Cukrovka a životospráva

Odpověď

Dobrý den Marku, 

jistě že energetické drinky(ED) zvyšují poměrně hodně cukr v krvi. Jedná se o zdroj rychle působících sacharidů. Jeho nástup je velmi rychlý a glykémie jsou po něm velmi vysoké. Stejně tak jako po jiných slazených nápojích. Proto se využívají při hypoglykémiích. 

Existují ED bez cukru slazené náhradním sladidlem, nicméně, nebyla bych překvapená, pokud by i ty měly nějaký, i když třeba jen malý, efekt na glykémii. ED obsahují, kromě kofeinu, mnoho dalších  povzbudivých složek, které mohou nějakým způsobem ovlivňovat metabolické pochody v těle a třeba i zvýšit glykémii. Nicméně, tuto myšlenku nemám odborně podloženou. 

Velmi důležité je taky množství ED za den. Zkrátka, jako DM1 bych vám konzumaci ED spíše nedoporučila. Myslím, že pokud se budete dostatečně měřit  (nebo dost možná máte senzor), určitě si dokážete efekt ED na glykémii vypozorovat sám. 

Ohledně ED si můžete přečíst důležité a komplexní informace např. zde: 

10_bromova_full.pdf (jcu.cz)

ENERGETICKÉ NÁPOJE: Co říká nutriční terapeut na nápoj Prime? (institutmodernivyzivy.cz)

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá Hedviko, osoba s diabetem, která má vyrovnanou a přiměřenou tělesnou hmotnost, může zpravidla mít normální dietu, kterou jedí zdraví lidé. Jenom se pokud možno nemají jíst přímo sladká jídla, protože rychle zvyšují glykémii. Doporučuje se běžná zdravá strava, kterou by měla jíst většina lidí. Pro diabetika je ale důležité, aby ve stravě sledoval obsah sacharidů. Je-li diabetes dobře vyrovnaný, tak 2 až 3 knedlíky k obědu, odpovídající asi 30 až 40 g sacharidů. Takovou porci byste mohla s klidným svědomím mít. Obecně obsahuje 100 g houskových knedlíků asi 45 g sacharidů.

Ideálním způsobem léčený pacient s diabetem by měl být řádně poučen o diabetu a o složení potravin. Kromě samotného lékaře (praktický lékař nebo diabetolog) by měl být v týmu i nutriční terapeut (nebo edukační sestra). Důležité je, aby pacient navržený způsob léčby dobře pochopil a aby byl motivovaný jej používat. Právě k této motivaci je vhodné, když pacient může být vyšetřen a případně také sledován psychologem, který v komplikovaných případech pomáhá pacienty motivovat. Možná jste tedy spíše než specialistku v psychiatrii měla na mysli psycholožku. Úkolem psycholožky je rozpoznat překážky, které pacientovi brání dodržovat doporučený režim a podpořit jej, by měl o léčbu zájem. Psycholog ale přímo nesestavuje vhodné jídelníčky.

Vy si z toho tedy pamatujte, že byste měla znát základní složení většiny potravin a měla byste vědět, kolik jich v průběhu dne můžete sníst.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý pane Miroslave, z textu vašeho dotazu není úplně jasné, zda má diabetes vaše babička a nebo vy. Ať je to ovšem jak chce, taková houbová omáčka s knedlíkem může být zatraceně dobrá.

Houby sice v sobě nemají žádné sacharidy, které by zvyšovaly hodnotu krevního cukru, ale knedlíky ano. Do samotné omáčky se většinou také přidává mouka a ta rovněž sacharidy obsahuje. Naopak v takovém jídle nemusí být žádné maso ani zelenina – složky, které rovněž téměř neobsahují sacharidy.

Houbová omáčka s knedlíky je tedy jídlo, které určitě osoby s diabetem jíst mohou. Je ale velmi důležité, jaké množství toho snědí. Pokud bych vyšel s údajů o váze a výšce, kterou uvádíte (nevím, zda jde o vás nebo o babičku, ale podle věku spíš o vás), tak k takovému objedu byste měl sníst řekněme asi maximálně 60 g sacharidů. Tomu odpovídá asi 6 menších knedlíků – viz tabulka níže. Protože ale k tomu určitě patří hutná omáčka zahuštěná moukou, tak by to mohlo být tak 4 – 6 knedlíků maximálně. A k tomu už opravdu nic, co obsahuje sacharidy, včetně např. piva, ovoce, dezertu atd.

Tedy na takovou houbovou omáčku od babičky bych řekl s mírnou závistí „dobrou chuť“, ale držte své chutě na uzdě a jezte přiměřeně.

Co všechno obsahuje 10 g sacharidů=1 tzv. „chlebová jednotka“.

