Další článek Předchozí článek

Náhradní sladidla povolená v ČR

Autor:
redakce

Pracoviště:

Vloženo: 10. 12. 2022


V ČR je povoleno 17 náhradních sladidel a představa, že výrobků s náhradním neboli umělým sladidlem lze vzít podle chutí, je zcela mylná. Při jejich konzumaci je nutno počítat kalorický příjem úplně stejně jako u jiných jídel.

Redukce váhy, ochrana před zubním kazem nebo diabetes 1. i 2. typu jsou nejčastější důvody, proč lidé nahrazují běžná sladidla těmi náhradními. Napodobují sladkou chuť a jsou několikanásobně sladší než běžný cukr. Na rozdíl od sacharidů ale neobsahují skoro žádné kalorie.

Diabetici musí užívání cukru podstatně omezit, a proto patří mezi nejvýznamnější konzumenty výrobků, nahrazující cukr. Potraviny s označením „dia“ nebo „light“ přitom diabetes neléčí a pro diabetiky nemají žádnou větší výhodu. Člověk žijící s cukrovkou prvního typu může jíst stejnou stravu jako ostatní. Rozdíl je pouze v tom, že diabetická se řídí jídelním racionálně regulovaným plánem optimálně rozloženým na celý den. Konzumaci sladidel a cukrovinek je žádoucí omezit.

V České republice je podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 4/2008 Sb. a nařízení komise EU č. 1129/2011 povoleno celkem sedmnáct náhradních sladidel. Říká se jim také umělá. Dle výroby se dají rozdělit na dvě kategorie. K vyrobeným uměle patří aspartam, acesulfam nebo sacharin. Za náhradní cukry označujeme sorbitol, fruktózu a další látky cukerné povahy, které jsou obsažené především v ovoci.

Umělá sladidla lze také dělit na kalorická, např. Sorbit (směs sorbitolu a sacharinu, čistá fruktóza), nebo nekalorická, nemající žádný vliv na glykemický index (např. značky Dianer (sacharin), Irbis Sweet (aspartam) nebo Syndi Sweet (směs aspartamu a acesulfamu).

Ideální variantou jsou sladidla přírodní, především stévie, která je vhodná na pečení i vaření. Alkaloid steviosid, který stévii dává sladkou chuť, má sladivost 200–300krát větší než cukr. Stévia nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je nekalorická, takže glykemický index zůstává na nule.

Lidé trpící diabetem 1. i 2.typu typu by se měli stravovat racionálně a zohledňovat potraviny, které jim ovlivňují glykémii, provádět pravidelný selfmonitoring (zásadní je mít přehled o hladině glukózy při její léčbě, např. je k dispozici systém průběžného měření bez nutnosti vpichů do prstu) a zařazovat dostatečnou pohybovou aktivitu. Diabetik může prakticky jíst vše. Diabetická dieta není žádná speciální dieta, je to ve skutečnosti racionální strava, kterou bychom měli konzumovat všichni. Pouze některé potraviny by měli diabetici jíst v omezeném množství, aby nedocházelo k velkým výkyvům glykémie. Jedná se třeba o ovoce, sladkosti nebo alkohol, tj. potraviny obsahující glukózu, které rychle zvyšují hladinu glukózy v krvi.

Pozor také na potraviny obsahující fruktózu neboli ovocný cukr. Fruktózu vychytávají játra, tím se hladina glukózy v krvi nezvyšuje ani nedochází k podstatnému vyplavování inzulinu po jídle. Její přeměna v játrech se ale může nepřímo podílet na ztukovatění vnitřních orgánů a na obezitě. Fruktóza zároveň podstatně méně stimuluje centra v mozku, která jsou zodpovědná za pocit nasycení. Signál sytosti přichází později, člověk toho sní více.

 Názor na umělá sladidla bývá kontroverzní, někdy bývají označována za původce rakoviny. Studie provedená v roce 1975 zkoumala vliv sacharinu na organismus krys a přímý vliv na vznik rakoviny neprokázala. Neprokázal se ani u lidí.  Studie zjistily, že riziko rakoviny se s konzumací umělých sladidel nijak nezvyšuje (potvrzují i souhrnné údaje australské Rady pro rakovinu).  Výše zmíněná studie však uvádí negativní vliv na střevní bakterie, proto je určitě lepší obezřetnost.

Schvalován potravin je v ČR přísnější. Všechna umělá sladidla musí před použitím projít posouzením zdravotní nezávadnosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provádí toxikologické studie na zvířatech, které se později převedou na lidskou populaci. Pak se stanoví ADI (Acceptable Daily Intake), tedy přijatelná denní dávka, která udává bezpečné množství sladidla vhodné pro každodenní konzumaci. Největší problém je jejich nadměrná konzumace. Při překročení denní dávky mohou způsobit plynatost nebo průjem, dlouhodobě pak mohou zvýšit chuť na sladké a po čase vybudovat i závislost. Dle TZ

www.insighters.cz

Další článek Předchozí článek