Káva není jen kofein

Káva není jen kofein

Káva patří k nejčastěji konzumovaným nápojům na světě. Povzbuzuje, může ovlivnit krevní tlak, srdeční frekvenci, trávení, spánek i glykémii. Současně však dlouhodobé studie ukazují, že pravidelné pití kávy je spojeno s nižším výskytem diabetu 2. typu.

Na první pohled to může působit rozporuplně. Kofein totiž může krátkodobě snížit citlivost organismu k inzulinu a u některých lidí zvýšit glykémii. Káva ale obsahuje stovky dalších látek, mimo jiné polyfenoly a další biologicky aktivní sloučeniny. Proto není možné účinky kávy jednoduše ztotožnit s účinky samotného kofeinu.

Co dělá kofein v mozku?

Kofein působí především blokádou adenosinových receptorů. Adenosin je látka, která se během dne v mozku postupně hromadí a podílí se na pocitu únavy a ospalosti.

Po vypití kávy proto obvykle dochází ke zvýšení bdělosti, pozornosti a schopnosti soustředění. Účinek může být příjemný, ale při vyšší dávce nebo větší citlivosti se mohou objevit také:

• neklid a nervozita,
• třes,
• pocit napětí nebo úzkosti,
• bušení srdce,
• potíže s usínáním.

Citlivost na kofein se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší. Roli hraje genetika, věk, pravidelnost konzumace kávy, některé léky i rychlost odbourávání kofeinu v játrech.

Káva, srdce a krevní tlak

Kofein může po požití přechodně zvýšit krevní tlak. Tento účinek bývá výraznější u lidí, kteří kávu pijí jen příležitostně. Při pravidelném pití se na některé účinky kofeinu může postupně vytvořit tolerance.

U většiny lidí nemusí běžná konzumace kávy představovat kardiovaskulární problém. Pokud ale po kávě opakovaně pociťujete výrazné bušení srdce, třes nebo zaznamenáváte významný vzestup tlaku, je vhodné množství kofeinu omezit a reakci organismu sledovat.

U člověka s diabetem je kontrola krevního tlaku zvlášť důležitá, protože diabetes a hypertenze společně významně zvyšují riziko poškození srdce, cév, ledvin a dalších orgánů.

Má káva močopudný účinek?

Kofein může mírně zvýšit tvorbu moči, zejména u lidí, kteří na něj nejsou zvyklí. Při běžném pití kávy však tento účinek zpravidla není tak výrazný, aby káva sama o sobě způsobovala dehydrataci.

Do celkového příjmu tekutin se tedy počítá i voda obsažená v kávě. To samozřejmě neznamená, že by měla káva nahrazovat běžný pitný režim.

Žaludek a trávení

Káva může stimulovat činnost trávicího traktu a u některých lidí podporovat vyprazdňování. Současně může u citlivých osob zhoršit pálení žáhy, reflux nebo žaludeční obtíže.

Reakce je velmi individuální. Pokud káva vyvolává opakované potíže, může pomoci menší porce, méně silná káva, káva bez kofeinu nebo omezení jejího pití nalačno.

Kofein může krátkodobě zhoršit práci s glukózou

Právě tady je vztah kávy a diabetu nejzajímavější.

Kontrolované studie ukázaly, že jednorázové podání kofeinu může přechodně snížit citlivost tkání k inzulinu. Organismus pak může potřebovat k udržení stejné glykémie více inzulinu. U lidí s diabetem 2. typu bylo v některých studiích po kofeinu zaznamenáno také vyšší nebo déle přetrvávající zvýšení glykémie po příjmu sacharidů.

To neznamená, že každý člověk s diabetem musí kávu přestat pít. Reakce je individuální a může ji ovlivnit množství kofeinu, současné jídlo, léčba diabetu i dlouhodobý návyk na kávu.

Pokud používáte glukometr nebo kontinuální senzor, můžete si vlastní reakci poměrně jednoduše ověřit. Porovnejte opakovaně glykémii po podobné snídani s kávou a bez kávy. Důležitější než jedna hodnota je opakující se trend.

