senzor mi odpadl

Odpověď

Dobrý den,

základní cílové rozmezí pro dospělé pacienty je opravdu mezi 3,9-10 mmol/l. Přísnější kritéria mají samozřejmě těhotné ženy. Naopak mírnější cíle jsou u křehkých starších pacientů.

Základní cíl pro dospělé pacienty je 

> 70% time in range = čas v cíli (mezi 3,9-10 mmol/l) -  ideálně je samozřejmě více jak 80% 

současně by mělo být:

< 25% času nad 10 mmol/l

< 5% nad 13,9 mmol/l

< 4% pod 3,9 mmol/l

< 1% pod 1,0 mmol/l

Tato kritéria byla původně určena hlavně pro diabetiky 1. typu, ale dají se využít i u dospělých diabetiků 2. typu -  i když u nich někteří lékaři doporučují více jak 80% time in range. Je vždy nutné stav hodnotit individuálně (u každého jedince) s ohledem na terapii, trvání diabetu, ostatní onemocnění…

Samozřejmě čím lepší time in range, tím lépe, protože se snižuje riziko komplikací diabetu.

94-95% v cíli za 90 dní je skvělá hodnota. Stejně tak HbA1c 36-39 mmol/mol je výborný výsledek. 

Právě glykovaný hemoglobin (HbA1c) může být ovlivněn kolísáním glykémie. Pokud má například někdo hodně závažných hypoglykémií a pak vybíhá s hodnotami cukru naopak zase hodně vysoko, může glykovaný hemoglobin být relativně nízký. Kompenzace diabetu se pak “falešně” zdá dobrá. Výkyvy glykémie ale stále poškozují buňky a působí komplikace diabetu.  Zde nám napoví time in range (čas v cíli), který v těchto případech bude nízký + bude vysoké procento času vysokých a nízkých glykémií. U Vás čas v cíli ukazuje, že kolísání glykémie nebude výrazné. K zhodnocení kolísání glykémie lze využít i hodnoty variability glykémií, které často senzory ukazují -  buď přímo jako variabilitu glykémie nebo jako směrodatnou odchylku.

Odpověď

Dobrý den,

předpokládám, že využíváte hybridní systém - uzavřenou smyčku, když máte t:slimX2 se senzory.

Ideální by samozřejmě bylo vidět Vaše data na senzoru a přesné nastavení pumpy po celý den, ale zkusím aspoň trochu poradit i nyní.

Pokud je stoupání jen po jídle a není po delší dobu, nemusíme pravděpodobně měnit dávku bazálního inzulinu -  pokud zrovna v tomto úseku nemáte nastaven bazální inzulin hodně nízko oproti ostatním hodinám a zbytku dne.

Pokud stoupání nastává i při normální glykémii nebude zde tak výrazný vliv korekčního faktoru -  ten má hlavně vliv na to, jak pumpa počítá o kolik 1j sníží glykémii. Korekční faktor je dobré upravit, když pumpa obtížně bojuje se snižováním již vysoké glykémie…

Pokud je stoupání čistě po jídle při původně normální glykémii může být na vině inzulin-sacharidový poměr, množství sacharidů nebo doba podání bolusu před jídlem. Pokud jste přepočítala množství sacharidů, tak ho vynecháme. 

Snídaně bývá problémový úsek, protože v rámci běžného denního rytmu těla se nad ránem uvolňují v těle hormony, které zhoršují citlivost na inzulin, případně i mírně zvyšují glykémii. Současně může být ráno i pomalejší vstřebávání inzulinu. Někdo má i sacharidovější snídaně (s větším množstvím cukru nebo jednoduššími cukry)než zbytek jídel během dne. Pomalejší vstřebávání inzulinu se projevuje prudším nárůstem glykémie po snídani (na senzoru jde křivka prudčeji nahoru než obvykle). V tomto případě je možné zkusit podat bolus před jídly např. o 5 minut dříve než jste zvyklá.

To co nám zbývá vyzkoušet je nastavení inzulin-sacharidové poměru. Pokud po snídani rostou glykémie hodně nahoru, je možné od 5 hodin např. do 10 hodin (podle toho jak máte rozdělené nastavení během dne a jak snídáte) snížit inzulin-sacharidový poměr. Pokud chcete více inzulinu, poměr snižujete. Můžete zkusit snížení např. na 1:9g. To znamená, že pumpa Vám např na 40g sacharidů místo původních 3,6j inzulinu nabídne 4,4j. Pokud by glykémie poté hodně padala je možné upravit poměr na 1:10g. Pokud by naopak úprava nestačila, je možné zkusit 1:8 (zde na 40g pumpa při normální glykémii nabídne 5j).

