diagnostika DM

Odpověď

Milý Jane, hodnotit nález útvaru velikosti 3 cm v břiše nemohu, pokud neznám podrobně celý popis vyšetření. V břiše je řada orgánů, které to mohou být a může to být normální. Záleží na tom, kde to je a jaký to má charakter.

Pokud máte glykémii 7,7 mmol/l, tak vaše slinivka zcela určitě produkuje inzulín. Bez produkce inzulínu byste měl glykémii mnohem vyšší a bylo by vám hůř.

Přesto je to hodnota zvýšená, tedy pokud je to na lačno. V tom případě je nutné s tím něco dělat. Hodnota 7,7 po jídle by ale naopak byla v normě.

Odpověď

Milý Romane, pro vystavování invalidního důchodu existují předepsaný postup a platná pravidla. Zpravidla žádost podává pacient ke svému praktickému lékaři, který si vyžádá všechna potřebná vyjádření ostatních lékařů. Rozhodující ale nejsou samotné diagnózy, jako jsou např. cukrovka, operace jazyka či kýla. Důležitý je celkový stav a schopnost vykonávat určitou činnost. Pokud by vaše všechny nemoci byly dobře léčeny a vy byste se snažil, tak byste asi mohl vykonávat řadu povolání. Protože tomu ale asi tak není, tak můžete být ve stavu, kdy svoji práci již nemůžete zvládat. To musí jednotliví specialisté a nakonec posudková komise posoudit. 

Když se někdo v podobném postavení jako máte vy hodně snaží, tak většinou toho důchodu dosáhne. Otázkou je ale, zda je to nakonec pro něho lepší. Protože pak budete doma, přestanete se pohybovat a skoro všechny obtíže, které uvádíte, se ještě zhorší.
 

Odpověď

Milá Růženo,

Pokud pacient žije doma, neexistuje v současné době žádný samostatný státní příspěvek „na dietu“ hrazený zdravotní pojišťovnou.

Může ale využít jiné formy podpory:

a) Příspěvek na dietní stravování v rámci invalidního nebo starobního důchodu

• Pokud lékař potvrdí, že dieta výrazně zvyšuje životní náklady, může být zohledněna při posuzování nároku na příspěvek na živobytí nebo příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.).
• Rozhoduje o tom úřad práce podle individuální situace (příjem, závažnost onemocnění, soběstačnost apod.).

b) Příspěvek na dietní stravu u osob v hmotné nouzi

• Podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, může být v rámci příspěvku na živobytí stanovena zvýšená částka živobytí pro osobu, která musí dodržovat dietu.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) stanovuje příplatky tabulkou:
  • např. diabetická dieta = +1 100 Kč měsíčně k částce živobytí (údaj podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 389/2011 Sb.).
• Rozhodnutí vydává úřad práce na základě potvrzení o nutnosti diety od ošetřujícího lékaře.

Odpověď

Milá Ireno, napadá mě odpověď jednoho Němce, kterého jsem se svou středoškolskou němčinou na něco podrobně vyptával, a on mi odpověděl:

Du hast mir überfragt“, což by se dalo přeložit, „moc se ptáš“ nebo tady jsi mě nachytal“.

Pro hodnocení glykémie po jídle totiž nejsou daná pevná pravidla, už jenom proto, že doba po jídle i složení stravy se může hodně lišit a není to žádný standardní pojem. Normálně glykémie po jídle vrcholí za 30 – 60 minut a pak se postupně vrací k normální hodnotě do 2 až 3 hodin. Obecně když zachytíme glykémie po jídle vyšší než 7,8 mmol/l, ale nižší než 11.1 mmol/l,  hovoříme o porušené glukózové toleranci. Při glykémii nad 11,1 většinou jde již o diabetes, nicméně dovedu si představit, že při takovém zavařování meruňkové marmelády a průběžném testování kvality se může podařit překročit tuto hodnotu kdekomu. Není to zkrátka standardní hodnocení, jen si vytváříme obraz, jak na tom určitý člověk s glykémiemi zhruba je.

Protože rozhraní mezi pre-diabetem a diabetem je opravdu těsné, nelze z takového testování vyvozovat pevné závěry. Velmi záleží na tom, co jíte a jak rychle jíte. Přesto mnoha lidem, kteří se chtějí otestovat nejjednodušším (i když ne zcela přesným) způsobem pomocí glukometru radím: Změřte si glykémii ráno zaručeně na lačno. Potom si dejte svoji typickou snídaní, žádný extrém. Od začátku jídla si pak změřte hodnotu za hodinu a za 2 hodiny a sdělte mi výsledky. Při hodnotě za 2 hod. do 7,8 uzavírám, že se nejedná o diabetes (po hodině by glykémie neměla být nad 9, ale není na to dána norma.

Toto doporučení úplně ale neplatí pro již ověřené pacienty s diabetem. Zde záleží na typu diabetu, věku, na schopnostech pacienta dosáhnout dobrých hodnot a na případném riziku hypoglykémie. Např. hodnota u diabetika 2. typu po jídle do 11 mmol/l je ještě přijatelná, ale není to ideální výsledek. A zcela jiné je to u těhotných žen.

