Vyžaduje onemocnění cukrovkou psychologa?

V ČR každoročně přibývá přibližně 60 000 nových pacientů s diabetem, kteří se připojují k milionu již existujících diabetiků. Léčba není jen otázkou hladiny cukru v krvi – diagnóza samotná, změna životního stylu, každodenní rozhodování o jídle a pohybu představuje pro pacienty i jejich rodiny výraznou psychickou zátěž. Odborníci proto stále více zdůrazňují význam spolupráce diabetologů a klinických psychologů, která může pacientům pomoci zvládat nemoc také z hlediska duševního zdraví. Z tohoto důvodu realizovala Asociace klinických psychologů ČR společně s Českou diabetologickou společností ČLS JEP průzkum mezi svými členy.

Diabetes v ČR postihuje přibližně 10 % populace. Zhruba 92 % přitom tvoří diabetes 2. typu (organismus nedokáže účinně využívat inzulin) a asi 6 % diabetes 1. typu (tělo si nevytváří inzulin a je nutná jeho celoživotní aplikace). Deprese je u lidí s diabetem přibližně dvakrát častější než v běžné populaci, častěji se objevují i úzkosti. Specifickou zátěží je tzv. diabetický distres – emoční vyčerpání spojené s každodenními nároky léčby, kdy se člověk vnitřně cítí dlouhodobě zahlcený a unavený.

Klinický psycholog je součást léčebného týmu, jak upozorňuje předsedkyně Psychologické sekce České diabetologické společnosti ČLS JEP (ČDS.: „Pacient s diabetem je se svou nemocí v neustálém kontaktu – každý den musí plánovat jídlo, pohyb, měření glykémie i dávky inzulinu. Diabetes nemá dovolenou ani prázdniny, a právě proto může být psychická zátěž velmi vysoká. Psychologická péče tedy není luxus, ale důležitá součást komplexní léčby, pomáhající významně zlepšovat kvalitu života pacientů i výsledky jejich léčby.“

Diabetolog a klinický psycholog se v péči o pacienta s diabetem navzájem doplňují. Diabetolog se zaměřuje na kompenzaci onemocnění, nastavení léčby, prevenci a řešení somatických komplikací. Pomáhá upravit dávkování inzulinu či léků, pracuje s technologiemi a sleduje dlouhodobé ukazatele zdravotního stavu. Klinický psycholog se soustřeďuje na psychické zvládání, může pracovat s motivací k léčbě, podporovat adaptaci na nemoc a pomoci hledat rovnováhu mezi kontrolou a kvalitou života. Neměl by přicházet, až když je zle. Může být přirozenou součástí dlouhodobé léčby – stejně jako pravidelné kontroly u diabetologa. Je vhodné a nutné pečovat i o psychickou odolnost.

Bývalá předsedkyně Psychologické sekce ČDS upřesňuje: „Z praxe vidím, jak velký přínos má pro pacienty psychologická podpora. Někdy se kompenzace diabetu zlepší spíše díky práci s psychikou než změnou inzulinového režimu.“

Kliničtí psychologové chtějí o diabetu vědět více. Výsledky aktuálního průzkumu povědomí o onemocnění cukrovkou mezi členy Asociace klinických psychologů ČR (AKP ČR) naštěstí potvrdily, že více než polovina dotázaných odborníků o pacienty s diabetem již pečuje a pouze 4 % se péče o diabetiky obávají. Přitom jen třetina klinických psychologů hodnotí své znalosti o cukrovce jako dobré. Mnozí by si chtěli doplnit informace o typech diabetu, jejich léčbě a komplikacích, vlivu stravy a pohybu nebo o práci se selfmonitoringem. Zájem je také o specifika péče o dětské pacienty.

Mimo pořádání seminářů byly vytvořeny tzv. „Pevné body“. Jedná se o zmapování psychologických nebo psychiatrických ambulancí v ČR, které jsou ochotné a kompetentní v poskytování psychologické, ev. psychiatrické nebo psychoterapeutické péče pro nemocné s diabetem. Aktuální seznam je na stránkách ČDS (www.diab.cz) pod záložkou „Psychologická sekce.“  

Sdělení diagnózy diabetu často vyvolává psychický propad (akutní stresovou reakci) bez ohledu na věk. První reakce zahrnují šok, popření, vztek, úzkost či bezmoc – jde o normální adaptační proces, který neznamená psychickou poruchu. I pacient, který vypadá klidně, může prožívat silnou úzkost.

Únava, obavy nebo občasná frustrace jsou v životě s diabetem běžné. Rozdíl mezi „běžnou únavou“ a klinickým problémem spočívá především v intenzitě, délce trvání a dopadu na kvalitu života. Pokud potíže přetrvávají týdny, zhoršují se nebo vedou k rezignaci na léčbu, nejde už jen o přirozenou reakci na náročnou situaci. Důležitým tématem bývá také strach z hypoglykémie. Obava z náhlého poklesu cukru může ovlivňovat každodenní chování – například může vést k preventivně vyšším hodnotám glykémie nebo vyhýbání se určitým situacím. Problémem je rovněž strach z hyperglykémie nebo touha být perfektní, což  vede k neustálé tenzi.

Moderní technologie, jako senzory a inzulinové pumpy, sice zvyšují bezpečí a kontrolu, ale mohou zároveň vytvářet tlak a stres.

Kdy je pro diabetika vhodné vyhledat psychologickou pomoc:

• Cítí se většinu dní dlouhodobě vyčerpaný/á nebo bez naděje.
• Má pocit, že nemoc převzala kontrolu nad životem.
• Vyhýbá se měření, aplikaci léků nebo kontrolám, protože je toho „moc“.
• Má výrazné obavy z hypoglykémie, které omezují běžný život či spánek.
• Zhoršily se kvůli diabetu vztahy nebo pracovní činnost.

Odpoví-li se na více než na 2 otázky „ano“, je vhodné obrátit se na klinického psychologa (viz Pevné body www.diab.cz). Včasná psychologická podpora není známkou selhání, ale součástí komplexní péče o zdraví!

Průzkum zaměřený na klinicko-psychologickou péči u pacientů s diabetem vznikl ve spolupráci s Psychologickou sekcí České diabetologické společnosti ČLS JEP. Datový soubor obsahuje více než 200 odpovědí, průzkum probíhal od 20. 10. 2025 do 2. 12. 2025 a byl proveden formou online dotazníku.

Psychologická sekce České diabetologické společnosti je odborné uskupení, které propojuje diabetology a klinické psychology s cílem zlepšit péči o pacienty s diabetem i z hlediska duševního zdraví. Sekce se věnuje šíření znalostí o psychických aspektech diabetu, podpoře výzkumu, vzdělávání zdravotníků v oblasti komunikace a integrace psychologické péče do standardních diabetologických postupů.

Asociace klinických psychologů ČR je profesní organizace zastřešující klinické psychology v České republice. Jejím cílem je rozvoj oboru klinická psychologie, ochrana pacientů před neodbornou péčí a prosazování etických standardů v péči o duševní zdraví. AKP ČR dlouhodobě spolupracuje s MZ ČR, dalšími profesními organizacemi i vysokými školami s cílem zajistit dostupnou a vysoce kvalitní klinicko-psychologickou péči. Dle TZ

www.akpcr.cz