Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Iatrogenní diabetes mellitus 1. typu u dětí

Datum vložení dotazu: 13.01.2020

Ptá se: David

Dotaz

Dobry den, Chtel bych se zeptat zda jde u deti zpusobit iatrogeni diabetes? Dekuji za odpoved David
věk: 35 let

Odpověď

Milý Davide, ze záhlaví vašeho dotazu plyne, že se ptáte na diabetes mellitus 1. typu. V samotném textu pak zmiňujete jen diabetes obecně. Pokusím se vám odpovědět tedy na obě varianty.

Diabetes 1. typu je považován za autoimunitní onemocnění, kdy buňky imunitního systému pacienta reagují agresivně vůči beta buňkám Langerhansových ostrůvků, kde se tvoří inzulín. V současné době je poměrně dobře prozkoumaný způsob, jak ke zničení beta buněk dochází. V některých případech se autoimunitní proces nepodaří doložit laboratorně a pro tento případ se také někdy používá označení 1b, které připouští i jiný mechanismus vzniku.

Diabetes 1. typu vzniká u geneticky predisponovaných osob, které se setkají v životním prostředí s nějakým spouštěcím mechanismem, který ale není zatím znám a nemusí ani být u všech pacientů stejný. Onemocnění většinou vzniká velmi pomalu, takže se nijak klinicky neprojevuje a zatím jej nelze ani diagnostikovat. Později, pokud bychom využili moderní diagnostické metody, bychom mohli již autoimunitní proces s určitou pravděpodobností prokázat. Pak teprve dochází k postupnému zániku beta buněk, což může trvat řadu let, někdy ale také to může jít rychle. Typický je ale průběh pomalý. Teprve když klesne počet beta buněk tak pod 20 - 15 % původního množství, onemocnění se projeví. Stává se to často v souvislosti s nějakým dalším náhodným onemocněním či zdravotním problémem, kdy tělesná potřeba inzulínu náhle vzroste a chybějící rezerva se projeví. Lidé pak často považují za příčinu právě toto náhodné onemocnění, ale není tomu tak. Jenom se dlouho trvající proces náhle projevil. Takže na vaši otázku odpovídám takto: teoreticky lze u predisponovaných osob vyvolat vznik diabetu 1. typu, ale zatím se neví jak a čím a nelze tedy nikoho z toho vinit a určitě by se jednalo o jev zcela ojedinělý. V praktickém životě reálnou možností je, že určitý způsob léčby či náročný lékařský zákrok vedly k rychlejšímu odhalení pomalu vznikajícího diabetu 1. typu. Ten by se ale projevil stejně, možná ale později. Stává se tak někdy po těžším infekčním onemocnění či po úrazu či velkém stresu.

Onemocnění, které se ve svém důsledku diabetu 1. typu podobá, lze v experimentu vyvolat podáním některých toxických látek. Ty se v experimentu používají k vyvolání diabetu a k testování nových způsobů léčby. Podání takovýchto látek ale u člověka nepřipadá v úvahu.

Diabetes ale může vznikat také jiným způsobem. Nejčastější formou diabetu je typ 2, který vzniká postupně snižující se citlivostí tkání vůči působení inzulínu. Opět u predisponovaných osob se beta buňky snaží tyto zvýšené nároky vyrovnat, ale později na to nestačí, a tak se projeví diabetes. Je to častější při obezitě a také ve vyšším věku, ale je to možné i u mladistvých a dokonce i u dětí. Ke vzniku tzv. druhotného diabetu (který je vyvolán přítomností jiného onemocnění nebo některými léky) může také docházet i u dětí, i když je to méně časté. Např. u dětí léčených transplantací se používají imunosupresivní léky, které snižují citlivost vůči inzulínu a mohou také působit negativně na beta buňky. Za těchto okolností je samozřejmě velmi důležité posoudit, do jaké míry je tento způsob léčby zdůvodněný. Ale třeba při transplantaci ledviny, jater či srdce není o čem pochybovat. Léky jsou pro pacienta nezbytné a je nutné podstoupit riziko vzniku diabetu. Jsou však dnes k dispozici postupy, které toto nebezpečí zmenšují. Polékový diabetes může vznikat také při léčbě některých autoimunitních onemocnění, zejména když se podávají vysoké dávky kortikoidů. Ty jsou ale často nezbytné. Po vysazení těchto léků se stav často upraví, ale může také přetrvávat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1070 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, je mi 21 let, mám cukrovku 1.typu již 7 let. Léčbu provádím aplikací inzulínu pomocí per a měření glikémie pomocí senzoru. Měl bych dotaz, zda-li s cukrovkou 1.typu mohu řídit vozidla veřejné dopravy, jako je tramvaj, trolejbus či autobus? Popřípadě čeho je potřeba dosáhnout, aby diabetik tohoto typu mohl takovou práci vykonávat?