1.            20 g pečiva

2.            1 knedlík, brambora (velikosti vejce)

3.            2 lžíce (rýže, bramborové kaše, těstovin)

4.            2 lžíce čočky

5.            3 lžíce fazolí, sóji

6.            1 lžíce mouky

7.            1 malé ovoce (pomeranč, jablko, banán)

8.            1 dcl sladké limonády

9.            ¼ l mléka

10.          jogurt bílý 100 g (nutno číst etikety)

11.          1 lžička marmelády, medu

12.          kopeček zmrzliny (velikost Míša)

Poznámka redakce:

- pro zdravé recepty můžete čerpat inspiraci zde: https://www.cukrovka.cz/recepty-diabetika

- anebo poněkud přísněji, spíše už pro diabetické pacienty, kteří vědí kolik cukru denně si mohou dovolit, zde: https://www.cukrovka.cz/fotojidelnicky

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den Aleno,

rezistetní škrob není žádná novinka. Nutriční hodnota škrobu souvisí se strukturou molekuly a s modifikací upravující biologickou dostupnost – mechanickou, tepelnou nebo chemickou. Podle úrovně stravitelnosti může být škrob rozdělen do tří kategorií: rychle stravitelný škrob (rapidly digestible starch – RDS), pomalu stravitelný škrob (slowly digestible starch – SDS) a rezistentní škrob (resistant starch – RS)7. RDS úzce souvisí s glykemickým indexem, u kterého se předpokládá, že zvyšuje pravděpodobnost vzniku cukrovky a prediabetu, kardiovaskulárních chorob a obezity.

Rezistentní škrob (RS) je definován jako suma škrobu a produktů degradace škrobu, které se neabsorbují v tenkém střevě zdravého jedince, ale mohou být částečně fermentovány mikrobiotou tlustého střeva. Rezistentní škrob tak vykazuje vlastnosti vlákniny a řadíme ho mezi nevyužitelné sacharidy. Průměrný příjem rezistentního škrobu v dietě západního světa se uvádí kolem 5 g (rozmezí hodnot 3,4-9,4 g/d). Většina škrobu je konzumována v tepelně upravených potravinách, kde je škrob plně zmazovatělý a snadno stravitelný. Snížená stravitelnost konzumovaného škrobu je ovlivněna řadou vnitřních a vnějších faktorů (např. typ a složení potraviny, povaha a zdroj škrobu, způsob zpracování potravin, postupy přípravy a servírování pokrmů, fyziologie jednotlivce a další). Obsah RS se může měnit během skladování potravin, např. v horkých vařených bramborách je 5 % RS a ve vychladlých uvařených bramborách až 10 % RS. Záleží na odrůdě brambor a podmínkách přípravy vařených brambor.

Během tepelného zpracování potravin a skladování může docházet ke snížení obsahu RS nebo naopak ke zvýšení obsahu RS. Tepelná úprava (vaření, pečení, restování) a ochlazení banánů, rýže, fazolí a brambor vedlo ke zvýšení obsahu rezistentního škrobu. Po opakovaném ohřátí a ochlazení těchto potravin (banány, brambory, luštěniny) se obsah RS snižoval. Delší doba a nižší teplota pečení chleba a pečiva měla vliv na zvýšení obsahu RS ve světlém pšeničném chlebu.

Více si o rezistetním škrobu můžete nastudovat např. v odborném článku volně přístupném zde:

Zobrazit Rezistentní a pomalu stravitelný škrob (chemicke-listy.cz)

REZISTENTNI_SKROB-2020-4-F.Slukova_et_al_Rezistentni_skrob__final___uprava_MS_bez_tabulek_.pdf (muni.cz)

Ohledně toho, zda zchlazené brambory  opravdu zvyšují cukr v krvi méně nemám žádné podložené informace, na které bych vás mohla odkázat, data uvedená výše to ale předpokládají. 

Nicméně, jednoduché řešení je na dosah ruky. Zkuste si uvařit dvě stejná jídla, stejné množství. Jedno bude obsahovat čerstvě uvařené brambory a druhé brambory zchlazené. Změřte si glykémii před jídlem a po jídle. Snažte se vytvořit podobné vstupní podmínky (stejná denní doba, stejný pitný režim, stejná pohybová aktivita). Podle toho, jak významný bude rozdíl v lačné glykémii a glykémii po jídle si můžete udělat závěr sama.  Poté uvidíte, zda se vám vyplatí si přílohy tímto způsobem chystat = časová náročnost přípravy jídel vs. rozdíl v glykémiích.  

Pokud na to chcete jít méně vědecky a složitě, stačí vám vědět, že nejvíce rezistentního škrobu obsahují potraviny s vysokým obsahem vlákniny - luštěniny, celozrnné produkty atd. Tyto potraviny všeobecně vyvolávají nižší odezvu glykémie a také mají nižší energetickou hodnotu. Jejich seznam je v článku výše. Prakticky je to totožné s doporučením racionální stravy, která by měla obsahovat potraviny bohaté  na vlákninu. 

