Diabetická noha


Ulcerace, gangrény a amputace jsou závažnými důsledky syndromu diabetické nohy, kterým je postiženo asi 15 % diabetiků. V etiopatogenezi se uplatňuje především diabetická neuropatie, ischémie dolních končetin a infekce.

V terapii ulcerací se kromě výše uvedených obecných principů uplatňuje důsledné odlehčení končetiny, antibakteriální terapie vedená na základě výsledků kultivačních vyšetření a konečně lokální terapie, zaměřená na systematické čištění rány, podporu granulace a epitelizace.

Specifickým principem je zlepšení cévního zásobení (nejlépe perkutánní transluminální angioplastikou nebo cévní rekonstrukcí), které je indikováno na základě angiografického vyšetření. V prevenci restenóz se uplatňují protidestičková léčiva a perorální antikoagulancia. U nemocných s periferním difuzním postižením, u kterých nelze provést radikální revaskularizaci, je možné podávat léčiva k profylaxi vzniku trombotických uzávěrů a ke zlepšení tokových vlastností krve - vazoaktivní látky (pentoxifyllin, naftidrofuryl), sulodexid, prostanoidy (alprostadil), ačkoli efekt farmakoterapie je sporný.

Nedílnou součástí léčby je i fyzikální terapie a rehabilitace, které mohou příznivě ovlivnit průběh onemocnění.

Zdroj:
Compendium
 (pův. 1.-4. vyd. Remedia Compendium). 5. vyd. Praha: Panax; 2018 (v tisku)
autorka kapitoly 6.1 Léčiva používaná k terapii diabetu - Prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc.