Vegetariánství a veganství při těhotenské cukrovce

Zatímco u cukrovky 2. typu a prediabetu je vegetariánství jedním z doporučovaných stravovacích režimů, u těhotných žen vzniká obava, zda jim tento způsob stravování zajistí dostatečný přísun živin pro zachování jejich vlastního zdraví a především pro zdravý vývoj nenarozeného dítěte.

Vhodně sestavený jídelníček, případně rozšířený o doplňky stravy, může tyto obavy rozptýlit. Naopak nevhodně sestavený jídelníček nezachrání ani konzumace živočišných produktů.

Je důležité, aby si zdravotníci i laici uvědomili, že zakazování vegetariánské či veganské stravy u těhotných povede nikoli ke zlepšení jejich nutričního stavu, ale spíše k nedůvěře k okolí i zdravotníkům, k zatajování stravovacích omezení a zvýšení zmíněných rizik.

Cílem článku je upozornit na potenciální nedostatky ve skladbě vegetariánského či veganského jídelníčku a na jejich možná řešení tak, aby byli spokojeni všichni zúčastnění.

Těhotenská cukrovka se nevyhýbá ani ženám na vegetariánské či veganské stravě. Nejenže rostlinná strava nemusí nutně znamenat zdravá strava, ale zrovna těhotenská cukrovka je kombinací životního stylu, genetických predispozic a hormonálních vlivů.

Vegetariánství a veganství u těhotných žen je velmi diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Někteří odborníci se snaží těhotné přesvědčit, aby během těhotenství od svých stravovacích preferencí upustily v zájmu zdraví dítěte i vlastního. Za preferencí rostlinné stravy však mohou být silné morální, náboženské nebo zdravotní důvody, a pak takové doporučení nemá šanci na úspěch.

Přičteme-li k již tak složité situaci diagnózu těhotenské cukrovky, zdá se nastavení vhodného jídelníčku být nemožné. Čistě rostlinná strava totiž používá k zajištění dostatečného příjmu bílkovin a dalších živin zdroje, které jsou zároveň bohaté na sacharidy – obiloviny a luštěniny. U vegetariánství je výhodou možné využití mléčných výrobků a vajec, což situaci zjednodušuje. Odborná literatura proto nabádá k přechodu z veganství na vegetariánství.

Tato rada však nemusí být v praxi snadno realizovatelná, i pokud by těhotné byly této změně otevřené. Po mnoha letech bez konzumace masa, vajec a mléčných výrobků má řada veganů problém s jejich konzumací nejen psychický, ale i senzorický – tj. nejsou schopni je pozřít kvůli textuře, nebo v nich vyvolávají pocity na zvracení. V kombinaci s těhotenskými nevolnostmi bývá takové řešení odsouzeno k  nezdaru. Zažívání veganů navíc není schopné si po letech absence těchto potravin ve stravě s jejich trávením poradit – zažívací potíže budou zahrnovat nadýmání, zácpu či naopak průjem. Příčinou potíží může být i snížená produkce laktázy a z toho plynoucí snížená schopnost zpracovat laktózu z mléčných výrobků.

Vhodný postup tak zahrnuje konzultaci aktuálního jídelníčku s nutriční terapeutkou, pravidelné kontroly u gynekologa i diabetologa, v případě potřeby doplněné o krevní odběry, a při zjištěném nedostatku živin doporučení změn v jídelníčku či využití doplňků stravy.

Vegetariánkám obecně hrozí v těhotenství nedostatek železa, kyseliny listové, vitaminu D a zinku. Za povšimnutí stojí, že nedostatek kyseliny listové, vitaminu D a případně železa hrozí i velké části těhotných konzumujících vedle rostlinné i kompletní živočišnou stravu, nejedná se tedy o problém výlučně vegetariánek. U veganek navíc hrozí nedostatečný přísun energie, bílkovin, vápníku a samozřejmě vitaminu B₁₂.

Denní přísun energie je v těhotenství nutné navýšit v průměru o 250 kcal ve 2. trimestru a 500 kcal ve 3. trimestru. Potřeba bílkovin je ve 2. trimestru vyšší o 7 g/den a ve 3. trimestru o 21 g/den. U veganů je navíc vhodné navýšit doporučované příjmy bílkovin o dalších 10 %. Konkrétní čísla je vždy třeba hodnotit individuálně na základě tělesných parametrů a zdravotního stavu těhotné.

Proč může být problém tyto potřeby živin při těhotenské cukrovce naplnit? Dieta při těhotenské cukrovce povoluje maximálně 200 g sacharidů na den, běžný vegetariánský/veganský jídelníček, aby zajistil dostatečné množství všech potřebných živin včetně bílkovin, obsahuje přibližně 300 g sacharidů denně. Při vynechání příjmu bílkovin z živočišné stravy je zajištění zvýšené potřeby bílkovin v těhotenství z rostlinných zdrojů náročné, protože jsou zároveň zdrojem sacharidů. Dieta při těhotenské cukrovce nemá být redukční, není tedy nutné omezovat příliš konzumaci tuků. Naopak tuky pomáhají těhotným doplnit energetický příjem a zasytit je, aby nehladověly. Přednost mají neztužené rostlinné tuky ve formě olejů, ořechů, semínek nebo například avokáda.

Kyselinu listovou se ženám doporučuje doplňovat již 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím bez ohledu na způsob stravování. Suplementace vitaminu D je žádoucí u většiny dospělých, tedy včetně těhotných, bez ohledu na stravu, a to v období přibližně od října do dubna. Zvýšená potřeba železa v těhotenství vychází nejen z adaptačních procesů v matčině těle, ale i z toho, že dítě si ukládá během těhotenství v těle zásoby železa na období zhruba 6 měsíců po porodu. Vápník má v těhotenství lepší vstřebatelnost, jeho nedostatek ale pramení z faktu, že část populace jej obecně nepřijímá dostatek, ať už z mléčných výrobků nebo z rostlinných zdrojů.

Závěrem tedy nezbývá než shrnout, že vegetariánství je dobře slučitelné s dietou při těhotenské cukrovce. Také veganský způsob stravování lze v této situaci dodržovat, avšak je třeba počítat s větším dohledem i časovou náročností při sestavování jídelníčku.

Zdroje:

KAHLEOVÁ,H. Vegetariánská strava v léčbě diabetu. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2013.326 s. ISBN 978-80-7345-344-2.

ZLATOHLÁVEK, Lukáš, 2016. Klinická dietologie a výživa. 1. vydání. Praha: Current Media. Medicus. ISBN 978-808-8129-035.Hronek M. – Výživa ženy v období těhotenství a kojení, 2004

GESTAČNÍ DIABETES MELLITUS. Doporučený postup screeningu, gynekologické, perinatologické, diabetologické a neonatologické péče 2017: DP_GDM_2017.pdf (diab.cz)

Referenční hodnoty pro příjem živin (DRV) pro EU, 2019. EFSA European Food Safety Authority [online]. Parma, Itálie: EFSA European Food Safety Authority. Dostupné z: https://www.efsa.europa.eu/en/interactive-pages/drvs?lang=cs

Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr, 2021. Deutsche Gesellschaft für Ernährung e. V. (DGE) [online]. Bonn: Deutsche Gesellschaft für Ernährung e. V. (DGE). Dostupné z: https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/

Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy. Proveg international, 2021. Dostupné z: https://proveg.com/cz/veganska-strava-pro-deti-a-tehotne-a-kojici-zeny/