, aby glykémie byla právě 10 mmol/l. Čím více je třeba glukózy, tím lepší má člověk citlivost vůči působení inzulínu. Vyšetření ale je velmi náročné, trvá několik hodin, musí jej provádět vycvičený tým a má to svoje rizika. Proto se to používá prakticky jen k výzkumným účelům.

Na inzulínovou rezistenci usuzujeme u osob, které mají poruchu glukózové tolerance a zároveň mají vysoké hladiny inzulínu. Je to ale jen velmi hrubý odhad a v praxi nám stačí vědět, že se jedná o poruchu glukózové tolerance a zároveň vylučujeme jiný typ diabetu než typ 2. Prostě u řady lidí si můžeme hned od stolu pomyslet, že mají inzulínovou rezistenci. Ale posoudit to kvantitativně je velmi náročné a hladiny krevních tuků nám k tomu nemohou stačit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1073 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat, zda se lipidový profil řadí mezi standardní způsoby monitoringr DM? Děkuji.

    Odpověď

    Milá Kataríno, pod pojmem „monitoring diabetu“ se zpravidla myslí časté měření hodnot glykémií, např. pomocí glukometru nebo kontinuálních senzorů. Podle naměřených hodnot nejen usuzujeme, jak na tom pacient „momentálně je“, ale bezprostředně na naměřené hodnoty edukovaný pacient reaguje, např. dávkováním inzulínu, množstvím sacharidů v dietě či volbou fyzické zátěže. Něco podobného pochopitelně při sledování hladin krevních tuků neprovádíme.

    Pokud tím ale myslíte prosté vyšetření hladin krevních lipidů, tak obecné doporučení je následovné:

    Spektrum lipidů se vyšetří při vstupní návštěvě pacienta v ambulanci a opakuje se zpravidla 1x ročně. Pokud jsou hodnoty opakovaně normální, je možné interval vyšetření prodloužit na 2 roky. Častěji než 1x ročně se vyšetření provádí při změně léčby, přičemž není specifikováno, za jak dlouho, ale já navrhuji za 2 až 3 měsíce po změně. Není-li efekt dostatečný, léčba se může dále zintenzivnit a opět je vhodná časnější kontrola. Dříve než po 1 roce se může vyšetření také provést při výraznějším zhoršení vyrovnání diabetu.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Nejsem diabetik, váha 80 kg, sportuji, 4-5 x týdně jezdím na kole, pracuji na zahradě , věk 79 let, výška 170 cm. Preventivně si měřím glukozu, večer před spamím 4.4 - 5,6 ráno 6.1 - 6.6 .

