cukrovka, stále vysoké hodnoty, ale píchám si

Odpověď

Dobrý den Aleno,

rezistetní škrob není žádná novinka. Nutriční hodnota škrobu souvisí se strukturou molekuly a s modifikací upravující biologickou dostupnost – mechanickou, tepelnou nebo chemickou. Podle úrovně stravitelnosti může být škrob rozdělen do tří kategorií: rychle stravitelný škrob (rapidly digestible starch – RDS), pomalu stravitelný škrob (slowly digestible starch – SDS) a rezistentní škrob (resistant starch – RS)7. RDS úzce souvisí s glykemickým indexem, u kterého se předpokládá, že zvyšuje pravděpodobnost vzniku cukrovky a prediabetu, kardiovaskulárních chorob a obezity.

Rezistentní škrob (RS) je definován jako suma škrobu a produktů degradace škrobu, které se neabsorbují v tenkém střevě zdravého jedince, ale mohou být částečně fermentovány mikrobiotou tlustého střeva. Rezistentní škrob tak vykazuje vlastnosti vlákniny a řadíme ho mezi nevyužitelné sacharidy. Průměrný příjem rezistentního škrobu v dietě západního světa se uvádí kolem 5 g (rozmezí hodnot 3,4-9,4 g/d). Většina škrobu je konzumována v tepelně upravených potravinách, kde je škrob plně zmazovatělý a snadno stravitelný. Snížená stravitelnost konzumovaného škrobu je ovlivněna řadou vnitřních a vnějších faktorů (např. typ a složení potraviny, povaha a zdroj škrobu, způsob zpracování potravin, postupy přípravy a servírování pokrmů, fyziologie jednotlivce a další). Obsah RS se může měnit během skladování potravin, např. v horkých vařených bramborách je 5 % RS a ve vychladlých uvařených bramborách až 10 % RS. Záleží na odrůdě brambor a podmínkách přípravy vařených brambor.

Během tepelného zpracování potravin a skladování může docházet ke snížení obsahu RS nebo naopak ke zvýšení obsahu RS. Tepelná úprava (vaření, pečení, restování) a ochlazení banánů, rýže, fazolí a brambor vedlo ke zvýšení obsahu rezistentního škrobu. Po opakovaném ohřátí a ochlazení těchto potravin (banány, brambory, luštěniny) se obsah RS snižoval. Delší doba a nižší teplota pečení chleba a pečiva měla vliv na zvýšení obsahu RS ve světlém pšeničném chlebu.

Více si o rezistetním škrobu můžete nastudovat např. v odborném článku volně přístupném zde:

Zobrazit Rezistentní a pomalu stravitelný škrob (chemicke-listy.cz)

REZISTENTNI_SKROB-2020-4-F.Slukova_et_al_Rezistentni_skrob__final___uprava_MS_bez_tabulek_.pdf (muni.cz)

Ohledně toho, zda zchlazené brambory  opravdu zvyšují cukr v krvi méně nemám žádné podložené informace, na které bych vás mohla odkázat, data uvedená výše to ale předpokládají. 

Nicméně, jednoduché řešení je na dosah ruky. Zkuste si uvařit dvě stejná jídla, stejné množství. Jedno bude obsahovat čerstvě uvařené brambory a druhé brambory zchlazené. Změřte si glykémii před jídlem a po jídle. Snažte se vytvořit podobné vstupní podmínky (stejná denní doba, stejný pitný režim, stejná pohybová aktivita). Podle toho, jak významný bude rozdíl v lačné glykémii a glykémii po jídle si můžete udělat závěr sama.  Poté uvidíte, zda se vám vyplatí si přílohy tímto způsobem chystat = časová náročnost přípravy jídel vs. rozdíl v glykémiích.  

Pokud na to chcete jít méně vědecky a složitě, stačí vám vědět, že nejvíce rezistentního škrobu obsahují potraviny s vysokým obsahem vlákniny - luštěniny, celozrnné produkty atd. Tyto potraviny všeobecně vyvolávají nižší odezvu glykémie a také mají nižší energetickou hodnotu. Jejich seznam je v článku výše. Prakticky je to totožné s doporučením racionální stravy, která by měla obsahovat potraviny bohaté  na vlákninu. 

