jakou potravinou se dají spravit cévy u diabetika a kuřáka?

Odpověď

Doporučení redakce:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

Odpověď

Milý Petře,

ano, e-cigarety mohou mít negativní vliv na cévy, i když pravděpodobně menší než klasické cigarety. Pro osobu s diabetickou neuropatií a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem je ale i e-cigareta potenciálním škodlivým faktorem, který může přispět k poškození cév, zhoršit krevní zásobení nohou a ztížit hojení případných ran.

Toto jsou známé účinky nikotinu, který je obsažen v e-cigaretách:

• zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci
• zužuje cévy (vazokonstrikce), což omezuje průtok krve v končetinách

podporuje zánět v cévní stěně

• zvyšuje riziko aterosklerózy (ucpávání cév)

I když e-cigarety neobsahují dehet a spaliny jako klasické cigarety, nikotinový účinek na cévy přetrvává. Kromě toho, pára z e-cigaret obsahuje kromě nikotinu i další chemické látky (např. propylenglykol, aromata), které mohou dráždit dýchací cesty a způsobovat oxidativní stres a zánět v těle.

Diabetici s neuropatií často trpí poruchou prokrvení dolních končetin (ischemickou chorobou dolních končetin). Kouření a e-cigarety toto riziko dále zvyšují. Může se zhoršovat samotná neuropatie, hojení ran, může být větší sklon ke vzniku gangrény či vředu na nohách s konečným důsledkem amputace.

Jó, ptát se doktora na kouření, to není dobrý nápad pro člověka, který není odhodlán s tím přestat. Pokud ovšem užíváte e-cigarety kvůli odvykání kouření, je to rozhodně menší zlo, než kouřit klasické cigarety. Rozhodně by pro vaše nohy a cévy bylo lepší s kouřením postupně úplně přestat. Existují k tomuto účelu také odvykací centra, kde by vám mohli pomoci.

Odpověď

Milý Dušane, diabetik i po infarktu myokardu může jíst zavináče. Je to celkem zdravá strava a téměř to neobsahuje sacharidy. Dobrou chuť.
 

Odpověď

Milá Andreo,

diabetes 2. typu je z velké části vyvolán sníženou citlivostí tkání na inzulín. Tuto sníženou citlivost velmi podněcuje obezita a konzumace kalorické stravy a dále ztučnění orgánů, zejména jater a pankreatu. Dochází ale také k poruše sekrece inzulínu, která může nejprve odolávat a teprve když na to nestačí, tak se objeví diabetes.

Inzulín má v těle hodně účinků a výrazně se uplatňuje v metabolismu tuků.

Samotná konzumace tuku sice nezvyšuje bezprostředně glykémii, ale ve svém důsledku ano. Při diabetu je nutné na prvním místě kontrolovat příjem sacharidů, protože ty zvyšují glykémii bezprostředně (a záhy se z části mění na tuk), ale nejúčinnější léčbou diabetu 2. typu je nízkokalorická dieta, pokud trvá dostatečně dlouho. Tuky jsou mnohem kaloričtější než sacharidy. Je také pravda, že pokus se sacharidy promíchají s „tukem“, tak se snad o něco pomaleji vstřebávají.

Je trochu paradoxem, že při velkém omezení sacharidů se používá „vysokotuková dieta“, což do určité míry zvrátí metabolismus nefyziologickým směrem a může to vést k hubnutí. Dlouhodobě je určitě nevhodná a já ji příliš nedoporučuji ani krátkodobě. Velký příjem tuků má různé nepříznivé účinky, zejména na rozvoj aterosklerózy.

Nejlepší je celkové přiměřené omezení kalorického příjmu s dostatkem vlákniny, sníženým obsahem sacharidů (150 – 200 g/den, u obézních i méně), přiměřeným příjmem bílkovin a s velkým omezením živočišných tuků.

Odpověď

Milá Noemi, spolehlivě vám nemohu odpovědět z více důvodů, ale zejména proto, že jste svá pozorování neprováděla za dostatečně kontrolovaných podmínek, abych si mohl být jistý, že to tak opravdu bylo.