    Odpověď

    Milý Kubo,

    U osob s diabetem 1. typu je nutné rozlišovat běžné řízení osobního vozidla a řízení vozidel v rámci povolání, zejména vozidel veřejné dopravy (autobus, trolejbus, tramvaj). Z hlediska české i evropské legislativy se jedná o přísněji posuzovanou kategorii.

    Obecně platí, že diabetes 1. typu sám o sobě automaticky nevylučuje řízení vozidel, nicméně u profesionálního řízení jsou kladeny výrazně vyšší nároky na bezpečnost a stabilitu onemocnění.

    U diabetu 1. typu je pro řízení vozidel veřejné dopravy zpravidla vyžadováno splnění řady podmínek:

    dlouhodobě dobře kompenzované onemocnění, žádné těžké hypoglykemie (tj. stavy vyžadující pomoc jiné osoby) minimálně v posledních 12 měsících, zachované varovné příznaky hypoglykemie, dobrá spolupráce s diabetologem a pravidelné kontroly, schopnost pravidelného selfmonitoringu glykémie, ideálně pomocí senzoru, dodržování jasných pravidel: měření glykémie před jízdou, během směny a při jakýchkoli potížích.

    I tak je řízení vozidel veřejné dopravy (skupina D) u osob s diabetem 1. typu v praxi často posuzováno velmi individuálně a spíše restriktivně. Konečné rozhodnutí nevydává diabetolog, ale posuzující lékař pracovně-lékařské služby, který vychází z odborných doporučení a aktuální legislativy. Někteří zaměstnavatelé mají přímo uvedeno, že pacienty léčené inzulínem v tomto povolání nezaměstnávají. Setkal jsem se s tím např. u vlakové dopravy.

    Doporučuji probrat to s vaším diabetologem. Ten bohužel nese značnou zodpovědnost v případě, kdyby se např. hypoglykémie stala příčinou nehody. Zejména se ale informujte u konkrétního dopravního podniku, který má svého závodního lékaře, jenž má pro určitou práci v konkrétním podniku směrnice.

    Spíš bych vám radil zvážit i alternativní pracovní uplatnění v dopravě nebo technických profesích, kde nejsou kladeny tak přísné zdravotní požadavky.

    U diabetu 1. typu není řízení vozidel veřejné dopravy zcela vyloučeno, ale je podmíněno velmi dobrou stabilitou onemocnění a individuálním posouzením a pr vás to nemusí být příjemné nebo to může vyžadovat určité kompromisy na kvalitu vaší léčby. Problémy mají zejména starší řidiči, kteří léta vykonávají své povolání a najednou onemocní diabetem, který vyžaduje inzulínovou léčbu. Na svém povolání často velmi lpějí a jeho ztráta bývá pro ně velmi bolestivá. 

    Detail dotazu
  • Dotaz

    U lékaře mi v krvi naměřili glykémii 6,8 moll nalačno. Čtyři měsíce nejím sladké, zhubla jsem 7 kg. Po 2 měsících se mi glykémie zvýšila na 7,2 moll. Jak je to možné?

    Odpověď

    Dobrý den

    v medicíně, ale i v životě bohužel věci nejsou vždy 100% podle předpokladů. Ano, předpokládala bych, že pokud máte porušenou toleranci cukru nalačno (což hodnota 6,8mmol/l je), tak po zhubnutí dojde ke zlepšení.

    Nicméně jedna konkrétní hladina glykémie ve vašem případě ta zvýšená 7,2, může být ovlivněna i jinými vlivy (stres, nemoc, nevhodné složení potravy před odběrem). Může se ale stát i to, že i přes Vaší snahu, zlepšený jídelníček, váhový úbytek, dochází stejně k rozvoji cukrovky.

