Předchozí článek

Blue Monday očima diabetiků

Autor:
redakce

Pracoviště:

Vloženo: 19. 1. 2026


Pro více než 1 milion lidí s diabetem v České republice však psychická zátěž není otázkou jednoho dne, ale každodenní realitou. Jak ukazují data z průzkumu DIA Barometr 2025. Až 63 % diabetiků vnímá život s diabetem jako psychicky náročný, přičemž tato zátěž má přímý dopad nejen na jejich duševní pohodu, ale i na schopnost nemoc dlouhodobě kompenzovat.

Diabetes patří mezi onemocnění, která vyžadují nepřetržitou pozornost, rozhodování a sebekontrolu. Neustálé sledování glykémie, úprava stravy, plánování pohybu, obava z hypoglykémie nebo komplikací – to vše se promítá do psychiky lidí s diabetem. Podle DIA Barometru považují emoční a psychickou zátěž za jednu z nejnáročnějších oblastí života s diabetem desítky procent respondentů, a téměř 48 % by uvítalo pomoc se zvládáním situace po psychické stránce.

Psychika a cukrovka jsou propojené nádoby. „Diabetes není jen metabolické onemocnění, ale i výrazná psychická zátěž. Lidé s cukrovkou často zažívají dlouhodobý stres, únavu, pocity selhání nebo viny, když se jim nedaří držet hodnoty glykémie v doporučeném rozmezí. Tento stav označujeme jako diabetes distress – specifickou emoční reakci na každodenní nároky léčby,“ vysvětluje psycholožka specializující se na práci s lidmi s diabetem. Podle ní přitom nejde jen o subjektivní prožívání. Jak dodává, dlouhodobý stres zvyšuje hladinu kortizolu a adrenalinu, což může vést ke zhoršení kompenzace diabetu. Psychická nepohoda tak velmi konkrétně ovlivňuje fyzické zdraví.
Data DIA Barometru ukazují, že přestože 63 % respondentů psychickou zátěž pociťuje, jen malá část z nich řeší tyto obtíže systematicky s odborníky. Nejčastěji se diabetici svěřují sami sobě nebo svému okolí, odborná psychologická péče je využívána spíše výjimečně.

Bez práce s psychikou se dobrá kompenzace udrží jen těžko. „V diabetologii dnes víme, že bez zohlednění psychického stavu pacienta nelze dlouhodobě dosáhnout dobré kompenzace. Technologie, senzory a moderní léčba jsou důležité, ale samy o sobě nestačí,“ říká diabetolog z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pokud je diabetik vyčerpaný, úzkostný nebo rezignovaný, promítne se to do jeho rozhodování, adherence k léčbě i výsledků. Psychologická podpora by měla být přirozenou součástí péče o diabetiky, nikoli nadstandardem.

Společenské téma se týká statisíců rodin. Předsedkyně pacientské organizace Helpio upozorňuje, že psychické zdraví diabetiků má výrazný celospolečenský rozměr. Diabetes se v Česku netýká jen samotných pacientů, ale celých rodin, pracovních kolektivů i systému zdravotní a sociální péče. Více než milion lidí žije s chronickým onemocněním, které klade vysoké nároky na psychickou odolnost.

Právě proto tato organizace dlouhodobě upozorňuje na potřebu větší podpory v oblasti edukace i duševního zdraví. DIA Barometr 2025 jasně ukazuje, že diabetici chtějí nemoc zvládat zodpovědně, ale potřebují k tomu víc než jen technologie. Potřebují porozumění, systematickou podporu a dostupné informace, jak pracovat se stresem a psychickou zátěží. Otevřená debata o psychice, destigmatizace psychických obtíží a propojení somatické a psychologické péče jsou klíčem ke zlepšení kvality života statisíců lidí v Česku.

Jak pomáhat v běžných situacích a ev. destigmatizovat diabetes:

1. Ve škole: brát diabetes jako součást běžného života. Dítě s diabetem může potřebovat změřit cukr, sníst svačinu nebo si na chvíli odpočinout. Nejde o výjimky, ale o součást léčby. Otevřený přístup učitelů i spolužáků snižuje stres a pocit studu, které mohou nemoc zhoršovat.

2. V práci: respektovat každodenní zátěž nemoci. Nevhodné poznámky a kontrolování zvyšují psychický tlak. Respekt, možnost krátké pauzy nebo flexibility pomáhají kolegům zvládat nemoc i pracovní výkon.

3. Na ulici: při hypoglykémii jednat rychle. Člověk s nízkou hladinou cukru může působit zmateně. Pokud je při vědomí, podat sladký nápoj nebo hroznový cukr a nechat v klidu. Pokud nereaguje, volat záchrannou službu, a nepodávat jídlo ani pití.

4. U seniorů: nepodceňovat změny chování. Náhlá slabost, zmatenost nebo změna nálady mohou souviset s glykémií, nejen se stářím. Nabídnout pomoc a v případě pochybností zajistit odbornou pomoc.

5. Obecně: nemoralizovat, a mluvit s respektem. Diabetes není selhání. Dlouhodobý stres zhoršuje kompenzaci i psychiku. Respektující komunikace bez nevyžádaných rad pomáhá lidem s diabetem zvládat nemoc dlouhodobě.

Více o pacientské organizaci: www.pohelpio.cz

Dle TZ

www.amic.cz

Předchozí článek