Píšete sice o „extrémních“ hodnotách glykémie, ale extrémní hodnoty jsou opravdu zcela jiné. Vaše nálezy se ještě klidně vejdou do „normálu“.

Pro monitorování léčby se může glykémie stanovovat kdykoliv a uživatel samozřejmě musí přihlížet k okolnostem. U osoby s diabetem léčené inzulínem např. doporučujeme, aby glykémie neklesala pod normální hodnoty (pod cca 3,8 mmol/l) a po jídle pokud možno nestoupala nad 10 mmol/l. Zajímá nás také průměrná glykémie, protože pokud někdo bude sice trvale v níže uvedeném rozmezí, ale glykémie se bude držet okolo 9 mmol/l, tak to také není dobré.

Glukometr ale není určen pro monitorování glykémií u zdravých osob, protože ty mají hodnoty v normě či blízko normy a osobní glukometr není dostatečně přesný, aby spolehlivě zachytil menší odchylky.

Při posuzování toho, zda někdo má či nemá diabetes (když jsou hodnoty jen hraniční či blízko horního limitu), je nutné glykémii měřit za standardních podmínek. Na lačno znamená ráno po celonočním půstu. Spolehlivé „normy“ po zátěži jsou také známy pouze u orálního glukózového tolerančního testu při měření laboratorním přístrojem.

Vy byste tedy mohla podstoupit měření v laboratoři na lačno a případně po orálním glukózovém testu, ale podle mého názoru je to pro vás zbytečné. Máte normální hodnoty a momentálně se nemusíte měřit a můžete dodržovat jakoukoliv zdravou dietu s přiměřeným množstvím sacharidů.

Pokud jde o váš dotaz ohledně rostlinné stravy a nižších hodnot glykémií, tak mi moje znalosti dovolují odpovědět takto:

Rostlinná strava obsahuje hodně vlákniny. Ta zpomaluje štěpení sacharidů ve střevě a zpomaluje také jejich vstřebávání do krevního oběhu. To se obecně považuje za zdravé a může to být důvodem, proč glykémie pak stoupají méně.

Kromě toho existují práce, že větší příjem živočišných bílkovin a tuků snižuje citlivost tkání vůči inzulínu. Platí to zejména u osob s tzv. inzulínovou rezistencí, která ještě nemusí vyvolávat diabetes, ale je pravidelně přítomna u osob s diabetem 2. typu. Omezení zejména živočišných tuků a nezvýšený (nad normální doporučení ) příjem bílkovin se proto doporučují. Správná dieta pak může vést k zlepšení citlivosti vůči inzulínu a ke zlepšení glukózové tolerance. Existují také studie, že tzv. vegani mají spíše lepší citlivost vůči inzulínu a také pokud osoby s diabetem 2. typu přejdou na převážně vegetariánskou stravu, často zhubnou a také se jím zlepší efekt inzulínu. Je ale potřeba zdůraznit, že takovéto studie byly provedeny u osob, které předtím žádnou pořádnou dietu nedržely. Podle mého názoru by podobný efekt mohla mít také standardní strava s omezením kalorického příjmu, ve které by bylo málo živočišných tuků, přiměřeně nezvýšený příjem bílkovin (asi 1 g/kg) a omezené množství sacharidů mezi 150 a 250 g denně.

A moje závěry:

1. Příliš se sledujete
2. Pokud vám veganská strava vyhovuje, pokračujte v ní. Jen je nutné se radit s odborníky, abyste měla skutečně zajištěný dostatečný příjem bílkovin, minerálních látek a vitamínů, a také dostatek času a peněz, abyste si takovouto stravu v našich zeměpisných podmínkách dokázala za přiměřenu cenu obstarat. Takováto dieta ale není nezbytná, v prevenci diabetu by vám posloužila i dieta podobná, která by obsahovala také přiměřené množství živočišných bílkovin, případně malé množství živočišných tuků ze zdravých zdrojů.