    Doporučuji Vám provést ještě jeden kontrolní odběr glykémie nalačno, pokud bude opakovaně nad 7,0, bude potřeba kromě stravy a pohybu zvážit zahájení léčby cukrovky.

    S pozdravem

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den, dnes mě řekli výsledky krve a zjistili me vysoký cukr po ránu. Většinu dnes toho moc nesním. Večeři mívám okolo 7/8 hodiny. Pak uz nic. Mam syna rok a pul tak pohyb mam kolem nej.

    Odpověď

    Milá Michaelo, z vaší zprávy není vůbec jasné, na co se ptáte. Nepíšete, jak vysokou glykémii jste měla, jen uvádíte, že hodnota byla zvýšená.

    Stanovení léčby diabetu nebo prediabetu není otázkou nějakého trestání nebo uznávání polehčujících okolností. Člověk to dělá pro sebe a ve vašem případě i pro vašeho syna. Pokud tedy máte hodnotu zvýšenou či případně již v rozmezí diabetu (nad 7 mmol/l), tak byste již léčena být měla. Na prvním místě jde o léčbu režimovou, která spočívá zejména v kalorickém omezení a snížení sacharidů v dietě. Máte střední nadváhu, a tak určitě máte dobrou příležitost zhubnout. Pokud jde o fyzickou námahu, tak věřím, že jí máte s jednoročním dítětem dost, ale přece jen byste měla klást ještě větší důraz na nějakou formu cvičení, za což bych považoval i rychlejší a delší vycházky s kočárem. Neznám vaše hodnoty, ale pokud jsou glykémie vysoké, bude možná nutná i nějaká farmakologická léčba.

     

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den. Před pár měsíci jsem si koupil glukometr a asi dvakrát měsíčně si ráno nalačno provedu test. Výsledky bývají v rozmezí 6,0 - 6,7 mmol/l a možná dvakrát bylo kolem 5,5 mmol/l. Snažím se už mnoho let žít a jíst zdravě, vůbec nekonzumuji tučné maso i veškeré uzeniny a snažím se sportovat spíš po domácku - mám běžecký pás. Jsem už v důchodu, takže jsem v pohodě a nevím, co je stres. Co se týče spánku, tak spím v noci kolem 7 hodin. A ještě jedna věc - každý den dodržuji krátkodobý půst, který je přibližně 15 hodin. Zajímalo by mě, z čeho můžu mít vyšší hodnoty glykémie a případně, jak je snížit. Mockrát děkuji za odpověď.

    Odpověď

    Milý Romane, jak jste si asi zjistil, normální hodnota glykémie na lačno je stanovena do 5,6 mmol/l. Vyšetření má být provedeno ráno, relativně v klidu, po celonočním lačnění. Krev se má se odebírat ze žilní krve a měření má být provedeno na profesionálním laboratorním vyšetření.

    Osobní glukometr je vynikající pomůcka ke monitorování glykémií, ale ke stanovení diagnózy diabetu či prediabetu slouží pouze orientačně. V oblasti okolo normálních hodnot je přípustná odchylka dosti velká, takže snadno může dojít k pře- či poddiagnostikování.

    Kromě toho,  je sice zjevné, že sklon k diabetu se podstatně zvětšuje s nezdravým způsobem života, tedy nedostatkem pohybu, nadměrným a nesprávným stravováním či užíváním některých léků, ale zvyšuje se také s věkem. Navíc, některé osoby k tomu mají vrozené sklon.

    Diabetes zdaleka není jen choroba, za kterou si člověk může sám.

    Vaše opakovaná měření naznačují, že můžete mít lehkou poruchu typu pre diabetu, ale jednoznačné to není. Mohl byste se dát vyšetřit v laboratoři, případně podstoupit glukózový toleranční test, a tím byste získal přesnější ukazatele. Na osobním glukometru byste si pak mohl sledovat, zda se případná poruch drží na uzdě nebo zda se zhoršuje.