Obsah rezistentního škrobu je vysoký zejména v luštěninách a škrobech izolovaných z nich (tab. I z druhého odkazu). Po tepelném zpracování obsah rezistentního škrobu u luštěnin s vysokým obsahem rezistentního škrobu klesá, naopak u luštěnin s nižším obsahem rezistentního škrobu dochází k vysokému nárůstu po tepelné úpravě (např. u fazolu obecného až na 32,3 % suš.)

Odpověď

Milá Šárko, váš údaj o nechutenství je přeci jenom trochu v rozporu s vaší nadváhou. U diabetu 2. typu rozhodně není důvod se do jídla nutit. Vaše dieta svým složením není nijak závadná, je ale důležité, abyste nekonzumovala příliš velké množství sacharidů. Vám by mělo stačit dost málo, např. 120, maximálně 150 g sacharidů denně. To se ovšem velmi snadno překročí např. ve sladkém ovoci.

Nevím, jaké užíváte léky na diabetes, ale pro vás by mohly být vhodné takové, které patří mezi tzv. analoga GLP-1, jež mohou výrazně redukovat chuť k jídlu a pomáhají hubnutí. To ale musíte probrat se svým lékařem, protože tyto léky jsou jenom na lékařský předpis a mají svoje preskripční omezení. Vy byste je ale asi splňovala.
 

Odpověď

Milá Nelo, takové problémy je nejlepší řešit s vaším ošetrujícím dětským diabetologem, abychom neradili každý jinak.

Správně by glykémie po jídle neměla příliš stoupat vůbec, tedy optimálně ne přes 10 mmol/l. Vysoké hodnotě lze předcházet těmito možnostmi:

- podat inzulín o něco dříve před jídlem, pokud tedy není glykémie již před jídlem nízká, např. pod 5 mmol/l)

- lehce snížit množství sacharidů v dietě nebo se lépe vyhnout takovým sacharidům, které se vstřebávají rychle, tedy zejména volným cukrům

- lehce zvýšit dávku inzulínu před jídlem

Odpověď

Dobrý den,

bojím se, že jasná odpověď ode mne nepřijde. 

U vzestupů po jídlech záleží hodně na mnoha faktorech.

Co přesně jste jedla, kolik to mělo sacharidů, tuků, bílkovin, vlákniny. Jaký glykemický index mají snědené potraviny (jak rychle uvolňují cukry). Kolik stravy bylo, jak rychle trávíte, jaká byla předtím aktivita… To vše bohužel ovlivňuje rychlost vstřebávání sacharidů, uvolňování inzulinu ve vašem těle a následné zpracování sacharidů…. U každého to může být hodně individuální (každý má tělo nastaveno jinak) a proto nejsme nikdy schopni odhadnout, jak to u koho bude přesně fungovat a i u jednoho jedince může být jednou reakce odlišná než podruhé, přestože byste řekla, že jste jedla to samé a podmínky byly stejné.

Stran nárůstu ráno, pokud jste bez jídla. 

Stát se to určitě může -  vliv zde může být opět více faktorů -  např. ráno uvolňované hormony jako kortizol a somatotropní hormon, jež zvyšují glykémii Dále vstávání a hlad mohou vyvolávat “stres” a uvolňované stresové hormony mají jako jeden ze svých základních cílů zvýšení hladiny cukru v krvi. Hladovění jako takové může vyvolat  odpověď těla, která vede k uvolňování “zásobního cukru” do oběhu, aby měly buňky z čeho pracovat a “nehladověly” -  to samozřejmě má i souvislost se zmiňovaným stresovými hormony. Samozřejmě na stavu by se mohly podílet i další procesy, protože tělo je neuvěřitelně složitý komplex.

Odpověď

Milý Josefe, jako lékař vám nemohu doporučit pití vína, protože je známé, že i malé množství alkoholu představuje určité riziko. A když to pacientovi vysloveně doporučíme, i když s upozorněním, že dávka musí být hodně malá, tak si to většina lidí vysvětlí tak, že považujeme víno za lék a že je dobré jej pravidelně pít.

Nicméně život je takový, že lidé si rádi a s chutí dají skleničku vína, ať už jim to lékař doporučuje, či zakazuje. Ptáte-li se, zda je pro vás lepší víno bílé či červené, odpověď je už v samotném dotazu, respektive v záhlaví. Tak to jen opakuji: „červené nebo bílé“, a dodávám, pro osoby s diabetem víno suché.