Doufám, že Vám tato odpověď alespoň trochu pomůže. Bohužel bez přesných znalostí a možnosti zhodnocení záznamu z pumpy a senzoru, nejsem schopná poradit více.

Odpověď

Dobrý den,

k přesnosti proužků Diaphan jako takových se opravdu nemohu vyjádřit, ale veškeré stanovení proužky je semikvantitativní (např. na barevné stupnici, bez přesných čísel a fyzikálních nebo chemických jednotek) a proto není přesné a při hraničních výsledcích obtížně hodnotitelné. Proužky v moči současně nejsou současně schopné stanovit kyselinu beta-hydroxymáselnou, která je ale nejčastěji zastoupenou ketolátkou. Ketolátky v moči mohou být i u zdravých jedinců např. při hubnutí, hladovění, po velké námaze. Mohou se objevit v moči i např. při močové infekci nebo onemocnění ledvin. Ketolátky se zvýšeně tvoří většinou u pacientů s diabetes mellitus 1. typu, kdy je problém s celkovým množstvím inzulinu v krvi (hlavně pokud se jedná o nediagnostikovaný diabetes). U pacientů s diabetes mellitus 2. typu (pokud již není vyčerpána sekrece inzulinu), by se ketolátky ve velkém množství neměly běžně produkovat.

Glukóza se do moči dostává až při překročení tzv. renálního prahu pro glukózu, což je u zdravého nediabetika kolem glykémie 10 mmol/l. Při poškození buněk ledvinných kanálků je glukóza do moče vylučována už při nižších hodnotách.

Každopádně proužky na moč nejsou vhodným diagnostickým postupem při podezření na diabetes ať již 1. nebo 2. typu. Ani jasně negativní test z moči na glukózu a ketolátky by diabetes nevyloučil. Mohou být využity např. pro diabetiky 1. typu při kontrole ketolátek při naměřené vysoké glykémii v krvi, ale pro diagnostiku diabetu jsou nevhodné. 

Pokud máte podezření na diabetes, je vhodné dojít k praktickému lékaři a domluvit se s ním na odběr lačné glykémie a dle výsledku případně odeslání na oGTT. Tato dvě vyšetření Vám teprve mohou jednoznačně odpovědět.

Odpověď

Onemocnění cukrovkou se diagnostikuje různými způsoby a je potvrzeno:

SHRNUTÍ:
 

Diagnóza cukrovky je vyloučena když:

- glykémie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi nepřesahuje 5,6 mmol/l
- náhodná glykemie v kapilární krvi je menší 7,0 mmol/l
  nebo v žilní plazmě menší než 7,8 mmol/l
- glykemie 2 hod po oGTT je menší než 7,8 mmol/l
- glykovaný hemoglobin je do 39 mmol/mol

Prediabetes máme když:

- glykemie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi je 5,6 – 6,9 mmol/l
  nebo v žilní plazmě 5,6 – 7,7 mmol/l (nuto pak udělat oGTT)
- glykemie 2 hod po oGTT je 7,8 mmol/l – 11 mmol/l
- glykovaný hemoglobin je v rozmezí 39 - 47 mmol/mol

Diagnóza cukrovky je potvrzena když

- glykemie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi je větší nebo rovna 7,0 mmol/l
  nebo v žilní plazmě 7,8 mmo/l  (nutno ověřit 2x)
- je náhodná glykemie, či 2 hod po oGTT větší než 11 mmol/l
- glykovaný hemoglobin je  ≥ 47 mmol/mol

poznámka:

je však třeba upozornit, že měření glukometrem, může být zatíženo chybou, viz jeden příklad z naší poradny: https://www.cukrovka.cz/poradna?search=odchylka

Odpověď

Dobrý den,

proužky by měly být uchovávány v suchu, chladnu a měly by být chráněné před slunečním zářením. Díky požadavku na sucho není vhodné je umisťovat do chladničky.

Informace o doporučené skladovací teplotě se lehce liší u jednotlivých typů proužků

např. proužky od firmy Acchu-check mají uváděnou teplotu 2-30°C

FORA Diamond mají skladovací teplotu 2-32°C

OneTouch Verio 5-30°C

Lehce odlišné budou pravděpodobně i hodnoty pro další typy proužků. Většinou se ale doporučené skladovací teploty pohybovaly přibližně do 30°C.