Obsah rezistentního škrobu je vysoký zejména v luštěninách a škrobech izolovaných z nich (tab. I z druhého odkazu). Po tepelném zpracování obsah rezistentního škrobu u luštěnin s vysokým obsahem rezistentního škrobu klesá, naopak u luštěnin s nižším obsahem rezistentního škrobu dochází k vysokému nárůstu po tepelné úpravě (např. u fazolu obecného až na 32,3 % suš.)

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá Šárko, váš údaj o nechutenství je přeci jenom trochu v rozporu s vaší nadváhou. U diabetu 2. typu rozhodně není důvod se do jídla nutit. Vaše dieta svým složením není nijak závadná, je ale důležité, abyste nekonzumovala příliš velké množství sacharidů. Vám by mělo stačit dost málo, např. 120, maximálně 150 g sacharidů denně. To se ovšem velmi snadno překročí např. ve sladkém ovoci.

Nevím, jaké užíváte léky na diabetes, ale pro vás by mohly být vhodné takové, které patří mezi tzv. analoga GLP-1, jež mohou výrazně redukovat chuť k jídlu a pomáhají hubnutí. To ale musíte probrat se svým lékařem, protože tyto léky jsou jenom na lékařský předpis a mají svoje preskripční omezení. Vy byste je ale asi splňovala.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Nelo, takové problémy je nejlepší řešit s vaším ošetrujícím dětským diabetologem, abychom neradili každý jinak.

Správně by glykémie po jídle neměla příliš stoupat vůbec, tedy optimálně ne přes 10 mmol/l. Vysoké hodnotě lze předcházet těmito možnostmi:

- podat inzulín o něco dříve před jídlem, pokud tedy není glykémie již před jídlem nízká, např. pod 5 mmol/l)

- lehce snížit množství sacharidů v dietě nebo se lépe vyhnout takovým sacharidům, které se vstřebávají rychle, tedy zejména volným cukrům

- lehce zvýšit dávku inzulínu před jídlem

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

bojím se, že jasná odpověď ode mne nepřijde. 

U vzestupů po jídlech záleží hodně na mnoha faktorech.

Co přesně jste jedla, kolik to mělo sacharidů, tuků, bílkovin, vlákniny. Jaký glykemický index mají snědené potraviny (jak rychle uvolňují cukry). Kolik stravy bylo, jak rychle trávíte, jaká byla předtím aktivita… To vše bohužel ovlivňuje rychlost vstřebávání sacharidů, uvolňování inzulinu ve vašem těle a následné zpracování sacharidů…. U každého to může být hodně individuální (každý má tělo nastaveno jinak) a proto nejsme nikdy schopni odhadnout, jak to u koho bude přesně fungovat a i u jednoho jedince může být jednou reakce odlišná než podruhé, přestože byste řekla, že jste jedla to samé a podmínky byly stejné.

Stran nárůstu ráno, pokud jste bez jídla. 

Stát se to určitě může -  vliv zde může být opět více faktorů -  např. ráno uvolňované hormony jako kortizol a somatotropní hormon, jež zvyšují glykémii Dále vstávání a hlad mohou vyvolávat “stres” a uvolňované stresové hormony mají jako jeden ze svých základních cílů zvýšení hladiny cukru v krvi. Hladovění jako takové může vyvolat  odpověď těla, která vede k uvolňování “zásobního cukru” do oběhu, aby měly buňky z čeho pracovat a “nehladověly” -  to samozřejmě má i souvislost se zmiňovaným stresovými hormony. Samozřejmě na stavu by se mohly podílet i další procesy, protože tělo je neuvěřitelně složitý komplex.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milý Josefe, jako lékař vám nemohu doporučit pití vína, protože je známé, že i malé množství alkoholu představuje určité riziko. A když to pacientovi vysloveně doporučíme, i když s upozorněním, že dávka musí být hodně malá, tak si to většina lidí vysvětlí tak, že považujeme víno za lék a že je dobré jej pravidelně pít.