Proč je tedy pití kávy spojováno s nižším rizikem diabetu 2. typu?

Zatímco krátkodobý účinek samotného kofeinu může být z hlediska citlivosti k inzulinu nepříznivý, dlouhodobé populační studie přinášejí jiný obraz.

Lidé, kteří pravidelně pijí kávu, mají v řadě rozsáhlých observačních studií nižší výskyt diabetu 2. typu než lidé s velmi nízkou nebo žádnou konzumací kávy.

Zajímavé je, že podobná souvislost byla pozorována také u kávy bez kofeinu. To naznačuje, že případný příznivý vztah nelze vysvětlovat pouze kofeinem.

Káva obsahuje řadu dalších biologicky aktivních látek, zejména polyfenoly, například chlorogenové kyseliny. Mohou ovlivňovat metabolismus glukózy, oxidační stres, zánětlivé procesy i další metabolické mechanismy.

Je však důležité používat přesnou formulaci: jde především o souvislost pozorovanou v dlouhodobých studiích. Nelze z ní vyvozovat, že pití většího množství kávy zabrání vzniku diabetu nebo že by káva měla být používána jako jeho prevence či léčba.

Káva a játra

Pravidelné pití kávy je v observačních studiích spojováno také s příznivějšími ukazateli zdraví jater a nižším výskytem některých chronických jaterních onemocnění.

To je zajímavé právě u lidí s diabetem 2. typu a nadváhou, u kterých se častěji vyskytuje metabolické postižení jater. Ani zde však nelze kávu považovat za léčbu jaterního onemocnění.

Největší problém může být spánek

Účinek kofeinu může přetrvávat mnoho hodin. Proto i odpolední káva může u citlivého člověka ovlivnit večerní usínání nebo kvalitu spánku, přestože má pocit, že po ní „normálně usne“.

Nedostatek spánku přitom není jen otázkou únavy. Dlouhodobě může nepříznivě ovlivňovat metabolismus, chuť k jídlu, tělesnou hmotnost, krevní tlak i kompenzaci diabetu.

Pokud špatně spíte, stojí za to vyzkoušet několik dní až týdnů nepít kofein v druhé části dne a sledovat, zda se spánek zlepší.

Na kofein vzniká tolerance

Při pravidelném pití kávy si organismus na některé účinky kofeinu částečně zvykne. Člověk pak může potřebovat větší dávku, aby dosáhl stejného pocitu povzbuzení.

Při náhlém vysazení po pravidelné konzumaci se může objevit bolest hlavy, únava, ospalost, podrážděnost nebo horší soustředění. Tyto obtíže bývají přechodné.

Pozor na energetické nápoje u dětí a dospívajících

Zvláštní pozornost si zaslouží energetické nápoje. Děti a dospívající je někdy vnímají podobně jako běžné limonády, ve skutečnosti však mohou obsahovat značné množství kofeinu a často také velké množství cukru.

V Evropské unii musí být nápoje, které obsahují více než 150 mg kofeinu na litr (15 mg/100 ml), s výjimkou některých nápojů na bázi kávy nebo čaje, označeny upozorněním „Vysoký obsah kofeinu – není vhodné pro děti a těhotné nebo kojící ženy“. Na obalu musí být současně uveden obsah kofeinu v mg na 100 ml.

Řada běžných energetických nápojů obsahuje kolem 32 mg kofeinu ve 100 ml. Celková dávka potom výrazně závisí na velikosti balení:

• 250 ml při obsahu 32 mg/100 ml = 80 mg kofeinu,
• 330 ml = přibližně 106 mg kofeinu,
• 500 ml = 160 mg kofeinu.

Právě velikost balení může být zavádějící. Půllitrová plechovka může obsahovat přibližně dvojnásobek kofeinu oproti malé 250ml plechovce, přesto ji člověk často vypije jako jednu porci.

Podle EFSA lze u dětí a dospívajících použít jako orientační množství bez bezpečnostních obav přibližně 3 mg kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti za den ze všech zdrojů. Stejné množství kofeinu tak představuje pro dítě podstatně vyšší dávku v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti než pro dospělého.

