Stres u diabetiků zvyšuje riziko mrtvice

Pocity nejistoty, strachu a úzkosti měly kdysi varovat před nebezpečím. Nyní ale prožíváme stresové situace téměř na denní bázi a původně skvěle nastavený ochranný systém nám v moderním světě spíše škodí. Stresové hormony jsou totiž přímo spjaty s funkcemi v těle. Obzvlášť u diabetiků může nadměrný stres vyvolat závažné zdravotní komplikace, např. diabetickou ketoacidózu nebo poškození orgánů. Zvýšit ale může i riziko infarktu nebo poškození cév. Hrozí i vznik cévní mozkové příhody – diabetici jsou touto komplikací dokonce ohroženi 3x více. Naštěstí existují metody, jak se naučit se stresem pracovat.

Stres z různých příčin zažívá denně téměř každý z nás. Naše předky stresové hormony varovaly před nebezpečím systémem dostat tělo do pohotovostního režimu „bojuj, nebo uteč“, v dnešní moderní době spíš komplikují život. Mezi největší stresory patří smrt, závažné onemocnění či úraz v rodině. Výjimkou není ani rozchod a rozvod, ztráta zaměstnání nebo problémy, které dlouhodobě vyplývají z náročného zaměstnání. Psychickou zátěž jedince mohou také způsobovat finanční starosti, soudní spory nebo dlouhodobé napětí v rodině. Výsledkem bývá nepříznivý zdravotní stav.

Pacientům, kteří se potýkají s chronickým onemocněním, může stres výrazně přitížit. Typickým příkladem je diabetes mellitus, neboli cukrovka. Pro mnohé může být výrazným stresorem již samotná diagnóza. Pro diabetiky jsou stresující také rizika spojená s cukrovkou – například nečekané výkyvy glykémie, které mohou v nejhorším případě vést až ke ztrátě vědomí a úmrtí. Dlouhodobě léčení diabetici se pak obávají komplikací diabetu. Pacienti se často ocitají v začarovaném kruhu nepříjemných stresorů, které mohou negativně ovlivnit jejich zdraví.

Při opakovaném stresu tělo přirozeně neumí spotřebovat nadbytečnou glukózu uvolněnou adrenalinem a stresovým hormonem.  Za znovunastolení rovnováhy je v těle odpovědný hormon kortizol. Avšak přebytečná glukóza se v organismu vyplavuje ve vysoké koncentraci. Dlouhodobě vysoké hladiny glukózy mohou zejména u diabetiků způsobit závažné zdravotní komplikace včetně ketoacidózy. Hrozí poškození životně důležitých orgánů i cév. Diabetici z těchto důvodů jsou dokonce až 3x více ohrožení mrtvicí či infarktem. I zdraví lidé by se však měli mít na pozoru. Podle britské studie totiž i u lidí, kteří diabetem netrpí, může časem vést časté nebo opakované vyplavování kortizolu v důsledku stresu k rozvoji cukrovky druhého typu. Ohroženy jsou zejména ženy. 

Se stresem by se každý měl naučit vyrovnávat. Pro každého pochopitelně platí jiné metody, ale existuje několik univerzálních rad, které stojí za pozornost.

1. Stresový faktor – důležité je rozpoznat, co přesně nás stresuje. Pak je klíčové se zamyslet, jestli tyto situace můžeme ovlivnit nebo jim efektivně předcházet.
2. Správné dýchání – naučit se pracovat s dechem je základ. Začít bychom měli hlubokým nádechem nosem až do břicha a poté pomalu vydechnout ústy. Takové dýchání během chvilky zaručeně uklidní!
3. Neznámé situace – zkusit predikovat stresové situace a připravit se na ně. Například pokud hrozí, že by mohla být na dálnici zácpa, měli bychom vyjet v předstihu, abychom se v koloně nestresovali.
4. Nabitý kalendář – stres se může dostavit i několik dní předem, například z příliš mnoha plánů na daný týden. V takových chvílích je nejlepší se soustředit na den po dni, hodinu po hodině. Pokud se celý týden rozloží na jednotlivé úkoly, mnohem efektivněji se budou zvládat, a zabrání se tak nadměrnému stresu.
5. Umění říct ne – často se vystresujeme i sami, protože nedokážeme odmítnout nadřízené nebo si neumíme říci o pomoc. V takových chvílích se jednoduše musíme naučit říkat NE. Dlouhodobý stres ovlivňuje kvalitu práce!

 Doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D., diabetoložka z ÚVN Praha upozorňuje, jak stres v životě může za spoustu onemocnění, jak dokáže je nejen spustit, ale i zhoršit. Stresové hormony, mezi které patří adrenalin a kortizol, se u diabetiků podílejí na udržení stabilní glykémie. Pokud se hladina stresových hormonů v důsledku stresu zvýší, mohlo by velmi rychle dojít k hyperglykémii a v celkovém důsledku ke zhoršení zdravotního stavu pacienta.

 Proto je velmi důležité, aby pacient nezapomínal na pravidelný selfmonitoring. V současnosti mohou diabetici naštěstí kromě moderních pomůcek využít i diabetické senzory, které na riziko zvýšené hladiny cukru v krvi upozorní. Protože se každý se stresem potýká několikrát denně, je klíčové se s ním naučit i pracovat. Především diabetici by měli znát základní preventivní opatření, která dokážou snížit hladinu stresu v těle téměř okamžitě. Patří mezi ně především uvedené zadržování dechu na několik sekund nebo namočení rukou do ledové vody.  Dle TZ