    Vy byste měl nadále pokračovat v dosavadní prevenci. Pokud byste měl opravdu vyšší hodnoty, mohl byste vaše úsilí ještě zvýšit, tedy např. mírně zhubnout od 3 až 5 kg, více a pravidelněji se pohybovat, jíst méně sacharidů. Tím rozhodně nic nezkazíte a přispějete k tomu, že případná porucha se pokud možno nebude zhoršovat. Jinak ale vážnější poruchu nemáte.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, mohu poprosit o to, jaké parametry se vlastně pro diagnozu cukrovky používají, respektive to vím, ale v jakém významu mají jednotlivé parametry a kdy je potřeba každý vyšetřit a proč. Obecně je známá nejvíce klasická glukoza z žilní krve nalačno a pak glykovaný hemoglobin, ale pak jsou tu i další důležité parametry, které už tak běžné nejsou a zajímalo by mě, proč a co vlastně určují a znamenají, pokud se třeba vykáží též nějakou odchylkou. Dále pak by mě zajímalo, proč obecně v rámci klasické preventivní prohlídky není zahrnut i právě glykovaný hemoglobin, když je to prakticky důležitější než samotná glukoza? Níže uvedu zmíněné parametry pro diagnozu: 1. Glukoza v krvi nalačno 2. HbA1c (glyk.hemoglobin) 3. Inzulin nalačno 4. C-Peptid 5. HOMA index 6. oGTT test + pak kdy stojí i za to třeba občas si udělat monitoring v rámci měření doma bud pomocí senzoru, nebo glukometru , např. kvůli postprandialní glykemii po jídle, po aktivitách apod.. Moc děkuji za odpovědi a vysvětlení a ještě prosím u jednotlivého dodat, kdy má smysl jej nechávat vyšetřit a kdy naopak to není třeba.

    Odpověď

    Milá Andreo,

    Dovolím si upozornit, že medicína, to nejsou jenom čísla a normy. Úkolem lékaře je celkově posoudit stav „pacienta“ a správně stanovit diagnózu, ze které by potom mělo plynout rozumné doporučení léčby vyplývající nejen z laboratorních zjištění, ale také z možností pacienta a vůbec „zdravého rozumu“. Dá se to také trochu přirovnat k umění.

    Rozsah normálních hodnot vyšetření v diabetologii je odvozené jednak s rozsáhlého souboru zdravých osob různého věku a pohlaví, ale také nemocných osob. „Normální“ hodnoty byly navrženy panelem odborníků v jednotlivých zemích, ale v potaz se bere také doporučení mezinárodních odborných společností evropských a v USA.

    Vyšetření mají být ale vzhledem ke své relevanci ekonomická a snadno proveditelná. Riziko „přediagnostikování“ má být také omezeno, protože z toho často plynou indikace dalších vyšetření a někdy i riziko poškození pacienta.

    Vy se trochu stavíte ke správné diagnóze vyjádřené v číslech (výsledcích testů) trochu kriticky, že někomu upřeme diagnózu diabetu či prediabetu, nebo zase jej poškodíme zbytečnou diagnózou, když jiné parametry ukazují něco jiného.

    Níže vám uvádíme stručný přehled základních vyšetření v posuzování glukózové tolerance a jejich hodnocení:

    1. Glukóza v krvi nalačno

    Vyjadřuje aktuální hladinu glukózy v krvi po minimálně 8 hodinách lačnění
    Jedná se o momentální hodnotu, nikoliv dlouhodobý obraz metabolismu

    Diagnostické hodnoty:
    < 5,6 mmol/l – norma
    5,6–6,9 mmol/l – porucha glykemie nalačno (prediabetes)
    ≥ 7,0 mmol/l (opakovaně) – diabetes mellitus

    Význam:
    Základní screeningové vyšetření v preventivních prohlídkách.
    Snadno dostupné, levné a rychlé.

    Omezení:
    – výrazná denní variabilita,
    – ovlivnění stresem, infekcí, nedostatkem spánku,
    – nezachytí postprandiální hyperglykemii,

    ________________________________________

    2. HbA1c – glykovaný hemoglobin

    Odráží průměrnou glykémii za posledních přibližně 8–12 týdnů.
    Vyjadřuje procento hemoglobinu, na kterém je trvale navázána glukóza

    Diagnostické hodnoty:
    < 39 mmol/mol (≤ 5,7 %) – norma
    39–47 mmol/mol (5,7–6,4 %) – prediabetes
    ≥ 48 mmol/mol (≥ 6,5 %) – diabetes mellitus

    Význam:
    Klíčový parametr pro dlouhodobou kompenzaci diabetu.
    Koreluje s rizikem mikrovaskulárních komplikací.
    Není ovlivněn krátkodobými výkyvy glykémie.