    Odpověď

    Milý Jane, svými hodnotami glykémie se netrapte, máte je v pořádku. Podle přísných pravidel by bylo možné usuzovat, že na lačno je glykémie malinko vyšší, ale ve vašem případě je to rámci tolerance. Ať vám dál slouží zdraví.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, léta držím dietu, kdy vůbec nejím sladké a potraviny, které obsahují hodně jednoduchého cukru. Už pravděpodobně v dětství jsem měla problém s vyšší hladinou cukru. Moc si to nepamatuji, ale vím, že když jsem chodila na základní školu, byla jsem na testu na diabetes, protože u praktické doktorky vyšly z náběru nějaké vyšší hodnoty. Tam to prý však dopadlo dobře. Vím pouze, co mi řekla mamka. Nevím přesně kolik mi bylo let. Nepamatuji si, jestli jsem měla pak nějaké další náběry. Mnoho let jsem jedla sladké dále, až do roku 2008, kdy jsem šla k již dospělé praktické lékařce. Mezi tím nebyly provedeny žádné odběry na glukozu. Zdála jsem se jí hodně bledá a tak mi nechala udělat testy na vše možné. Neměla jsem sebemenší diabetické příznaky jako močení, časté pití, šla jsem tam s něčím úplně jiným. Glukoza vyšla nalačno 7,25 mmol/l. Bylo mi 22 let. Okamžitě jsem přestala jíst sladké, jak mi bylo doporučeno. Byl jsem objednána na OGTT test, jenže ten byl až za měsíc. Na něm jsem měla hodnotu glykémie na lačno 8,8 mmol/l, hodinu po jídle přes 15 mmol/l a dvě hodiny po jídle dokonce 16,8 mmol/l. V moči byly i nějaké ketolátky. Na základě výsledků jsem byla objednána k internistce, jenže objednání zase až za měsíc něco. Poslala mě do nemocnice, kde nastalo pro mě velké překvapení. Držela jsem svou dietu, nedodržovala jsem množství všech sacharidů, ale pouze jsem vyřadila vše, co obsahuje jednoduché cukry-- sladké vůbec, ani jogurty.. a najednou jsem měla hodnoty v v pořádku. V propouštěcí zprávě byl Peptid 3,5. Pouze jedna hodnota za dva týdny hospitalizace vylétla přes po jídle přes 9. Tam proveden nový OGTT test - vyšel však v pořádku. Po propuštění jsem byla předána do diabetologické ordinace u nás, kde byla již paní doktorka v pokročilém věku a chodila jsem pouze každé tři měsíce na kontrolu - glykémie na lačno. Většinou byla v pořádku - pouze asi třikrát za celou dobu přesáhla hranici 5,6 mmol/l. Glykovaný hemoglobin býval v pořádku. Jinak žádné další náběry. Po zhruba sedmnácti letech této diety jsem byla předána k jiné paní doktorce. Moje paní doktorka již omezila ordinační hodiny a pacienty předávala jinam. Nová paní doktorka mi nechala vyšetřit znovu C- peptid a protilátky, které souvisí s diabetes mellitus 1. typu. C-peptid vyšel 2,46 uq/l. Byla jsem nalačno, glykovaný hemoglobin 34 mmol/mol. Protilátky anti-inzullin: 30 kU/l (0-18), Anti - GAD 65 <5 klU/l (0-10), anti - ostrůvkové bb - negativní, anti-tyrozinfosfatáza 0,1 kU/l (0-7,5), anti-ZnT8 (0-15) < 10. Dle uvedeného rozmezí normálních hodnot mám pozitivní protilátky proti inzulínu, kde je rozmezí (0-18) Hledala jsem informace i na zahraničních webech a všude bylo uvedeno, že v dospělosti bývají mnohem častěji pozitivní anti-GAD65, které jsou spojeny s pomalou progresí diabetu. (typ LADA - který je vlastně pomalu se rozvíjející typ 1) Protilátky proti inzulínu jsou typické pro ty nejmenší děti. Pak se často vytrácí. Jenže mě je 40 let a letos mi byly zjištění právě tyto protilátky. Nikdy před tím jsem nebyla na ně testována. Chci se zeptat, jestli je možné, že tyto protilátky v těle mám právě již od útlého dětství a přetrvávají dodnes? Hodnoty na lačno mívám většinou v pořádku, nevím však, jaké bývají hodnoty po jídle. Znovu ale upozorňuji, že jsem na sebe hodně přísná a dodržuji dietu, i když svou, po celých 17 let. Když jsem jedla sladké měla jsem vysokou glykémii. Mám autoimunitní tyeroiditidu a podotýkám, že oba moji prarodiče z otcovy strany byli silní diabetici závislí na inzulínu.(Babička měla stoprocentně 1. typ, děda nevím, nepoznala jsem ho, zemřel na selhání ledvin dříve, než jsem se narodila, ale píchal si prý inzulín) Můj otec zemřel mladý, diabetes u něj nebyl zjištěn, i když nevím, zda byl někdy testován. Vůbec nevím co si myslet, mám diabetes nebo nemám, protože výsledky na lačno jsou ovlivněny dietou co držím. Mám auto - protilátky, které jsou typické pro maličké děti. Mně letos bylo 40 let. V rodině jsem měla silnou genetickou predispozici. Prý protilátky mohou v těle zůstat po celý život a slinivku nezničit. Pokud tedy nepřibydou další. Moc děkuji za odpovědi.

    Odpověď

    Milá Moniko,

    z vašeho popisu je patrné, že jste měla ve 22 letech při prvním OGTT hodnoty odpovídající diabetu, ale od té doby po mnoho let zůstávají glykemie nalačno i glykovaný hemoglobin normální a C-peptid je v normě. To znamená, že slinivka inzulín dlouhodobě vytváří dostatečně. Proto je velmi nepravděpodobné, že by šlo o diabetes 1. typu nebo LADA. Tyto formy vedou postupně k úbytku tvorby inzulínu bez ohledu na dietu a během téměř dvaceti let by se nutně projevily zhoršováním hodnot — to se u vás nestalo.

    Samotná pozitivita protilátek proti inzulínu diagnózu autoimunitního diabetu neurčuje. U dospělých se mohou objevit náhodně, častěji u lidí s jinou autoimunitou (například se zánětem štítné žlázy), nebo jde o laboratorní nespecifičnost. Pro autoimunitní diabetes je typická přítomnost více druhů protilátek současně, zejména GAD, IA-2 nebo ZnT8, a hlavně postupný pokles C-peptidu. Také není reálné, aby autoimunitní diabetes existoval od dětství a desítky let slinivku prakticky nepoškodil.

    Celý průběh mnohem více připomíná vrozenou nižší toleranci sacharidů – někde na pomezí geneticky podmíněné poruchy (některé dědičné formy MODY) a inzulinové rezistence citlivé na dietu. Dieta proto vaše hodnoty normalizuje.

    Rozdíl mezi prvním a pozdějším OGTT se vysvětluje poměrně jednoduše. Při výraznějším příjmu sacharidů se porucha projeví a test vyjde diabetický, zatímco po delší dietě a metabolickém „zklidnění“ může být OGTT zcela normální. Nejde tedy o vymizení diabetu, ale o kolísavou toleranci glukózy.