Nadměrný příjem kofeinu může vyvolat neklid, třes, bušení srdce, bolesti hlavy, úzkost a poruchy spánku. Zvlášť problematická může být kombinace vysokých dávek kofeinu, nedostatku spánku a opakovaného používání energetických nápojů proti únavě.

Energetické nápoje proto nejsou vhodným běžným nápojem pro děti. U dítěte nebo dospívajícího s diabetem je navíc potřeba sledovat obsah sacharidů. Slazený energetický nápoj může výrazně zvýšit glykémii. Varianta bez cukru tento problém sice odstraňuje, ale neodstraňuje účinky kofeinu.

Pozor také na kofeinové „shoty“ a doplňky stravy

Ještě opatrnější je potřeba být u malých koncentrovaných výrobků, kofeinových „shotů“, předtréninkových přípravků nebo doplňků stravy. Malý objem výrobku totiž neznamená malou dávku kofeinu.

U těchto výrobků je proto důležité vždy přečíst údaj o skutečném množství kofeinu v jedné doporučené porci a započítat jej do celkového denního příjmu kofeinu ze všech zdrojů.

Kolik kofeinu je ještě bezpečné?

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nepředstavuje u zdravých dospělých jednorázová dávka kofeinu do 200 mg bezpečnostní problém.

Za množství, které při rozdělení během dne nepředstavuje u zdravé dospělé populace bezpečnostní problém, považuje EFSA celkový příjem do 400 mg kofeinu denně.

Nejde ale o doporučenou denní dávku. Je to bezpečnostní hranice pro zdravou dospělou populaci. Někteří lidé mohou mít potíže již při podstatně nižším množství.

EFSA zároveň upozorňuje, že již přibližně 100 mg kofeinu může u některých lidí ovlivnit délku a kvalitu spánku, zejména pokud je kofein přijat blízko před spaním.

V těhotenství se doporučuje držet celkový příjem kofeinu ze všech zdrojů nejvýše kolem 200 mg za den.

Kolik kofeinu může obsahovat jeden nápoj?

Množství se může výrazně lišit podle druhu nápoje, velikosti porce a způsobu přípravy. Orientačně lze počítat například s těmito hodnotami:

• espresso 60 ml – přibližně 80 mg kofeinu,
• filtrovaná káva 200 ml – přibližně 90 mg,
• černý čaj 220 ml – přibližně 50 mg,
• energetický nápoj 250 ml – přibližně 80 mg, pokud obsahuje 32 mg/100 ml,
• cola 355 ml – přibližně 40 mg.

Jde pouze o orientační hodnoty. Skutečný obsah kofeinu může být u konkrétního výrobku nebo připravené kávy vyšší i nižší.

U kávy není důležitý jen kofein

Pro člověka s diabetem může mít často větší význam to, co do kávy přidá.

Samotná neslazená černá káva obsahuje jen velmi malé množství energie a sacharidů. Jiná situace vzniká u nápojů s cukrem, sirupy, větším množstvím mléka, smetany nebo šlehačky.

Velká ochucená káva z kavárny se tak může svým obsahem energie a sacharidů blížit spíše dezertu než běžnému nápoji.

Co si z toho odnést, pokud mám diabetes?

Pokud chcete zjistit, zda káva ovlivňuje právě vaši glykémii, může být užitečnější několik opakovaných měření nebo záznam ze senzoru než obecné pravidlo platné pro všechny.

Chci vědět víc

→ Káva
Základní informace o kávě, kofeinu a jejich vztahu k diabetu.

→ EFSA – Kofein
Informace o bezpečnosti kofeinu, jeho zdrojích a množstvích považovaných za bezpečná.

→ Kofein, glykémie a diabetes – systematický přehled
Přehled kontrolovaných studií sledujících vliv kofeinu na glykémii a citlivost k inzulinu u lidí s diabetem.

→ Kofein a citlivost k inzulinu
Systematický přehled a metaanalýza krátkodobého působení kofeinu na inzulinovou citlivost.