    Omezení:
    – zkreslení při anémii, poruchách erytrocytů, po transfuzích nebo krvácení,
    – neinformuje o denních výkyvech glykémie,

    ________________________________________

    Proč není HbA1c běžnou součástí preventivních prohlídek
    – podstatně vyšší cena oproti glukóze nalačno,
    – historicky určen především ke sledování již diagnostikovaných diabetiků,
    – screeningové programy preferují levnější a jednodušší testy,
    – riziko falešných výsledků u některých stavů,

    Z pohledu moderní diabetologie by však u rizikových osob mělo jeho preventivní využití jasný přínos.

    ________________________________________

    3. Inzulin nalačno

    Udává množství inzulinu potřebné k udržení normální glykémie nalačno.

    Význam:
    Časný marker inzulinové rezistence.
    Glukóza může být ještě normální, inzulin již zvýšený.

    Typické nálezy:
    – normální glukóza + vysoký inzulin – časná inzulinová rezistence,
    – vysoká glukóza + vysoký inzulin – pokročilá inzulinová rezistence,
    – vysoká glukóza + nízký inzulin – selhávání beta-buněk,

    Vyšetření má malý praktický význam. Používá se spíše v klinickém výzkumu. Variabilita hodnot je veliká. V běžné diagnostice se nepoužívá.

    ________________________________________

    4. C-peptid

    Odráží skutečnou produkci vlastního inzulinu.
    Uvolňuje se ve stejném poměru jako inzulin.

    Význam:
    Stabilnější než inzulin.
    Není ovlivněn podávaným inzulinem.
    Rozlišení typu diabetu (DM 1. typu, DM 2. typu, LADA).
    Hodnocení rezervy beta-buněk pankreatu.

    Jde o pomocné vyšetření v indikovaných případech. Pro kliniku většinou není nezbytné. Výsledek je závislý na eliminaci C-peptidu v těle a může být tedy často zkreslen.

    ________________________________________

    5. HOMA index (HOMA-IR)

    Výpočet z glukózy a inzulinu nalačno.
    Hodnotí míru inzulinové rezistence.

    Orientační hodnoty:
    < 2,0 – norma
    2,0–2,9 – počínající inzulinová rezistence
    ≥ 3,0 – významná inzulinová rezistence

    Význam:
    Umožňuje zachytit metabolickou poruchu dříve než vznikne diabetes.
    Vhodný u obezity, metabolického syndromu, hypertenze, NAFLD nebo PCOS.

    Používá se zejména ke klinickému výzkumu, v běžné praxi nikoliv. Jde mimo jiné o zjednodušené modely.

    ________________________________________

    6. oGTT – orální glukózový toleranční test

    Sleduje reakci organismu na zátěž 75 g glukózy.
    Glykémie se měří nalačno a za 120 minut.

    Diagnostické hodnoty (120. minuta):
    < 7,8 mmol/l – norma
    7,8–11,0 mmol/l – porucha glukózové tolerance
    ≥ 11,1 mmol/l – diabetes mellitus

    Význam:
    Nejcitlivější test pro časné poruchy glukózové tolerance.
    Důležitý při nejasných nálezech nebo v těhotenství.

    Nevýhody:
    nepohodlí pro pacienta,
    umělá zátěžová situace,
    horší reprodukovatelnost.

    ________________________________________

    7. Domácí monitorace glykémie (glukometr, CGM senzory)

    Užitečná i u osob bez diagnostikovaného diabetu.
    Hodnocení postprandiální (po jídle) glykémie, fyzické aktivity, stresu.

    Význam:
    Odhalí výkyvy, které HbA1c neukáže.
    Umožňuje individuální posouzení reakce na konkrétní potraviny.
    Pomáhá v prevenci a edukaci rizikových osob.

    Standardy jsou v současné době teprve tvořeny. Přináší konfliktní výsledky i u zdravých osob, které často zjišťují neočekávané kolísání nad normu. Vyšetření je nákladné a vyžaduje zaučení pacienta.

    ________________________________________

    Shrnutí významu jednotlivých parametrů

    Glukóza nalačno – aktuální stav

    • HbA1c – dlouhodobá kompenzace
    • Inzulin a HOMA index – příčina poruchy
    • C-peptid – funkční kapacita slinivky
    • oGTT a CGM – dynamika metabolismu glukózy

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!