Nicméně život je takový, že lidé si rádi a s chutí dají skleničku vína, ať už jim to lékař doporučuje, či zakazuje. Ptáte-li se, zda je pro vás lepší víno bílé či červené, odpověď je už v samotném dotazu, respektive v záhlaví. Tak to jen opakuji: „červené nebo bílé“, a dodávám, pro osoby s diabetem víno suché.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den, 

dietní postupy při chronické (dlouhodobé) gastritidě (CHG) ve velkém měřítku neovlivňují dietu při diabetu (DM). Obě diety se celkem dobře doplňují, jedinou výjimkou je, že kvůli cukrovce je třeba hlídat přijaté množství sacharidů, zejména jednoduchých cukrů – cukr, med, větší množství ovoce, slazené mléčné výrobky, sladkosti. V souvislosti s konzumací sacharidů je důležité mít na paměti odlišný přístup k výběru pečiva. Zatímco při CHG je doporučována konzumace bílého pečiva (optimálně den starého), při diabetické dietě se dává přednost pečivu celozrnnému a žitnému, které sice obsahuje stejné množství sacharidů, ale více vlákniny. Tu je však nutné při CHG omezovat! Dobrým kompromisem při souběhu CHG a DM může být požívání konzumního pšenično-žitného chleba. Samozřejmě pokud to vaše zažívání dovolí. Nevím, v jaké fázi zánětu žaludku jste. Tolerování různých potravin při tomto onemocnění je hodně individuální.

 Při CHG se doporučuje:

- upravit denní režim tak, aby byl pravidelný a strava byla přijímána 3 - 8x denně (tj. stejné doporučení jako u DM),

- konzumovat MALÉ PORCE jídla i pití, ale častěji (tj. stejné doporučení jako u DM a je to velmi důležité),

- nekouřit, nepít alkohol, omezit množství kávy, především tzv. "turka" (tj. stejné doporučení jako u DM),

- nekonzumovat přepálené jídlo, nesmažit, jídlo upravovat pečením v troubě, vařením na páře, opékáním nasucho (tj. stejné doporučení jako u DM),

- nekonzumovat tučné potraviny, zvláště uzeniny a ostatní masné výrobky (tj. stejné doporučení jako u DM, navíc je však třeba vyhýbat se používání sádla či velkého množství másla k tepelné úpravě pokrmů),

- omezit koření a sůl (diabetici koření omezovat nemusí, sůl ale ano, doporučuje se 5 g/den).

Dále se uplatňuje individuální výběr potravin. Je třeba se vyhýbat jídlům, která vám nedělají dobře. Každý jsme jiný, takže zde lze dát pouze obecné doporučení a je třeba se řídit individuální snášenlivostí.

- Ze zeleniny bývají při CHG dobře tolerovány mrkev, celer, petržel, špenát, hlávkový salát, fazolky, cuketa, chřest, červená řepa, v malém množství lze konzumovat i květák, hrášek a mladou brukev.

- Ovoce lze do diety také zařazovat. Vhodné jsou banány, jablka (oloupaná), citrusové ovoce, meruňky, broskve, třešně, blumy a švestky. Ovoce se slupkou je lepší před konzumací podusit bez cukru. Jako diabetik si ale musíte hlídat množství zkonzumovaného ovoce, optimální je nejíst ho více než 100 g denně.

 - Z pečiva je vhodné preferovat konzumní chléb pšenično-žitný, který (jak je vysvětleno výše) je vhodným kompromisem při souběhu CHG a DM.

Další doporučené postupy pro vaření při CHG: 

- cibuli do pokrmů nesmažit, ale pouze rozvařit,

- maso pro lepší chuť a barvu opéct nasucho, poté podlít vodou nebo vývarem a dusit,

- omáčky zahušťovat strouhanými brambory nebo mixovanou kořenovou zeleninou, použít lze i mouku nasucho opraženou dorůžova (pro lepší barvu omáčky),

- tuky (kvalitní olej, máslo, smetanu) přidávat do pokrmů až nakonec, aby nedocházelo k jejich přepalování.

Více informací a recepty najdete na internetu pod názvem šetřící dieta, např. hezký, volně dostupný manuál nabízí Nemocnice Na Homolce

05_e_nnh_010_pouceni-pacientu--dieta-c--2---setrici.pdf (homolka.cz)

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá Jano, doporučené množství sacharidů pro osobu s diabetem 1. typu záleží na více faktorech, jako jsou např. věk, tělesná hmotnost, úroveň fyzické aktivity a osobní přání. Většinou se ale pohybuje okolo rozumného rozmezí mezí 150 a 250 g denně.

S přihlédnutím k vašemu věku, nadváze a přání zhubnout, bych vám doporučoval tu dolní hranici, tj. 150 g denně, rozděleno do 3 až 4 porcí (možno i do více, ale nebývá to nutné). Důležité ovšem je, abyste si uměla množství sacharidů v jídle spočítat. Je opravdu nutné započítat všechny sacharidy, i např. ty v omáčce, v zelenině a podobně.

Orientovat byste se mohla třeba podle informací na našich stránkách zde:

https://www.cukrovka.cz/kolik-energie-za-den-prijmout

Vy v každém případě ale potřebujete dietní edukaci od vašeho lékaře, nebo lépe od dietní sestry.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)