Odpověď

Milá Petro, uvádíte, že vaše dcera má diabetes zjištěný teprve před 2 měsíci. Jste tedy ještě v určitém kritickém období, kdy si celá rodina postupně zvyká na novou situaci a učí se řešit měnící se problémy. Podle mé zkušenosti se situace většinou usadí za 3 až 4 měsíce, kdy zjistíte, že se dá žít skoro normálně dál, určitým výkyvům se nevyhnete a že to ní tolik kritické, když glykémie na chvíli stoupne na 15 mmol/l.

V tomto období se potřeba inzulínu různě mění, protože ztráta inzulínové sekrece není ještě úplná a někdy se stává, že se dokonce slinivka trochu vzpamatuje a tvoří inzulínu víc, takže je možné dávky různě snižovat, aby se to postupem času zase vrátilo zpátky k větší potřebě. Trochu mě udivuje, že nemáte kontroly u diabetologa častěji, protože v tomto období je nutná edukace dcery i rodičů a změny jsou časté.

Vaše dcera užívá jako bazální inzulín Lantus, který účinkuje asi 18 až 22 hod., většinou ne celých 24 hod, a maximum má mezi 6 až 12 hod. po podání. Většinou tedy zajišťuje dobrou glykémii během noci a nejlepším testem, zda je tohoto inzulínu akorát, je ranní glykémie, která by v ideálním případě měla být mezi 5 a 7 mmol/l,  v praxi mezi 4,5 a 8. Pokud bývá hodnota vyšší, dávka se zvyšuje, ale je zde nebezpeční nočních hypoglykémií, které by neměly pokud možno být, i když vyhnout se jim zcela se asi nepodaří.

Během dne je potom glykémie závislá hlavně na dávkování rychle působícího inzulínu před jídlem. Vyšší glykémie po jídle tedy většinou znamená, že dávka byla příliš malá, případně že dcera jí zbytečně příliš mnoho sacharidů.

Já v současné době dávám spíš přednost velmi dlouze působícím bazálním inzulínům, mezi něž patří Tresiba a Toujeo, které působí déle než 14 hod., Tresiba alespoň 36 hod. Tím vzniká bazální dávka, která nemá minima ani maxima a většinou, když je glykémie vyšší, tak jen stačí chvíli počkat bez jídla, dokud glykémie postupně neklesne. Dávka Tresiby se díky dlouhému působení mění vždy nejdříve po 5 dnech, kdy se její hladiny v těle teprve ustálí.

Předpokládám, že dcera užívá senzor. Ten je opravdu vynikající, ale jeho „slabou“ stránkou je v prvním období fakt, že opravdu ukazuje všechny hodnoty a vidíte tedy i to, co pacienti dříve neviděli, a to je poměrně velké kolísání a někdy i ty hodnoty kolem 15 či výjimečně i vyšší, které při měření třeba jen 3x denně mohly dříve snadnou uniknout. Musíte si uvědomit, že dosáhnout 100% času v rozmezí 4 až 10 mmol/l je skoro nemožné a pro vás je nyní dobrým ukazatelem 70% času a vynikajícím ukazatelem 80 %.

Velkou výhodou jsou varovné signály při hrozící hypoglykémii, což je velmi užitečné třeba při tělocviku či tréninku a dcera by se měla naučit, jak se v různých situacích zachovat. Pokud by naopak byla hodnota vyšší, třeba těch 15, tak bych z toho nedělal problém. Při cvičení velmi pravděpodobně bude hodnota klesat.

Do budoucna většině pacientům s diabetem doporučuji inzulínovou pumpu spojenou se senzorem, která částečně poloautomaticky dolaďuje glykémie. Pomáhá to dosahovat lepších výsledků s menší námahou a nemá to žádné podstatné nevýhody. Již nyní byste se o tom měla informovat a připravovat se na to. Jen zpočátku, kdy se potřeba inzulínu často mění, může být někdy lepší ještě chvíli počkat. Když ale nyní celkem všechno docela dobře jde, tak vám i dceři doporučuje hlavně klid a rozvahu a snažit se vyvarovat závažnějším hypoglykémiím nebo opravdu vysokým hodnotám, např. ke 20. Ale i potom není vhodné panikařit, ale naopak snažit se to mírným způsobem a správnou úvahou korigovat.

Poznámka redakce:

pár příkladů pro zvýšení imunity:

A) přirozeným způsobem:

podpora imunity přirozeným způsobem:

• Dostatek spánku – alespoň 9 hodin denně.

• Pestrá strava – hodně ovoce, zeleniny, celozrnné obiloviny, luštěniny, libové maso, ryby, mléčné výrobky.

• Pohyb venku – pravidelný sport, procházky, hry.

• Čerstvý vzduch a pobyt na slunci – důležitý pro tvorbu vitaminu D.

• Dostatečný pitný režim – hlavně voda a neslazené čaje.

• Hygiena a mytí rukou – prevence infekcí.

• Očkování – dodržovat doporučený očkovací kalendář.

• Psychická pohoda – méně stresu, dost času na odpočinek a zábavu.

B) potravinové doplňky v příslušných dávkách:

• vitamín D3 

• vitamin C

• zinek

• betaglukany

• probiotika

• echinacea

• selen

C) léčiva na předpis

• Broncho-Vaxom

• Imunor