zboží označené Dia

Milý Petře, souhlasím, že získávat informace o složení potravin přímo v prodejně je velmi obtížné až nemožné. K přečtení údajů na balení nestačí ani lupa v domácím prostředí, natož při nakupování. Dovolím si dát vám několik rad, jak postupovat:

1. Ještě doma před nákupem si rozmyslete, co vlastně chcete koupit a jaké požadavky to má splňovat. Pokud chcete umělé sladidlo, které neobsahuje žádný cukr, vyberte si nejprve některé, které by vám vyhovovalo. Můžete na to použít třeba příspěvek v našem webu v rubrice Náhradní sladidla. Rozmyslete si, zda to má být tekuté, sypké či v tabletách a zda se to má hodit třeba i k pečení. Takový výrobek potom kupte. V supermarketu, v lékárně či v obchodě s dietními potravinami, kde vám lépe poradí.
2. Pro diabetika nejsou žádné potraviny naprosto zakázané. Některé jsou ale málo vhodné, protože obsahují příliš mnoho cukru a zbytečně zvyšují glykémii. Jedná se třeba o med, sladké ovoce, sladké marmelády apod. Jejich náhražky pro diabetiky většinou obsahují také velké množství sacharidů, ty se jen pomaleji uvolňují. Já je osobně nedoporučuji, protože přidaná sladidla často působí nadýmání či průjem (mluvím o sladidlech, která mají podobný objem jako cukr, protože jejich přítomnost je v potravině nutná pro udržení správné konzistence). Já je osobně nedoporučuji. Nezhubnete po nich a také budou zvyšovat glykémii. Dejte si raději výjimečně jeden normální dortík, odhadněte si jeho obsah sacharidů a dejte si ho třeba místo přílohy.
3. Pokud chcete nějakou sladkost, třeba sušenky bez přidaného řepného cukru, rozmyslete si, kolik sacharidů by jedna porce měla obsahovat. I když se jedná o tzv. „dia“ výrobek, rozhodně to neznamená, že neobsahuje sacharidy. Mouka, škrob, ovoce, to vše obsahuje sacharidy stejně jako obdobné výrobky pro nediabetiky. Výrobek je pouze přislazen něčím jiným než řepným cukrem a o to méně bude obsahovat sacharidů. Je-li ke slazení použit sorbit nebo fruktóza (ovocný cukr), tak tyto látky se stejně nakonec v těle změní na krevní cukr a je nutné s nimi počítat. Obecně takové laskominy příliš nedoporučuji, protože stejně obsahují sacharidy a rozdíl od normálních zákusků či dortíků není velký. Když už na něco takového máte chuť, vezměte běžný výrobek, zjistěte si obsah sacharidů, započítejte si to do jídelníčku a snězte jen malou dávku. Bude to asi chuťově lepší a budete přesně vědět, co jíte. Jen na obsažené sacharidy nesmíte zapomenout: nemůžete si je přidat k běžnému obědu, ale musíte je vyměnit třeba za brambory, rýži, chléb apod., které naopak uberete. A máte-li diabetes 2. typu, tak bych se spíše obával obsahu tuků než sacharidů.
4. V obchodech najdete také diapivo. Normální pivo obsahuje poměrně hodně sacharidů a diabetik s tím musí počítat. Diapivo se při výrobě nechá déle kvasit, takže zbytkové sacharidy z ječmene se dále zkvasí na alkohol. Obsah sacharidů je potom velmi nízký. Ale pozor, takové pivo zase obsahuje více alkoholu! Ten je nejen také kalorický, ale je-li užíván pravidelně, tak je samozřejmě nezdravý, stejně jako u ostatních alkoholických nápojů.
5. Obsah sacharidů v různých výrobcích můžete najít na internetu. Existuje také aplikace pro chytré telefony, např. „Fér potravina“.  Pokud ji v telefonu máte, můžete si pomocí fotoaparátu naskenovat čarový kód. Telefon je potravinu rozpozná a dá vám přehled o složení výrobku. Stejným způsobem funguje také aplikace „Kalorické tabulky“. V prodejně přímo naskenujete čarový kód výrobku a dozvíte se jeho složení v čitelné podobě, mnohem lépe než z obalu.

Nakonec se znovu vracím ke svému hlavnímu doporučení: Při diabetu můžete jíst vlastně všechno. Jde jenom o to kolik a kdy. Pacient s diabetem 1. typu odhadne, kolik inzulínu si musí podat navíc. Pacient s diabetem 2. typu by se měl obávat hlavně nadváhy a neměl by proto jíst sladké a tučné laskominy. Když to ale udělá výjimečně, ať si raději vezme něco, co mu opravdu chutná a míst toho ať ubere něco jiného ve svém jídelníčku.

Většina takzvaných „diapotravin“ stejně obsahuje sacharidy i tuky a není možné je konzumovat bezstarostně.

A ještě něco: Svou povahou se bezlepková dieta zásadně liší diety diabetické. Osoby s nesnášenlivostí lepku v potravinách většinou nemohou pozřít ani minimální množství lepku, protože i velmi malé množství u nich vyvolává závažné potíže. Lepek je jedna z významných složek mouky, a ta se dnes přidává skoro do všech potravin. Je proto velmi těžké vyhledávat zaručeně bezlepkové potraviny, které si proto opravdu zaslouží být výrazně označeny.