diagnostika DM

Vážený pane doktore,

kritéria pro stanovení diagnózy diabetu podle naměřené glykémie používaná v ČR jsou stanovena Českou diabetologickou společností a jsou stejná, jako současná kritéria platná v USA na základě doporučení ADA (Americké diabetologické společnosti). Jsou to, jak správně uvádíte:

1. glykémie na lačno v krevní plazmě (získané ze žilní krve) rovná nebo větší než 7 mmol/l
2. glykémie při orálním glukózovém tolerančním testu po podání 75 g glukózy za 2 hodiny po podání rovná nebo větší než 11,1 mmol/l.

V kapilární krvi se glykémie většinou stanovuje pomocí osobních glukometrů. Ty poskytují jen orientační hodnoty a nejsou určené pro stanovení přesné  diagnózy diabetu. Jsou určené pro monitorování glykémie u osob s diabetem. V ambulanci praktického lékaře slouží jako screeningové vyšetření. Pochopitelně lékaře mohou snadno upozornit na to, že pacient má poruchu glukózové tolerance nebo diabetes, ale pro přesnou diagnostiku nejsou určené. V praxi není velký rozdíl mezi hodnotami např. 6,8 a 7,5 na lačno, obojí upozorní, že něco není v pořádku, zvláště při opakovaném měření a z toho může vyplynout doporučení od lékaře. Pro přesnou klasifikaci, např. v klinických studiích, to ovšem nestačí. Chceme-li přesnou (formální) diagnózu, je pacienta nutné pozvat na vyšetření z žilní krve na lačno a vzorek poslat do akreditované laboratoře.

V plné kapilární krvi jsou hodnoty o něco nižší (v závislosti na hematokritu o 10 – 15%) než současně zjišťované v krevní plazmě z krve odebrané ze žíly. Rovněž v arteriální krvi jsou hodnoty zase asi o 10% vyšší vlivem arteriovenózního rozdílu. Důležité je vědět, že současné osobní glukometry jsou však zpravidla (ne vždy) již továrně upraveny tak, aby naměřená hodnota z kapilární krve odpovídala hodnotám v žilní plazmě. Zjistit, jestli tomu tak skutečně je, není u všech značek dostupných glukometrů snadné.

V knize Praktická diabetologie (připravovaná nová edice), jejímž hlavním autorem je prof. Terezie Pelikánová, se doslova v tabulce uvádí:

Screeningové vyšetření je pozitivní, pokud je:

náhodná glykemie (stanovená kdykoli během dne a nezávisle na jídle) v plné kapilární krvi (stanovení na glukometru je možné) ≥ 7,0 mmol/l nebo v žilní plasmě ≥ 7,8 mmol/l

nebo

glykemie na lačno v žilní plasmě stanovená v laboratoři ≥ 5,6 mmol/l

nebo

HbA1c stanovený v laboratoři ≥ 39 mmol/mol

Se screeningovým vyšetřením se můžeme spokojit (a uzavřít, že pacient se má chovat jako diabetik či nemusí), ale pokud chceme stanovit diagnózu přesně, je potřeba se řídit následující tabulkou (platí pro stanovení z žilní plazmy v laboratoři):

Porucha glukózové homeostázy (kategorie zvýšeného rizika diabetu)

a)            glykemie na lačno ≥ 5,6 mmol/l a ≤ 6,9 mmol/l (hraniční glykemie na lačno)

b)           glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 7,8 mmol/l a ≤ 11, 0 mmol/l (porucha tolerance glukózy)

c)            HbA1c ≥ 39 mmol/mol a ≤ 47 mmol/mol

Diabetes mellitus

Diagnózu můžeme potvrdit na základě jednoho z rovnocenných diagnostických kritérií. Pro diabetes svědčí:

a)            přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l

b)           glykemie na lačno ≥ 7,0 mmol/l

Jak jsem sám zjistil, vysvětlení se pěkně zamotává. Doporučuji tedy držet se toho, že pomocí glukometru v kapilární krvi lze dobře provádět screening, se kterým se buď spokojíme (diagnóza se nám zdá jasná), nebo nespokojíme a potom musíme provést stanovení z odběru ze žíly a v laboratoři, často opakovaně nebo v kombinaci s jinými kritérii. Uvedené tabulky berte prosím jako platné, jejich smysl a správnost jsem ověřil u prof. Pelikánové. Zároveň děkujeme za upozornění na nejasnosti na našich stránkách, které upravíme.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)