    Prakticky to znamená, že nyní nemáte probíhající autoimunitní diabetes a není důvod očekávat jeho nevyhnutelný rozvoj. Stačí běžné sledování, například jednou ročně glykovaný hemoglobin a občas kontrola glykemie.

    Shrnuto a podtrženo: izolované protilátky proti inzulínu bez poklesu tvorby inzulínu a bez zhoršování glykemie diabetes 1. typu neznamenají a váš dlouhodobě stabilní průběh svědčí spíše pro vrozenou poruchu tolerance sacharidů než pro autoimunitní ničení slinivky.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, je mi 21 let, mám cukrovku 1.typu již 7 let. Léčbu provádím aplikací inzulínu pomocí per a měření glikémie pomocí senzoru. Měl bych dotaz, zda-li s cukrovkou 1.typu mohu řídit vozidla veřejné dopravy, jako je tramvaj, trolejbus či autobus? Popřípadě čeho je potřeba dosáhnout, aby diabetik tohoto typu mohl takovou práci vykonávat?

    Odpověď

    Milý Kubo,

    U osob s diabetem 1. typu je nutné rozlišovat běžné řízení osobního vozidla a řízení vozidel v rámci povolání, zejména vozidel veřejné dopravy (autobus, trolejbus, tramvaj). Z hlediska české i evropské legislativy se jedná o přísněji posuzovanou kategorii.

    Obecně platí, že diabetes 1. typu sám o sobě automaticky nevylučuje řízení vozidel, nicméně u profesionálního řízení jsou kladeny výrazně vyšší nároky na bezpečnost a stabilitu onemocnění.

    U diabetu 1. typu je pro řízení vozidel veřejné dopravy zpravidla vyžadováno splnění řady podmínek:

    dlouhodobě dobře kompenzované onemocnění, žádné těžké hypoglykemie (tj. stavy vyžadující pomoc jiné osoby) minimálně v posledních 12 měsících, zachované varovné příznaky hypoglykemie, dobrá spolupráce s diabetologem a pravidelné kontroly, schopnost pravidelného selfmonitoringu glykémie, ideálně pomocí senzoru, dodržování jasných pravidel: měření glykémie před jízdou, během směny a při jakýchkoli potížích.

    I tak je řízení vozidel veřejné dopravy (skupina D) u osob s diabetem 1. typu v praxi často posuzováno velmi individuálně a spíše restriktivně. Konečné rozhodnutí nevydává diabetolog, ale posuzující lékař pracovně-lékařské služby, který vychází z odborných doporučení a aktuální legislativy. Někteří zaměstnavatelé mají přímo uvedeno, že pacienty léčené inzulínem v tomto povolání nezaměstnávají. Setkal jsem se s tím např. u vlakové dopravy.

    Doporučuji probrat to s vaším diabetologem. Ten bohužel nese značnou zodpovědnost v případě, kdyby se např. hypoglykémie stala příčinou nehody. Zejména se ale informujte u konkrétního dopravního podniku, který má svého závodního lékaře, jenž má pro určitou práci v konkrétním podniku směrnice.

    Spíš bych vám radil zvážit i alternativní pracovní uplatnění v dopravě nebo technických profesích, kde nejsou kladeny tak přísné zdravotní požadavky.

    U diabetu 1. typu není řízení vozidel veřejné dopravy zcela vyloučeno, ale je podmíněno velmi dobrou stabilitou onemocnění a individuálním posouzením a pr vás to nemusí být příjemné nebo to může vyžadovat určité kompromisy na kvalitu vaší léčby. Problémy mají zejména starší řidiči, kteří léta vykonávají své povolání a najednou onemocní diabetem, který vyžaduje inzulínovou léčbu. Na svém povolání často velmi lpějí a jeho ztráta bývá pro ně velmi bolestivá. 

    Detail dotazu

  • Dotaz

    U lékaře mi v krvi naměřili glykémii 6,8 moll nalačno. Čtyři měsíce nejím sladké, zhubla jsem 7 kg. Po 2 měsících se mi glykémie zvýšila na 7,2 moll. Jak je to možné?

    Odpověď

    Dobrý den

    v medicíně, ale i v životě bohužel věci nejsou vždy 100% podle předpokladů. Ano, předpokládala bych, že pokud máte porušenou toleranci cukru nalačno (což hodnota 6,8mmol/l je), tak po zhubnutí dojde ke zlepšení.

    Nicméně jedna konkrétní hladina glykémie ve vašem případě ta zvýšená 7,2, může být ovlivněna i jinými vlivy (stres, nemoc, nevhodné složení potravy před odběrem). Může se ale stát i to, že i přes Vaší snahu, zlepšený jídelníček, váhový úbytek, dochází stejně k rozvoji cukrovky.

    Doporučuji Vám provést ještě jeden kontrolní odběr glykémie nalačno, pokud bude opakovaně nad 7,0, bude potřeba kromě stravy a pohybu zvážit zahájení léčby cukrovky.

    S pozdravem

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!